„Narážíme zde na ten kruciální problém, zda chránit biodiverzitu, nebo přírodní procesy. I mezi ochranáři jsou lidé, kteří upřednostňují ochranu přírodních procesů, i když povedou k degradaci biodiverzity,” pronesl v soukromé konverzaci Radek Hejda z AOPK ČR.

Ministerstvo životního prostředí by si mělo do roku 2021 stanovit splnitelné závazky a dohnat resty, které měly být už dávno hotové. Je to důležité nejen pro naši přírodu, lesy, ochranu pitné vody, ale také zemědělce a budoucí konkurenceschopnost země. Začátek roku je obdobím naděje, kdy lze započít změny k lepšímu a poučit se z předešlých neúspěchů, právě k tomu tak resort vyzývám, nejen jako předsedkyně Výboru pro životní prostředí, ale i jako běžná občanka, které záleží na stavu našeho prostředí.

Soutok, Moravská Amazonie, jihomoravské luhy. Tak bývají nazývány přírodně nejbohatší lesy u nás a ve střední Evropě. Táhnou se jihovýchodním cípem Moravy od Pálavy po Hodonín. Téměř celé je vlastní náš stát. K jejich ochraně nás váží mezinárodní dohody i fakt, že bez ní veškerá prohlášení o ochraně přírodní rozmanitosti naší země duní prázdnotou.

Novoroční pozdrav šéfa OSN:

Řeky a potoky mají naprosto zásadní a nenahraditelné funkce ve vodním cyklu a v přírodě. Rozvádí vodu po krajině, zásobují území vodou, a to také rozléváním a komunikací s podzemní vodou, mohou pomáhat zadržovat vodu v krajině zásobováním slepých ramen, tůní, půdy, zamokřených území a podzemí vodou.

Otrava Bečvy, při níž zahynuly tisíce ryb, není jedinou kauzou závažného znečištění řeky, kde hrozí odložení případu. Podle výročních zpráv Inspekce životního prostředí není příčina zjištěna u více jak třetiny havárií na vodních tocích. V posledních letech navíc procento nevyřešených případů výrazně stoupá, v roce 2019 dosáhlo 48 %. Piráti volají po rychlé změně ve vyšetřovacích postupech, obzvláště s ohledem na možné ohrožení zdrojů pitné vody.

Letošní rok ukázal, jak moc lidé potřebují přírodu a zdravou krajinu. Když se ze dne na den se zavřely hranice, obchody, školy, úřady, ubytovací zařízení, byli jsme vězni ve svých domovech. Zvláště špatně to nesli ti, kdo bydlí ve městech.

Schopnost volně žijících druhů zvířat přežít i to, co bychom my lidé, minimálně bez léků na potlačení bolesti, nepřežili, je v některých případech opravdu úctyhodná. Přesvědčili jsme se o tom na řece Berounce, když jsme 27. 12. našli pod Dolanským mostem labuď s poraněným pravým okem. Její příběh známe.

České lesy se staly významným emitentem skleníkových plynů. Připadá vám to divné, když planetu mají od globálního oteplení zachránit právě lesy, které by pohltily CO2 z průmyslových zdrojů? Tak ale vězte, že takový mechanismus funguje jen dočasně. Dokud lesy přirůstají, skutečně CO2 využívají k fotosyntéze a růstu dřeva. Pokud však růst přestanou, a jsou vytěženy a zpracovány, stanou se vlastně zdrojem CO2 do ovzduší, protože většina dřeva je rychle zase spotřebována a CO2 uvolněn.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) musí bohužel konstatovat, že dnešní informace Policie ČR o tom, že šetření otravy Bečvy stále pokračuje, je dobrá a neobvyklá zpráva! Mnohem očekávanější bylo, že Policie kauzu odloží s tím, že se viníka nepodařilo najít. Aspoň v řadě jiných a zdánlivě jednodušších činech proti životnímu prostředí se tak zatím prakticky vždycky stalo. I v nedávném případu úmyslného zničení orchidejové lokality u Větrova nedaleko Netvořic, kdy ČSOP Policii předložil svědky i fotografie viníků, byl výsledek stejný.