Po 111 dnech časově neomezené hladovky zemřel 11. října 2018 v nemocnici v Rišikéši na selhání srdce indický ekolog a asketa Guru Dás Agravál, známý také jako svámí Gján Svarúp Sánand. Bývalému vysokoškolskému profesorovi, který zasvětil poslední desetiletí svého života boji za záchranu posvátné řeky Gangy, bylo 86 let. „Nebudu litovat, pokud při záchraně Gangy zemřu. Konec mého života nebude znamenat konec snah za záchranu řeky,“ řekl v posledním rozhovoru před svou smrtí.

Málokdo ví, že Kamerun je ve válce. Válčí ale sám se sebou. Přitom se ještě donedávna jevil jako jediná relativně klidná země v celém regionu Střední Afriky. Všude okolo se bojovalo, o ropu, o zlato, o vyznání, ale Kamerun byl dlouho oázou míru. Ale už není. A doplácí na to lidé i příroda.

Návrh Evropské komise týkající se tzv. zelených financí vyvolal v ČR velký zájem. Už v březnu tohoto roku psal viceguvernér ČNB M. Hampl k tématu kritický příspěvek, před 2 týdny se zeleným financím věnoval týdeník EURO. O co jde?

V Evropském parlamentu byla dne 25. září zahájena evropská občanská iniciativa, jejímž cílem je skoncovat s klecovými chovy, jejichž problém není pouze etický. Tristní životní podmínky za sebou zanechávají zbídačená a apatická zvířata náchylná na nemoci. Slavnostní zahájení iniciativy v České republice proběhne dnes 9. října ve 12h na Malostranském náměstí. Pokud se iniciativě podaří do jednoho roku posbírat napříč EU milion podpisů, Evropská komise bude nucena přijít s legislativním návrhem jak tento problém řešit.

V úterý bylo ohlášeno odvolání odborných ředitelů novým generálním ředitelem LČR Josefem Vojáčkem. Od jeho nástupu do funkce se tento krok dal předpokládat, a byl spíše nutností. Stávající management, který si vybral odvolaný Daniel Szórád, nepružně reagoval na vývoj kůrovcové kalamity a chřadnutí dalších dřevin. Zásadní problém je ale jinde - je jím tzv. Dřevěná kniha, tedy obchodní koncepce firmy, kterou zavedl ministr Ivan Fuksa (ODS) již v roce 2012. Tato koncepce vytváří zásadní bariéry schopnosti pružně reagovat na výskyt lýkožrouta smrkového, resp. severského a tím brzdit rozvoj kůrovcové kalamity.

V rámci letošní exkurze s Koniklecem v rámci projektu Počítáme s vodou jsme zamířili koncem května 2018 do německého Hamburku a dánské Kodaně. Důvodem výběru těchto měst bylo, že obě jsou průkopníky v propojení hospodaření s dešťovými vodami (HDV) s adaptačními opatřeními na změnu klimatu a v jejich začlenění do územního plánování. Na tuto roční dobu nezvykle velmi teplé a slunné počasí, které jsme po dobu exkurze měli, a jehož druhou stranou jsou přívalové deště, důležitost propojení jen potvrzovalo.

Co mají chobotnice společného s lidmi? Jsou třeba velmi inteligentní. A jak zjistili vědci, droga extáze (nebo chcete-li MDMA či 3,4-methylendioxy-N-methamfetamin), z nich dělá milující bytosti. A to i přesto, že normální, nezdrogované chobotnice jsou těžce asociálními tvory. Je v tom nějaká naděje pro lidi?

Pojem „Čínská zeď“ se v posledních letech vžil mezi odborníky jako synonymum pro zákaz vertikální integrace mezi kolektivním systémem a zpracovatelským zařízením pro recyklaci elektroodpadu, tj. zákaz účasti kolektivních systémů na provozu zařízení zpracovávajícího elektroodpad. Toto téma je opět aktuální v souvislosti s přípravou nové české odpadové legislativy.

Možná říje, možná pes, možná jenom náhoda byla příčinnou toho, že v pátek 28. 9. 2018 si všimli dělníci pracující na stavbě tří obytných domů na Silvánu, že za plotem sousedního vodárenského objektu běhá jelen. Na úhledně posekaném trávníku byl dobře vidět, zoufale běhal při plotu a narážel do vrat i jednotlivých pletivových dílců. Snažil se dostat ven, ale bez lidské pomoci neměl šanci.

V mnoha výkřicích, jak zatočit s hmyzí kalamitou, se objevil návrh pana ministra zemědělství Tomana ze dne 12.9. o tom, že zvažuje plošný zákaz úmyslných těžeb na jeden rok. Krom toho, že se k tomuto populistickému opatření rázně a správně ohradilo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, podotýkám, že výhrady proti obdobnému opatření se objevily v připomínkách k podobně nejapnému nápadu ministerstva zemědělství před rokem. Především je třeba uvést, že na tyto situace pamatuje stávající zákon o lesích. Bohužel se příslušné ustanovení nedodržuje a hlavně se jeho dodržování důrazně nevymáhá. A jak vidno, nikdo se tím ani nezabývá.