Levná energie bez stopy kouře? Česko konečně ukázalo, že umí rozvíjet zelenou energetiku s rozumně nastavenou podporou. Vláda Petra Fialy se zavázala, že rehabilituje fotovoltaiku a pomůže ke vzniku alespoň sto tisíc instalací na střechách. Po dvou letech vlády můžeme říct, že se nám to podařilo.

Veřejností nevyžádané, zbytečné a matoucí změny v českém ptačím názvosloví nám už léta ztěžují komunikaci. Proto se nedá než souhlasit s článkem Tomáše Grima - podstatu problému vystihuje jeho výzva pro Názvoslovnou komisi (NK): „pokud existuje 1 jediný druhový název, který by mezi 11 000 druhy ptáků nešlo vylepšit, v jakémkoli jazyce, ať mi jej komise sdělí“. Mám pocit, že situace se během let spíše horší, a to přesto, že autoři názvosloví dostávali kritickou zpětnou vazbu už před téměř 30 lety, kdy vznikla první verze názvosloví všech ptačích druhů světa. Stejně jako tehdy i nyní NK ignoruje konstruktivní návrhy (nutnost respektovat princip stability jmen či potřeba veřejné diskuze o případných výjimečných změnách, když jsou skutečně nutné) a kritika, kterou Tomáš Grim sepsal se Zdeňkem Vermouzkem před téměř 20 lety, je bohužel stále aktuální.

Na první novoroční televizní vystoupení nového prezidenta jsem byl opravdu zvědav, a pozorně jsem si ho vyslechl. Se stejným zájmem jsem sledoval následné reakce politiků, politologů a publicistů. Jak se dalo čekat, ti z vládní koalice jej chválili jako pozitivní a vyvážený, ti opoziční mu vyčítali zjevně provládní, nikoliv nadstranické vyznění, publicisté a politologové něco chválili, jiné kritizovali, některým tam chyběla některá důležitá témata, jiným něco naopak přebývalo, protože to není v prezidentově kompetenci, jako např. připomenutí našeho slibu při vstupu do EU, časem přijmout i společnou evropskou měnu – euro. K tomu se dosud nehlásí nejen opozice, ale i někteří z vládní koalice, zejména velká část ODS. Vesměs argumentují tím, že bychom ztratili možnost autonomního ovlivňování inflace a úrokové míry u vkladů i úvěrů ze strany naší vlády a zejména České národní banky. Že tato možnost zjevně v posledních dvou letech nefungovala, a měli jsme nejhorší inflaci v celé EU, je zřejmě této iluze nezbavilo.

Poměrně často se účastním různých řízení k ochraně životního prostředí a přírody a snažím se pomáhat i veřejnosti, která má zájem stejný a třeba neví, jak na to. Nikoliv zřídka si připadám, jako bychom žili v nějakém Kafkově absurdním románu. Máme sice masivní úřednické aparáty a podrobné zákony, ale úřady nejsou schopny chránit zájmy, k jejichž ochraně byly zřízeny. I proto je třeba podporovat účast veřejnosti ve správních řízeních a nikoliv ji omezovat, což činila a činí nejen současná vláda.

V reakci na příspěvek o technologii zpracování krušnohorského zinnwalditu na uhličitan lithný jsem z řad poučených čtenářů opakovaně dostal dotazy ke zpracování hydroxidu lithného. Z akademické debaty se zrodil nápad s nečekaným bonusem: Má-li se lithná slída těžit a zpracovávat, nechť se to dělá co nejzeleněji. A to hned dvakrát.

Obrázek níže vypadá komplikovaně, ale není (nutno ale zvětšit). Důležité jsou řádky wind offshore/wind onshore a solar - tedy zdroje obnovitelné elektřiny s největším potenciálem:

Predace hnízd je přehlížený, protože i snadno přehlédnutelný, ekologický problém, a to především u druhů s ubývající početností, což se týká hlavně skupiny ptáků hnízdících na zemi. Tomu se při dnešních vysokých stavech srstnatých predátorů, ale i krkavcovitých aj., nelze vůbec divit. U ptáků hnízdících v budkách by se mohlo zdát, že člověkem nabídnutý „komfort“ ptačího domečku je zárukou úspěšného hnízdění. Máloco je tak vzdáleno pravdě, jako tato představa, a to zejména u stromových polobudek.

Před několika dny Ekolist publikoval komentář anonyma skrytého za přezdívkou Larus (jinde uváděný i jako Larustom), pojednávající o takzvaném overtrampismu.

Dvě velké novinky právě uplynulého roku se poprvé objevují až v tomto souhrnu: Jako jediné chovné zařízení mimo Brazílii jsme získali nejvzácnější kachnu světa – morčáka paranského – a podařilo se nám úspěšně odchovat ježuru australskou. Rok 2023 byl však ze všeho nejvíc rokem prvního luskouna odchovaného v Evropě – samičky Šišky. Celkově se v Zoo Praha narodilo či vylíhlo 1 234 mláďat 213 druhů savců, ptáků, plazů a obojživelníků. Roční návštěvnost činila 1 358 292 lidí.

V diskuzích k těžbě lithia se často objevují vědoucí komentáře: “Lithium je zbytečné, protože pokrok jde dál. Vždyť jsou k dispozici i články na bázi sodíku!” Jak to je doopravdy?