Především rybáři hořekují, že v řekách ubývá ryb. Za hlavního viníka jsou označování predátoři. Člověk si má tendenci věci zjednodušovat a hledat jednoho konkrétního viníka. „Ten za to může, predátor, zlikvidujme predátory a problém vyřešíme!“ Musíme si uvědomit, že řeka je ekosystém a působí na ni celá řada faktorů a ty ovlivňují veškerý život v ní. Predátoři jsou jen jedním z činitelů a nikoliv tím zásadním. Jestli chceme mít zdravé a čisté řeky plné života, musíme se na ně podívat ze širšího pohledu a problém řešit komplexně.

Všichni máme zájem na zachování vzácných a ohrožených rostlin a živočichů. A to jednak pro jejich vnitřní hodnotu, a také pro to, aby obohatily ekosystémy a aktivně do nich přispívaly. V době projevujících se dopadů klimatické změny je zvláště důležité, aby byla příroda silná a různorodá. Přesto se zde v průběhu let vytvořil konflikt mezi ochránci přírody na jedné straně a farmáři a rybáři na straně druhé. Přestože jsou to dvě skupiny, které mají k přírodě asi nejblíže. Předmětem sporu je ochrana predátorů. Spor ukážu na příkladu rybníkářství, kde vydry, volavky a kormoráni (technické škody napáchají i bobři) likvidují obsádku ryb v rybnících. Celou problematiku lze však aplikovat i na chovatele ovcí, kteří mají v současné době problém se zvyšujícími se stavy vlků.

V poslední době se zase objevuje množství zpráv, kde si farmáři z Broumovska stěžují téměř na apokalyptickou situaci kolem vlků a mimo jiné straší veřejnost útoky na lidi a zejména děti. K těmto poplašným zprávám se přidávají i někteří myslivci a chovatelé z jiných oblastí České republiky.

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ), Český rybářský svaz (ČRS) a Rybářské sdružení minulý týden veřejně vydali požadavky k řešení problémů, které dle jejich vyjádření působí vydra, bobr a vlk. Tím odstartovala veřejná diskuse, v rámci které jsme vydali prohlášení, že naprosto nesouhlasíme s použitím smrtících pastí. Naše organizace se zabývá výzkumem savců, proto bylo našim odborníkům naprosto zřejmé, co je myšleno pod pojmem smrtící pasti na bobra a vydru. Použití smrtících pastí v případě zvláště chráněných druhů je dle našeho názoru natolik extrémní, že jsme museli reagovat. Protože diskuse probíhá dále, rádi bychom také přispěli i k tématu ochrany a managementu vydry a bobra.

„Příští světová konference o klimatických změnách se bude konat v Tokiu a pít se bude šampaňské!“ usnesla se podle karikaturisty před 25 let stejnojmenná konference. Usnesení konference bylo jistě košatější, ale svým obsahem odpovídalo oné karikatuře. Nejsmutnější je, že pro právě skončenou 24. světovou konferenci o klimatických změnách, konanou ve dnech 2. - 15. prosince 2018 v polských Katovicích (dál Konference), to nevypadá o mnoho lépe.

Pokud Respekt, jak píše pan Tkadleček, „přebírá argumentaci politiků a lobbistů fosilních korporací, kteří chtějí kvůli vlastním zájmům účinné řešení klimatické změny co nejvíce zdržet,“ pak je třeba říci, že podobně „přebírá argumentaci“ i velká většina seriózních světových médií, jež hodnotí výsledek konference v Katovicích podobně jako my. Zde například zajímavý rozbor na serveru Politico , kde se praví: „Kompromis znamená, že se všechny strany jednání musejí něčeho vzdát, aby dosáhly dohody. Závěrečný … text klimatického summitu není žádnou výjimkou“.

U metra Letňany je krásné a velké P+R parkoviště. Jeho projektant by potřeboval vzít kolem ramen a v dopravní špičce postavit ke vjezdu, aby mohl sledovat, jak parkováníchtivý řidiči blokují v jízdě autobusy městské hromadné dopravy.

Příští rok bude pro lesnicko-dřevařský sektor apokalypsou! Vyplňují se ty nejčernější scénáře predikovanými nezávislými organizacemi, fakultami univerzit a výzkumných organizací. Bohužel na ně úřady v Praze, jednotlivé kraje a řada vlastníků lesů včetně těch státních včas a efektivně nereagovala. Tato lesnicko-dřevařská krize se mohla do značné míry eliminovat, pokud by se včas zaváděla adaptační a lesnicko-technologická opatření. Nestalo se tak, a proto bude potřeba společnost pomalu připravovat na skutečnost, že lesy z naší krajiny dočasně zmizí.

Představitelé Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) zřejmě zkouší, kolik dezinformací jim média a veřejnost dovolí na téma vlk. Tím posledním testem byla tisková konference (jejíž průběh aktéři zaznamenali i na YouTube) a zveřejněná tisková zpráva na téma vydry, bobra a vlka a potřeby jejich regulace v naší krajině. Jak již někteří komentátoři upozornili, myslivci odvádí téma od problémů, které nezvládají: přemnožená prasata ničí úrodu zemědělcům, jeleni zase poškozují lesy.

V rámci pozemkových úprav se realizují takzvaná společná zařízení. Část pozemků je vyčleněna pro obecně prospěšná opatření, jako jsou cesty, biokoridory či protipovodňová opatření. Těmi „nejzdařilejšími“ se Státní pozemkový úřad chlubí prostřednictvím soutěže nazvané Žít krajinou. Podíváme-li se na projekty nominované v kategorii dopravní infrastruktura, vyznívá jméno soutěže jako výsměch. Asfalt, asfalt a asfalt!