Po volbách v roce 2014 jsem očekával, že přerovská veřejnost se dostatečně poučila z arogantní vyčuranosti minulého spojení stranických klanů ČSSD, ODS, TOPky a dalších "umělců". Bohužel, nestalo se tak.

Když jsem se probíral na internetu zprávami z benešovského městského úřadu, narazil jsem na velice zajímavou zprávu. Jedná se o dokument z Krajského úřadu Středočeského kraje s jednacím číslem 088707/2019/KUSK, a to o „Rozhodnutí - závěr zjišťovacího řízení, kde se dozvídám, že Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství rozhodl podle § 7 odst. 6 zákona, že záměr „Severovýchodní obchvat Benešova I+II etapa“ nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona.

V rámci pozměňovacích návrhů novely zákona o lesích, kterou se mění i zákon o myslivosti, vyústil v ostré reakce Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. (ČMMJ). Lesníci a myslivci jsou na jedné lodi, ale řada z nich o tom neví. Proč? Protože díky vlivným skupinám se daří vrážet mezi ně klín. O co vlastně jde v sektoru ovládaném lesnicko-myslivecko-dřevařským byznysem? O moc nad českými lesy, o zbytek smrků a lesní pozemky po kůrovcových těžbách a o budoucí byznys, až rozpad smrkových porostů odezní a vzniknou nové lesy. Není tajemstvím, že mocní pánové ovládající dřevařský sektor mají blízký vztah k myslivosti. Nejsou to jen zemědělské a potravinářské koncerny.

Gréta Thurnbergová dorazila na plachetnici do USA, kde se má v září zúčastnit klimatického summitu OSN. Vstříc jí vypluje sedmnáct plachetnic a účast této celebrity bude jedním z vrcholu tohoto setkání. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že směr, kterým se vydala jí symbolizovaná kampaň, není dobrý a ke zlepšení životního prostředí i snížení emisí nepřispěje.

Na území České republiky dochází k plošnému rozpadu především smrkových porostů. Postiženy jsou však porosty prakticky všech hospodářsky významných dřevin, bez ohledu na vlastnictví nebo způsob obhospodařování. Tato situace vznikla nejen v důsledku probíhajícího vlivu klimatických extrémů, nevhodné druhové skladby prorostů, nevhodně zvoleným způsobem obhospodařování nebo i nešťasně provedenou reorganizací modelu státem obhospodařovaných lesů. V neposlední řadě je ale také příčinou neprovedení zásadních změn v našich zákonech a vyhláškach. Stávající legislativa je dnes již v mnoha směrech překonaná a neodpovídá moderním trendům hospodaření v lesích, využívajících tvořivých sil přírody k zakládání lesů druhově a strukturně bohatých.

Největší evropská petice za zlepšení života hospodářských zvířat se právě uzavřela. Evropská občanská iniciativa Konec doby klecové skončila 11. září úderem půlnoci a přesně za jeden rok získala přes 1,5 milionu podpisů. To představuje jeden z nejvýznamnějších milníků v celé historii hnutí za ochranu zvířat.

Od roku 2015 zaznamenáváme periody sucha a horka. Jedná se o fenomén přisuzovaný globální klimatické změně (GZK), kvůli němuž plošně chřadnou smrkové i borové lesy. Oslabené porosty následně napadají druhotní škůdci – především kůrovci. V důsledku toho se těží souše nebo škůdci napadené stromy, které zahlcují pilařské podniky v tuzemsku i v zahraničí (kalamity různého charakteru působí po celé Evropě). Nasycenost trhu s takovým dřívím způsobuje zhroucení odbytu dříví a pád cen. Vlastníci lesů se kvůli tomu ocitají v ekonomické krizi. Na samotné lesy pro změnu dopadá krize ekologická. Z jiného úhlu pohledu lze konstatovat, že les se přizpůsobuje na nové růstové podmínky prostředí. U dřevařského průmyslu, jehož denním chlebem je jehličnaté dříví, lze také očekávat problémy, jak bude postupně ubývat jeho zastoupení nejen v českých lesích. Naše lesní krajina postupně prochází proměnou. Z ryze lesnaté krajiny se stává „stepní“ krajinou, která bude mít dočasně snížené mimoprodukční funkce lesa. Lesníci postupně odumřelé lesy obnovují lesem novým. Ovšem úspěšně zalesněné plochy jsou poškozovány přemnoženou býložravou zvěří, která brání v jeho odrůstání.

Českomoravská myslivecká jednota ve své argumentaci uvádí, že změny nejsou potřebné, přičemž bagatelizuje míru poškození lesů, uvádí, že cílem novely je vybít zvěř na celém území, hovoří o genocidě zvěře, straší omezením či vyvlastnění práv vlastníků pozemků a upozorňuje na hrozící poškození myslivosti.

15 % na spotřebě paliva, 8 % na investicích do osiv a sadby, až 100 % redukce ztrát. Agenda a výkaznictví snížené na 10 % - 15 % původního času. Takové jsou plody digitalizace českého zemědělství, která je podle průzkumu Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR na vzestupu a může být vzorem pro zbytek průmyslu. Má to jednu potíž - není to tak úplně pravda. I přes velké investice do nových technologií zůstává průměrný český zemědělec v jejich skutečném využívání daleko za světovou špičkou. Přitom stačí málo - chtít tento přístup změnit, třeba i na základě větší orientace státu na tuto problematiku. Jinak přinese digitalizace úspory a růst jen malé části hospodářů.

Zdá se, že kůrovcová kalamita v České republice nebere konce a její následky bude řešit zřejmě několik generací po nás. Mediální kampaň spojená s tímto tématem se zatím zaměřuje spíše na komentování všech možných příčin a široce tuto problematiku paušalizuje. Řešení jsou velmi obecná, široká a často možná až moc abstraktní. Výjimku tvoří zvěř. Ta byla označena za škůdce lesa, viníkem jsou myslivci a řešení je jednoduché… redukce stavů zvěře.