Vážení, rozmáhá se nám tady takový nešvar. Šíří se názory, že vědci údajně nemají jasno v tom, zda změnu klimatu způsobují skleníkové plyny, či nikoliv. Přesný opak je pravdou. V tomto mají jasno už více než sto let, jsou na to přesné matematické rovnice, díky nimž víme, že kdyby CO2 nemělo fyzikální vlastnosti, jaké má, tak je průměrná teplota na planetě Zemi někde mezi minus 18-17 stupni Celsia.

Krajina České republiky dokáže zadržet obrovské množství vody. Musí se jí pro to ale vytvořit podmínky. Cesta nevede přes budování přehrad, ale primárně pomocí zádrže vody v krajině. Aby bylo vidět, že to jde, rozhodli jsme se v okolí Zdoňova na Broumovsku upravit krajinu na rozloze 20,5 km2. Výsledkem je příklad, který může napodobit celá Česká republika i EU. Jeho základem je vracení meandrů potokům, budování tůní a vysazování nelesní zeleně na správných místech.

O novele lesního zákona, která by měla reagovat na probíhající kalamitu českých lesů, budou ve středu jednat poslanci a poslankyně Zemědělského výboru a Výboru pro životní prostředí. Ministerstvo zemědělství ale nepochopitelně apeluje na poslance výborů, aby neschválili změny, které povedou lesní hospodaření k pěstování pestrých a odolnějších lesů. Ačkoli Ministerstvo zemědělství k těmto potřebným změnám vyzvala Sněmovna už loni a jsou po léta zakotvené v řadě státních koncepcí a strategií, Ministerstvo je nerespektuje a nyní vyzývá poslance a poslankyně k široké diskusi.

Uveřejnění článku o himálajské soli na webu ekolist.cz a dotazy našich zákazníku nás přiměli k sepsání tohoto článku a věříme, že po přečtení bude mnohem jasnější, jak to s tou himálajskou a obecně jídelními solemi je.

Městský soud v Praze rozhodl, že Vláda nemůže konkrétnímu správnímu úřadu uložit povinnost, jak rozhodnout v konkrétním individuálním případě. Stalo se tak v projednávání žaloby Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) základní organizace Fergunna, kterou bylo napadeno usnesení vlády prohlašující stavbu plavebního stupně Děčín za převažující veřejný zájem nad ochranou celoevropsky unikátní přírody.

Evropská komise včera publikovala sadu doporučení pro Českou republiku v rámci tzv. evropského semestru. V úvodu konstatuje, že “energetická náročnost českého hospodářství zůstává i nadále jednou z nejvyšších v EU. Účinnost se zlepšuje jen pomalu, zejména pokud jde o budovy. Energeticky nejnáročnější jsou průmysl a bydlení.”

Dnes po 16. hodině začne první čtení novely zákona o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Novelou poslanci a poslankyně kromě technických pravidel rozhodnou, jestli budou desítky miliard korun směřovat domácnostem, obcím či firmám na smysluplné projekty, nebo se utopí v umořování dluhu státního rozpočtu.

Zelené organizace zveřejnily svou představu o složení a práci budoucí uhelné komise. Podívejme se na to, co lze vyčíst z jejich představ.

V bohatém světě je chov dobytka maximálně intenzivní a efektivně se kontroluje. Počty zvířat se upravují podle poptávky. V rovníkové Africe je tomu ale jinak. Kráva je v Kamerunu i statusový symbol. To by asi nevadilo, kdyby kvůli rychle rostoucím stádům nemizel vzácný horských mlžný prales.

Jako vystudovaný zemědělec se stydím za stav dnešní krajiny. Tolik jsem se těšil, že s novou dobou, která skloňuje ekologii ve všech pádech a která vyčítá minulému režimu nešetrné zacházení s půdou, přijde také náprava tragických omylů a česká krajina bude opět malebná. Velikost půdních bloků a na nich pěstované plodiny budou respektovat reliéf terénu, bude dostatek mezí, rozptýlené zeleně a zatravněných údolnic k záchytům přívalové vody, ochraně před větrem, a také pro živočichy, kterých dnes je několik málo procent z dřívějších stavů. Ať už je to skřivan, koroptev, sysel, zajíc či mnoho dalších – všechny tyto kdysi obecné polní druhy mají právo na život v harmonicky utvářené krajině.