Aplikovat rodenticid na základě evidence používaných východů z nor může být značně zavádějící. Touto metodou lze sice zhruba odhadnout aktuální hustotu populace, ale chybí velmi důležité informace zejména o věkové struktuře a pohlavní aktivitě hlodavců, případně jejich množivosti. Ve společenstvech drobných hlodavců je běžné, že i v průběhu vegetační sezony je podíl březích samic velmi nízký, nebo je odchováván mizivý počet mláďat a populace po řadu měsíců stagnuje, případně ubývá a nebezpečí z přemnožení nehrozí. Chemické prostředky jsou v takovém případě aplikovány zbytečně.

Dnes jsme schválili vypracování strategie přechodu Prahy na princip cirkulární ekonomiky. Hotovo bude do března. Cirkulární ekonomika je založena na principu, že odpad je zdroj a suroviny kolují v dlouhotrvajících cyklech. Díky těmto principům mohou města snížit produkci odpadů a uhlíkovou stopu, ale i vytvářet nová pracovní místa a obchodní příležitosti.

Za posledních 5 let se ze sucha a stavu naší krajiny stalo silné a ve společnosti i médiích – alespoň v teplejších částech roku – rezonující téma. Z pozice „jak to chcete řešit, poručíte větru dešti?“ se společnost posunula do „sucho je třeba řešit hned teď“. Často je jako příklad efektivního a citlivého hospodaření s vodou představováno vodohospodářství státu Izrael. Ačkoli to má logiku, je třeba říct několik ale.

Stovky miliard korun za výstavbu jaderné elektrárny zaplatíme podle vládního návrhu zákona zvýšením sazby za rezervovaný příkon jističů. Zní to nezajímavě a nepochybně to uteče běžnému laickému čtenáři. A protože útok na výši platby za jističe se pravidelně opakují, rozhodl jsem se oprášit svou čtyři roky starý článek z doby posledního takového ataku, který překvapivě (pro někoho) zprostředkovalo ERU. Už jedna věc by měla zarazit: mluví se o stamiliardách. A zároveň se tato částka má financovat něčím tak nepodstatným, jako je tarif za jistič, o němž si většina lidí nemyslí nic. To není jako vzít si úvěr od Ruska nebo USA nebo „zadlužit naše děti“. Ve skutečnosti je to ještě horší.

Sucho a nedostatek vláhy je problém nejen České republiky, ale i řady států okolních. Že to je skutečný problém, si většina rozumných lidí uvědomuje. Formálně se k boji proti suchu zapojila OSN, Evropská unie, vláda i další orgány samosprávy.

Podle nejnovější analýzy čerpání evropských fondů v období 2014-2020 členské státy nedostatečně využívaly dostupné zdroje na podporu klimatických a energetických opatření. Neefektivní čerpání alokovaných finančních zdrojů z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj způsobilo, že plánovaný přechod EU k nízkouhlíkové ekonomice se výrazně zpomalil. Česká republika do konce roku 2020 utratí méně než polovinu z celkové dostupné částky 2,095 miliardy EUR.

Když naši politici, ale i mnozí další, hovoří na téma sucho, nedá se to občas poslouchat. Většina je zahleděna do tzv. adaptačních opatření, která ve vztahu k suchu znamenají zejména udržení maxima dešťové vody na naší střeše Evropy.

V současné době jsme svědky neustálého střetu dvou táborů, odborných i laických, ve vztahu k vysvětlení příčin globální změny klimatu a jejich negativních dopadů na lidstvo.

Zelená dohoda pro Evropu, plán Evropské komise, který byl schválen na konci minulého roku, se v posledních týdnech dostává pod palbu premiéra Andreje Babiše, ministra Karla Havlíčka a další politiky. Ti už na začátku pandemie prohlašovali, že za současné situace nemá cenu na naplňování dohody trvat. Zelená dohoda je přitom skvělým strategickým nástrojem, který nás může z postpandemické krize vyvést tak, abychom se vzápětí nedostali do krize klimatické.

Sněmovním zemědělským výborem v únoru prošel návrh na výrazný nárůst finančních kompenzací pro majitele zakázaných kožešinových farem. Do kapes původních chovatelů by tak mělo ze státní kasy přitéct necelých 180 milionů korun.