Byl jsem před časem přátelsky vyzván, abych okomentoval a podpořil plány EU na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Protože nejsem expert na emise a protože evropskou politiku příliš nesleduji, tak jsem zaváhal. Asi bych se měl nad sebou zamyslet, ale zastupuji Česko v několika mezinárodních organizacích (např. Mezivládní panel pro změnu klimatu) nebo pracovních skupinách (např. pro výměnu klimatických dat Světové meteorologické organizace) a evropskou úroveň už fakt nestíhám sledovat. Ale když jsem se vyjádřil ke Green Dealu, tak jsem se na plánované snižování EU emisí z toho globálního pohledu také podíval.

Návrh společné zemědělské politiky ze strany Evropské komise sledoval soulad s mnoha dokumenty a cíli EU: se strategickými cíli v rámci Zelené dohody pro Evropu (která je velmi ambiciózní), se strategií Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork) a se strategií na ochranu a podporu biodiverzity. Byl v něm rovněž kladený důraz na řešení klimatických cílů.

Vážený pane místopředsedo vlády, pane ministře průmyslu a obchodu, a především pane ministře dopravy, dlouhodobě věnuji velkou pozornost problematice neustále oživovaného záměru výstavby vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe. Poprvé jsem se jím zabýval jako úředník odpovědný za ochranu přírody v okrese Nový Jičín v letech 1988 a 1989, tehdy, v době totality, vydal náš odbor negativní vyjádření k tomuto záměru, v návaznosti na predikovaný dopad na krajinu a vodní režim dotčeného území, a to přes velký údiv tehdejších stranických vládců.

V současné době ještě není možné vyhodnotit všechny přijaté pozměňovací návrhy, ale v základních bodech je možné návrh vyhodnotit následovně. Evropský parlament přijal návrh, který je z pohledu environmentálních organizací velkým zklamáním. Prakticky žádný z hlavních cílů nově přijatých strategií, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a zemědělské strategie Od zemědělce ke spotřebiteli se do návrhu nepromítl. Parlament nezohlednit ani klimatické cíle z Paříže a na rozdíl od energetiky a průmyslu se tak měří v zemědělství jiným metrem.

Na výletě s několika spřátelenými rodinami jsem jen tak z legrace ohnul malý stromek akátu, pověsil na něj drn trávy a hodlal ho vystřelit jako katapultem. Jenže malý akát se zlomil. Měli jste vidět obličeje těch známých. Z maminek předškoláčků a tatínků podnikatelů se stali soudci nemorálního aktu ničení přírody. Nikdo nic neřekl, ale z jejich chladného mlčení bylo zřejmé, že zlomení živého stromku porušilo nějaký velmi hluboký pilíř jejich chápání svět. A ještě takhle před dětmi!

Snaha určité části veřejnosti cíleně omezovat chovy hospodářských zvířat jako jednu z cest k omezení emisí skleníkových plynů (jde především o metan) jsou v současné době bohužel již obecně přijímány jako argumentačně podložené. Jenže to není tak úplně pravda.

Jak se obce staví k realizaci různých opatření tzv. modrozelené infrastruktury, nebo chcete-li, opatření zlepšujících environmentální udržitelnost městského prostředí, jsme se ve Frank Bold Advokáti pokusili zjistit ve spolupráci se Zeleným kruhem. V nedávno ukončeném průzkumu jsme se přímo zeptali členských obcí Národní sítě zdravých měst a Národní sítě MAS.

Letos v červnu jsem při rutinní plavbě po Vltavě několik set metrů nad soutokem s Berounkou zahlédl ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Vzpomněl jsem si na něj v souvislosti s Prohlášením odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Co s ním má ledňáček společného?

Podobnými přístroji, jakými je měřena zachycovací účinnost roušek a respirátorů, měří v Centru vozidel udržitelné mobility na Fakultě strojní ČVUT v Praze účinnost filtrů částic, kterými jsou vybaveny téměř všechny naftové motory pro silniční vozidla, vyrobené v posledních přibližně deseti letech. Filtrace je téměř absolutní – často je ve výfukových plynech méně částic než v okolním vzduchu. Vyhráno ale zdaleka není. Někteří motoristé si filtry odmotovávají. Malý počet takto upravených vozidel má značný podíl na celkových emisích. Dle dálkového měření, které pro pražský magistrát prováděly ÚAMK, ČVUT a Česká zemědělská univerzita, chyběl v roce 2017 u automobilů téměř každý desátý filtr, a průměrné emise částic nového vozu s nefunkčním filtrem byly vyšší než průměrné emise starších naftových aut. To potvrzuje, že vliv technického stavu vozidla na emise částic může být výrazně vyšší, než stáří vozidla.

Když jsem 1. října vložil na Facebookové stránky STUŽ návrh usnesení vlády k Studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe, tak měl tento příspěvek veliký ohlas a hodně lidí nevěřilo, že něco takového je vůbec možné a podezřívalo mne ze šíření nepravdivých zpráv. Dodatečně se mi omlouvali, když zjistili, že vláda zveřejněné usnesení přijala hned v pondělí 5. října. Zvládla to spolu s dalšími 30 body jednání ráno mezi 7. a 8. hodinou.