Před pár dny proběhla v médiích zpráva, že v Itálii se bude na školách povinně vyučovat změna klimatu (např. ZDE). Na první pohled bohulibá aktivita, ale hned mě napadlo, kde najednou vezmou tolik učitelů, kteří mají v tomto oboru znalosti na rozdávání. Italové jsou sice první, ale jen my v Česku budeme mít najednou dostatek vzdělaných učitelů. Stačí, aby si přečetli „své“ Učitelské noviny z 15. 10. 2019 a v nich článek Klimakult.

Před třiceti roky zasedal v Praze II. sjezd Českého svazu ochránců přírody. Ochránci přírody zde schválili dokumenty, ve kterých například odmítají výstavbu vodní cesty Dunaj-Odra-Labe, výstavbu přehrady na Křivoklátsku; požadují zákaz těžby uhlí v Chebské pánvi. Upozorňují na tehdejší devastaci půdního fondu a pokles biodiverzity vlivem nepromyšleného zprůmyslnění zemědělství. V mimořádném usnesení pak ČSOP jako jedna z prvních celostátních institucí odmítl „neadekvátní a politicky nepromyšlený zásah bezpečnostních složek proti studentům a mládeži na Národní třídě".

Víte, co to je “abiotický tvor”? Nevíte? Nic si z toho nedělejte. On to pravděpodobně neví nikdo. Tedy kromě prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska, který takové bláboly publikuje na stránkách deníku Právo (Text pana Jandejska vyšel i ve Zpravodaji Agrobase) . Mimo jiné tam pan prezident také tvrdí, že si MŽP “vzalo zemědělce jako rukojmí a že mediálními ataky znemožnilo zemědělcům jakoukoli obranu před škůdcem” s názvem hraboš polní.

Zúčastnil jsem se výroční GIS konference ArcData Praha. Považuji gisovské systémy za nejvhodnější způsob analýzy dat měřených kolem nás. Proč?

Když v roce 2013 na Filipíny dorazil jeden z nejsmrtelnějších tajfunů v historii, bylo Marinel Sumookové Ubaldové šestnáct let. Přežila. Tajfun Yolanda ale úplně zničil celou její vesnici v Samaru. Během pár hodin zemřelo přes 6000 lidí, miliony ztratily své domovy.

Demonstrace proti režimu začaly před třiceti lety už 11. a 13. listopadu v Teplicích. Po několikatýdenní inverzi, která město halila do štiplavé žluté mlhy, vyšli lidé do ulic s požadavkem na čistý vzduch. Krušné hory, ale i Jizerské, byly tehdy posety pahýly uschlých stromů vlivem kyselých dešťů způsobených oxidem síry ze severočeských elektráren. Dnes, po třiceti letech, již tehdejší katastrofální znečištění není poznat, Krušné i Jizerské hory se opět zelenají vzrostlými stromy. Od konce roku 1998 ČEZ a ostatní výrobci provozují pouze takové elektrárny, které splňují přísné emisní limity zákona na ochranu ovzduší.

Máme tu podzim, čas dýní a lampionových průvodů. V posledních letech se v některých obcích naší republiky obnovily pro radost dětem lampionové průvody spojené s "uspáváním" broučků.

V pondělí 11. 11. 2019 se občané z hnutí Rebelie proti vyhynutí (Extinction Rebellion) zúčastnili pietního aktu za vyhubené druhy a za vyhubením ohrožené druhy. Členové hnutí si kolem poledne na půl hodiny polehali na zem v jednom z nefrekventovanějších brněnských obchodních domů. Chtěli tím upozornit na fakt, že naše narůstající spotřeba vzhledem k ekologické stopě, kterou zanechává, je významnou příčinou změn klimatu a s ním spojeného vymírání živočišných i rostlinných druhů.

Protože bydlím kousek od Písku a poměrně často publikuji různé příspěvky a fotografie z Orlíku na internetu, Facebooku, Instagramu a i na svém rybářském blogu, stále více lidí se mě ptá na aktuální stav vody v přehradní nádrži Orlík. Rozhodl jsem se proto zdroje vyhledat a sepsat.

Sen mnoha lidí. Šetrný dům, který si vyrobí veškerou elektrickou energii ze slunce, uloží si ji v bateriích a následně spotřebuje. Zachytí maximum dešťové vody, splachuje s ní a po přečištění využije i třeba ve sprše. Nezbavuje se zbytečně drahocenného tepla, ale přitom se v něm zdravě dýchá a žije. Projekt Český soběstačný dům posbíral odborníky z akademické i soukromé sféry a poslední 4 roky připravoval právě takový koncept domu. První z nich se nyní začal skutečně stavět u Vyššího Brodu v Jižních Čechách. Pobyt v něm si bude moci vyzkoušet každý a navíc se jeho plány po dostavbě zdarma zveřejní jako manuál.