Zprávy / Klima
 Svazy a skupiny zastupující podniky z energeticky náročných odvětví vyzvaly v otevřeném dopise premiéra Petra Fialu (ODS), aby řešil otázku drahých energií a dekarbonizace. Ty podle nich snižují konkurenceschopnost českých podniků, které se dostávají do krize. Dopis zveřejnila Ocelářská unie na svých webových stránkách. Kromě ocelářů se k výzvě přidali také zástupci chemického a papírenského průmyslu a sléváren, kováren a strojařů. Ti premiérovi navrhli některá opatření, která by podle nich konkurenceschopnost českých firem pomohla zlepšit. 
 Zemědělství v Česku v posledních čtyřech letech čelilo řadě krizí - od prudkého nárůstu cen vstupů přes dopady války na Ukrajině, byrokratickou zátěž, až po tlaky spojené s novou evropskou zemědělskou politikou. Odborníci, které ČTK oslovila, se ale neshodují na tom, jak vláda Petra Fialy (ODS) situaci zvládla. Zatímco část analytiků oceňuje přesměrování dotací k menším farmám či zvládnutí zemědělských protestů bez populistických zásahů, zástupci velkých zemědělských organizací vládu kritizují za chybějící vizi, slabou komunikaci a neochotu systémově řešit problémy. 
 Britské brambory, kalifornská zelenina, jihoafrická kukuřice a indická cibule patří mezi mnoho potravin, které byly podle studie týmu mezinárodních vědců zasaženy nedávnými cenovými šoky, které způsobily extrémní povětrnostní podmínky. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla loňská česká úroda většiny hlavních plodin slabší. V roce 2024 se sklidilo meziročně méně obilovin, olejnin, luskovin na zrno, chmele, vinných hroznů, ovoce i zeleniny. 
 Zemědělci budou mít nově možnost dostávat u přímých plateb na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat vyšší zálohy. Jedná se o navýšení z 50 procent na 70 procent. Změnu schválily členské státy EU, informovalo ministerstvo zemědělství. Cílem nového nařízení je zmírnit dopady mimořádných událostí, jako jsou extrémní klimatické jevy nebo válečné konflikty, které negativně ovlivňují zemědělský sektor v celé EU. 
22.7.2025 00:16 | RALSKO
( ČTK)
 Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí ( EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW. 
21.7.2025 19:43 | HOLEŠOV
( ČTK)
 V průmyslové zóně v Holešově na Kroměřížsku přibude více než 600 stromů i několik hektarů travnatých ploch. Zlínský kraj, který je investorem, počítá také s doplněním protipovodňové ochrany. Celkové náklady dosáhnou 31 milionů korun, téměř 11 milionů korun pokryje dotace z Evropské unie. Hotovo by mělo být nejpozději na podzim příštího roku, sdělil ČTK Jan Vandík z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů. 
21.7.2025 02:12 | KANDERSTEG
( ČTK)
 Ve švýcarském alpském středisku Kandersteg úřady bedlivě sledují zhoršující se stav horského vrcholu, který se tyčí nad malebnými domy a hotely. Zhroucení ledovce a masivní sesuv kamení před několika týdny pohřbily sousední vesnici. Zničení Blattenu v údolí Lötschental, který měl přibližně 300 obyvatel, koncem května vyvolalo vážné obavy z dopadu tání permafrostu, zatímco teploty v alpských horských pásmech se zvyšují. Napsala to agentura Reuters. 
 Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) v mnoha opatřeních týkajících se ochrany klimatu a životního prostředí podle oslovených ekologických organizací zaostala za původními sliby. Ve vyjádřeních pro ČTK ale ekologičtí aktivisté pozitivně zhodnotili omezení vydávání emisních výjimek nebo kroky v ochraně krajiny. Vláda na začátku svého funkčního období deklarovala například podporu komunitní energetiky, snižování emisí, rozvoj zeleně nebo efektivnější nakládání s odpady. 
19.7.2025 00:39 | LETOHRAD
( ČTK)
 Město Letohrad na Orlickoústecku obnoví centrální náměstí, což zahrnuje i výsadbu stromů. V budoucnu tam nebude na chodnících asfalt, který se v létě rozpaluje, místo něj bude dlažba. Radnice projektuje první etapu, která zahrnuje necelou polovinu plochy. Stavební práce by mohly začít v příštím roce, řekl místostarosta Martin Hatka (Sdružení pro Letohradsko). 
19.7.2025 00:17 | HRADEC KRÁLOVÉ
( ČTK)
 Město Hradec Králové hodlá postupně osadit 23 objektů základních a mateřských škol slunečními elektrárnami. V první etapě pořídí sluneční elektrárny pro tři školské objekty, investici odhaduje na osm milionů korun bez DPH. Firma vzešlá z výběrového řízení by měla instalace udělat letos a v roce 2026. Elektřinu by kromě škol spotřebovávaly i další objekty, které budou zapojené do městského energetického společenství, řekl náměstek primátorky pro investice Lukáš Řádek(TOP 09). 
 Hladina vody v orlické přehradě klesla od 1. května, tedy od začátku plavební sezony, o tři metry. Souvisí to s déle trvajícím suchem. Díky tomu se objevily zatopené objekty, které můžou obdivovat kolemjdoucí. Komplikace je to ale pro lodní dopravu, protože nemůže být v provozu plavební komora v jihočeském Kořensku, která lodě přenáší. Ani deště v posledních dnech situaci nezměnily, řekl ČTK mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. 
 Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel. 
18.7.2025 10:02 | WASHINGTON
( ČTK)
 Americký prezident Donald Trump poskytne na dva roky uvolnění od ekologických regulací uhelným elektrárnám, chemickým závodům a dalším znečišťujícím odvětvím. Snaží se tak zastavit regulace z doby svého předchůdce Joea Bidena, které považuje za příliš zatěžující. Trump ve čtvrtek večer vydal sérií proklamací, jimiž osvobozuje od regulací řadu průmyslových odvětví, která považuje za zásadní pro národní bezpečnost, uvedla agentura AP. 
 Brazilští poslanci schválili zákon, který zmírňuje pravidla vydávání povolení pro projekty s dopadem na životní prostředí. Právní normu kritizovali ekologové, podle pravicových stran a agrárního sektoru naopak změny pomohou hospodářskému rozvoji. Informoval o tom server televize Deutsche Welle (DW). 
 Ke snazšímu vzniku fotovoltaických a větrných elektráren má přispět zavedení oblastí, v nichž je budou úřady schvalovat ve zjednodušeném režimu. Předpokládá to nový zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který podepsal prezident Petr Pavel. Zákon také zavádí obcím poplatek za větrné elektrárny na jejich území. 
 Ocelářská unie odmítá návrh Evropské komise (EK) snížit do roku 2040 emise oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Odvětví totiž schází podmínky nutné pro realizaci dekarbonizačních projektů a nařízení by tak mohlo vést ke zničení ocelářství v Evropě. Ocelářská unie to uvedla ve vyjádření zveřejněném ve středu na webových stránkách. Evropská komise 2. července navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 i navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Čeští a evropští oceláři se vůči cílům EU směřujícím k uhlíkové neutralitě vymezují dlouhodobě. 
 Návrh víceletého finančního rámce Evropské unie po roce 2027, který tento týden zveřejnila Evropská komise, podle ekologických organizací dostatečně nereflektuje potřebu investic do ochrany klimatu, energetické nezávislosti a sociálně spravedlivé transformace. Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) a Hnutí Duha uvedly, že návrh může vést k neefektivnímu a necílenému využití veřejných peněz, přestože počítá s rekordní částkou dvou bilionů eur (asi 50 bilionů korun). 
 Na 2500 lidí dosud podepsalo petici s názvem Zachraňme řeku Dyji. Vznikla začátkem července v reakci na úhyn ryb v Dyji u Bulhar na Břeclavsku, odkud rybáři odklidili kolem 30 tun mrtvých kusů. Důvodem úhynu byl nedostatek kyslíku. Signatáři požadují obnovu ekologického průtoku, otevřený přístup k informacím nebo dlouhodobý monitoring řeky. Ryby v důsledku nedostatku kyslíku uhynuly v řece už v minulosti. Problémem se budou ve středu zabývat ministři Marek Výborný a Petr Hladík (oba KDU-ČSL) se zástupci Povodí Moravy či rybáři. 
 Domorodí obyvatelé z Torresova průlivu prohráli spor s australskou vládou, kterou obvinili z nedostatečné snahy ochránit jejich ostrovy před dopady klimatických změn. Soud obvinění zamítnul, napsala agentura AFP. Podle oficiálních dat se hladina moře v oblasti zvyšuje až třikrát rychleji, než je světový průměr, což představuje vážnou hrozbu pro místní komunity. 
16.7.2025 01:35 | LONDÝN
( ČTK)
 Stále častější extrémní počasí a rekordní srážky, které Británie v posledních letech zažila, jsou podle zveřejněné studie tamní meteorologické služby novou normou, píše server BBC. Podnebí na britských ostrovech se podle studie za několik posledních desetiletí citelně změnilo, je teplejší a deštivější. 
 Letošní extrémně a rekordně vysoká teplota Středozemního moře jako důsledek klimatických změn přináší citelné změny nejen do života obyvatel Středomoří, ale i do střední Evropy. Podle klimatologa Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe je zjevné, že se v posledních letech klimatických anomálií hromadí rekordy a s nimi spojené problémy. Jde o větší počet a vyšší intenzitu požárů, častější a ničivější záplavy, zároveň však problémy dopadají na běžný denní život obyvatel. Region je stále teplejší a sušší. 
 Deště v minulém týdnu dokázaly zažehnat v celé republice sucho v hloubce do 40 centimetrů. Na to, aby nebylo sucho i v hloubce do jednoho metru, už však nestačily a ve značné části republiky je v půdním horizontu mezi 40 a 100 centimetry extrémní či výjimečné sucho, vyplývá z aktuálních údajů na webu Intersucho. Podle bioklimatologa z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Miroslava Trnky je vegetace v dobré kondici a vody má dost, lokálně se ale sucho na úrodě velmi podepsalo, řekl ČTK. 
14.7.2025 19:58 | MAŇOVICE
( ČTK)
 Obec Maňovice na Klatovsku vybuduje kvůli vysychání studní vrt na pitnou vodu, úpravnu a vodovod za miliony korun. V obci není vodovod a studny jsou tam mělké do 20 metrů, řekla ČTK starostka Lenka Kotlářová (Maňovičtí). Pošumavská obec se 41 obyvateli má roční rozpočet do 1,5 milionu Kč. Obává se také chystaných průzkumných vrtů kvůli zvažované stavbě úložiště jaderného odpadu, které by podle ní mohly další podzemní vodu stáhnout. 
13.7.2025 01:23 | VESELÍ VESELÍ NAD MORAVOU
( ČTK)
 Veselí nad Moravou na Hodonínsku zahájilo po dvou letech příprav první etapu projektu zaměřeného na obnovu přirozených ekosystémů. Nechá při ní vysadit 4595 stromů, 2810 keřů a zatravní přes osm hektarů půdy. Cílem je podpořit přirozený pohyb živočichů a rostlin, zamezit půdní erozi a zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu. Náklady dosahující téměř 26,5 milionu korun bez DPH hradí město prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, informovalo dnes na svém webu. 
11.7.2025 19:49 | ČESKÉ BUDĚJOVICE
( ČTK)
 České Budějovice nakoupí mobilní protipovodňové zdi a umístí je především podél řeky Malše, která městem protéká. Bariéry budou v místech, kde v minulosti při záplavách tvořily zátarasu pískové pytle. ČTK to řekla českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová (ODS). 
11.7.2025 11:24 | BÍLINA
( ČTK)
 Těžba hnědého uhlí v severočeském dole Bílina skončí nejpozději v roce 2033. Potvrdil to Český báňský úřad rozhodnutím, které zveřejnil na úřední desce. Na ukončení těžby v roce 2033 se v polovině května dohodlo ministerstvo životního prostředí a polostátní skupina ČEZ, která vlastní Severočeské doly. Původní termín byl rok 2035. 
 Zemědělci přecházejí na pěstování méně náročných plodin, důvodem je sucho, ale i pokles účinnosti přípravků na ochranu rostlin. Zároveň kvůli tomu ustupují od pěstování speciálních plodin. Vyplývá to z vyjádření Agrární komory ČR pro ČTK. Podle dat Českého statistického úřadu letos klesla osevní plocha pohanky, a to o víc než čtvrtinu, žita o 16,3 procenta, ječmene ozimého o téměř 14 procent a řepky o 2,2 procenta. Naopak více se pěstuje pšenice tvrdé nebo ovsa. 
 Generální advokátka nejvyššího soudu Evropské unie Juliane Kokottová ve svém stanovisku navrhuje, aby Soudní dvůr v případu těžby hnědého uhlí v polském dole Turów na hranicích s Českem zpětně zrušil penále uložené Polsku. Generální advokátka se přitom opírá o dohodu, kterou Polsko s Českou republikou uzavřelo v roce 2022. 
11.7.2025 01:09 | PLZEŇ
( ČTK)
 Plzeň pěstuje díky nové mostové závlaze v lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře odolnější stromky pro městské lesy. Lesníci mění způsob pěstování a péče o sazenice stromků. S novým automatickým zavlažovacím systémem za 600 000 korun budou moci připravit pro výsadbu více takzvaných obalovaných sazenic. Tyto sazenice se po vysazení lépe uchytí, což je pro obnovu lesa po kůrovcové kalamitě důležité. Město každoročně ve svých lesích vysází v průměru 400 000 jehličnanů a listnáčů, řekl ČTK náměstek pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN). 
 Na Chomutovsku platí kvůli suchu zákaz odběru povrchových vod. Opatření vydal odbor životního prostředí chomutovského magistrátu. Na pokles průtoků, který ohrožuje vodní ekosystémy, upozornilo Povodí Ohře. Zákaz zalévat zahrady vodou z řek a potoků, napouštět z potoků bazény nebo mýt auta touto vodou v regionu platí do odvolání. ČTK o tom informovala mluvčí chomutovské radnice Marie Heřmanová. 
|
27. července 2025 (neděle) 13:00 - 14:00
Seznámení s šípovými žábami
(Přednášky a diskuse, Tábory, výlety a pobytové akce, Výstavy a veletrhy, Praha 7 )
|