Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes vyzvala mezinárodní společenství, aby nezpomalovalo boj proti klimatickým změnám kvůli jiným krizím, jako je nyní krize energetická. V této souvislosti také připomněla současnou vlnu veder a sucha, s níž se potýká část Evropy.

Evropská komise (EK) neočekává, že plynovod Nord Stream 1 bude po plánovaném čtvrtečním ukončení údržby znovu spuštěn. Novinářům v Singapuru to dnes řekl eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU. Zdroje agentury Reuters nicméně uvádějí, že by se tok ruského plynu Nord Streamem 1 po plánované údržbě ve čtvrtek mohl obnovit, nebude ale přitékat na maximu jeho denní kapacity, tedy zhruba 160 milionů metrů krychlových denně.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová včera v Baku podepsala memorandum o porozumění, které předpokládá, že Ázerbájdžán zdvojnásobí dodávky plynu do Evropské unie. Do roku 2027 by tak mělo z Ázerbájdžánu do unie ročně směřovat nejméně 20 miliard metrů krychlových plynu. Komise to uvedla v tiskové zprávě. EU se snaží získat dodavatele místo Ruska, které v únoru napadlo Ukrajinu, za což na něj unie uvalila sankce.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes varoval před "globální renesancí" energie z fosilních paliv. Jejich využívání by mělo být pouze přechodným řešením v současné plynové krizi, kterou způsobila válka na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA.

Německá společnost Uniper, která je největším dovozcem ruského plynu do Německa, dostala od ruské plynárenské společnosti Gazprom oznámení o zásahu vyšší mocí. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu. Německý podnik ale sdělil, že oznámení Gazpromu neuznává, protože má retroaktivní účinnost, a to od 14. června. Informovala o tom agentura Reuters.

Evropská komise plánuje na podzim přijmout nové nařízení o automobilových bateriích. Bude obsahovat velmi přísná pravidla pro jejich výrobu, získávání surovin pro ně a také recyklaci. Každá baterie by měla mít certifikát, který bude tyto údaje obsahovat. Po setkání s představiteli vysokých škol a zástupci Škody Auto to uvedl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.

Ukrajinský zemědělský export v červnu stoupl na 2,5 milionu tun z květnových 1,7 milionu tun, a to díky vyšším dodávkám prostřednictvím přístavů na řece Dunaj. Uvedl to podle agentury Reuters ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov.

Evropa po šesti letech překonala Asii a stala se největším odběratelem americké ropy. Od ledna do května letošního roku odebrala v průměru 213,1 milionu barelů ropy, zatímco Asie 191,1 milionu barelů. Vyplývá to z nejnovějších statistických údajů, na které upozornila agentura Bloomberg. Naposledy byl dovoz americké ropy do Asie nižší než do Evropy v roce 2016, kdy Spojené státy zrušily zákaz vývozu.

Evropská komise (EK) dnes schválila na podporu vodíkového průmyslu až 5,4 miliardy eur (133 miliard Kč). Komise doufá, že tak podpoří evropskou ekonomiku i její konkurenceschopnost. Projekt společně financují Francie, Německo a dalších 13 zemí EU, včetně České republiky a Slovenska.

Výběr plánů na pomoc domácnostem zasaženým růstem cen ve vybraných zemích. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR včera schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. Půjde o dotaci státu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování. Příspěvek na elektřinu a plyn dostanou lidé automaticky. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Horní hranici příspěvku státu u elektřiny a plynu zvýšila Sněmovna stejně jako v případě tepla na 30 000 korun, zatímco vláda navrhovala původně 20 000 korun. Na úsporný tarif by vláda měla vyčlenit 30,6 miliardy korun.Podrobnosti vláda stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.<

Fonio, známé v češtině jako rosička útlá, je vzácná obilovina, která je pro mnohé africké národy klíčovou potravinou. Rostlinka vyklíčí jen ze několik dní a lze ji sklidit za pouhých šest týdnů. Ačkoli je pěstování fonia, které patří k nejstarším obilovinám pěstovaným v Africe, fyzicky namáhavé, celý proces je poměrně jednoduchý a na sklizeň se lze spolehnout, říkají Bedikové, menšinové etnikum žijící v Senegalu. Trvají na tom, že rosička roste přirozeně tam, kde se běžné plodiny, jako je pšenice a rýže, pěstují obtížněji. Navíc se dobře přizpůsobuje klimatu, je výživná, chutná a lze ji skladovat mnohem déle než jiné obiloviny, informuje list The Guardian.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.

Vláda se s hejtmany domluvila na obnovení činnosti rady pro energetickou a surovinovou strategii. Po jednání se zástupci krajů to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet podle Fialy na jednání s hejtmany také potvrdil závazek z programového prohlášení, že kraje dostanou v příštím roce na opravy silnic druhých a třetích tříd šest miliard korun.

V Africe za poslední desetiletí přibylo 63 procent případů, kdy se nemoc původně typická pro zvířata přenesla na člověka. Podle agentury AP o tom informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Upozornila, že jde o znepokojivé znamení toho, že lidstvo se v budoucnu možná bude muset potýkat s častějším výskytem přenosu původně čistě zvířecích chorob na člověka, jako jsou opičí neštovice, ebola nebo covid-19.

Sněmovna schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti vláda stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.

Situace při případném zastavení dodávek ruského plynu nebude jednoduchá, Česko ale bude i na základě spolupráce s dalšími evropskými zeměmi schopno dostatečně zásobovat domácnosti i firmy. Po jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem to řekl předseda vlády Petr Fiala (ODS). Söder považuje za důležité společně se zasazovat o vylepšení veškerých potenciálů terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na severu i jihu Evropy.

Software v naftových vozech německé automobilky Volkswagen, který při určitých teplotách vypíná filtraci emisí, je nezákonný. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie. Otevřel tak cestu k odškodnění majitelů aut s tímto softwarem, uvedla agentura AFP. Automobilka Volkswagen nicméně uvedla, že rozhodnutí soudu potvrzuje její právní názor, podle kterého je software přípustný.

Sněmovna bude o vládním návrhu na zavedení úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit výdaje za energie, rozhodovat ve zkráceném jednání. Podpořila to dnes i opozice po kritice, že vláda s návrhem přichází pozdě. Na základě doporučení sněmovního hospodářského výboru by se příspěvek mohl vztahovat nejen na elektřinu a plyn, ale i na teplo. Maximální možná výše příspěvku by se mohla zvýšit z vládou navržených 20 000 korun na 30 000 korun.

Evropská komise (EK) vyzve členské státy, aby zavedly finanční pobídky pro firmy, které sníží spotřebu plynu. Uvedla to agentura Reuters, která se seznámila s návrhem unijní reakce na možné omezení dodávek plynu z Ruska. Dokument komise zveřejní příští týden. Unijní státy by také mohly omezit vytápění obchodů či kanceláří, pokud by čelily výraznému nedostatku plynu. Komise tyto informace nekomentovala.

Evropská unie připravuje sedmý balíček sankcí proti Moskvě, již nyní je ale jasné, že jeho součástí nebude omezení dodávek ruského plynu. Agentuře Reuters to řekl český premiér Petr Fiala, který jako důvod uvedl skutečnost, že řada členských zemí evropského bloku je zatím na ruském plynu závislá. Česko v tomto pololetí Evropské unii předsedá.

Průměrná britská domácnost za týden vyhodí 66 kusů plastů, vyplývá z průzkumu londýnské pobočky ekologické organizace Greenpeace, o kterém informoval server BBC News. Organizátoři výzkumu na základě těchto údajů odhadují, že ve Spojeném království se ročně vyhodí 100 miliard kusů plastů, proto vyzývají vládu k přijetí okamžitých opatření. Výsledky podle nich ukazují, že samotná recyklace není řešením, jak snížit množství plastů, které končí jako odpad.

K nejtěžším úkolům českého předsednictví Evropské unie bude patřit zajištění solidarity v zásobování plynem při očekávaném omezení či zastavení dodávek z Ruska. Po debatě s poslanci Evropského parlamentu to prohlásil ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož chce Česko v čele sedmadvacítky zemí co nejvíce pokročit v zavádění společných nákupů energií. Podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše by se odklon od ruských energií mohl částečně financovat z peněz na rozvoj méně vyspělých regionů EU, neměl by však zabrat jejich podstatnou část.

Ruská plynárenská společnost Gazprom nemůže zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream 1. Firma dnes uvedla, že není jasné, zda dostane opravenou turbínu, jejíž servis v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU. Teď prochází pravidelnou údržbou. Německé ministerstvo hospodářství nechtělo prohlášení Gazpromu komentovat, informovala agentura Reuters.

Najít kompromis k unijnímu mandátu pro listopadovou konferenci OSN o změně klimatu (COP 27) v Egyptě a prosincovou konferenci o biodiverzitě v Montrealu patří k hlavním úkolům neformálního zasedání ministrů životního prostředí EU, které se ve středu a ve čtvrtek uskuteční v Praze. Čeští zástupci chtějí v debatách klást důraz na propojení diskusí o ochraně klimatu a biodiverzitě. Na setkání s médii v Praze to řekli Jan Dusík a Ladislav Miko, kteří jsou zmocněnci pro jednání o životním prostředí v období českého předsednictví Radě EU. Na konferenci se také bude jednat o pomoci Ukrajině s dopady války na životní prostředí. Dusík je náměstkem ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL), Miko působí jako její poradce.

Vodík je považován za ekologické palivo budoucnosti a stále více se uplatňuje v dopravě. Vozidla na vodík jsou alternativou ke klasickým elektromobilům, které využívají velké bateriové články. Vozidla vybavená vodíkovým palivovým článkem jsou elektrická vozidla, která generují elektrickou energii z palivových článků. Využitím vodíkových článků se zvyšuje dojezd vozů a zkracuje doba dobíjení z hodin řádově na minuty, což je srovnatelné s běžným tankováním benzinu nebo nafty. Vodíkový pohon se uplatňuje také v autobusech a nákladních automobilech.

Papež František vyzval mládež, aby zvrátila sebedestruktivní sklon současného světa. Kromě omezení spotřeby fosilních paliv je podle něj vhodné omezit mimo jiné i spotřebu masa. Papež to napsal v dopise adresovaném účastníkům třídenní Evropské konference mládeže, která se do středy koná v Praze. Hlava katolické církve rovněž vyzvala mladé, aby pomohli vytvořit svět založený nikoli na soutěživosti, nýbrž na solidaritě.

Francouzský dodavatel pro automobilový průmysl Faurecia a společnost zaměřená na recyklaci Veolia budou spolupracovat při vývoji recyklovaných plastů pro interiéry aut. Za cíl si daly, aby do roku 2025 bylo až 30 procent plastů v interiérech aut recyklovaných, oznámily společnosti.

Pochopení skutečné hodnoty přírody je klíčem k řešení globální krize biologické rozmanitosti. Vyplývá to z rozsáhlé zprávy mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), o které informoval server BBC News. Pokud lidé chtějí zastavit úbytek přírody a přežít, musí přestat upřednostňovat krátkodobé zisky.

Ochrana přírody, adaptace na změnu klimatu či pomoc s dopady války na ukrajinské životní prostředí budou tématy neformálního zasedání ministrů životního prostředí zemí Evropské unie, které se uskuteční ve středu a čtvrtek v Praze. Jednání se zúčastní i místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans, eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius a ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec, uvedla Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí (MŽP).

České předsednictví Rady Evropské unie dnes zahájilo vyjednávání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí o prvních normách z klimatického balíku, s jehož pomocí chce EU splnit emisní cíle pro rok 2030. Uvedla to česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, která europoslancům představila české priority pro tento půlrok v čele sedmadvacítky zemí. Předseda výboru pro životní prostředí EP Pascal Canfin prohlásil, že chce uzavřít jednání o všech normách z bezprecedentní klimatické sady do konce roku.