K napsaní tohoto příspěvku mě přiměla nová rubrika na webových stránkách Soutok Moravy a Dyje Agentury ochrany přírody a krajiny, která se snaží vyvracet hoaxy o CHKO Soutok sířící se v Lanžhotě, prostřednictvím posledního čísla lanžhotského zpravodaje.

V reakci na nedávné prohlášení Sdružení místních samospráv, které uvádí sedm údajných důvodů, proč podle nich nedává smysl zavádět povinné zálohování PET lahví a nápojových plechovek v ČR, níže vysvětlujeme sedm důvodů, proč je naopak zavedení zálohování v Česku zcela nezbytné. Výběr nebyl snadný, protože pozitivních argumentů pro zavedení zálohového systému je mnohem více než výmluv, proč nezálohovat. Veškerá využitá data jsme (narozdíl od uvedeného prohlášení) také pečlivě odzdrojovali.

Ať je to oddělená cyklostezka nebo strom, rozšíření chodníku nebo třeba změna profilu ulice, aby se vešel ostrůvek pro chodce a dva pruhy (ano, i tohle bych si někde přál), tak vždycky narazíme na to, že to nejde efektivně provést kvůli stavebnímu řízení a (libo)vůli Policie ČR.

Vysokorychlostní tratě, obnovitelné zdroje energie, elektrická vedení. Strategicky důležitá infrastruktura, jejíž výstavbu chce nová legislativa odšpuntovat. Jedna z největších překážek jejich rozvoje ale zůstává: krajinný ráz. Kombinace přírodních a kulturních charakteristik krajiny, které jsou nejen určitým historickým dědictvím, ale prokazatelně i balzám pro naše duševní zdraví. Je zjevné, že infrastruktura může krajinný ráz (dočasně) poškodit. Na druhou stranu, krajiny jsou rázovité různě. Otázka zní, kdo může závěr o krajinném rázu udělat? Objevují se dvě odpovědi: buď místní obyvatelstvo, nebo expertstvo.

Lesy ČR pokračují v podávání žádostí o povolení těžby vzácných lesů Krušných hor. Nedávno požádaly také o povolení kácení v nejvzácnějších chráněných krušnohorských lesích v přírodní rezervaci Vlčí důl a přírodní památce Lomské údolí. V obou případech se přitom jedná o území chráněná primárně právě kvůli zachovalým lesům a dále vysoké biodiverzitě s výskytem mnoha vzácných a chráněných druhů, které jsou navázané právě na lesní porosty. Ministerstvo životního prostředí přitom v pondělí zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory, která by měla v budoucnu zajistit lepší ochranu přírody. Organizace Greenpeace nyní návrh zonace CHKO vyhodnocuje. Nicméně je z něj patrné, že lokality Vlčí důl a Lomské údolí obě spadají do I. zóny, tedy nejpřísněji chráněného území.

Pouze pět větrných elektráren a jednotky kusů modernizovaných bioplynových a malých vodních elektráren byly uvedeny do provozu v prvním pololetí letošního roku. Česko je totiž stále jedním z nejhorších míst v Evropě, co se týče délky potřebné pro získání povolení pro stavbu obnovitelných zdrojů. Komora OZE proto představila své návrhy, které mají rozvoj čisté energetiky zrychlit. Týkají se nového zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo do meziresortního připomínkového řízení (končí tento týden).

Několik sušších let v řadě a rozsáhlá kůrovcová kalamita vyvolala u některých lidí paniku, že bude nutné z preventivních důvodů všechny smrky vykácet. Příčinu viděli někteří vědci a media ve změně klimatu, kterou způsobuje především produkce skleníkových plynů. Nešlo si ale nevšimnout, že s covidovým omezením letecké dopravy se na jaře 21 konečně dobře rozpršelo.

Jako vědec velmi vítám argumentaci založenou na vědeckých poznatcích, které jsou doložitelné a prověřitelné. Obdobně jsem také rád, že se s Ing. Václavíkem shodneme na nepoužívání informací z predátorských časopisů s pochybným recenzním řízením, protože nikdo z nás, podepsaných vědců zmíněného Otevřeného dopisu, v takových časopisech nepublikuje a nepoužívá je při argumentaci.

Dne 20. července se v Praze konal třetí ročník Lingerie protestu. Zúčastnilo se jej přes 26 aktivistů s cílem upozornit na utrpení zvířat v živočišném průmyslu. Účastníci se sešli na Václavském náměstí a jen ve spodním prádle procházeli s transparenty centrem Prahy za zvuku skandování tematických hesel. K čemu to svlečení do spodního prádla?

Ráno na pastvinách nad Moldavou v Krušných Horách. Náš dlouholetý klient, který nad Hřivicí na Podlesí (tak se říká geologicky nesmírně zajímavé krajině mezi Ohří a náhorní rovinou Džbánu s hlubokými údolími) pěstuje pšenice, ovsy a řepku. Letos svou farmu rozšířil o chov skotu právě v Krušnohoří.