Nakupování oblečení jako dárků k Vánocům se stalo pro mnoho lidí tradicí. Prodejci navíc v tomto období nabízejí slevy a akční nabídky, které lákají k hromadnému nakupování. Nakupování levných módních kousků má však výrazně negativní dopady na životní prostředí, především kvůli rychlé módě, známé jako „fast fashion“.

Spodní prádlo nosíme každý den. Podle nových zjištění bychom však měli věnovat větší pozornost tomu jaké. Výzkum provedený v rámci evropského projektu ToxFree Life – Život bez toxických látek pro všechny, na kterém se podíleli také ekologický spolek Arnika a spotřebitelská organizace dTest, totiž přináší znepokojivé výsledky.

Za první den poslali pěstitelé ovoce 79 žádostí o podporu za škody, které jim způsobily jarní mrazy. ČTK to včera odpoledne sdělil Státní zemědělský intervenční fond. Mezi pěstitele ovoce rozdělí téměř půl miliardy korun, výši sazby pro jednotlivé ovocné druhy zveřejní do 30. listopadu. Peníze se budou vyplácet od prosince, ovocnáři by je měli dostat nejpozději do konce ledna příštího roku.

Na mnohých spotřebičích dnes můžeme najít energetický štítek. Ne každý ale ví, co vše je možné z takového štítku vyčíst, přitom může být velmi užitečným nástrojem při výběru nového spotřebiče. Co takový energetický štítek znamená a co vše se z něj tedy můžeme dozvědět?

Od letošního 1. září začne platit zákaz využívání některých kotlů. Ideální čas na jejich výměnu je do konce srpna, jinak se domácnosti připraví o zajímavou podporu od státu. Těm, kteří kotel nevymění, naopak hrozí pokuta.

V letních vedrech žízní nejen lidé a živočichové, ale i rostliny. Jak je v horkých letních dnech správně zalévat? Kdy zalít i keře a stromy? Pavel Matiska z Katedry zahradnictví FAPPZ ČZU popsal, co se v rostlinách za horka děje, na co si dát při zalévání pozor i to, čím nás mohou zmást.

Z opakovaně použitelných plastových lahví na pití pro děti unikají nebezpečné chemické látky. Vyplývá to z výzkumu kanadské McGillovy univerzity, který si nechala vypracovat nizozemská nevládní organizace Tegengif a na kterém se podílela také česká Arnika a nevládní organizace z Dánska, Lotyšska a Španělska.

Spotřebitelé i podnikatelé často dávají přednost výměně vadného zboží před jeho opravou. Spotřebitelé tak dostanou zcela nový kus na rozdíl od opravovaného, již však jednou porouchaného, zboží. Pro podnikatele zase může být dodání nového kusu výhodnější, jelikož nemusí zdlouhavě shánět náhradní díly a platit zaměstnance za mnohdy časově náročnou opravu, a to i v případě, kdy by spotřebitel mohl takovou opravu preferovat. Vyhazování velkého množství vyměněných výrobků, byť mohou být až na drobné součásti plně funkční, je však velkou zátěží pro životní prostředí. To má ovšem vyřešit návrh nové směrnice Evropského parlamentu o společných pravidlech na podporu oprav zboží.

„Uhlíkově neutrální“, „climate friendly“ nebo „bio“ jsou jen některé z takzvaných zelených tvrzení, s nimiž se spotřebitelé stále častěji setkávají. Z dotazníkového průzkumů, který zpracoval dTest ve spolupráci se zahraničními kolegy vyplynulo, že skutečný obsah těchto pojmů řadě spotřebitelů uniká anebo v nich vyvolává mylnou představu o zakoupeném zboží. Proti lakování na zeleno – greenwashingu – by mohla pomoci i nová evropská směrnice.