Analýza Evropské environmentální kanceláře (EEK) odhalila, že mnoho zemí EU nenaplnilo závazky, které jim ukládá Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení. Ten má nově nastavit limity emisí pro uhelné elektrárny a výrazně tak přispět ke snižování škodlivin. Mezi státy, které jsou na tom s plněním daleko nejhůř, je Česká republika.

Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu, prohlásil polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro podle agentury PAP. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. Podle mluvčího soudu však unijní smlouvy umožňují nařídit finanční sankci i v rámci předběžného opatření.

Jistého pokroku v jednání o polském hnědouhelném dolu Turów bylo dosaženo, určitě ale nadále nelze říci, že situace byla vyřešena. Novinářům to řekl náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jabloński. Česko a Polsko podle něj mají velmi rozdílné hodnocení situace, stále ale věří v dohodu.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po dnešním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, opět zasednou i odborné týmy.

Spor o hnědouhelném dolu Turów by se podle polské strany měl vyřešit při dvoustranných jednáních, ne eskalovat na úrovni Evropské unie. Záležitost se musí rychle ukončit, řekl novinářům náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jabloński. Zástupci obou zemí dnes jednají na ministerstvu životního prostředí v Praze, aktuálně pokračují po polední přestávce.

Zástupci Česka a Polska dnes jednají o situaci kolem hnědouhelného dolu Turów. ČTK to sdělil mluvčí polského ministerstva klimatu a životního prostředí Aleksander Brzózka. Polští vyjednávači podle polského tisku zvažovali zrušení dnešní cesty do Prahy. Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že jde o odbornou, nikoli politickou záležitost. Polská strana měla podle něj dostatek času na to, aby problém sama řešila. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) věří, že jednání pomůže zklidnit situaci. ČTK řekl, že se podle něj událost dostala do stavu, kdy může poškodit vztahy mezi oběma národy.

Jak se liší metan a biometan? Biometan je bioplyn upravený na kvalitu zemního plynu s minimálně 95% obsahem metanu. A bioplyn je směs plynů, které jsou výsledkem procesu anaerobní fermentace - biologického rozkladu biomasy a bioodpadů bez přístupu vzduchu, který probíhá v bioplynových stanicích, čistírnách odpadních vod nebo na skládkách odpadu. Obsahuje cca 55 % metanu, 40 % oxidu uhličitého a 3 % dalších plynů. Bioplyn je obnovitelným zdrojem energie, který se používá k výrobě elektřiny, tepla nebo se upravuje na biometan, který může nahradit fosilní zemní plyn. Používá se především v dopravě jako LNG, CNG nebo v teplárenství.

Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki zrušil plánovanou cestu na demografický summit v Budapešti. Důvodem je přítomnost českého premiéra Andreje Babiše, napsal zpravodajský portál wPolityce.pl bez upřesnění zdroje informace. Mluvčí polské vlády Piotr Müller dnes před novináři potvrdil, že zrušení premiérovy cesty do Budapešti souvisí se sporem s Čechy o důl Turów. Babiš novinářům před odletem z Maďarska řekl, že se mu nechce věřit, že by kvůli tomu Morawiecki nedorazil. Nejde podle něj o politickou, ale odbornou záležitost. Polská vláda je podle polského tisku blízko k tomu, aby rozhovory s českou vládou přerušila, a polští vyjednávači zvažují zrušení páteční cesty do Prahy k dalšímu kolu jednání o dolu Turów.

Středoevropský vodíkový koridor, tak se jmenuje společná iniciativa plynárenských společností, která má vést k rozvoji vodíkové "dálnice" ve střední Evropě. Počítá s tím, že v budoucnu se na Ukrajině bude produkovat vodík, který bude potřeba dopravit přes Slovensko a Českou republiku do oblastí očekávané silné poptávky v Německu a EU. Informuje o tom slovenský provozovatel přenosové soustavy plynu Eustream, Provozovatel plynárenské přenosové soustavy Ukrajiny (Gas TSO of Ukraine), český provozovatel přenosové soustavy plynu NET4GAS a německý provozovatel přenosové soustavy plynu OGE.

Britský premiér Boris Johnson v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval lidstvo, aby dospělo a bojovalo proti klimatickým změnám. Podle Johnsona se svět blíží k bodu zlomu a státy musí konečné převzít odpovědnost za ničení planety.

Uhelné elektrárně Ledvice na Teplicku ministerstvo životního prostředí potvrdilo výjimku z limitů pro škodliviny, informovalo dnes ČTK Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Podle ekologů hrozí, že Česká republika za porušení směrnice zaplatí pokutu. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje. Mluvčí provozovatele elektrárny, skupiny ČEZ, řekl ČTK, že nový blok se stavěl v době, kdy platila jiná emisní pravidla a přizpůsobení novým vyžaduje čas.

S politiky je to tak, že dokud jsou jen pouhými kandidáty a o nějaký post se teprve ucházejí, ukazují se veřejnosti v příznivém světle. Ale když se dočkají zvolení? Mohou se začít projevovat i dost odlišně, než jak zněly jejich předvolební proklamace. Například americký prezident Joe Biden nyní vydal svolení k otevření 80 milionů akrů pro těžbu ropy a plynu v Mexickém zálivu.

K šílenému řidiči, který se s autobusem plným jeho krajanů v roli rukojmích řítí po české dálnicí v protisměru, přirovnal polský opoziční list Gazeta Wyborcza postup premiéra Mateusze Morawieckého ve sporu s Českem o pokračování těžby v polském hnědouhelném dole Turów.

Evropská unie sleduje raketový nárůst cen energií a připravuje návrh nástrojů, jak proti němu bojovat na evropské úrovni. Po společném jednání unijních ministrů pro energetiku to podle agentury Reuters řekla španělská ministryně energetiky a životního prostředí Teresa Riberaová.

Na realistickém přístupu k plnění klimatických cílů se shodli předsedové horních komor českého a německého parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Reiner Haseloff (CDU). Podle nich plánované snižování emisí nesmí mít negativní dopady na ekonomiku, soběstačnost a bezpečnost, uvedli v Praze. Podle Haseloffa je třeba využívat nové technologie, aby se Česko a Německo mohly nadále vyvíjet jako průmyslové země.

Polští horníci z dolu Turów jsou rozhořčeni rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie o uvalení pokuty na Polsko, hrozí demonstrací před sídlem soudu v Lucembursku a nevylučují zablokování dálnice vedoucí do Německa, uvedl list Gazeta Wyborcza. Termíny protestů dosud nebyly stanoveny.

Evropská komise by měla zvážit problematické aspekty a potřebnost nového emisního standardu Euro 7 po roce 2025 pro lehká a těžká silniční vozidla. Jeho navrhovaná podoba je téměř nesplnitelná a bude znamenat zdražení nových aut a stárnutí vozového parku. Vyplývá to z dopisu, který ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček poslal čtyřem eurokomisařům. Podle něj chce Česká republika zabránit tomu, aby se snížila konkurenceschopnost automobilového průmyslu.

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil ve svém projevu na Valném shromáždění OSN, že jeho země nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí. Ve své řeči potvrdil závazek, že Čína dosáhne uhlíkové neutrality před rokem 2060, uvedla agentura Reuters. Slova čínského vůdce přivítal zvláštní zmocněnec Spojených států pro otázky změn klimatu John Kerry a generální tajemník OSN António Guterres.

Změny klimatu považují v Česku za závažný problém více než čtyři pětiny lidí ve věku od 15 do 20 let. Dvě třetiny mladých pokládají za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na postup jiných zemí. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků průzkumu, který připravila katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

Kapacity pro výrobu elektřiny z uhlí v České republice výrazně převyšují potřeby této země, což vytváří prostor k jejich snižování. Tvrdí to studie organizace Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA), která zkoumá situaci v devíti evropských zemích. Upozorňuje také, že Česká republika je v rámci Evropy pozadu ve využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Většina zemí Evropské unie dál překračuje limity koncentrace škodlivých látek v ovzduší, i když situaci dočasně zlepšila opatření proti pandemii covidu-19, díky nimž se mnohde kvalita vzduchu zvýšila. Ve své zprávě to uvedla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která v ní prezentuje výsledky měření z roku 2019 a také předběžná data z loňského roku. Česko podle ní patří k zemím, které předloni překročily limity u většiny sledovaných látek včetně oxidu dusičitého (NO2), prachových částic, přízemního ozonu či benzoapyrenu.

Německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) zažalovala automobilky BMW a Mercedes-Benz. Chce tyto německé podniky soudní cestou přimět k tomu, aby do roku 2030 ukončily výrobu automobilů se spalovacím motorem, informovala agentura DPA.

Pokuta pro Polsko vyměřená Soudním dvorem Evropské unie kvůli nezastavení těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice je příliš nízká a přišla pozdě, míní obyvatel Uhelné Milan Starec. Osada patřící pod Hrádek nad Nisou na Liberecku je na české straně spolu s Václavcemi nejblíž polského dolu.

Liberecký kraj bude požadovat po Evropské komisi (EK), aby vytvořila speciální dotační program a převedla do něj vybrané penále od Polska v souvislosti s příhraničním hnědouhelným dolem Turów. Zároveň bude chtít, aby peníze z tohoto programu uvolnila EK na opatření, které souvisí s negativními dopady těžby Turówa na životy obyvatel České republiky. Zejména na zajištění náhradních zdrojů pitné vody, monitoring hluku, prašnosti a poklesu terénů v oblasti zasažené činností tohoto dolu. Usnesení schválili zastupitelé Libereckého kraje.

Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki důrazně odmítl pondělní rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie uložit Polsku pokutu kvůli sporu s Českem ohledně dolu Turów. Podle premiéra je verdikt naprosto špatný a Varšava využije všechny právní i jiné prostředky k tomu, aby prokázala nevyváženost tohoto verdiktu. Informovala o tom zpravodajská televize TVN24, podle níž Morawiecki také obvinil Česko z nedostatku dobré vůle.

Ekologičtí aktivisté dnes v Británii zablokovali provoz na frekventovaném dálničním obchvatu Londýna, policie kvůli tomu zatkla 23 lidí. Informoval o tom server BBC. Aktivisté z hnutí Insulate Britain chtějí přimět vládu, aby více investovala do izolace budov, což podle nich povede k úsporám energie a nižším emisím. Ministryně vnitra Priti Patelová protest označila za "nepřijatelný".

Britský premiér Boris Johnson společně s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem hostil jednání desítek světových lídrů na téma finanční podpory rozvojovým zemím v boji proti klimatickým změnám. Poskytování nejen finanční pomoci označil za povinnost bohatších zemí a vyzval k naplnění slibu vysbírat na tento účel každý rok 100 miliard dolarů (skoro 22 bilionů Kč). Podle čerstvé zprávy zatím totiž slíbené peníze do chudších regionů neproudí.

České firmy meziročně navýšily podíl aut na alternativní pohon. Zatímco loni mělo alespoň jeden takový typ vozidla 14 procent podniků, letos je to již 22 procent firem. Zájem stoupl především u plug-in hybridních vozů a elektromobilů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Arval. I přesto české firmy ve využívání alternativních technologií v Evropě zaostávají a v EU jsou stále poslední.

Sankce pro Polsko za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów, jsou příliš nízké, uvedla ekologická organizace Greenpeace. Soudní dvůr Evropské unie vyměřil Polsku pokutu půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně. Pokutu má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole poblíž české hranice ukončí. Podle právničky Frank Bold Advokáti Petry Urbanové není částka pro Polsko dost "motivační". Polská vláda už v reakci na soudní rozhodnutí uvedla, že těžba v dole Turów bude pokračovat. Česká republika původně požadovala sankci pět milionů eur (127 milionů korun) denně.

Každodenní sankci pro Polsko půl milionu eur vnímá ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) jako výraznou motivaci a nátlak na to, aby se v Turówu přestalo těžit u českých hranic. "Je to jasný důkaz, že evropský soudní dvůr to bere za závažné postižení životního prostředí. Půl milionu eur není málo," řekl ministr novinářům v reakci na rozhodnutí, podle kterého má Polsko platit pokutu zhruba 12,7 milionu korun denně za to, že nezastavilo těžbu uhlí. Finanční sankci má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Postup Soudního dvora Evropské unie uvítal i ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Jednání budou podle obou pokračovat. Podle Brabce jde hlavně o dohodu na technických podmínkách, které musejí být splněny před jakoukoli úvahou o pokračováním další těžby.