Soused brousí eternitové desky s azbestem, úřad je zavřený

Jak upozorňuje Lukáš Matějka, původcem stavebního odpadu je vždy ten, kdo ho „vytvořil“, ať už jde o fyzickou osobu nebo podnikatele provádějící stavbu/úpravu. „Je otázka, zda u broušení vznikl odpad, pokud ano, pak by za odkládání nebezpečného odpadu mimo vyhrazená místa měla dát příslušná obec či město podle zákona o přestupcích pokutu,“ říká Lukáš Matějka.

Lukáš Matějka poukazuje na další povinnost, kterou soused patrně opomněl. „Podle manuálu Krajské hygienické stanice Brno podléhají ohlášení stavebnímu úřadu všechny stavby, udržovací práce a úpravy, kdy může docházet k negativnímu ovlivnění zdraví osob, požární bezpečnosti, stability apod., což jsou také případy, kdy bude docházet k manipulaci s azbestovými stavebními materiály, prvky a azbestovými odpady.“ Podle Matějky by záleželo na tom, zda stavební úřad posoudí broušení střechy jako udržovací práce. „Pokud nebylo broušení ohlášeno či povoleno, může stavební úřad udělit pokutu,“ myslí si Matějka.

Podle Lukáše Matějky byste se mohl bránit na základě občanského zákoníku, který stanoví, že soused nesmí omezovat vlastnická práva svých sousedů. O tzv. občanské žalobě jsme psali v článku Nech toho, sousede z 11. prosince 2006. Podle Markéty Višinkové je možné využít i žalobu na ochranu osobnosti, což je ale způsob v praxi dosud neověřený (o prvním pokusu bránit se zamoření azbestem žalobou na ochranu osobnosti jsme psali ve zprávě Nájemníci žalují radnici kvůli bytům zamořeným azbestem z 6. dubna 2007. Další informace lze získat v článku Markéty Višinkové na serveru Via Iuris Netradiční prostředek ochrany životního prostředí). Bránit se soudní cestou však bezprostředně nepomůže. Sousedská žaloba je tzv. zdržovací, tedy soud nařídí, aby se dotyčná osoba svého chování zdržela. Nehledě na to, že soud bude stejně konal až po té, co soused už střechu dobrousil.

Markéta Višinková upozorňuje, že by mohlo jít využít paragraf 5 občanského zákoníku, který ustanovuje tzv. ochranu pokojného stavu: „Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.“ V případě, kdy zmiňovaný orgán (obecní úřad) nemá otevřeno, lze využít paragraf 6 občanského zákoníku: „Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.“ Zde se však dostáváme na tenký led toho, co je v dané chvíli přiměřený zásah. Snadno by se podle Markéty Višinkové mohlo stát, že se ten, kdo se brání proti zásahu do pokojného práva, sám dopustí přestupku například neoprávněným vstupem na cizí pozemek. Markéta Višinková se domnívá, že přivolaná policie mohla v případě Nesměrákových zajistit, aby nebyl narušován pokojný stav, tedy souseda v jeho činnosti zastavit.

Podle Lukáše Matějky mohla přivolaná policie prověřit, zda nebyl spáchán trestný čin obecného ohrožení, případně přestupek proti občanskému soužití, který by poté předala k vyřízení obci. „V případě, že by při broušení vznikaly ještě odpady, tak se na dotyčného jako nepodnikatele vztahuje pouze obecná povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Což je ovšem nevymahatelné, neexistuje pokuta za její porušení,“ uzavírá možnosti Lukáš Matějka.

„Policista nemůže vyhovět žádosti občana, aby sousedovi zakázal brousit střechu a nemůže ani zajistit nenarušování pokojného stavu, protože k tomu policista nemá žádné oprávnění,“ říká Jiří Chaloupka ze Služby pořádkové policie. Podle jeho slov je jiná situace, když někdo například požaduje, aby soused nepálil trávu. V takovém případě policista zasáhnout může, protože pálení trávy je už v legislativě podchyceno. Jiří Chaloupka dodává, že o zákazu broušení eternitové střechy musí rozhodnout odborník, například z odboru životního prostředí dané obce, nikoliv policista. „Pokud je ale policii nahlášen trestný čin nebo přestupek, pak policie musí konat a situaci zdokumentovat. Postupuje pak podle trestního nebo přestupkového řízení,“ říká Jiří Chaloupka. Pokud je občan nespokojen s postupem Policie ČR, může se obrátit na okresní či krajské ředitelství Policie ČR.