Nebývale silnou odezvu mezi občany sídliště Bohnice vyvolal v těchto dnech záměr soukromého investora s plánem výstavby „ekologického“ centra restaurace s barem, 30m rozhlednou o půdorysu 10x16m a neveřejným parkovištěm pro 29 automobilů na místě dubového lesa mezi silnicí Na Pazderce a areálem Botanické zahrady hl. města Prahy.

Výzva ke spotřebitelskému bojkotu výrobků obsahujících palmový olej ke dni 1. února 2016 (Den, kdy řekneme firmám, že tu nechceme jejich výrobky s palmovým olejem) získala během tří měsíců překvapivě silné sympatie mezi spotřebiteli i některými výrobci. Výrobky s obsahem palmového oleje odmítá již třetina spotřebitelů[2] a palmového oleje se zříká stále více výrobců jako například firmy Biopekárna Zemanka, Semix, nebo třeba Naturinka[3]. Do aktivní kampaně proti palmovému oleji se zapojilo již přes 80 organizací a tisíce jednotlivců[4].

Pan Karel Kříž ze ZO ČSOP Vlašim odpověděl na mou kritiku utrácení peněz z OP ŽP. Uvedl na pravou míru objem kofinancování. Za to mu děkuji a omlouvám se za chybu jemu, zbytku dotčené ZO ČSOP i čtenářům. Za kofinancování jsem považoval rozdíl mezi celkovými náklady a schválenou podporou daného projektu. Mělo mě napadnout, že prostá logika v podobných tabulkách nemusí fungovat. Musím zdůraznit, že práce dobrovolných i profesionálních ochránců přírody si velice vážím, ať pracují ve Vlašimi nebo kdekoli jinde. Hlavním cílem mé kritiky byla skutečnost, že jen zlomek peněz určených k podpoře biodiverzity nějakou biodiverzitu skutečně podpořil. Zrovna v případě ZO ČSOP Vlašim byl tento zlomek ještě nižší než jinde. To reakce pana Kříže nevyvrací. Ale nemá smysl vyčítat ZO ČSOP Vlašim, že využila možnosti, které měla. Jde především o problém nastavení programu. A je dobře, že ve Vlašimi chystají akce, které podporou biodiverzity budou.

Evropská komise zakázala s účinností od 30. září používat herbicidy amitrol a isoproturon. Rozhodnutí je průkopnické v tom, že jde o první látky, kde byla důvodem zákazu skutečnost, že jde o endokrinní disruptory. Informoval o tom britský list Guardian.

Na rozhraní sedmého a osmého pražského obvodu mezi Bohnicemi, Trojou, Salabkou a Havránkou leží lesopark o rozloze cca 17 ha, jehož historii se zde pokusíme stručně shrnout (detaily najdete na Proti plotu). Lesopark se rozkládá na pozemcích hl. m. Prahy, které jeho obhospodařováním pověřilo Botanickou zahradu hl. m. Prahy (BZ). Od konce 60. let minulého století až do roku 2007 sloužil tento lesopark k rekreaci, sportu, ale i jako pěší komunikace (foto 1 v infografice).

Na konci dubna publikoval Ekolist článek „Když se ochrana ohrožených zvířat změní v teror lidí: Strážci indického parku Kaziranga mohou na potkání střílet pytláky“, jehož obsah byl převzat ze žurnálu The Ecologist. Text kritizoval opatření správy NP Kaziranga v Indii, která v rámci boje za záchranu ohrožených druhů (především nosorožců) přistoupila k politice "shoot-to-kill", tj. pytláky lze při pytlačení zastřelit. Tato politika byla v článku popisována jako absurdní, nemorální a brutálně terorizující místní obyvatele. Článek byl však napsán velmi tendenčně a poskytoval poněkud zkreslený pohled. Podívejme se proto na některé aspekty blíže.

V reakci na článek Bujarý zelený večírek aneb Jak skončily evropské miliardy určené k podpoře biodiverzity bych rád uvedl na pravou míru některá nepřesná či nepravdivá fakta týkající se Českého svazu ochránců přírody Vlašim (ČSOP). Zejména výše spoluúčasti je ve skutečnosti o více jak 60 % nižší, protože autor k ní zjevně přičetl DPH a navíc nevycházel ze skutečného čerpání. Bohužel autor nevyužil nabídky na seznámení se skutečným stavem, proto jsme nuceni uvést správné informace touto cestou. (Přečtěte si odpověď Lukáše Čížka Orangutanům na rýži a ptáčkům na budky: Finanční propojení ČSOP a Lesů ČR je problematické, navíc přesahuje do státní správy.)

Biodiverzita je slovo skloňované ze všech stran, zejména její úbytek pravidelně plní stránky nejen odborného tisku. A právem. Žijeme v době, kdy ochuzování přírody běží v historii Země rychlostí zřídka vídanou. A vůbec nejde jen o gorily, slony a tropické pralesy.

Studenti Střední lesnické školy v Hranicích se podílí na rekultivaci výsypky u kamenolomu Hrabůvka. Podle návrhu studentky 3. ročníku Lenky Kešelákové v rámci její práce Středoškolské odborné činnosti a pod vedením učitele Ing. Marka Šuby proběhla v minulém týdnu v rámci studentské praxe výsadba celé řady dřevin a výsev luční směsi.

22. dubna 2016 je na celém světě slaven jako Den Země, svátek modré planety. Poprvé se oslavy Dne Země uskutečnily 22. 4. 1970 v USA. Během své téměř padesátileté historie si tento den připomínající význam environmentálně odpovědného chování a aktivního přístupu k ochraně prostředí získal několik set milionů příznivců na celém světě.