Martin Klewar ve svém textu napadl Pavla Kindlmanna. Pavel Kindlmann odmítl s panem Klewarem vést na této úrovni jakoukoliv debatu. Souhlasil s tím, že opatří původní text Martina Klewara svými poznámkami, ve kterých jeho tvrzení krátce okomentuje či uvede na pravou míru. Původní text pana Klewara je normálním písmem, kurzívou pak následuje komentář Pavla Kindlmanna.

Česká vláda 9. 1.2017 schválila materiál k Strategickém rámci hospodářské restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Vyšel z aktivit a předložených materiálů a analýz zmocněnce pro revitalizaci MSK a ÚK doc. Ing. Jiřího Cieńciały, CSc.

Pan prezident se postavil na stranu šumavských obcí - tedy alespoň některých. Zdaleka ne všechny si přejí zmenšení chráněného území a volnou ruku developerům. To tam jaksi nezaznělo, ač by zaznít mělo. Můžeme souhlasit či nesouhlasit se způsobem, kterým bránili členové Hnutí Duha a "zelení fanatici" - jak je pojmenoval prezident - kácení napadených stromů, můžeme dokonce uvést historické příklady, například z r.1870, kdy se po ničivé vichřici 6 let na Šumavě intenzivně těžilo a odváželo, aby se zamezilo šíření "zlatého broučka", nicméně nyní nejde zdaleka o kůrovce a těžbu. Jde - a to prezident jaksi opomněl - o intenzivní snahu developerů či nejrůznějších podnikatelů stavět téměř všude, kde se jim zachce a co se jim zachce; malým příkladem může být "podnikatelské baroko" na turistické cestě z Filipovy Hutě na Březník.

Říci o Šumavě, že je to „evergreen“ vlastně dost dobře ani nejde, protože zelená je barva pro Šumavu zcela netypická a ten termín znamená v překladu „stálezelený“. Alespoň to tvrdil profesor Kindlmann při svém posledním vystoupení v Senátu, kam byl pozván jako zástupce petice za konečně Dobrý zákon pro Šumavu, kterou podepsalo více než 60 tisíc lidí. Spolu s profesorem Hruškou tvoří tito pánové skalní vědecké jádro propagující univerzální ordinaci tzv. bezzásahovosti na každý neduh, kterým šumavský les (potažmo každý jiný les) může churavět a stonat. Pan Kindlmann také neustále tepe svoje názorové odpůrce (v poslední době hlavně senátora Jirsu) a vyčítá jim nevědecké postupy, chybné analytické myšlení a hlavně špatné pohnutky.

Dánsko, Velká Británie a řada dalších evropských zemí začíná přestavovat uhelné elektrárny na spalování biomasy. Má to být důležitý krok na cestě ke snížení emisí a ekologické elektroenergetice. Zmíněné státy nemají dostatek lesů, takže potřebnou štěpku a pelety dovážejí ze zahraničí. Je tak velké riziko, že masivní přechod od uhlí k biomase bude mít velice podobné ekologické dopady, jako využívaní a intenzivní dotace do biopaliv vyrobených z palmového oleje.

Přinášíme celý záznam projevu prezidenta republiky Miloše Zemana k Poslanecké sněmovně při projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon o ochraně přírody a krajiny, řečeno mediální zkratkou, zákona o národních parcích.

Dlouhodobým synonymem pro organické zemědělství je Dánsko. Plánované a realizované programové snižování spotřeby chemických pesticidů se netýká jen farmářů, ale i správců golfových hřišť.

Kůrovcová gradace již odezněla, ale pro omezení ochrany přírody v šumavském národním parku se našly jiné důvody.

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

píši Vám z Prášil do Prahy ve věci novely zákona o ochraně přírody, která nedávno prošla senátem, kde k ní senátoři připojili pozměňovací návrh, který, pokud by byl odsouhlasen sněmovnou, tzn. Vámi, znamenal by de fakto likvidaci národních parků u nás.

Poslanci budou co nevidět hlasovat o novele zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou sněmovně vrátil senát s mnoha pozměňovacími návrhy. Možná, že pár z nich teď váhá: jejich jihočeští regionální kolegové jim našeptávají, jak hrozné následky by mohlo mít potenciální rozšíření území ponechaných samovolnému vývoji pro rozvoj 21 chudých obcí, které leží uvnitř NP Šumava.