Ničení světových lesů je skutečným problémem. Podle OSN bylo v letech 1950 až 1980 zničeno asi 40 procent lesů Střední Ameriky a ve stejném období Afrika ztratila asi 23 procent lesů.

Pokud má dojít k výraznému zásahu do života tisíců lidí, dokonce tak výraznému, že se trvale a nevratně mění systém hospodaření a využívání celého velkého krajinného celku, jakým vyhlášení nového národního parku bezesporu je, pak bychom předpokládali, že takovému zásahu bude předcházet široká celospolečenská diskuze, z které pak nakonec vzejde anebo nevzejde „společenská poptávka“. A samozřejmě jako první by do diskuze měly být zapojeny místní obce, jejichž občané po staletí tuto krajinu budovali a kultivovali. A současně s nimi lesníci, kteří už téměř 300 let o křivoklátské lesy pečují a byli to oni, kdo současné lesní porosty zakládali a vychovávali. Kdo už delší dobu sleduje dění okolo Křivoklátska, tak ví, že po národním parku zde nikdy nebyla žádná společenská poptávka a že neexistuje ani nyní.

Čmeláci se stávají velmi oblíbeným cílem podpory ekologicky smýšlejících lidí. Pro podporu je důležitá především bohatá potravní nabídka, ale mnoho lidí volí i podporu umělými hnízdišti – čmelíny. Ze čmelínů se stal poměrně výdělečný business a bohužel při jejich výrobě ustupují potřeby čmeláků zisku výrobců.

Ministerstvo zemědělství přichází v novele zákona o myslivosti, která již prošla vnějším připomínkovým řízením, se zjednodušením při zakládání mysliveckých obor a s úplným zákazem vstupu do nich. Výsledkem může být, že si každý větší vlastník může svůj les o rozloze 50 a více ha sám prohlásit za oboru, bez povolování stavebního úřadu oplotit a zakázat vstup veřejnosti. Radikální návrh může způsobit úplný zákaz vstupu do lesů v ČR. Připomínky Českého svazu ochránců přírody na toto téma ministerstvo zemědělství odmítlo. Přesto, že zjevně půjde o omezení ústavního práva občanů na svobodu pohybu.

Celosvětová iniciativa Místní agendy 21 (MA21), která je jedním z velmi dobrých nástrojů udržitelného rozvoje obcí a například ve skandinávských zemích zahrnuje všechny obce, byla v Česku zcela chaoticky narušena v rámci úsporných opatření Ministerstva životního prostředí, jak jasně ukázali panelisté semináře STUŽ s názvem „Pozastavení Místní agendy 21“, který proběhl 7. února. V panelu semináře vystoupili zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra, Národní sítě zdravých měst, Národní sítě místních akčních skupin, Svazu měst a obcí České republiky, obcí zapojených do MA21 a další odborníci.

Z různých mediálních vyjádření by se mohlo zdát, že středně velkým zemědělským podnikům nejvíce pomůže změna v nastavení redistributivní platby. Nicméně Asociace soukromého zemědělství ČR už dlouhodobě tvrdí, že pro středně velké podniky by bylo nejefektivnější variantou zastropování všech dotací, tedy princip běžný a funkční v mnoha ostatních evropských státech, který takto zcela přesměruje dotační podpory k malým a středně velkým zemědělským podnikům.

Nový mezinárodní průzkum veřejného mínění odpovídá na otázku, jak evropská veřejnost vnímá lov zvěře.

Vážený pane prezidente,

velmi jsme uvítali skutečnost, že v srpnu 2023 byl předložen záměr na vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok. Věříme, že se konečně po letech, ba desetiletích, diskusí toto vzácné území dočká patřičné ochrany. Dle našeho názoru je to logický a správný krok.

S postupem globálních vyjednání o klimatu a vzhledem k tomu, že státy světa jsou nyní vůbec poprvé (!) vyzývány k odchodu od fosilních paliv, je význam biodiverzity při řešení klimatické krize stále zřetelnější.

Bez potřebných povolení ke stavbě elektrárny v prostoru Dívčí Kámen, která by měla stát v 1. zóně CHKO Blanský les, se rozhodl investor započít přípravné práce k realizaci. Využil 100 let staré povolení z roku 1912, které bylo vydáno ještě za Rakouska – Uherska, a prohlásil, že bude jen dokončovat rozestavěnou stavbu a nic dalšího k povolení nepotřebuje.