Co je a není nebezpečný odpad?
1. ledna 2005 | Václav Radoměřský
Vím, že mezi nebezpečné odpady (NO) patří např. zářivky, baterie apod. Jsou ale výrobky, u kterých mám pochybnost, jestli to nebezpečný odpad je, nebo není (např. šlehačka ve spreji).
Rád bych tedy věděl, jestli jsou NO nějak značeny, popř. jak může laik zjistit, že se jedná (nejedná) o NO.
Předem děkuji za odpověď.
Václav Radoměřský
odpověď:
26. října 2005
Obecně se posouzení škodlivosti či nebezpečnosti odpadu provádí na základě tzv. "Seznamu nebezpečných vlastností odpadů", který je součástí zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb.). Tyto vlastnosti jsou:
1. výbušnost,
2. hořlavost,
3. oxidační schopnost,
4. tepelná nestálost organických peroxidů,
5. schopnost odpadů uvolňovat při styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny,
6. ekotoxicita,
7. následná nebezpečnost,
8. akutní toxicita,
9. pozdní účinek,
10. žíravost,
11. infekčnost,
12. radioaktivita.
Pro odborné posouzení nebezpečnosti ministerstvo životního prostředí určilo kompetentní osoby, které rozhodují, jaký odpad je nebezpečný, pokud to není zřejmé (např. u přípravků či produktů dovezených ze zemí mimo Evropské společenství).
Ze zákona o chemických látkách vyplývá, že výrobky určené k prodeji spotřebiteli, které obsahují nebezpečné látky nebo přípravky, které jsou toxické, zdraví škodlivé, extrémně nebo vysoce hořlavé, musí být jasně a čitelně označené (některé dokonce i hmatatelně pro nevidomé). Musí na nich být uvedeno v češtině, jakou nebezpečnou chemickou látku obsahují, a to podle oficiálního Seznamu uvedeného v zákoně, nebo podle mezinárodně uznávaného názvosloví. Obal musí povinně nést jméno, sídlo a telefon firmy či osoby, která je za tento výrobek zodpovědná - tedy výrobce, dovozce či distributora, jenž takový výrobek na trh uvádí. Obal musí mít navíc uzávěr odolný proti otevření dětmi. Obaly by měly být opatřené výstražnými symboly a standardními pokyny pro bezpečné zacházení (takzvané S-věty) či standardními větami označujícími rizikovost obsahu (R-věty).
Obaly některých výrobků by měly být opatřené výstražnými symboly a standardními pokyny pro bezpečné zacházení (takzvané S-věty) či standardními větami označujícími rizikovost obsahu (R-věty). | |
Foto: Iva Nachtmannová/EkoList |
Příklad S-věty: S26 Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc. Příklad R-věty: (R31) Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami. (R36/38) Dráždí oči a kůži.
Tyto výrobky podle zmíněného zákona nesmí vypadat jako potraviny, pitná voda, krmivo, léčivo nebo kosmetický přípravek, ani nesmí připomínat hračky, aby nedošlo k uvedení spotřebitele v omyl.
Obrátili jsme se s otázkou, jak poznat nebezpečný odpad, na odbor odpadů ministerstva životního prostředí. Odpověděl nám Leoš Křenek, ředitel odboru:
Otázkou bylo, jak u konkrétních výrobků jako jsou zářivky, baterie, šlehačka ve spreji, lze poznat, že se jedná či nejedná o nebezpečný odpad. Výrobek sám o sobě ještě není odpadem, a to ani nebezpečným. Odpadem se podle zákona o odpadech rozumí každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu o odpadech. Jedná se např. o výrobky s prošlou lhůtou spotřeby, nepoužitelné součásti (např. vysloužilé baterie, katalyzátory apod.) nebo výrobky, které vlastník nepoužívá nebo nebude více používat.
Zvláštní částí zákona o odpadech je tzv. zpětný odběr některých výrobků. Jedná se o odpadní oleje, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, pneumatiky, elektrozařízení pocházející z domácností (např. ledničky, mrazničky, pračky). Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků nabídnutých ke zpětnému odběru má právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která uvedené výrobky vyrábí nebo uvádí na trh v České republice výrobky zahraničního výrobce, a to bez ohledu na výrobní značku.
Zmíněné výrobky/odpady (zářivky, baterie, šlehačka ve spreji) se zařazují takto:
1. potraviny s prošlou záruční lhůtou nebo potraviny nehodící se k další spotřebě
– nejsou nebezpečným odpadem,
2. prázdný kovový obal od šlehačky – neobsahuje nebezpečné náplně, proto není nebezpečným odpadem (nesmí však být propichován, deformován či vhazován do ohně, což bývá na obalu uvedeno),
3. zářivky – jsou nebezpečným odpadem,
4. baterie – některé jsou podle chemického složení nebezpečným odpadem (olověné, nikl–kadmiové baterie a akumulátory, baterie obsahující rtuť). Alkalické baterie nejsou nebezpečným odpadem.
Na většině výrobků (nebo na jejich obalech) je v současné době uvedeno, jakým způsobem má být s výrobkem potom, co se stane odpadem, nakládáno. Další možností, jak zjistit nakládání s odpadem, jsou informace přímo od výrobce, potažmo prodejce (manuál či návod k použití ledničky, informační letáčky, nabídka prodejce odvézt např. starou pračku při koupi nové).
Každá obec je povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky). Zpravidla je to formou sběrných dvorů či mobilních svozů nebezpečného odpadu.
Informace o tom, co patří do komunálního odpadu a separovaného nebezpečného komunálního odpadu, lze získat na příslušných městských či obecních úřadech nebo z místně platných vyhlášek. Tolik odpověď Leoše Křenka.
To, zda se jedná o nebezpečný odpad, může laik určit pomocí zdravého rozumu a výše zmíněných nebezpečných vlastností odpadů. Prázdný sprej od šlehačky není nebezpečný odpad, protože neobsahuje žádné zbytky nebezpečných látek. Prázdný sprej například od autolaku už by měl skončit ve sběrném dvoře, protože obsahuje zbytky barev, které budou hořlavé.
Iva Nachtmannová, Martin Mach
Autoři jsou redaktory EkoListu.
Vaše připomínkyChcete na tento dotaz odpovědět, chcete k tomuto dotazu či odpovědi něco poznamenat, máte nějaké vlastní zkušenosti s touto problematikou? Napište nám na e-mail zelena.domacnost@ekolist.cz, jako předmět zprávy uveďte prosím "Dotaz 195".Pokud nemáte vlastní e-mail, můžete nám vaše připomínky zaslat pomocí formuláře na naší stránce Napište nám. |
tisknout poslat |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Klára Hutková
14.2.2017 08:46bezva článek. :)
Zajímalo by mě, zda můžu poloplný impregnační sprej na boty (podle etikety hořlavý) hodit do oranžové popelnice s nebezpečným odpadem. Lahvička má rozbité rozprašovadlo, tak ho vyhazuji, ale ještě ho tam hodně zbývá. Napadlo mě, že by se mohl smíchat s ostatními látkami, protože např. při stříkání celkem vytéká ven... Kam s ním, prosím? :)