K úplnému embargu na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí do EU či odpojení všech ruských bank od bankovního systému SWIFT vyzvalo evropské vlády přes 200 europoslanců. Na twitteru to oznámil někdejší belgický premiér a iniciátor výzvy, europoslanec Guy Verhofstadt. Členové Evropského parlamentu ve výzvě mimo jiné požadují okamžité svolání zasedání Evropské rady.

Ekonomičtí ministři se budou dnes večer zabývat energetickou krizi, strategií energetické nezavislosti Česka, dopady uprchlické krize na rozpočet, zapojením Ukrajinců na trh práce nebo strategií konsolidace veřejných financi pro roky 2023 až 2025.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce zařadit zemědělství a potravinářství mezi prvky kritické infrastruktury. Na dnešním jednání ekonomických ministrů vlády bude také prosazovat co nejvyšší kofinancování mimořádné evropské finanční podpory 270 milionů korun pro nejvíce postižená odvětví.

Zhruba deset klimatických aktivistů dnes ráno kolem 08:00 zablokovalo asi na deset minut výjezd z tunelu Blanka směrem na Hradčanskou, seděli před semafory na přechodu. Někteří řidiči se je snažili před příjezdem policie odtáhnout, zjistila zpravodajka ČTK na místě. Jedna žena podle ní utrpěla po strhnutí brýlí zranění na hlavě. Aktivisté ekologického hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) požadují po vládě přijetí nařízení, podle kterého musí firmy a instituce vytápějící plynem nastavit teplotu svých místností a provozoven na zákonem dané teplotní minimum. Protestující po příjezdu policie neuposlechli výzev, šest jich policisté zajistili a předvedli k podání vysvětlení, řekl ČTK policejní mluvčí Jan Rybanský.

Peruánský prezident Pedro Castillo dnes vyhlásil v metropoli Limě zákaz vycházení ve snaze potlačit protesty proti rychle rostoucím cenám paliva a hnojiv, které se několik dní šíří touto jihoamerickou zemí. V pondělí vypukla další vlna demonstrací proti zvyšujícím se nákladům, které způsobil ruský útok na Ukrajinu. Zákaz vycházení se týká zhruba deseti milionů lidí, uvedla agentura Reuters.

Do budoucna je jediná cesta opustit fosilní zdroje energie a pečovat o krajinu tak, aby byla schopná pohlcovat uhlík. To jsou podle klimatologa Radima Tolasze hlavní sdělení dnes zveřejněné třetí části šesté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Tato část je zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů a zmírňování dopadů klimatických změn. Tolasz, který působí v Českém hydrometeorologickém ústavu, ČTK dále řekl, že největší novum zprávy, vydávané skupinou více než 200 vědců a vědkyň, je rostoucí přesnost dat a odhadů dopadů klimatické změny. V souvislosti se zveřejněním zprávy se dnes v Praze uskutečnila diskuse expertů, Tolasz se jí zúčastnil videokonferenčně. Experti dnes v souvislosti se zprávou také hovořili o nutnosti rozvoje obnovitelných zdrojů energie, ale i růstu klimatických závazků.

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí.

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období; pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupni je třeba výrazně vystupňovat klimatická opatření. Takové jsou mimo jiné závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), která se zaměřuje na zmírňování dopadů klimatických změn. Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do tří let musí zastavit, pokud má Země zůstat "obyvatelnou".

Biomasa ze zbytkového nebo jinak nevyužitelného dřeva může pomoci snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska, potřebuje ale větší podporu a důsledněji nastavená pravidla i kontrolu. ČTK to na brněnském veletrhu Biomasa řekl Oldřich Václavek, předseda Komoditní rady pro biomasu při Agrární komoře ČR.

Německo uzavřením ekologického sporu mezi ministerstvy hospodářství a ochrany životního prostředí učinilo krok ke zrychlení výstavby pevninských větrných elektráren. Dnes to na společné oznámili ministr hospodářství Robert Habeck a ministryně ochrany životního prostředí Steffi Lemkeová. Spor se týkal především ochrany druhů.

Krajský úřad v Pardubicích zahájil přezkum integrovaného povolení elektrárny Chvaletice na Pardubicku. Soud jí zrušil výjimku z emisních limitů vydanou krajským úřadem v Olomouci a potvrzenou ministerstvem životního prostředí. Je nutné uvést integrované povolení do souladu s evropskou legislativou, řekl ČTK vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu v Pardubicích Martin Vlasák.

Zhruba 30 lidí dnes v Praze protestovalo proti spolupráci některých bank s ruským energetickými firmami. Aktivisté z koalice Zastavme špinavé prachy ráno uspořádali happening v sídle Komerční banky na Václavském náměstí. Pak pokračovali do pražských sídel bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit. Cílem protestu je podle organizátorů přimět finanční instituce, aby kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončily spolupráci s ruským fosilním průmyslem, který výrazně přispívá k financování války. Vyjádření zástupců bank ČTK shání. Představitelé bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit již dříve uvedli, že zvažují odchod z Ruska.

Vláda Joea Bidena představila přísnější normy pro spotřebu paliv pro vozidla. Jejich záměrem je optimalizovat v USA spotřebu paliva a snížit znečišťování výfukovými plyny. Ruší se tak volnější předpisy, které zavedla předchozí vláda Donalda Trumpa. Informoval o tom Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA).

Česko čeká na potvrzení Evropské komise týkající se osvobození dopravců od poplatků na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE). Opatření platí od začátku roku, Evropská komise ale ještě musí potvrdit, že odpuštění poplatku nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu. Žádost tento týden odešla Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, který s Evropskou komisí otázku posouzení veřejné podpory řeší. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta. Dopravní podniky a železniční dopravci podle svých údajů mohou v součtu ušetřit až 900 milionů korun ročně.

Evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na ruský požadavek na platby v rublech. Uvedla to Evropská komise (EK). "Sjednané kontrakty musí být respektovány," citovala agentura Reuters mluvčího komise.

Ve Francii nesmí být od čtvrtka vyhřívané či klimatizované venkovní zahrádky restaurací a kaváren. Zakazuje to vyhláška, která vychází ze zákona určeného pro boj s klimatickými změnami. Francouzské ministerstvo životního prostředí odhaduje, že venkovní vyhřívání ročně vyprodukuje asi půl milionu tun oxidu uhličitého, co je množství srovnatelné s provozem 300 000 nových automobilů.

Dodávky ruského plynu do Evropské unie dnes pokračují navzdory požadavku Kremlu, aby odběratelé platili v rublech. Ruská plynárenská společnost Gazprom nicméně oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Podle českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely budou firmy z EU pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.

Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent.

ČEZ vyčlenil v jaderné elektrárně Temelín prostor, kde by mohl v budoucnu vzniknout první malý modulární reaktor v Česku. ČEZ o tom tento týden informoval americké společnosti NuScale, GE Hitachi i Holtec International. S firmami má ČEZ podepsanou smlouvu o spolupráci, sdělil ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) ČTK řekl, že modulární reaktory by mohly vyřešit i závislost ČR na ruském plynu a přechod na bezemisní energetiku. V Temelíně by mohly být kolem roku 2034, dodal.

Evropská unie by na cestě ze současné energetické krize měla vsadit na podporu nanotechnologií, které se ukázaly jako klíčové již při zvládání covidové pandemie. Evropským zemím mohou pomoci k rychlejšímu přechodu na nové zdroje energie a tím i k nezávislosti na ruském plynu a ropě. Tvrdí to čeští vědci a profesionálové z oboru nanotechnologií, kteří si tento týden vyměňovali zkušenosti se svými kolegy v Belgii a hovořili s činiteli evropských institucí. Podle české expertky v Evropské komisi Jany Drbohlavové neustále roste aktivita českých nanotechnologických firem ucházejících se o podporu v rámci projektů EU.

Městská část Praha 7 zahajuje modernizaci 12 objektů za 17 milionů korun, což by mělo snížit náklady na plyn, elektřinu a vodu o 12 procent. V cenách z roku 2019 je to 2,32 milionu korun ročně, reálně tak bude finanční úspora vzhledem k současným vysokým cenám energií ještě vyšší. Poskytovatel služby je společnost ENESA z holdingu ČEZ ESCO, informovala společnost ČEZ. Radnice se rozhodla využít metodu energetických služeb se zárukou (EPC), úsporu má tak garantovánu smluvně na 12 let.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se takové platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Francie, Německo či Rakousko už takový postup odmítly a hovoří o politickém vydírání. Podle nich jde o porušení stávajících smluv, které počítají s platbami v eurech.

Evropská komise (EK) kvůli podezření ze zneužívání dominantní pozice na trhu provedla kontroly v několika společnostech v Německu, které se věnují dodávkám, transportu a skladování zemního plynu. Konkrétní firmy komise v dnes zveřejněném prohlášení neuvedla. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že v hledáčku byly německé kanceláře ruského Gazpromu. Mluvčí RWE sdělila ČTK, že této společnosti se kontroly netýkaly, a to ani v Německu ani v České republice.

Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do "nikoli přátelských" zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby "nikoli přátelské" země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.

ČEZ letos v jaderné elektrárně Temelín investuje 3,5 miliardy korun. Jednou z největších investic bude výměna řídicích systémů. Peníze dá ČEZ i do věcí spjatých s životním prostředím, chce také zefektivnit výrobu. Investiční akce se budou dělat hlavně při dvouměsíčních odstávkách; první blok energetici plánovaně odstaví 15. dubna, druhý 22. července. Novináře o tom informoval temelínský mluvčí Marek Sviták.

Vodní elektrárny provozované polostátní skupinou ČEZ v České republice vyrobily v loňském roce 1,28 terawatthodiny (TWh) elektřiny, meziročně o 17 procent více. V desetiletém srovnání zaostaly pouze za absolutním rekordem dekády z roku 2013. Produkcí pokryly roční spotřebu více než 350 000 českých domácností, řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Trojicí návrhů poslanců opozičního hnutí ANO, které reagují na rostoucí ceny energií z poslední doby, vláda na dnešním zasedání odmítla. Podle výsledků zveřejněných na webu zaujala negativní stanovisko k nulové dani z přidané hodnoty na elektřinu a plyn, návrhu na využití peněz z prodeje emisních povolenek na kompenzace domácnostem i návrhu na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Opatření už loni předložila bývalá koaliční vláda Andreje Babiše (ANO), ale nový kabinet Petra Fialy (ODS) je stáhl z projednávání.

Společnosti ČEZ, Škoda Auto, PRE, E.ON a technická univerzita ČVUT založily Elektromobilní platformu. Ta se zapojí do tvorby strategií a legislativních opatření v ochraně klimatu a elektromobility a do naplňování vládních strategií, jako jsou Národní akční plán Čistá mobilita nebo Memorandum o budoucnosti automobilového průmyslu ČR.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) omezí v kotlíkových dotacích na výměnu starých kotlů na pevná paliva i v programu Nová zelená úsporám podporu pro plynové kotle. Zároveň zvyšuje dotaci na tepelná čerpadla. Úpravy mají omezit závislost ČR na zemním plynu z Ruska, jehož armáda před měsícem napadla Ukrajinu. MŽP také předloží vládě návrh novely zákona, která o dva roky odloží zákaz provozu starých kotlů na uhlí. Nově by platil až od září 2024, uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

Turecko-izraelský plynovod by mohl být pro Evropu jednou z alternativ k ruským dodávkám energie. Tato myšlenka se zrodila již před lety a podle agentury Reuters se o této možnosti nyní jedná v zákulisí. Podle vládních a průmyslových představitelů Turecka a Izraele však k dosažení jakékoliv dohody budou nutná složitá jednání.