Letos bylo celé přenášení žab v lokalitě u "Zeleného kříže“ mezi Netolicemi a Bavorovem jiné. Začátek byl nezvykle brzký a zjištění, že je čas vyrazit bylo doslova den ze dne. Předjaří a chladné dny se vlekly, ale najednou se oteplilo, zavonělo jaro a já jsem vyrazila "na žáby“ poprvé 12. března. Za soumraku bylo na hrázi rybníka příjemných 12 °C a rybník a jeho okolí se ozýval známými zvuky, které jsou každoroční známkou toho správného času tahu žab a jiných obojživelníků. První večer byl plodný, během jednoho večera jsem přenesla skoro 150 jedinců ropuch, kolem deseti skokanů a pěti čolků.

Pandemie koronaviru lidské konání postavila z hlavy na nohy, abychom si konečně uvědomili své priority. Nákup roušek nám však ukázal, jak dopadneme v případě potravinové krize. Na dané problémy máme na svých ramenou hlavu. U mne jsou však pochybnosti zda svého rozumu použijeme správně.

Zemědělský výbor poslanecké sněmovny i ministr zemědělství přišli aktuálně s pozměňovacím návrhem k zákonu o potravinách a tabákových výrobcích, na jehož základě by měly mít obchody povinnost prodávat až 85 % českých potravin. Asociace soukromého zemědělství ČR tento návrh zásadně odmítá. Lapidárně řečeno, ať si každý prodává a každý kupuje legální zboží, jak chce.

Vláda říká, že dělá maximum pro výstavbu nových jaderných bloků. Má v tom zhruba 70% podporu veřejnosti a prakticky 100% podporu Poslanecké sněmovny, kde jádro podporují všechny strany. Pokud na něco upozorňují, jsou to pouze geopolitická rizika. Ve hře jsou ale obrovské peníze.

To, že je sucho a nedostatek vody, si postupně již snad všichni uvědomili, i ti nejvíce nevěřící Tomášové. Vodu musíme chytat všude, kde se dá. Nejen do nádrží, ale je třeba ji zadržet i přímo v půdě. A někde k tomu může pomoci úplně jednoduché opatření, zasakovací rýhu - svejl, nebo chcete-li swale.

Pojišťovna Allianz, součást největšího světového pojišťovacího koncernu Allianz Group, zveřejnila v minulých dnech nová etická pravidla pro pojišťování uhelného sektoru. Problém s pojištěním tak může mít i polostátní ČEZ, která chce podle svých současných plánů těžit a spalovat uhlí i po roce 2040 a svou největší uhelnou elektrárnu Počerady provozovat až do roku 2024, kdy má přejít do vlastnictví uhlobarona Pavla Tykače.

Česko nám vysychá (připomínám si titulky z médií) a je tedy třeba začít (konečně) realizovat opatření, která nám srážkovou vodu v krajině zadrží. Nejlépe přímo na polích, na loukách, v lesích. A vodu, co i přesto odteče, musíme zachytávat v nádržích pro následné využití v době sucha – pro zásobování obyvatelstva, průmyslu, ale třeba i pro závlahy. Zní to logicky a je třeba s tím souhlasit. Horší to ale je se závěrem, převzatým do titulku tohoto článku. Velmi často se s sním setkávám v komentářích na internetu, ale někdy i ve vážně míněných doporučeních na konferencích, při diskusích a debatách.

První etapa hledání místa pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů má podle představ státních úřadů skončit do konce června vládním souhlasem s výběrem čtyř lokalit z dnešních celkem devíti. Trvala déle než patnáct let a byla provázena podváděním a nesplněnými sliby ze strany zodpovědných politiků a státních úředníků. Zásadně tak byla nabourána důvěra starostů a obyvatel obcí, kteří ani dnes nemají jistotu, že v budoucnu nedojde k dalším změnám. Především dodnes nebyla posílena práva obcí novým zákonem který má řešit jejich zapojení do výběru úložiště.

Ve věku 79 zemřel taxonom brouků Terry Erwin, inspirující daleko za hranicemi svého oboru. Erwin byl specialistou na čeleď střevlíkovitých (Carabidae), ale dopady jeho práce byly mnohem širší. Byl jedním z průkopníků nové metody sběru hmyzu z korun stromů, tzv. insekticidním zamlžováním, jež umožnila sbírat hmyz z jinak nedostupných partií tropických deštných pralesů. V krátkosti: nastartujete přístroj spalující směs paliva a insekticidu, vytvoříte toxickou mlhu stoupající do korun stromů a pak už jen čekáte, až se na vás začne snášet déšť mrtvých brouků a dalšího hmyzu. Tato metoda se zprvu jevila velmi slibnou a v 80. letech minulého století byla biology hojně využívána. Bohužel s převážně nudnými výsledky, neboť jedna studie za druhou stále dokola zjišťovala enormní množství druhů hmyzu na jednom každém tropickém stromě, ale nebylo příliš jasné, co s takovým výsledkem.

Aplikovat rodenticid na základě evidence používaných východů z nor může být značně zavádějící. Touto metodou lze sice zhruba odhadnout aktuální hustotu populace, ale chybí velmi důležité informace zejména o věkové struktuře a pohlavní aktivitě hlodavců, případně jejich množivosti. Ve společenstvech drobných hlodavců je běžné, že i v průběhu vegetační sezony je podíl březích samic velmi nízký, nebo je odchováván mizivý počet mláďat a populace po řadu měsíců stagnuje, případně ubývá a nebezpečí z přemnožení nehrozí. Chemické prostředky jsou v takovém případě aplikovány zbytečně.