V roce 1979 zavedla Čínská lidová republika politiku jednoho dítěte. Čínská populace narostla mezi lety 1949 a 1976 z 540 na 940 milionů a inženýři režimu věřili, že násilné omezení porodnosti je jediným způsobem, jak zabránit nekontrolovanému růstu populace, vyčerpání zdrojů, ekonomické krizi a hladomoru. Před zavedením této kontroverzní politiky měla průměrná čínská rodina čtyři děti. Po 36 letech, v říjnu 2015, uznal ústřední výbor Komunistické strany Číny, že soudruzi pochybili a povolil rodinám děti dvě. Byla to reakce na nežádoucí, i když předpověditelné, následky politiky jednoho dítěte. Pracujícím jedináčkům se teď bude jen obtížně živit generace rodičů důchodců. Krom toho v populaci jedináčků výrazně převažují muži nad ženami následkem selektivních potratů, neboť většina rodin chtěla mít alespoň jednoho, a tedy právě jednoho, syna.

Ministerstvo zemědělství v každoroční Zprávě o stavu lesů shrnuje výsledky loňského hospodaření v lesích. Desítky let ignorované varování vědců o nevhodné druhové a věkové skladbě našich lesů mají v posledních letech za následek masivní těžbu kalamitního dřeva. Z dlouhodobého hlediska znamenala celková výše vykázaného kůrovcového dříví v roce 2018 rekordní hodnotu (13 mil. kubíků dřeva), které nebylo dosud na území České republiky dosaženo.

Ekonomické škody v lesích způsobené zejména dopady sucha a kůrovcovou kalamitou dosáhnou v roce 2019 podle aktuálních analýz CZECH FOREST think tank téměř 40 miliard korun.

Denně čteme a vidíme umírat lidi na silnicích a dálnicích. Proč se tak děje, má několik příčin. Je to naprostá nezodpovědnost některých řidičů, kterých je bohužel stále více, nezkušenost, spojená s riskováním, meteorologické podmínky, ohromný nárůst zejména kamionové přepravy, který neodpovídá možnostem malého státu, již nyní přesyceného silničními a železničními komunikacemi. Svůj velký podíl na této situaci má i kvalita těchto komunikací.

Bez pochyby ano! Vláda, ministerstva zemědělství, životního prostředí i další, krajské úřady, téměř všechny politické strany a bůhví, kdo ještě mají ve svých programových prohlášeních spousty slibů, jak budou bránit záborům zemědělského půdního fondu, jak budou ochraňovat a budovat nové stavby pro zajištění pitné a zadržení povrchové vody. Pro tato prohlášení by se spíše hodil název podle známé divadelní hry "Mnoho povyku pro nic". Tak co se vlastně pro tyto sliby dělá? Dělá se dělá velice málo, ale zato se dělá velice mnoho proti těmto slibům.

Pro snížení emisí škodlivých plynů a prachových částic ze silniční dopravy je nezbytné, aby se zvýšil podíl vozidel na alternativní paliva. Elektromobily jako ideální bezemisní vozidla se prosazují jen velmi pomalu a jejich podíl v dopravě do roku 2030 dosáhne maximálně 15 procent. Pro snižování emisí v krátkodobém a střednědobém horizontu však již existuje alternativa v podobě LPG, které disponuje prověřenou technologií, potřebnou infrastrukturou i fungujícím trhem. Nové bioLPG má navíc potenciál snížit emise CO2 až o 90 procent. Uvádí to čerstvá studie Vize pro LPG publikovaná Evropskou asociací LPG.

Včera jsem se ZDE dočetl, že hnutí Extinction Rebellion má tři požadavky:

Na pátek 20. září 2019 byla vyhlášena studentská stávka za klima v asi 150 státech světa. V řádově vyšším počtu měst se konaly demonstrace za přijetí rozhodných opatření na ochranu klimatu. Mohu podat svědectví z té pražské, jež se uskutečnila převážně na Staroměstském náměstí dopoledne, byť po 11.30 vyrazila k ministerstvu průmyslu a obchodu, k úřadu vlády, pak zpět na Staromák a nakonec na Střelecký ostrov.

Především je nutné podotknout, že je trochu obtížné se vyznat v tom, co vše se vlastně v OSN v New Yorku v týdnu od 20. do 29. září dělo – bylo zde zorganizováno více velkých akcí, které nějakým způsobem souvisely s klimatickou změnou – dohromady pět různých summitů a k tomu zde probíhala také všeobecná rozprava Valného shromáždění OSN, kde se hodně klimatická změna též probírala. Uskutečnilo se například zvláštní zasedání k Cílům udržitelného rozvoje OSN, byl zde také Klimatický summit mládeže. Přímo ke klimatické krizi zde však proběhla akce s názvem 2019 UN Climate Action Summit a toto zasedání trvalo pouze jeden den (pondělí 23. září 2019).

Náš článek Příliš velká cena za náhražku divočiny publikovaný na Ekolistu vyvolal vedle diskuze na sociálních sítích také čtyři reakce zveřejněné v tomto časopise. Tři z nich – příspěvek Dalibora Dostála a Miloslava Jirků, Martina Konvičky a Jiřího Beneše a Davida Čípa a kol. nás mimo jiné pasují do role odmítačů pastvy a bořičů pastevních projektů.