Názory a komentářePokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
Michaela Pixová: Karel Havlíček svou neochotou snižovat emise ohrožuje celosvětové úsilí o záchranu klimatu18.9.2020
O Česku se často říká, že je příliš malé, než aby jeho emise měly zásadní vliv na světové klima. Evidentně to není pravda. Nejen že jsou naše emise v přepočtu na obyvatele jedny z největších na světě, ale odmítavý postoj místopředsedy, potažmo předsedy vlády k rychlejšímu snižování emisí, ohrožuje akci na záchranu klimatu na celoevropské, a tím i celosvětové úrovni. Co víc, ohrožuje i ekonomiku a konkurenceschopnost Česka. Miroslav Hruška: Dálnice D3. Končí etapa potíže růstu. A začíná růst potíží18.9.2020
Z tisku se dočteme, že „Zprovoznění D3 u Českých Budějovic se odkládá o další rok. Zdržuje ho tunel Pohůrka“. Ředitelství silnic a dálnic tedy nyní počítá se zahájením provozu až v roce 2024. Stalo se tak proto, že stavbaři musí kvůli agresivní spodní vodě změnit technologii stavby u kilometrového tunelu Pohůrka.
Karel Zvářal: Architektonické pasti – ptákům nebezpečné sklo a nádrže17.9.2020
Ptáci v antropogenní krajině hynou nejen ve svislých hladkých šachtách. Značné množství ptáků umírá po nárazu do skla nebo se utopí v nádrži. Přitom jsou to ztráty naprosto zbytečné, kterým by šlo – při dostatečném vzdělání architektů a uvědomělosti dozorujících úředníků či občanů - předcházet. Přestože se o tomto problémů ví minimálně padesát let, stále jsme svědky opakujících se prohřešků proti přírodě a nic nedbáme na životy ptačích obyvatel měst a obcí. Novodobá architektonická „glassmania“ a výskyt odkrytých nádrží všeho druhu, včetně beček s vodou na závlahu, je jednou z hlavních příčin úbytku ptactva v urbánní krajině.
Martin Mach Ondřej: Klecové chovy nosnic jsou téma pro filozofy16.9.2020
V roce 2008 jsem si kvůli článku o klecových chovech psal s celou řadou lidí. S ministerstvem zemědělství, odborníky z ČZU, s chovateli, s ochránci zvířat. Něco mi ale v argumentech, studiích a vyjádřeních chybělo. Chyběl mi tam člověk. Tereza Mináriková: Pytláci a pašeráci se radují. Ředitel ČIŽP ruší mezinárodně uznávaný tým, potírající obchod s ohroženými druhy16.9.2020
V poslední době se toho na české i mezinárodní scéně děje tolik, že je velice obtížné všechno sledovat. Ale tahle zpráva by podle mě neměla zapadnout. Tiše, jakoby se nachumelilo, vyšla zpráva v Hospodářských novinách, že se ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss rozhodl zrušit oddělení CITES, které se zabývá odhalováním nelegálního obchodu s ohroženými druhy. Ministerstvo životního prostředí se k tomuto kroku podle HN vyjádřilo tak, že pan ředitel toto udělat může a ministr mu v ničem bránit nebude. Lhostejnost ministerstva k celé věci je až zarážející, jako by bylo úplně normální rušit superúspěšné týmy vyšetřující organizovaný zločin v České republice, jako bychom jich měli v rezortu životního prostředí přehršel.
Dana Balcarová: Ochranu přírody musí podpořit jasně stanovené financování15.9.2020
Vláda 14. září projednala závěry kontroly Nejvyššího kontrolní úřad (NKÚ) o hospodaření národních parků. Audit, který mám rovněž k dispozici, odhalil závažná systémová pochybení, která jdou na vrub Ministerstva životního prostředí. Jde zejména o problematiku financování správ národních parků. Ty si dnes 44 procent svých nákladů kryjí prodejem dřeva a dalších 20 procent pomocí evropských fondů. Současný stav je podle Pirátů neudržitelný. Ceny dřeva v důsledku kůrovcové gradace klesají a národní parky nemohou krýt své náklady prodejem toho, co mají chránit. Pokud stát zákonem ukládá správě národních parků péči o chráněné území, musí jí k tomu poskytnout prostředky.
Lesníci: Kácením české lesy nezachráníme15.9.2020
České hospodářské lesy zažívají v posledních letech nebývalou kalamitu. Při ní odumírají velké plochy smrků a borovic, což souvisí se suchem a přemnožením hmyzích škůdců. Protože naši předkové v minulosti vysázeli tyto stromy na většině území Česka, trh je přesycen dřevem. Cena dřeva rychle klesá mnohdy až pod úroveň nákladů na jeho vykácení a dopravu na místo prodeje. To představuje velký problém pro vlastníky lesů, kteří pochopitelně chtějí mít ze svých pozemků ekonomický užitek.
Vědci: Vyzýváme českou uhelnou komisi k co nejrychlejšímu útlumu uhelných elektráren v ČR a rozvoji obnovitelných zdrojů energie15.9.2020
Lidské aktivity, především stále rostoucí emise skleníkových plynů, už způsobily oteplení planety o
1 °C (1). Pařížská dohoda z roku 2015, kterou ratifikovala i Česká republika, ukládá zemím udržet
globální oteplování výrazně pod úrovní 2°C s úsilím omezit oteplování na 1,5°C (2,3). Abychom
dodrželi závazky Pařížské dohody, musíme, podle speciální zprávy Mezinárodního panelu pro změny
klimatu (IPCC) z podzimu 2018 (4), rychle snížit emise skleníkových plynů a dosáhnout uhlíkové
neutrality do roku 2050. Podle zprávy OSN z podzimu 2019 potřebujeme nastartovat celosvětový
pokles emisí skleníkových plynů o 7.6% každý rok (5). Pokud takový závazek celosvětově nepřijmeme,
na konci 21. století se pravděpodobně oteplí o minimálně 3°C. To by znamenalo vzestup hladiny
oceánů o desítky cm a rozsáhlé a nevratné změny v planetárních systémech, neslučitelné se
současnou podobou naší civilizace (6,7). Kateřina Poledníková: Stutox – co na to sysel?15.9.2020
Už rok probíhá mezi ochránci přírody a zemědělci boj o to, jak řešit vysoký výskyt hraboše polního v polních kulturách. Přes protesty ochránců přírody povolil 3. září 2020 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), po dohodě s Ministerstvem zemědělství, zvýšené použití rodenticidů v České republice. Na základě tohoto rozhodnutí jsou nyní povoleny zvýšené dávky rodenticidů i aplikace rozhozem (na základě rozhodnutí ÚKZÚZ pro konkrétní pozemky) . Proti plošnému rozhozu rodenticidů bojuje zejména Česká společnost ornitologická, nesouhlasí s tím také značná část české veřejnosti, která se obává zejména sekundárních otrav v přírodě venčených psů. Diskutován byl zejména vliv Stutoxu na ptáky (dravce, sovy, čápy) a zvěř (např. zajíce, bažanty) a domácí mazlíčky (psy, kočky). Pojďme se ale také zamyslet nad tím, co na to sysel?
Tomáš Kvítek: Jak jsem se na malou chvilku stal ministrem zemědělství s kouzelným proutkem14.9.2020
Když jsem si přečetl nabídku redakce Ekolistu, že mohu napsat článek s fabulací na téma „jsem na chvilku ministrem zemědělství a mohu mávnutím kouzelného proutku napravit tři největší environmentální problémy tohoto rezortu a jaké změny bych vykouzlil a proč“, nejdříve jsem si pomyslel, že je to velmi zajímavý počin redakce, napsání článku bude vlastně velmi jednoduché, vždyť názory na vodu v krajině mám pořád konzistentní a tak není co řešit. A environmentální problémy v zemědělství „ty zná přeci každé malé dítě“, vyjadřuje se k tomu „zasvěceně“ kde kdo, tak není co řešit. Později jsem si uvědomil, že „to žádná legrace nebude“. Napsat něco, co bude mít nějaký reálný základ a nebude to jen snění „akademika“. Ale když již být alespoň na chvilku „kouzelnickým ministrem“, tak současně zapracuje ješitnost chlapa, a závěrem je poznání „tak to musí být něco, jako památník „kouzelnického ministra“, něco co po něm zůstane navěky viset ve vzduchu, kde jinde, že?“ Tedy koncepční záležitosti a ne jen dílčí problematiky. A to pak dá již trochu práce. A stejně se to nemusí povést. A chce to hlavně pokoru.
|
reklama |