Ivan Brezina: Overtrampismus: kritický pohled na masové zútulňování chráněné přírody
Larus popisuje ovetrampismus jako údajně nový fenomén. Má jít o přehnanou, neúnosnou a tedy škodlivou návštěvnost přírody trampy a táborníky, kterou v poslední době trpí především CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Za příčinu overtrampismus autor označuje „nadměrnou propagací“ na sociálních sítích, především pak s facebookovým profilem Trampské kempy, na který navazuje mapa a mobilní aplikace www.trampskekempy.com s GPS souřadnicemi cca 120 lokalit. Autor dále tvrdí, že tím má být ohrožena “křehká a více či méně fungující existence trempských kempů” v oblastech výše zmíněné CHKO, kterým se mezi trampy neoficiálně přezdívá Korkas s Roverky.
Jak si podrobně ukážeme, všechna tato tvrzení jsou zkratkovitá, věcně nepodložená a neodpovídající realitě. Pro pořádek ale nejprve budiž zdůrazněno, že s projektem Trampské kempy nemám nic společného, i když si řada lidí myslí opak. Vím jen, že ho údajně vytvořili trampové Ešus, Jim a Frenkie Dlouhán.
Coby ekologický publicista pracující ve veřejném zájmu jsem naopak hlasitým kritikem ilegálních trampských srubů a tábořišť, respektive „tváří odporu“ proti nim (jak mne nazval web Aktuálně.cz). Stručně vysvětlím proč.
Nezanechávat stopy
Odmalička jezdím ven. Turistické oddíly, letní puťáky, voda, trampování, treky, cyklistické výpravy s přespáním, extrémní dálkové přechody hor, expedice do “divných” zemí na druhém konci světa… O pobytu v přírodě jsem napsal stovky článků a natočil desítky televizních dokumentů pro pořad Objektiv. Pět let jsem byl šéfredaktorem časopisu Outdoor. To není chlubení. Vysvětluju jen, že mne lze těžko podezírat z nenávist k vandrování, bivakování a pobytu v přírodě. Přesně naopak! Je to moje životní posedlost.Ortodoxní trampská škatulka mi už dávno přestala stačit jako příliš ideologická, uniformní, kýčovitá a svazující. Dodnes ale jezdím mnohokrát ročně pod širák, i v zimě. Mou filozofií je nezanechávat stopy. Nejde jen o odnesení odpadků, to je absolutní základ. V Česku až na naprosté výjimky (zavedené ohniště u myslivecké chaty atd) nerozdělávám oheň. Jídlo a kafe si uvařím na plynovém vařiči. A když se ráno sbalím a odejdu, nikdo nepozná, že jsem tam trávil noc. Zůstane po mně jen slehnutá tráva, v zimě ušlapaný sníh. Nic víc, zakládám si na tom.
Právě proto považuju jakékoli vylepšování a „zútulňování“ přírody za zbytečný a škodlivý nesmysl. K čemu v Česku chaty, sruby, převisy zašalované kulatinou a ohniště s lavičkami? Chci spát pod hvězdami, protože střechu nad hlavou mám doma. Cokoli navíc je špatně.
Na Korkas a do Roverek a jezdím od poloviny 80. let. Prochodil a provandroval jsem to tam všemi směry a mám tedy možnost srovnání. Exploze trampského budovatelství a stavitelství tam dnes ničí to, kvůli čemu jsem tam dřív vyrážel. Už to není samota ve skalách a lesích, ale urbanizace, shluk různých souboudí, staveb, srubů a peleší. Pod každou skálou je nějaký umělý objekt, všude je to nějak civilizačně dotvořeno.
Zmatení pojmů: trampové, nebo paďouři?
Tohle už prostě nejsou tři klády pod převisem a celta na jehličí, jak jsem Roverky a Korkasu znal ze svých trampských začátků. Budovatelé všech těch civilizačních nesmyslů nejezdí ven, ale dovnitř. Nechtějí prožít víkend v přírodě, ale v rekreačním objektu. V lese nutně potřebují luxusní zázemí. Bez boudy a tábořiště na každém rohu by nepřežili. Postavili jich tam více než 120. Proboha k čemu? Proč?!No protože ti lidé už dávno nejsou trampové, pokorní a tiší poutníci krajinou. Jsou to hluční rekreanti, paďouři, mastňáci a astracháni, ničící naše právo na klid a neporušenou přírodu aspoň v CHKO.
A já se prostě rozhodl, že je z Roverek a Korkasu vyženu. Jako dlouholetý novinář k tomu mám nejen přiměřenou dávku drzosti a „prořízlou hubu“, ale i zákony, úřady, média a další zázračné zbraně. Mám na to vzdělání v oboru ekologie, díky kterému poměrně dobře vím, jak velký je to pro chráněnou přírodu malér. Mám na to povahu (většinu věci v životě jsem dokázal díky své tvrdé palici, „zabejčenosti“, důslednosti a neústupnosti). Mám na to vnitřní motivaci (chci jezdit na vandry do přírody nezamořené více než stovkou pseudotrampských pelechů). Mám na to odvahu (vyhrůžek, útoků a napadání se díky své práci nezaleknu a umím se jim účinně bránit). Mám podporu veřejnosti (od známých i neznámých lidí dostávám spoustu ohlasů s poděkováními, že problém Roverek a Korkasu konečně někdo otevřel a podrobně se mu věnuje).
Něco jako sprejeři
Čemu všemu ilegální chataření a táboření škodí? V ekologické rovině zmiňme třeba ohrožení vzácných druhů živočichů a rostlin (namátkou sokol stěhovavý nebo vláskatec tajemný), v geologické rovině ničení voštinových struktur pískovcových skal kouřem a dehtem stovek ohňů a v archeologické rovině devastaci dosud neprobádaných lokalit pod převisy ilegálními terénními úpravami. Hlavní škodou je ale pozměňování krajiny antropogenními vlivy.Cena CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a smysl její ochrany spočívá především v její relativní nezastavěnosti, neobydlenosti a opuštěnosti. Platí to hlavně pro Roverky, jak se přezdívá severní části CHKO mezi Pavličkami a Blíževedly. Tato oblast o rozměrech cca 8 x 5 kilometrů je prakticky pustá, bez zásadnějších antropogenních vlivů. Historicky je to dáno především geomorfologií terénu. Rozlehlá soustava pískovcových roklí (navíc bez větších zdrojů vody) neumožňovala výstavbu vesnic ani izolovanějších osad. Dodnes jde o jedno z mála českých území, kde skoro nenajdete stopy lidské činnosti.
Respektive bylo by to tak, kdyby se do Roverek nenahrnuly davy táborníků. Atakují ji už od 60. let a jejich tlak postupně graduje. Mapa www.trampskekempy.com tu dnes eviduje více než padesátku ilegálních staveb a černých tábořišť (otázkou zůstává, kolik jich je dosud neobjevených). Na každém z těchto míst dochází k více či méně výraznému přetváření přírody, která se tak postupně mění v urbánní rekreační zónu. Největším zásahem jsou sruby a převisy kompletně uzavřené dřevěným šalováním (letos v listopadu zbouraný Bombastik, stále existující Kodiak, Tarzan, Rocky camp či Key-way). I klasické trampské kempy ovšem přírodu kontaminují nejrůznějšími lavičkami, stolečky, ohrazenými nocovišti, bednami s nádobím či kadibudkami.
I když pomineme negativní ekologické vlivy, tato okupace veřejného prostoru antropogenními vlivy ničí radost z pobytu v relativně neporušené přírodě. Srozumitelně se to dá přirovnat k baroknímu kostelu posprejovanému barevnými graffiti. Kamennou fasádu sprejer nejspíš nijak neohrožuje, ale vnímavého člověka vandalismus s neúcta k historii prostě uráží. V CHKO Kokořínsko – Máchův kraj je to stejné. Nemůžete se jen tak toulat pustou krajinou, snít, odpočívat, čistit si hlavu (libovolně dosaďte své další důvody), aniž byste neustále nenaráželi na výtvory trampského kutilství. Už tam neexistuje žádný převis, kde by si nějaká romantická duše nevybudovala kemp.
Vizuální polutanty
Lidská povaha navíc bohužel touží neustále zvelebovat. Kempy proto procházejí vývojem, který opisuje vždy stejně děsivou trajektorii. „Tramp – zakladatel“ pod převisem nejdřív vytvoří jednoduché sezení ze tří klád. „Trampové – následovníci“ pak postupně přidávají další a další vylepšení, až během let vznikne obludná změť nejrůznější veteše. Někteří budovatelé se neobejdou bez igelitových plachet z OBI (viz třeba kemp Plantážník), železných plotových sloupků a nopové fólie (kemp Kapka) či poliček přišroubovaných ke skále vruty (viz třeba kemp Pod Pustou věží).Velmi oblíbeným trampským materiálem je montážní pěna, plastová střešní okna, asfaltová penetrace, matrace z IKEA, krajkové záclonky, Luxol či vyjetý olej coby impregnace spodních trámů. Tyhle „woodcraftové“ postupy (okoukané zřejmě od kmene Apačů nebo od zlatokopů z Yukonu) můžete vidět třeba na srubu Pařezák nebo na tábořištích U Boba či U Vodoucha. Ještě ilustrativnější to bylo na srubu Bombastik, kde nechyběly papundeklové dveře s hliníkovým kování, plastová okna z hobbymarketu a uvnitř kamna značky Club, jejichž komín byl „ekologicky“ vyveden do skalní pukliny. Bombastik naštěstí existuje už jen na fotkách. Letos v listopadu se mi podařilo prosadit jeho zbourání a odvezení na skládku odpadu.
S ohledem na krajinný ráz by se okupace Roverek trampskými stavbami a kempy dala označit termínem „vizuální polutanty“. Prostě cizorodé prvky a nepatřičné elementy, ničící estetický zážitek z přírody. Ty výtvory jsou navíc obludně kýčovité, což si jejich stavitelé samozřejmě neuvědomují. Pro ně je to romantika z filmů o Vinetouovi, Setonových Dvou divochů či Londonova Bílého tesáka. Tohle je mi těžko hodnotit, všichni jsme si tím v dětství prošli. Ale přerostlí kluci v tom v dospělosti zamrzli tak, aby si mezi Mělníkem a Dubou nutně potřebují změnit skalní převis na muzeum kovbojů bojujících s indiány, medvědy a jinou škodlivou havětí.
Ve Valečském dole tak vznikl kemp A.R.T.G. připomínající Marlboro country včetně pestře malovaných placek s výjevy z dobývání Divokého západu. Ale nestačí jen obsadit převis uprostřed lesa. Je třeba ho ze všech stran obestavět plastovými maskovacími sítěmi z armyshopu, aby nebylo nic vidět. V nedaleké přírodní rezervaci Kostelecké bory můžete navštívit kamp Mamuťák s romantickými poradním kruhem křesílek jak z ležení Siouxů.
Syndrom plastového prkénka
A protože i tramp vyměšuje, vedle chat a zašalovaných převisů vznikají woodcraftové kadibudky, hajzlíky, klozety, wecka, toalety… V Roverkách a na Korkasu jich jsou desítky, jen namátkou třeba na kempech Orion, Key Way, Tribuna, Pařezák nebo Čon Wambli Tanka. Příroda mučená ilegálním tábořením dostává kadibudkami dále zabrat. Ekolog by vysvětlil, že pro pískovcové oblasti jsou typické takzvané oligotrofní půdy – tedy málo úživné substráty s nízkým obsahem živin. Na ně jsou vázány specifická společenstva rostlin a živočichů, které jinde nenajdeme. A teď si představte, že trampská kadibudka (odborným žargonem „deponie odpadu“) své okolí zaplavuje prosakujícími exkrementy. Tedy nežádoucími dodatečnými živinami, způsobujícími nežádoucí druhové změny.Ale kromě ekologického problému je tu i problém filozofický. Vyrazíte do lesa, do skal, do přírody, prostě ven. A když na vás přijde břichabol, usednete do boudy na plastové prkénko. Proboha proč?! Opravdu někdo potřebuje na vandru kadit stejně pohodlně jako doma? Proč raději nezůstane v paneláku? Kromě plastového prkénka by tam měl i ústřední topení, měkce čalouněnou postel, televizi a ledničku narvanou pivem a lahůdkami.
Plastové prkénko uprostřed Roverek je důkazem, že tohle už prostě není tramping. Vylepšovatelé přírody chtějí pohodlí a luxus. Jenže na vandry přece vyrážíme naopak proto, abychom si tam užil to, co nemáme doma. Nepohodlí, sebepřekonání, opuštění komfortní zóny. Únavu, zimu, žízen a hlad, nocleh pod širákem včetně občasného deště a sněhu. Ne plastové prkénko v kadibudce vedle srubu s rozpálenými kamny utěsněného montážní pěnou.
„Snadná a rychlá dostupnost informací o tradičních trampských místech a kempech pro širokou veřejnost má negativní důsledky,“ píše Larus. „Těmi jsou nadměrná návštěvnost těchto lokalit a jejich využívání lidmi, kteří často nemají k místům žádný vztah. Mnohdy se k přírodě a svému okolí nechovají tak, jak by měli. Dalo by se hovořit o pseudotrempech. Původní místa zřízená a udržovaná trampskou subkulturou tak navštěvují lidé, z nichž někteří lokalitu jednorázově či opakovaně využijí jako místo pro párty nebo opékání buřtů v lese bez následného úklidu. Zanechávají místa plná odpadků, a dokonce si někteří místa upravují naprosto proti původním a tolerovaným pravidlům. Odpadky a úpravy, jako jsou třeba šrouby ve skále či montážní pěna ve srubové stěně jsou prezentovány poslední dobou v mediích jako výsledek činnosti trampů v dané lokalitě.“
Anonyma ovšem musím upozornit na dva zásadní omyly.
Omyl první: overtrampismus není recentní fenomén
Larus po více než patnácti letech objevuje Ameriku, protože ve skutečnosti byl overtrampismus v Roverkách a na Korkasu diagnostikován už na jaře 2008. Archeologická komise Libereckého kraje tehdy opakovaně varovala, že v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj dochází k masovému ilegálnímu táboření pod skalními převisy. V dokumentech archeologů bylo napočítáno 97 černých tábořišť. Viz tento dokument:Na overtrampismus navíc v létě 2008 upozorňovali i samotní trampové. Na webu trampské osady Minesssota se tehdy v komentářích objevila tato slova: „Hlavní problém v Roverkách je v tom, že tam začíná být nechutně překempováno. Sice chápu, že každá osada chce mít svůj kempík, ale tady už se to rozrostlo do nechutných rozměrů. Přitom docela zbytečně. Staré kempy chátrají, protože už na ně nikdo nejezdí a stále vznikají nové a nové. V podstatě už nenajdeš neobydlený převis… Ani se nedivím, že ta trampská ‚kempová‛ invaze začala někomu vadit. A přitom znám v Roverkách nejmíň čtyři docela hezké rozpadající se opuštěné sroubky. A Brdy byly totéž, invaze srubů - následné restrikce - chvíle klidu - invaze srubů ... a takhle se to v podstatě opakuje pořád dokola. A nejhorší je, že se řada kempů mění na dost odporné igelitové chýše obsypané PET lahvema.“
Kdo může za dnešní neutěšený stav, který Larus oprávněně kritizuje? Viníkem je šéf správy CHKO Kokořínsko Ladislav Pořízek, který v roce 2008 nic neudělal, přestože měl dopis archeologů na stole. Ilegální táboření, rozdělávání ohňů a budování nejrůznějších trampských srubů a chat Pořízek nijak nebrzdil, nepostihoval a nepokutoval, jak podrobněji doložím níže.
Overtrampismus tedy nezpůsobila mobilní aplikace www.trampskekempy.com, protože ta vznikla až nedávno. Za přehlcení chráněné přírody trampy může dlouhodobá benevolence a pocit beztrestnosti, které do Roverek a na Korkas v posledních patnácti letech přitáhly davy ilegálních táborníků. Po roce 2008 se totiž rychle rozkřiklo, že je to trampský ráj. Johny si postavil sroubek a Tom si řekl: „A hele, Johnymu to prošlo, ochranáři mu ho nezboural a nedali mu pokutu. Tak to já si taky postavím sroubek…“ A pak už se efektem sněhové koule nabalovaly další ilegální stavby a tábořiště až k dnešnímu děsivému číslu 120. Není konečné, v terénu stále nacházíme další a další.
Larusem tvrzená „křehká a více či méně fungující existence trempských kempů“ je tedy fikce. Pod silným tlakem overtrampismu byly Roverky už nejméně před patnácti lety, ale spíš už od začátku 90. let. S autorem lze souhlasit jen v tom, že míra rozumného využívání oblasti k trávení volného času je mnohonásobně překračována.
Omyl druhý: ničiteli přírody nejsou noví návštěvníci
Vinu za negativní důsledky overtrampismu Larustom shazuje na jiné. Šrouby ve skále (ilegální tábořiště Pod Pustou věží, GPS 50.5075233, 14.5038119 a Martyho kemp, GPS 50.504200, 14.5134833), montážní pěnu ve srubové stěně (ilegální srub Pařezák, GPS 50.50636, 14.50018) a další neekologické hrůzy vydává za výsledek práce tzv. pseudotrampů, kteří by prý bez mobilní aplikace www.trampskempy.com ta místa nikdy nenašli.Že je to přesně naopak přitom ví každý, kdo se v lokalitách jen trochu vyzná a zná jejich historii. Kemp Pod Pustou věží postavil a udržuje tramp Zagor, Martyho kemp postavil a udržuje tramp Marty, na Pařezák jezdí trampská parta kolem trampa Medvěda a trampky Dády. Na všech třech lokalitách je to tak napsáno v kempovkách.
Původci ničení přírody tedy nejsou návštěvníci z nedávné doby (Larustonovi „pseudotrampové“) ale ortodoxní trampové. Šrouby ve skále a montážní pěna ve srubové stěně tam prokazatelně byly už v létě 2019, kdy jsem to tam poprvé osobně procházel a dokumentoval. Viz fotografie, které jsem tehdy pořídil. Trampská mobilní aplikace www.trampskekempy.com se objevila až někdy na jaře 2022, tedy skoro o tři roky později.
Prznění chráněné přírody šrouby, montážní pěnou a dalšími necitlivými zásahy je zkrátka český tramping v nejryzejší podobě. Tohle je roverský woodcraft model 2023, takhle to ti dnešní „zálesáci“ chtějí.
Chybějící predační tlak
Kde se ve skalách a lesích vzalo dnešních více neř 120 ilegálních srubů a tábořišť? V úvahách na toto téma se můžeme inspirovat klasickým ekologickým termínem “predační tlak”. Predátor (dejme tomu poštolka obecná) udržuje populaci kořisti (dejme tomu hraboše polního) na určité hladině. Hraboši jsou neustále loveni, takže se nepřemnoží. Klasický darwinista by dodal, že predační tlak paradoxně prospívá i kořisti. Ulovení a sežrání konkrétního hraboše se nám může zdát jako tragédie. „Chudáček…“, rozněžňujeme se. Z hlediska hraboší populace je ale predační tlak požehnáním, protože z ní tak neustále mizí slabé, staré a nemocné kusy. Poštolčí nálety přežijí jen nejsilnější a nejhbitější hraboši – a s nimi i nejkvalitnější geny.A teď si představte, že poštolky a další draví ptáci náhle zmizí. Predační tlak pomine a hraboši začnou přežívat skoro všichni. Přemnoží se a místo hlubokých skrytých nor si začnou budovat mělká hnízda. Zleniví a ztratí ostražitost, což se postupně projeví degenerací celé hraboší populace.
Přesně tohle se stalo s trampingem v Roverkách a na Korkasu. V roce 2008 se zástupci trampů z řad takzvaných Roverských patriotů se správou CHKO domluvili na „trvale udržitelném táboření“. Byla uzavřena dohoda: „My vám uděláme sem tam nějakou brigádu a vy nás za to nebudete honit po skalách a pokutovat za naše ohně a budete se tvářit, že nevidíte naše sruby a kempy.“
Kdybych existenci dohody neměl opakovaně potvrzenou z řady nezávislých zdrojů, nevěřil bych, že je něco takového možné. Dohoda je protiprávní, doslova mafiánská. Orgán státní ochrany přírody se potají domluvil s přestupci zákona 114/1992, že pro vybranou skupinu lidí (trampy) v CHKO zákon nebude platit. Došlo tak k lokálnímu kolapsu právního státu, respektive k privatizaci veřejného prostoru na základě protiprávního jednání. Ale to teď neřešme. Podstatné je, jaké škody to způsobilo.
Ve všech jiných českých CHKO, národních parcích a dalších chráněných územích jsou ilegální chataři a táborníci pod “predačním tlakem” ochranářů. Dobrým příkladem je Český ráj, kde vládne pevnou rukou ředitel Jiří Klápště. Díky důslednosti tamní strážní služby byly všechny černé chaty zbourány a ilegální táboření je přísně postihováno. Postavit sroubek nebo kemp si nikdo nedovolí. A pokud si pod převisem drze zapálíte oheň, s nejvyšší pravděpodobností dostanete tak vysokou pokutu, že si to už příště rozmyslíte. Dokazují to čísla, která jsem si od správy CHKO Český ráj vyžádal. Od roku 2018 (tedy za posledních pět let) tam za rozdělávání ohně bylo uloženo 21 pokut v souhrnné výši 101 800 Kč.
Na Korkasu a v Roverkách se ale ničeho bát nemusíte. Ochranáři tam nic nekontrolují a nikoho nepokutují. Opět to dokazují čísla. Za posledních pět let v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj za rozdělávání ohně nedostal pokutu nikdo. Prostě nula, což je jen další důkaz existence zákulisní dohody. „Já mám pro trampy pochopení, jejich nocležny nevnímám jako zásadní problém,“ řekl v únoru 2020 šéf CHKO Ladislav Pořízek iDnesu.
Čekání na dvounohé dravce
Dnešní malér s více než 120 ilegálními stavbami a kempy (viz www.trampskekempy.cz) tedy nemůžeme vyčítat jen jejich budovatelům. Po roce 2008 trampové prostě využili bezvládí, ve kterém je dovoleno vše. Ale stalo se ještě něco mnohem horšího a na první pohled méně patrného. Vymizení predačního tlaku ochranářů umožnilo přežívání “slabých kusů”, které by jinak na vandr nevyrazily.Tihle takytrampové se bojí přespat jen tak pod širákem. Nutně potřebují chaty, sruby a luxusně zařízená a vybavená tábořiště. Roverky a Korkas jsou jich od dubna do října plné. Stovky takytrampů se rozlézají po skalách jako rakovina, zapalují vatry, hlučí a chlastají Braník z petek. V Pořízkově “trampském ráji” nerespektují nic a nikoho a dělají si, co je napadne. Vědí, že se jim nic nestane, protože “Láďa má pro trempy pochopení”. Zajeďte se tam podívat v sezóně a zhrozíte se.
Jediným rozumným lékem na overtrampismus je tedy návrat predačního tlaku. Roverky a Korkas nutně potřebují výměnu neschopného vedení CHKO za razantního a nekompromisního ochranáře, který to tam vezme do ruky stejně nebojácně jako Jiří Klápště v Českém ráji. Potřebují stráž přírody, která bude každý víkend od páteční noci do nedělního odpoledne obcházet převisy a sázet pokutu za pokutou. Potřebují noční přepadovky pod převisy v doprovodu Policie ČR, předvolávání ke správnímu řízení, vysoké sankce za poškozování přírody… Vychýlenou ekologickou rovnováhu znovuustaví jen dravci, v tomto případě dvounozí a se služebními průkazy.
Ale už se snad blýská na časy. Agentura ochrany životního prostředí ČR (AOPK) a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) opakovaně konstatovaly, že tramping v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj je skutečně závažným problémem a poškozováním přírody. Stejně se vyjádřil i ministr životního prostředí Petr Hladík. AOPK proto vypracovala harmonogram kompletního odstranění všech nalezených ilegálních rekreačních staveb (trampských srubů a chat) a černých tábořišť. V první etapě, která proběhla v listopadu 2023, bylo zbouráno 14 z nich. Druhá a třetí etapa bude následovat.
Takže si to přehledně shrňme. Takzvaný overtrampismus není produktem poslední doby a nesouvisí se sociálními sítěmi. Existuje minimálně od roku 2008. Známe jeho skutečné příčiny a známe i řešení. Teď už to chce jen razanci a důslednost orgánů státní ochrany přírody při likvidaci srubů a tábořišť, respektive dodržení harmonogramu vypracovaného AOPK. Jako novinář to pečlivě ohlídám.
Aplikace www.trampskekempy.com může v boji s nelegálním tábořením paradoxně sehrát pozitivní roli. Jde totiž o nástroj veřejné kontroly. Všech těch více než 120 míst je veřejně přístupných a nikomu konkrétnímu nepatří. Nejsou to žádné „trampské fleky“, jak se nám pokoušejí namluvit jejich stavitelé a uživatelé. Všichni máme právo se tam zajít podívat a udělat si názor. A všichni máme právo se ptát úředníků: „Jak jste jen mohli tak masivní ničení přírody připustit? Proč jste to už dávno neřešili? Kdo je za selhání odpovědný?“
Kde se dozvědět víc?
Vše výše uvedené průběžně popisuji a komentuji na facebookovém ekoblogu Černé skály v CHKO nechceme. Navíc je to přehledně vysvětleno i ve dvou pořadech České televize z ekologického cyklu Nedej se, které byly odvysílány během roku 2023:
Co ke kokořínským trampským stavbám na Ekolistu dosud vyšlo
První text na Ekolistu vydal tramp Larus o Overtrampismu. Na tento text reagoval Ivan Brezina textem Overtrampismus: kritický pohled na masové zútulňování chráněné přírody.Pak přišel pohled krajinné architektky Ivy Škrovové.
Debatu následně lehce nakopl pastevec a ochránce přírody Tomáš Zděblo tím, že téma zarámoval jako válku o Roverky. Ivan Brezina mu napsal svou odpověď, že nejde o válku, ale úklid.
K tématu se vyjádřila i mezioborová skupina vědců.
Petr Kmínek, obyvatel Dřevčic, napsal komentář z pohledu místního občana. Jeho komentář doprovodilo prohlášení cca padesáti místních obyvatel k tématu.
Otevřený dopis Ivana Breziny ministru životního prostředí Petru Hladíkovi. Pane ministře, konejte.
Jakub Sláma zkritizoval přístup Ivana Breziny v textu Trolling přírody Ivana Breziny aneb skutečně vadí trampská tábořiště?
Ivan Brezina napsal otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi.
Milada Vrbová napsala Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci konkurzu na ředitele CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Petr Válek napsal Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci kauzy trampingu v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a konkurzu na vedoucího správy CHKO
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (185)
Michal Uhrovič
3.1.2024 07:40Ivan Brezina
3.1.2024 07:50 Reaguje na Michal UhrovičJaroslav Řezáč
3.1.2024 10:19 Reaguje na Ivan BrezinaMichal Uhrovič
3.1.2024 12:21 Reaguje na Ivan BrezinaJestli tramp nebo čundrák je jedno, pokud se člověk neumí chovat v lese, ať tam raději nechodí.
Masová turistika a duté hlavy, o ničem jiném to není
Miroslav Vinkler
3.1.2024 08:06Celta, karimatka a po přenocování max. slehnutá tráva. Když zachlastat, tak v hospodě s kamarády.
Párkrát jsem z lesa odcházel jak Ježíšek na nadílku , v igelitkách bordel po druhých.
A pak jsem to vzdal, vola donekonečna masńákům dělat nebudu , orgány státní správy na baterky, absolutně je to nezajímá.
Když jsem zašel na ředitelství Lesů ČR a upozornil je, že na krásném místě vznikla černá skládka , ať to oficiálně oznámí obci, která je ze zákona odpovědna za stav , podíval se na mě zelený panák a řekl " To je ale bude stát spoustu peněz a oni je nemají."
Z pohledu ochrany ŽP a zejména odpadů, je stav naší přírody doslova alarmující, to za bolševika v tomhle ohledu bylo skutečně lépe.
smějící se bestie
3.1.2024 09:22 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Řezáč
3.1.2024 10:22 Reaguje na Miroslav VinklerKdyž jsem zašel na ředitelství Lesů ČR a upozornil je, že na krásném místě vznikla černá skládka , ať to oficiálně oznámí obci, která je ze zákona odpovědna za stav , podíval se na mě zelený panák a řekl " To je ale bude stát spoustu peněz a oni je nemají."
Ano, před 25 lety tento nesmyslný nelogický výklad Lesy ČR používaly. Dnes si myslím, že ani v lesích už takový celkový bordel není a to jen proto, že skládka a nepořádek se nejlevněji uklidí správcem potažmo majitelem, když se to sklidí co nejdříve.
Miroslav Vinkler
3.1.2024 13:56 Reaguje naTip na výlet : králický sněžník - dolní Morava
Lukas B.
3.1.2024 09:31dovolím si glosu k těm kadibudkám. těžko si dovedu představit, že by bylo u nás povinné, vymáhané a dodržované používání nějaké "shittube" (viz třeba https://goo.gl/41u6KF ), což je mimochodem velmi rozumný kompromis. a holt nocleh v přírodě (a nejen nocleh) přináší odpadky lidské tělesnosti. když se jedná o nějakou tajgu, kde je hustota nocležníků 1 ks na 100 čtverečných kilometrů, tak se zas tak moc neděje a příroda si s tím poradí. ale oblíbená nocoviště (desítky lidí každý víkend) mají okolí zafekálené až hanba (připomínají divoká odpočívadla u silnic). smutné je to třeba v saských pískovcích, kde v okolí "bofů" (legálních horolezeckých nocležišť pod převisy bez ohně, bez hluku a bez terénních úprav) straší nášlapné miny v hustém rastru. a nezanedbatelná část vyměšovačů nepřemýšlí, umisťuje své dárečky na pěšiny a pod převisy (kde neprší, a hovinko se nerozloží, ale mnoho let se mumifikuje). z tohoto pohledu nevnímám kadibudky jako jednoznačné zlo, jakkoli argumentu o škodlivosti hnojení chudých písčitých půd rozumím - při jejich důsledném používání jsou nadílky koncentrovány na pár čtverečných metrech a zbytek krajiny je ušetřen.
Lukas B.
3.1.2024 09:45 Reaguje na Lukas B.vaber
3.1.2024 09:51v 60 a 70 letech minulého století byla nádraží plná trampů a pak zmizeli,
nikdo něřeší chaty, které se mění v domy,kdysi tam chodili lidé pěšky po úzké pěšince ,dnes se jezdí auty a široké cesty se vyjíždějí ke každé chatě, tam kde žádná cesta nikdy nebyla, stavebnbím úřadům vůbec nevadí ,že tam cesta není, klidně stavbu povolí a jakmile se chata změní v dům, už tam začnou řádit stavební stroje,popeláři,pošta, údržba ,prostě provoz jak na běžné komunikaci,
jak veliké prostory v přírodě se takto zničily a ničí dál
Jiří Havlík
3.1.2024 16:34 Reaguje na vabervaber
4.1.2024 10:06 Reaguje na Jiří Havlíkjen jsem chtěl upozornit na něco, co považuji za mnohem větší hyzdění a ničení přírody ,než několik staveb trampů, které je snadné zlikvidovat
Radek Čuda
3.1.2024 10:19Kdybych to měl vyjádřit skutečně od srdce, a tím pádem expresivně, kdo si nevystačí s tím, co si s sebou na zádech přinese ... a taky si to stejně odnese ... tak ať jde s prominutím do prdele a neleze do lesa a skal.
Jediné v čem bych nebyl až tak ortodoxní ... i když mi je jasné, že za to dostanu od mnohých čočku ... je rozdělání ohně v rozumné míře. De iure to samozřejmě není košer, ale každý čundrák je tak trochu pyroman;-) a slovy klasika "buřty v lese jsou buřty v lese":-). Ale i to se dá udělat lidsky, takže druhý den už po tom není stopy.
K zamyšlení by ale mohlo být vybudování nějakých přírodních tábořišť jako jsou ofiko NP nocoviště na Šumavě, která by mohly být určitým kompromisem . Ostatně i v K dole je "Splávek", který se k tomu trochu blíží, byť u něj je z tohoto pohledu diskutabilní ten příjezd autem.
Ivan Brezina
3.1.2024 10:32 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
3.1.2024 12:23 Reaguje na Ivan BrezinaLukas B.
3.1.2024 10:50 Reaguje na Radek ČudaMiloš Zahradník
3.1.2024 10:591) Co takhle aspon zacit vyrabet - a vymahat jeho pouzivani ve zvlaste prirodne cennych ovlastech - toaletni papir, damske vlozky, kapesniky
atd. v prirodni barve zeleno hnede? Minim tedy letni sezonu. na horach
v zime radeji zustat u bile barvy
2) Znm to od osoby blizke. Ma chalupu na atraktivnim, vysoce navstevovanem miste kde v zvlaste v zime byva vedle na louce docasne parkoviste. tech lidi, co se jakoby prochazeji/cekaji na zbytek osazenstva auta atd. kolem
a ve skutecnosti jen cekaji, kdy se budou moci nekde nedelako zaprazi chalupy vycurat... (Kakat teda chodi dal do lesa pobliz krizovatky lyzarskych cest. Znam to tam v lete, ze na houby je nutno popojit nejmin dalsich 100 metru dovnitr lesa.) Mobilni zachody tomu moc nepomohou, moceni v prirode dava vetsina lidi jednoznacnou prednost
Možná by bylo lepší, kdyby se šli válet a chlastat rovnou na skládku, tam je taky klid a mohli by si postavit domečků a co by našli za poklady...
Larustom
3.1.2024 11:26Článek měl především za cíl dokladovat, že vlivem nadměrné propagace je oblast zatěžována násobně více, než tomu bylo před touto propagací. A aplikace Trampské kempy k tomu jednoznačně přispívá. Pojem overtrampismus byl jen analogií k pojmu overturismu. Ten byl v článku také vysvětlen. Škodlivost nadměrné propagace a její konkrétní dopady na krajinu, není pouze mým názorem. Je podložena tvrzeními odborníků, jako je například uznávaný slovenský ekolog Ladislav Miko, nebo bývalý ministr životního prostředí a současný poradce prezidenta Petra Pavla za životní prostředí Juraj Lukáč. Problém nadměrné propagace je zmíněn i v dalších citacích v mém článku. Nejde tedy jak píšete o zkratkovitá a věcně nepodložená tvrzení neodpovídající realitě. Ale je tomu přesně naopak.
Zdá se mi, že tedy každý mluvíme o koze a o voze. Vy se sice odvoláváte na můj článek a rozebíráte z něj pasáže, ale v kontextu vašeho pohledu na trempink na Kokořínsku. Tedy nulové tolerance existence jakýchkoliv trempských tábořišt. Můj článek popisuje pojem overtrampismus v kontextu nadměrné propagace a negativních důsledků, které to přináší. Můžeme diskutovat o tom, že na Kokořínsku už bylo přetrempováno před vznikem aplikace. Nadměrná propagace tento stav ale jen zhoršila. A to jsem se snažil sdělit ve svém článku. Podle reakcí v diskusích pod mým článkem, jsem nabyl dojmu, že se mi to více méně povedlo.
Na Wikipedii jsem se snažil vytvořit wikiheslo právě proto, aby byl pojem správně vykládán. Tedy ve smyslu původního overturismu – stavu vyvolaného nadměrnou propagací včetně negativních důsledků. Wikipedia mi to zcela správně smazala, protože se jednalo o pojem, který jsem sám vymyslel a byl podložen jen jednou citací z mého vlastního článku. Byl, jak píšete nevýznamný. Nebyl citován a užíván nikde jinde. Právě proto, jsem se snažil svá tvrzení v mém článku podložit odkazy na další externí zdroje a názory odborníků a jiných medií. To abych nedopadl jako Vy ve vašem článku reagující na overtrampismus a i jiných Vašich textech. Tedy tak, že prezentuji pouze svůj názor, který podkládám odkazy na své vlastní názory prezentované jinde. Odkazy na články a názory jiných odborníků, které by podporovaly Vaše myšlenky mi ve vašich článcích a textech často bolestně chybí.
Radek Čuda
3.1.2024 12:12 Reaguje na LarustomOno je potřeba rozlišovat prostě větší počet turistů, kteří ale v drtivé většině pocourají po tu turistických stezkách a za pár hodin vypadnou, od toho, kdy je dlouhodobě správou CHKO tolerováno budování a udržování těch různě zbastlených přístřešků.
To první samozřejmě s sebou nese nějaká negativa, ale ta nemají s řešeným problémem moc co do činění.
U toho druhého je prostě fakt, že pokud by CHKO dělala co má, tedy měla o svém území dostatečný přehled a pokud se nějaký "paďourský bastl" (ať jsme verbálně styloví:-) někde objeví, tak jej bez zbytečného odkladu odstranila, tak ta situace nikdy nedospěla do aktuálního tristního stavu. Ty informace na netu/v apce jak se ukazuje nevedly ke zhoršení situace, max. okrajově a velmi krátkodobě, ale paradoxně ke zlepšení, protože dokázaly to, co bylo předtím nemožné ... tedy vyvinout dostatečný tlak na správu CHKO, aby situaci začala řešit, což se předtím bohužel nepodařilo.
Takže pokud by od začátku správa CHKO fungovala jak má, tak by nebyl problém a nebyla by ani žádná apka.
Larustom
3.1.2024 12:23 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
3.1.2024 14:42 Reaguje na LarustomJe totiž úplně jedno, kolik lidí o těch hrůzách ve skalách vědělo. To nebyl a není ten zásadní problém ... i když vy se snažíte neustále navodit (nehodlám spekulovat zda vědomě či nikoli) že ano. Zásadní problém byl, že tam vůbec vznikaly a byly tam správou CHKO tolerovány.
A díky té appce se ta informace více rozšířila, medializovala a správa CHKO konečně začala konat.
Larustom
3.1.2024 15:36 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
3.1.2024 15:51 Reaguje na LarustomVtip je v této konkrétní situaci ten, že tam zcela paradoxně uvedené pomohlo, protože dokud se výtvorech trampských akcí Z tak trochu vědělo, léta, a to povědomí bylo primárně jen mezi čundráky a podobně, tak se správa CHKO tvářila jako že ten problém neexistuje, resp. je zcela marginální.
Prostě žž díky té appce se řekněme širší veřejnost dozvěděla, jak to ve skutečnosti je, zvýšil se tím tlak na správu a ta konečně byla nucena po mnoha letech konat.
Je to smutné a paradoxní, ale zrovna v tomto konkrétním případu ta appka Kokořínsku pomohla. A to píšu jako někdo, kdo podobné věci fest nesnáší.
Majka Kletečková
4.1.2024 23:32 Reaguje na LarustomIvan Brezina
3.1.2024 15:52 Reaguje na LarustomJohn Laser
4.1.2024 16:31 Reaguje na Ivan BrezinaIvan Brezina
4.1.2024 21:50 Reaguje na John LaserJan Brandýs
5.1.2024 10:25 Reaguje na Ivan BrezinaRadek Čuda
5.1.2024 11:13 Reaguje na Jan BrandýsV případě té kokořínské appky ale jde v podstatě o přehled míst, která by vůbec neměla existovat a existují pouze díky chybné benevolenci správy CHKO, a zde se dosáhnout toho, aby správa konala už není otázka nějaké subjektivní preference, ale o dodržování platných právních norem.
Ivan Brezina
3.1.2024 15:48 Reaguje na Larustom“Článek měl především za cíl dokladovat, že vlivem nadměrné propagace je oblast zatěžována násobně více, než tomu bylo před touto propagací.” Toto vaše tvrzení je nepravdivé, jak jsem ve své replice podrobně doložil. Ve skutečnosti je oblast pod masivní tlakem overtrampismu minimálně od léta 2008, kdy byla uzavřena dohoda mezi Roverskými patrioty a správou CHKO. V důsledku domluvené beztrestnosti se do Roverek a na Kokořínsko začaly hrnout davy pseudotrampských stavitelů a výsledný stav známe. Není důsledkem “nadměrné propagace” (jak mylně uvádíte), ale trestuhodné benevolence. Souhlasím s vámi, že ten stav je nadále neúnosný. Právě proto jsem aktivoval úřady a státní správu, právě proto se věc začíná razantně řešit. Vyčištění oblasti ohlídám, stejně jako návrat zákona 114/1992 tak, jak je vymáhán v ostatních českých CHKO. Tedy s nulovou tolerancí, jak správně píšete.
Btw. vašemu termínu “nadměrná propagace” nerozumím. Podle vás se tedy o veřejně přístupných místech nemá psát? Mají být vyhrazena jen vyvoleným, kteří se tam jezdí rekreovat? Ostatní tam nesmějí? Veřejnost nemá právo chodit tam kontrolovat ničení přírody? Ale to už je celkem zbytečná debata. Aplikace www.trampskekempy.com tuto veřejnou kontrolu umožnila a já jako novinář dostal problém do mediální agendy. Teď ho tam budu držet tak dlouho, dokud nebudou všechna ilegální tábořiště odstraněna. Chystají se další dokumentární filmy, další články, další rozhovory a reportáže. Diváky a čtenáře budu do Roverek a na Korkas posílat, aby na konkrétních tábořištích udělali názor sami. Protože kdo rozsah problému neviděl na vlastní oči, jen těžko uvěří, že je něco takového vůbec možné.
Jarka O.
3.1.2024 16:14 Reaguje na Ivan BrezinaIvan Brezina
3.1.2024 16:35 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
3.1.2024 19:15 Reaguje na Ivan BrezinaPřístřešky, lavičky a tábořiště podle nejen skandinávského vzoru přírodě a rázu krajiny neškodí a mělo by jich vznikat i v jiných územích víc. Není nutné všechno bourat. Některé hrůzy jako jsou na fotkách klidně ano, pokud jsou načerno a ne na soukromém pozemku. A na posouzení jiných staveb by SCHKO měla pozvat krajináře nebo je vzít do užívání pro své potřeby.Tím by byl vyřešený ten masový turismus. Trampi byli vždycky tolerovaní, protože přírodě neškodili, a bylo by jich škoda.
Když o tom přemýšlím, řešením by bylo zase odebrat Roverské skály z CHKO, protože to asi přineslo jen neplechu, a tím dopřát tomu koutu klid. A přestat psát internetové pozvánky do toho lesa.
Ivan Brezina
4.1.2024 07:23 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
4.1.2024 09:38 Reaguje na Ivan BrezinaAd overtrampismus, kolik trampů od 90.let přibylo? V dobe penziónů a hotelů? Já si myslím, že ubylo, tudíž je to ohrožený druh, ubývá mu životního prostoru a přibylo drahých predátorů. Zrušení CHKO na každém rohu a péče lesáků mimo dosah 114/92 by prospěla i lesu. Chajdy by nebyly v místech, kde se musí pracovat, na okraji lesa legálně proč ne, za terénní úpravy by hnal "trampy" hajný, ale vyhrazená výuková, odpočinková místa pro lesní dělníky, děti, turisty a tedy i trampy by prospěla. I tramp by někdy uvítal, že nemusí potmě hledat plácek na přespání. A tolik zapovězených území a zdvojených zákonů v minulosti nebylo.
Odbočím. Nevím, jestli jste četl rozhovor mistra ŽP o Křivoklátsku, kde vymyslel, že ten dle něj zaostalý kraj na založení NP získá, protože se rozvine turistika. Není to podivný paradox? Jakož i další hrozící veledíla v krajině jiná než chajda skrytá lesem. Jen k zamyšlení, nečekám odpověď. S pozdravem
Jan Brandýs
4.1.2024 14:48 Reaguje na Ivan BrezinaJohn Laser
4.1.2024 16:41 Reaguje na Ivan BrezinaMajka Kletečková
4.1.2024 23:46 Reaguje na John LaserIvan Brezina
4.1.2024 13:40 Reaguje naJan Brandýs
4.1.2024 14:46 Reaguje na Ivan BrezinaIvan Brezina
4.1.2024 21:48 Reaguje na Jan BrandýsRadek Čuda
4.1.2024 14:48 Reaguje naA není to žádné terorizování jednotlivce. Pořízek v této kauze totiž není žádný jednotlivec, ale úřední osoba, konkrétně ... cituji z webu ... Ředitele Regionálního pracoviště SCHKO Kokořínsko - Máchův kraj, Regionální pracoviště SCHKO Kokořínsko. O nějakém terorizování už vůbec nemá smysl cokoli psát.
Břetislav Machaček
3.1.2024 11:34vhodných pouze pro pěší turisty a trempy. Ti nechtějí spát v kempu mezi
auty a nebo na tábořišti někde u cesty. Pokud jim zakážete vše, tak se
budou schovávat po lesích a měnit ta místa podle toho, kdy z nich budou
zase vypuzeni. V zahraničí (Skandinávie) existuje síť veřejných srubů a tábořišť k uspokojení takových tužeb. Zdravotně a s věkem už leckdo
nezvládá spát pod širákem a nebo ve stanu a tak tíhne k nějakým boudám.
A opět být nějaké oficiální, tak proč by investovali tito lidé do svých
a riskovali pokuty a likvidaci staveb? Co tak jít touto cestou, jako ve
Skandinávii a nikdo si nebude budovat boudu, když může přespat už v
nějaké hotové? Zažil jsem dobu využívání táborových kuchyní mimo doby
letních táborů v Údolí Moravice. Bývalo to tolerováno vlastníky i lesáky,
protože pro lesáky bylo lépe mít ohniště u řeky, než někde tajně v lese
při zákazu tábořit všude. Později došlo k likvidaci táborů a tím i těch
lehkých staveb z nejrůznějších důvodů. Je fakt, že někteří přestali po
revoluci trempovat a nebo vyjeli na tremp i do světa splnit si své sny.
Jiní si koupili vlastní chaty a pozemky, kde se realizovali, mladých je
mezi trempy už poskrovnu a jde vesměs o potomky těch, kteří už mají ty
chaty mnohdy postavené na základech trempských chat. Takto to mnohde
dopadlo a přibyly leckde i hřiště a bazény po změně majitelů. No a ten
zbytek? Ti hledají místa, kde ještě budou tolerováni, ale těch rapidně
ubývá s privatizací lesů a vyhlašováním dalších chráněných území. Ano
je špatné to, pokud se někde taková tábořiště neúměrně koncentrují, ale
není to taky tím, že jinde nesmějí ani postavit stan a rozdělat oheň?
Ono je to podobné, když zakážu vstup do okolních lesů a povolím ho pouze
do jednoho malého uprostřed. Ten bude přeplněn a zdevastován, ale okolí
bude nedotčenou přírodou pro vyvolené, kteří to budou mít povoleno. Já
tomu říkám uzurpace přírody pouze pro některé a zákazem se zbavit všech
ostatních. U nás se město inspirovalo v zahraničí a na bezpečných místech
umožňuje rozdělávat ohně. Lidé to zatím respektují, ale bohužel přílišná
koncentrace lidí působí zdevastování trávy rozšlapáním na bažinu. To lze
ale napravit zvýšením těchto míst a jejich výběrem tak, aby k tomu už
nedocházelo. Zakázat lidem ze sídlišť opéci dětem klobásku na ohni může
pouze ignorant, který si ji kdykoliv opeče na svém pozemku a nebo ten
vyvolený u nějaké ochranářské chaty. Zamyslete se i nad tímto, že ta
tábořiště na fotkách se časem vylidní. Čeká je totiž generační výměna,
kdy ti starší a nemocní zvelebují boudu do doby, než to vzdají a nebo
zemřou. Po nich bude v tomto pokračovat málokdo a ta likvidace nebude
nikomu vadit. Pokud jste ale netrpěliví, tak vás čeká asi i ten odpor
a možná i něco jiného. Ono každý jsme jiný a někdo se s tím smíří a jiný
nikoliv. My jsme se smířili se zákazem tábořit v lomu po 80 letech, ale
stálo nás to hodně sil udržet nervy na uzdě. Byly i radikální návrhy,
ale časem vše přebolí, včetně nekompromisní arogance ochranářů, kterým
jsme začali po 80 letech vadit kvůli broukům, kteří tam s námi těch 80
let žili. Údržbu lomu od náletů jsme dělali zdarma a nyní za to platí
firmu a beztravný pozemek zarůstá čím dál víc, což při táboření nebylo.
Nevím, zda se ještěrkám a broukům bude v metr vysoké buřeni za pár let
líbit tak, jako když tam byl nízký pažit a kamenitá holá místa. No a o
tom to je, že se stačilo dohodnout a nikoliv to jen arogantně zakázat.
Mimochodem nikdy jsem nepotřeboval boudu na přespání, ale s věkem bych
ji dnes i přivítal, pokud bych nějakou oficiální mohl použít. Naturelu
trempa se příčí chatka v kempu mezi auty a nebo rekreační hotel se
snoby v bourácích. Nezbývá proto než slevit ze svých zásad a nebo naopak porušovat vědomě zákazy. Tam, kde se lidé donedávna tolerovali a dohodli,
leckdy přijdou jiní a najednou je po toleranci a po vzájemné dohodě.
I nad tím se taky zamýšlím, když vidím ten náhlý zájem chránit něco,
o co se předtím starali myslivci, rybáři, trempové atd. a najednou je
to vše špatně a umí to pouze ochranáři s rukou nataženou pro dotace.
Jak je možné, že tam je po jejich špatném hospodaření co chránit a
naopak nepřichází s ochranáři zkáza ? Z praxe u leckde ano !
Radek Čuda
3.1.2024 12:21 Reaguje na Břetislav MachačekTřeba Skandinávský model je sice super, ale jednak tu na něj máme moc lidí a málo místa, jednak si nedělám iluze, že by do toho erár byl ochoten dávat peníze, jako se to děje tam.
Slovan
3.1.2024 12:40 Reaguje na Radek ČudaJinak ale souhlas!
Radek Čuda
3.1.2024 14:48 Reaguje na SlovanLukas B.
3.1.2024 12:41 Reaguje na Radek Čuda*) nojo, rozumím tomu, že myslivcovi na posedu 100 metrů daleko to radost neudělá.
Ivan Brezina
3.1.2024 16:00 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
4.1.2024 10:58 Reaguje na Ivan BrezinaJarka O.
3.1.2024 12:58 Reaguje na Břetislav MachačekAutor píše o predátorech - ochráncích, nebo o srubu v hnízdišti sokola a o CHKO. Pár víkendových trampů by sokolovi asi nevadilo a ostatní se snad učili, že v lese se nemá řvát. Zpívalo se, pilo a šlo na WC v hospodě většinou. Nás si v lese kdysi hlídal hajný, ale nebyl predátorem. V uplynulých letech to asi postupně přestávalo fungovat, protože hajný by takové změny v lese nedovolil, a vznik nového CHKO v lese, který trampi neničili, jestli byl nutný, hajného nenahradil.
Třeba ale nastane u trampů návrat ke kořenům nebo k hajným - nepredátorům. Já bych do přelidněné oblasti ani nechodila přespávat. A ty aplikace a reklamy na trampování jsou komerce, myslím si, že mají vliv.
Ivan Brezina
4.1.2024 21:45 Reaguje naJarka O.
5.1.2024 22:31 Reaguje naŠkoda, že tu neplatí retroaktivita a libilo se mi, co níže psal Jimmy o dohodnutém statusu quo s chajdami. Nechat staré, otevřené a nové nestavět. U nás CHKO likviduje technické památky 100 i 500 let staré, rozdíl je v tom, že oni si stavby k likvidaci hledají sami, kdežto u vás pomáhá nějaká aplikace, která navádí lidi k courání se mimo cesty. Nevím, jestli je to legální. I ta kontrola veřejností, co se tím míní. Ale od korony si zvykáme na bonz a líp .. bude .. za dlouho.
Tyhle spory jsou většinou založené na tom, že trochu másla na hlavě mají obě strany. Ing. Pořízek svá rozhodnutí musí nějak obhájit, pokud není ortodoxní bezzásahovec a je lesák, tak snad to ustojí.
A kdyby chtěli ochránci vyhnat trampy z lesa, tak stačí nasadit vlčí rodinku a do 3 sezón jsou trampi, co spí pod širákem, pryč, a srub by byla jediná možnost, no, to jen na odlehčení.
Slovan
3.1.2024 12:28“Právě proto považuju jakékoli vylepšování a „zútulňování“ přírody za zbytečný a škodlivý nesmysl. K čemu v Česku chaty, sruby, převisy zašalované kulatinou a ohniště s lavičkami? Chci spát pod hvězdami, protože střechu nad hlavou mám doma. Cokoli navíc je špatně.”
- Tesat do kamene a nalepit současnému řediteli CHKO na čelo!
Na ostatních místech je akorát tak ohniště, pár klád, lavička. Kdyby jich bylo víc takových, jako jsou prezentovány, tak by tady pan "novinář" netočil pět snímků z jednoho fleku.
Slovan
5.1.2024 07:49 Reaguje naOtázka: když si tam něco postavím já, bude to SCHKO tolerovat stejně, nebo to zboří? Pokud zboří, pak se taky jedná o ukázkový příklad korupce, nemyslíte?
I 20 takto velkých ilegálních objektů na 400 km2 je naprostý nesmysl. To není málo, naopak. Takže tento váš argument neberu. Zároveň nechápu, proč by tam (nebo kdekoli jinde) mělo být 100 (!) ilegálních ohnišť všeho druhu.. opět početně neskutečný nesmysl. Já stejně jako autor podobné “zkulturnění” přírody vyloženě nesnáším a pokud je to navíc “na každém” kroku, pak může být Křivoklátsko rádo, že se našel někdo, kdo ta začal reálně řešit - za ty, kteří před tím zavírají záměrně oči.
Radek Čuda
5.1.2024 11:20 Reaguje naAle nezastírejme skutečnost, tady fakt nejde o boj proti trampům či kempům, ale o profesní zničení p. Pořízka, který si drze dovolil oponovat lidem, kteří si myslí, že můžou všechno. A ti bohužel mají kamaráda "novináře", to je celé.
Radek Čuda
8.1.2024 11:12 Reaguje naPokud Pořízek těch 10-20 největších hrůz (nemám na mysli ta výše diskutovaná ohniště) léta toleroval, tak si za ty současné problémy může sám, je mi líto. Ty bastly tam prostě nemají a nikdy neměly co dělat a jak se o nich dozvěděl, tak se měl okamžitě postarat o jejich likvidaci. Nikdo by mu tak nemohl vyčítat, že na to kašle a to že nechá na pokoji těch pár ohnišť by si v pohodě obhájil, protože to se reálně opravdu nedá z pozice správy ohlídat a nějak významně regulovat.
Bimka Jan
3.1.2024 14:041) důvěryhodnost autora tohoto článku Ivana Březiny
píše něco jiného než dělá ve skutečnosti, zamést si před vlastním prahem by bylo v první řadě potřeba
2) některé uváděné fakta bych chtěl doložit, např. na kolika místech nalezl plastové střešní okna, použití montážní pěny, instalované vruty ve skále atd. (dle mých osobních zkušeností z dané lokality to nejsou desítky míst jak to působí ve článku)
3) tak jako v jiných lokalitách tak i v této jsou místa kam jezdí "prasata" a místa kam jezdí trampové, autor článku svojí činností nerozlišuje tyto místa, což z hlediska práva je správně, ale i toto je nutné?
4) nepochopení vývoje vzniku a zániku "nocležen" v čase, jak autor píše v roce 2008 jich tam bylo zdokumentováno 97, v roce 2023 více než 120. já bych chtěl vědět kolik jich tam bylo v roce 1993 a kolik jich tam bude v roce 2038.
závěrem snad že každý problém má několik úhlů pohledu na věc a nic není tak černobílé jak to na první pohled vypadá
můj děda říkával "kdo lže ten krade a kdo krade může i zabít a roste pro kriminál" jo a také říkal že "na každé prase se už vaří voda"
Radek Čuda
3.1.2024 15:02 Reaguje na Bimka JanA je to špatně a za mne vždy bylo a bude.
A to nejsem nějaký echt purista, ohniště plus pár klád okolo na sezení mi nijak žíly netrhá, ale tady to prostě v řadě případů přesáhlo únosnou mez.
Jarda Farda
3.1.2024 14:22Myslim, ze rozpor je mezi:
A. když se ráno sbalím a odejdu, nikdo nepozná, že jsem tam trávil noc. Zůstane po mně jen slehnutá tráva, v zimě ušlapaný sníh
B. vyhaneni trampu z lesa, nebo presneji - zadne neoficialni noclehovani mimo povolena taboriste
Za mne - A ano, B ne. Takze se musime bavit o kompromisu
ps: za mne - snazil bych se nedjrive o odtraneni vsech presnych GPS souradnic odkudkoliv, z jakehokoliv clanku a to hlavne na webech. Tady ta "umela hmota" zacina
Radek Čuda
3.1.2024 14:56 Reaguje na Jarda FardaExistuje na to judikát NSS a všichni si tím pádem mohou trhnout.
Jarda Farda
3.1.2024 15:34 Reaguje na Radek ČudaTo casto totiz ani PCR ani strazci neznaji.
Radek Čuda
3.1.2024 15:56 Reaguje na Jarda FardaTady je na to dokonce diplomka, ten rozsudek je přesně uveden ... https://otik.zcu.cz/bitstream/11025/41503/1/Diplomova_prace.pdf
Jarda Farda
3.1.2024 16:18 Reaguje na Radek ČudaDiky!
Ivan Brezina
3.1.2024 16:06 Reaguje na Jarda FardaTohle nepožaduju já ani nikdo jiný v diskusi. Jen technická poznámka. Noclehovat (bivakovat) můžete kdekoli vás napadne. Žádný zákon to nezakazuje, přírodě to nijak neškodí.
Břetislav Machaček
3.1.2024 17:30 Reaguje na Ivan Brezinaby ale, když by byli soustředěni do pár míst a zbytek lesa
by zůstal klidovou zónou. Tím soustředěním chápu POVOLENÁ
tábořiště i s možností ohniště a postavením stanů. V zimě už nyní bez stanu v přírodě nebivakuji a nechápu jaký rozdíl je při ochraně přírody mezi uválenou trávou pod stanem a pod spacákem bez stanu. Za svůj život jsem spal pod širákem jen tak, spal jsem v hamaku(síťové lůžko),pod stanem a rozdíl
v poškození přírody jsem nezaregistroval. Ono ten pojem o nouzovém bivakování je způsob, jak odradit od táboření ty, kteří bez stanu nemíní riskovat při změně počasí promočení.
V zimě je to zcela jasné, protože snadnější je stanovat,
než přežít noc v záhrabu. V mládí se dá vydržet cokoliv,
ale ve vyšším věku zvolíte rači stan, který je zakazován. Spoléhat se na toleranci strážce, že mne nebude za stan
pokutovat nemíním, protože zákon hovoří jasně o NOUZOVÉM bivakování. Co je NOUZE? Zabloudil jsem a jsem vysílen?
A nebo chci spát na daném místě záměrně a vymlouvám se na
nouzovou situaci? Proč nepovolit několik oficiálních míst
k táboření a nehrát si s pojmem NOUZOVÉ bivakování? To by
totiž scházel ten bič někomu vyčinit za stan postavený v
dešti, či v zimě. Víte proč lesáci trpěli trampské boudy
a tábořiště už za 1. republiky? Protože měli o tábornících
přehled a věděli, že ti si možnosti povoleně tábořit váží
a budou dbát na protipožární bezpečnost. Měli je prostě
tam, kde jim nevadili a ze zbytku lesa je hnali holí.
Dnes to ochranáři zakazují komplet(mimo to NOUZOVÉ spaní)
a tak se potýkají s porušováním zákazu i tam, kde by při
povolení několika tábořišť nikdo netábořil. S lesáky byla
většinou lepší domluva, než s ochranáři, kteří si uzurpují
přírodu pro sebe a nejraději by z ní vystrnadili i lesáky,
myslivce, rybáře a taky ty trempy a turisty. To je pane
rozdíl mezi správci CHKO a lesáky na straně jedné a těmi
ochranáři na straně druhé!
Radek Čuda
4.1.2024 11:23 Reaguje na Břetislav MachačekJinak nějakou nouzi do diskuze taháte úplně zbytečně, o té má smysl uvažovat pouze v případě NP+NPR, všude jinde můžete přespat pod širákem, ne tábořit!!!, bez jakékoli nouze, prostě jen proto, že chcete.
Doporučuji si pořádně přečíst tu diplomku, na kterou jsem dával odkaz, konkrétně se jedná o str. 34-36
Břetislav Machaček
5.1.2024 10:43 Reaguje na Radek Čudakaždého bez potřebného vybavení a taky do každého počasí.
Promoknout už prvou noc ze dvou a více plánované
akce znamená často konec výletu a proto ten stan,
či bouda. Jak chcete usušit vybavení bez ohně?
Nad plynovým vařičem? Klobásku si opečete na tom
vařiči taky? Vám se líbí "romantické" posezení
deseti kamarádů u plynového vařiče? Ale běžte!
Vandr bez ohně je pro samotáře, ale parta už
chce oheň, zazpívat si s kytarou a pobavit se.
O tom byl trempink vždy a nikoliv pouze o tom,
že budu v přírodě někde pouze pobývat a spát
jen pod širákem. Čím jsou pak lidé starší, tak
tíhnou k většímu pohodlí a to jsou stany a taky
ty boudy. Každý nemá možnost použít chatu ČSOP
a nebo jiných ochranářů, kteří je dnes už mají
a ne každý ani nemá možnost přespat v lovecké
chatě a nebo hájence myslivců. Ti pak hledají
ty boudy a nebo jen možnost legálně tábořit.
Bez této možnosti se uchylují k nelegálnímu
táboření na nevhodných místech ukrytých před
možnou kontrolou a pokutou. Zalezou do skal a
houštin, což je horší, než kdyby měli možnost
používat i nadále zavedená tábořiště zrušená
těmi, kteří je prostě v přírodě NECHTĚJÍ a
klamou veřejnost tím, že nikomu přece nebrání
spát v lese v dešti a sněhu po širákem. O to
mi jde, že v mládí jsem spával pod širákem
a nebo v hamace, ale nyní mám raději alespoň
stan, večer hřející oheň a nikoliv jen vařič.
Trempink je posezení u ohně, včetně slavnostních
na potlaších, o zábavě, hudbě a zpěvu. To není
pouze o spaní pod širákem tiše jako myška a jen
vařit na vařiči. Při puťáku budiž, ale potlach
s vařičem místo slavnostního ohně by mi připadal
jako pořádně ujetá akce. Jinak pokud spáváte pod
širákem, tak víte, že najít k tomu vhodné místo
je často problém( na louce padá rosa, nebo tam
v zimě fouká více, než v hustém lese atd.). Když
se v dané oblasti objeví takových nocležníků
více, tak se rozptýlí po lese na ta vhodná místa
a nesoustředí se na povolená tábořiště u kterých nehnízdí preventivně ptáci. Ale když zalehnete
vedle hnízda třeba tetřívka, tak jste celou
snůšku odsoudil k zachlazení a úhynu. A to má
k ochraně přírody dál, než povolené tábořiště
stranou od klidových částí lesa. Chce to pouze
myslet komplexně jako staří hajní, když tolerovali tábořiště a boudy s podmínkou, že respektujeme
zbytek lesa jako klidovou oblast pro zvěř. Oni
totiž na rozdíl od aktivistů přírodě skutečně
rozuměli a raději měli trempy na jednom místě
u táboráku, v boudě, či pod stany, než po celém revíru, byť pouze bez ohně a pod širákem. Už chápete, co jsem chtěl vyjádřit tím rozptýlením
po lese mimo povolená tábořiště se soustředěním
návštěvníků přírody na vhodných místech? Pokud
ne, tak se na to zeptejte právě těch lesáků a
myslivců, kteří jsou raději, když je v revíru
pár známých a tolerovaných tábořišť, než desítky
ilegálních ohníčků a bivakářů rozptýlených po
celém revíru. Tak jim stačí při kontrole projít
pár míst a nehledat jako detektívové po celém
revíru nelegální ohníčky s odpadky po utajených
návštěvnících.
Radek Čuda
5.1.2024 11:26 Reaguje na Břetislav MachačekA pokud si chcete pořádat skupinový candrbál, tak proč ne, ale holt si musíte uvědomit, že to už je jiná hra a hrát ji budete muset podle úplně jiných pravidel. To sem vůbec netahejte.
Jimmy
4.1.2024 00:10Jarka O.
4.1.2024 16:05 Reaguje na JimmyJimmy
4.1.2024 21:07 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
5.1.2024 22:44 Reaguje na JimmyMarie Haisová
4.1.2024 09:42Na potlach u Berounky přijeli přítomní většinou auty, pivo se čepovalo do plastových kelímků, kamaráda s mandolínou muzikanti mezi sebe nevzali.
Mne vyhodili z jedné party s tím, že housle staří trampové neuznávají.
V trampské osadě u Blanice nedaleko Vlašimi, kam jsem zavítala s malými vnuky /2 a 4 roky/ vyprovodila starší trampka s hláškou, že jde o jejich území, kde my nemáme, co dělat.
Radek Čuda
4.1.2024 11:35 Reaguje na Marie HaisováV reálu je to, co se dnes většinou označuje za tramping spíš něco jako pionýr pro přestárlé:-) a samo spojení trampská osada je toho krásným příkladem.
Břetislav Machaček
4.1.2024 11:41 Reaguje na Marie Haisovájedná o uzavřenou akci, tak se tam bez zvadla necpu. Pokud si moje hraní někdo nepřeje, tak se toho zdržím. U všeho je to o tom, že prostě někdo je v kolektivu vítán, jiný ne a důvody bývají různé.
To platí pro celou společnost a nejenom trempy. Často je to i o
nepsaných pravidlech osady vykázat z potlachu nezvané návštěvníky,
pokud se za vás nezaručí někdo z osadníků a nebo pozvaných. Je to
jako přijít na firemní večírek a přitom pracovat v jiné firmě. To,
že se někomu housle nelíbí, není vina všech trempů, ale jinde vás
kapela přivítá s otevřenou náručí. Chce to pouze hledat a najít tu
správnou partu a pak změníte názor na trempy jako celek. No a pokud vás s vnuky někdo odněkud vykázal, tak šlo možná o soukromý pozemek, protože znám osady, které si koupily pozemek k táboření, aby se
vyhnuly zákazům ze strany aktivistů a jiných potížistů. Pak se jim
nedivím, že si přijeli užít klidu a netouží po společnosti malých
dětí, když třeba ta starší trampka celý týden hlídá svá vnoučata.
No a pivo a plastové kelímky na potlachu přivezené autem ? Toto
je pouze vývoj, když jsme jezdili pouze hromadnou dopravou, která
už leckde nefunguje a nosili v somradle lahváče. Když to popíjení
nešlo zvládat, tak se vyhlásila prohibice, aby při kontrole VB
nebyl důvod někoho pokutovat za opilost atd. To se pískl poplach
a ti s nějakými problémy zmizeli na dobu kontroly do lesa a pak
zase přišli k ohni. Ten býval organizován naoko jako akce SSM a
nebo hasičů, aby nebyl důvod ho zrušit. Připadám si dnes mnohdy
na tom hůře než kdysi, kdy se šlo na něčem dohodnou jen s lesáky.
My udělali několik brigád a oni nám dali povolení k táboření.
Dnes do toho hodí vidle kde kdo od ochranářů, přes hygienu až po
místní hasiče. Na hlášenou akci je to spousta papírů a nehlášená
akce je risk, že budete pozvaným vysvětlovat, že se mají sbalit,
protože nás kontrola vykázala z tábořiště. Lidé mají zkažený víkend a potížista si mne ruce, že ho zkazil třeba 50 lidem. 30 let jsem
organizoval zimní táboření a mohu vám říci, že nejsnazší to bylo
za komunistů. Stačil souhlas vlastníka pozemku a oznámit akci
hasičům a VB. Zapůjčení pozemku státního statku(louka) zdarma, zbytek stačilo pouze nahlásit ústně, protože nás znali jako ty,
kteří nedělají problémy. Nyní písemný souhlas VŠECH vlastníků
(někde vlastní hektar deset lidí), souhlas hasičů a hygieny, že
máte vyhovující WC. Navíc povolení orgánů ochrany přírody a ti
bývají nekompromisní. Někde požadují nájem a někdy se to zadrhne
na jediném razítku a akce padá. Proto horuji za oficiální místa
k táboření a možnost tam udělat akci bez podobných komplikací.
No a taky ta rada nakonec! Najděte si partu, která vás přijme
a myslete na to, že se musíte přizpůsobit partě vy a ne ona vám.
Nebudou chtít vaše housle, tak budiž. Možná je jiná parta ráda
přivítá. Nechtějí na akci vaše vnuky, tak budiž, jiná parta bude
omladinou nadšena. Nikdy ale neházejte všechny do jednoho pytle,
jak jsou prezentováni všichni "boudaři" a všechny trempské boudy!
Mezi nimi jsou taky ti dobří a špatní a házet je do jednoho pytle
je stejné, jako všechny ochranáře, kteří jsou mnozí i trempy a na
ty boudy jezdí. Mají na to ale jiný pohled a o tom to taky je, že
nejsme všichni stejní a každý má na věc jiný pohled. Nakonec vám
přeji najít si dobrou partu do které zapadnete a trochu méně té
skepse, že jde u trempinku pouze o mýty a iluze. Myšlenka je to
totiž nádherná, ale skutečnost z ní dělají pouze LIDÉ!
John Laser
4.1.2024 17:13 Reaguje na Břetislav MachačekJarka O.
4.1.2024 18:31 Reaguje na John LaserLukas B.
5.1.2024 09:11 Reaguje na John Lasermimochodem, souše a kůrovec - pokud máme souš, která pěkně hoří na ohníčku, tak z ní lýkožrout už dávno vylétl.
Ivan Brezina
4.1.2024 13:33 Reaguje naJan Brandýs
4.1.2024 13:11co se týká článku o overtrampismu, myslím, že autor neobhajuje ničení přírody takovými šílenostmi jaké se skutečně dějí a na které i Vy poukazujete. Zejména smetiště v podobě všelijak zabydlených převisů a některých srubů.
Protože se po kokořínsku pohybuji velmi dlouho a pravidelně, mohu myslím objektivně říct, že se vzrůstajícími možnostmi sdílení různých míst skutečně dochází k exponenciálnímu nárůstu návštěvnosti celé oblasti. Kovid, který zamezil cestování do zahraničí toto ještě umocnil a v místech, kde kdysi bývala pouze neznatelná pěšina je dnes rozrytá dálnice. Vaše aplikace toto dokonala a přišla přesně v nejhorší době pro přírodu v tomto výše zmíněném kontextu kovidu. Díky souřadnicím se tak na místa mimo vyznačené cesty dostali i lidé, pro které byl do té doby největší COOL zážitek selfie fotka z výhledu na pusťáku a jiné. Bohužel se tato místa tímto dále sdílejí a dochází přesně k opačnému efektu - devastaci ve velkém.
Aplikace skutečně velmi napomohla a způsobila, že se do míst kdysi ukrytých v spleti skal a kam zavítal mnohdy pouze hajný, dostávají lidé, kteří zde nechávají nepořádek, doutnají ohniště ať už pod skálou nebo na !hrabance! Ne to tu skutečně nebylo a pokud, tak ojediněle.
Osobně jsem uhasil začínající požár uprostřed lesa na hrabance, bylo to v období relativního sucha a foukal vítr, který ho rozdmýchával. Bylo to, protože jsem se vrátil na jedno z mých oblíbených míst kam se vracím přes 30 let a ráno při odchodu přes skály jsme toto objevili a naštěstí s sebou nosím polní lopatku a pro vodu bylo asi jen 2 km. Opět se mohu dohadovat proč to tam někdo udělal.. Shodou okolností i relativně nedaleko jednoho z Vámi zveřejněných míst. Ale natolik daleko, že letící jiskra nebo oharek od ohniště to být nemohl. Kdo to byl..Nedošel na zveřejněné tábořiště, bylo obsazené, nenašel ho, nebo si prostě chtěl udělat oheń v noci...? Tak sebou plácl uprostřed lesa a způsobil tím málem rozsáhlý požár..? Těžko říct, je to spekulace.
V kontextu Vaší aplikace a až fanatickém přístupu (omluvte mě) k této věci se mi nabízí spekulativní otázka, zda tyto doutnající ohniště nezpůsobujete Vy sám, aby bylo opět možno opět na něco poukázat. Ano, taky mi to přijde šílené. Ale i tyto názory jsem slyšel.
Nepřijde mi důstojné tvrzení člověka Vašich cestovatelských zkušeností, tvrdit, že když se to nezakáže tak tam mohou přeci všichni a tak ať o tom vědí díky aplikaci. (volně řečeno) A cituji " Neplechu nepřinesl status CHKO, neplechu přineslo masové budování rekreačních staveb a kempů. No a to teď razantně vyřešíme. Pozvánek naopak přibude, aby veřejnost mohla odstraňování těch hnusů kontrolovat. "
O jaké veřejnosti mluvíte..O té co tam díky aplikaci a nevychovanosti přinese ještě větší zkázu a nebo o lidech, kteří by toto měli kontrolovat z povahy svého povolání nebo vlastnictví..
Ztotožňuji se s tím, že skládky v podobě všelijak "vybavených" tábořiště do lesů a skal nepatří a těmto místům plných blech se sám vyhýbám a nemají nic společného s principem táboření v přírodě.
Věci se zdá se daly do pohybu. Není tedy na čase tedy aplikaci TK poslat do věčných lovišť a nepřiživovat požár overtrampismu, který pomohla rozdmýchat? Nyní je na straně CHKO, aby se započaté dokonalo a nastolila se rovnováha.
Věřím, že soudný člověk který má vztah k přírodě, ať už se nazývá jakkoliv čundrákem, trempem, turistou nebo skautem, nebude i díky vašemu poukázání prahnout po tom tahat do lesa výdobytky města a postačí si maximálně s položenou kládou k sezení a následným maskováním ohně.
Věřím, že je třeba se na toto dívat s chladnou hlavou a koncepčním přístupem. Jde nám preci o ochranu přírody a zároveň i nalézat v ní krásu a soulad.
Ivan Brezina
4.1.2024 13:37 Reaguje na Jan BrandýsJan Brandýs
4.1.2024 14:54 Reaguje na Ivan Brezina"Aplikace www.trampskekempy.com tuto veřejnou kontrolu umožnila a já jako novinář dostal problém do mediální agendy".
Pořád mi uniká smyl významu Vaší veřejné kontroly.
Bohužel jste tímto součástí devastace této krajiny. Taková otevřená pandořina skříňka. Nikdy jsem po kokořínksu nesbíral tolik odpadků jako nyní.
Radek Čuda
4.1.2024 15:47 Reaguje na Jan BrandýsMně to nedá, ale tohle mi prostě nedává smysl. Ta appka je v podstatě jen seznam případů, solidně zdokumentovaných, ve kterých správa selhala. Bo kdyby ne, tak v ní nic není, že. A pokud to někomu vadilo, což osobně chápu a chtěl jasně ukázat, že správa nedělá co má a ty nelegální kempy trpí, tak měl udělat podle vás jako co? Jakákoli dokumentace by obsahovala nemlich to samé, co je v té appce.
Mně prostě přijde, že tu nečinnost správy na ničem líp prezentovat nejde a fakt se nedivím, že toho někdo takto využil.
Jan Brandýs
5.1.2024 09:48 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
5.1.2024 11:38 Reaguje na Jan BrandýsBTW ... nejsu ortodoxní magor (magor teda asi i jo:-) a pokud by se část těch tábořišť zachovala, popřípadě přesunula, ideálně v nějaké minimálně invazivní formě, a správa s tím souhlasila a ideálně se na tom i spolupodílela, tak by to byl ideální kompromis. Ale to by opět musela správa fungovat a ne dělat mrtvého brouka a tvářit se, že jakoby nic. To území je příliš výjimečné, aby v něm mohl podobně pasivní přístup dlouhodobě fungovat.
Larustom
5.1.2024 12:24 Reaguje na Jan Brandýs"Trampské kemp CZ, Posouváme tramping do třetího tisíciletí. Ahoj kamaráde! Chystáš se na čundr, vandr nebo jen tak na výlet? Slyšel jsi o Roverských sklách na Kokořínsku, ale neznáš tam žádné kempy, sruby a osady? Aplikace Trampské kempy CZ zná skoro všechny!"
Odpověď typu, to se musíte zeptat autorů aplikace, já s ní nemám nic společného, je alibistická, pokud ji sám propaguji a obhajuji. Jestliže byla aplikace vytvořena za účelem monitoringu a evidence nelegálních tábořišť, měl byt asi úvodní text znít jinak. Co říkáte?
Radek Čuda
5.1.2024 14:09 Reaguje na LarustomAle dokážu si představit, že někdo za nějakým účelem appku vytvořil a Březina ji ke zcela jinému, fakticky opačnému účelu využil.
A třeba je to i jinak, to může být. Ale nejsem si jist, jak to zjistit.
Což se jim, přiznejme si, velmi daří. Na světě už to halt je tak uspořádané, že lidé zákeřní jsou úspěšnější, to se nedá nic dělat. Neměnil bych.
Radek Čuda
8.1.2024 11:17 Reaguje naProstě správa si sama ty vidle zvedla a naběhla si ně ně ... že jí je někdo podržel ... no co asi čekala.
Jan Brandýs
6.1.2024 23:33 Reaguje na LarustomStále více nabyvam dojmu,že pana Březinu z nějakého převisu nebo chaty musel vyhodit nějaký tramp,co si dané místo osvojoval. To je pochopitelně špatně na obě strany. Ale teď mi to už přijde..slovy klasika.. buď všichni,nebo nikdo a nebo jenom já. To jenom já se už nepovede. Takže jdeme na další level.
Vzpomínám při rozhovoru s jedním strážcem NP Šumava,který mi na moje povzdechnutí a zároveň nadšení nad obrodou po kůrovci řekl.. viďte..conje to jeden kůrovec v historii takového lesa. A mel pravdu. Lhostejno zda je to nyní tramp nebo pan Březina.
Ivan Brezina
4.1.2024 21:42 Reaguje na Jan BrandýsIvan Brezina
4.1.2024 21:35 Reaguje naIvan Brezina
4.1.2024 22:09 Reaguje naVladimír Kavka
4.1.2024 22:42 Reaguje na Ivan BrezinaIvan Brezina
4.1.2024 23:05 Reaguje na Vladimír KavkaJarek Schindler
5.1.2024 11:27 Reaguje na Vladimír KavkaNezdá se vám pane Kavko, že právě vyhlašování NP a dalších chráněných území představuje onu zásadní a nepřijatelnou uzurpaci veřejného prostoru ochranáři. Ano,v podstatě je to krádež části životního prostředí kde se ta ekoaktivistická sekta snaží z užívání krajiny vyloučit všechny co ji doposud užívali.
Radek Čuda
5.1.2024 11:50 Reaguje na Jarek SchindlerSouhlas samozřejmě s tím, že na jednu stranu se nadává na overturismus, dle mne právem, na straně druhé se turismus propaguje, bo prachy. Holt se klasicky (u nás) neví, co vlastně chceme.
A NP a CHKO jsou z pohledu nejrůznějších omezení opravdu hodně jiné sporty, to bych moc nesrovnával.
Jarek Schindler
5.1.2024 18:26 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
8.1.2024 11:24 Reaguje na Jarek SchindlerCHKO mi přijde jako průda spíš pro ty, kteří tam bydlí a/nebo mají nějaké nemovitosti. To může být fakt opruz. Pokud jde o samotné courání všude možně tak ta omezení v CHKO jsou vcelku minimální.
Jarek Schindler
11.1.2024 12:30 Reaguje na Radek ČudaLukas B.
5.1.2024 13:50 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
5.1.2024 18:27 Reaguje na Lukas B.U většiny (ne-li u všech) kempů platí, že když projdete 10 metrů okolo, tak vůbec nejsou vidět. Když člověk jde na místo, kde nebyl 2 roky, tak má problém ho najít, i když jde na jisto. Píše-li se v článku "Podstatné je, jaké škody to způsobilo", tak odpověď je jednoznačná - nulové, nebo neměřitelně blízké nule. To je prostě fakt, jenže tady jde o něco jiného: o fanatickou vendetu proti konkrétním osobám, které si dovolily luxus odlišného právního názoru. O ochranu přírody se nejedná ani v nejmenším.
Majka Kletečková
5.1.2024 01:00 Reaguje naZásah do hodnot chráněných orgánem ochrany přírody je minimální (na úrovni zanedbatelného vlivu), takže se rozhodně nejedná o "trestuhodné selhání". O tom lze mluvit tam, kde SCHKO připustí devastaci území, zásah do populace chráněného druhu a podobně, což se bohužel občas děje, třeba u developerské výstavby. Ale to zde v žádném případě nenastává a skandalizace nějakých úchytů do skály na tom nic nezmění. Jedna skalní vyhlídka s altánkem znamená v tomto případě větší "devastaci" než deset kempů - čímž nebrojím proti vyhlídkám, ale je-li i její vliv zanedbatelný a vliv kempu je řádově menší, tak je asi jasné, že o trestuhodném selhání hovořit rozhodně nelze.
Orgán ochrany přírody není řiditelem společnosti, chrání jen zákonem vyjmenované zájmy, na to se občas zapomíná.
Vladimír Kožíšek
15.1.2024 21:38 Reaguje na Majka KletečkováRadek Čuda
5.1.2024 11:54 Reaguje naRadek Čuda
5.1.2024 14:22 Reaguje naJo pokud by správa (+vlastník) řekla, že o tom ví a souhlasí s tím, a tím ty stavby legalizovala, tak to byla zcela jiná situace. Protože na tu by bylo možno v případě nesouhlasu reagovat například formou správního řízení. K tomu ale nedošlo a nastala u nás poměrně typická situace, alespoň v rámci veřejné správy, kdy příslušný orgán se prostě jednoznačně nevyjádří a nedělá nic. Což je skoro nejhorší a je nejobtížnější s tím nějak hnout. Ostatně, i já kdysi děla na úřadě:-))).
Vladimír Kožíšek
4.1.2024 22:17Svět je ale takový, jaký je. Ne všichni a vždy dodržují pravidla a zákony, protože ne každý chce být pouze poslušným občanem a ne každý s některými zákony souhlasí. Někdo se proti některým zákonům může vymezovat právě jejich porušováním. Tak to bylo, je a možná to v budoucnu nebude, protože dostaneme čip a každý krok bude kontrolován. Toho se snad ani nechci dožít.
Vy jste nikdy nic neporušil?
Já osobně bych žádný srub v přírodě nestavěl. Nikdy tam po sobě nic nezanechám, ale respektuji, že to má někdo jinak, něco si v odlehlé rokli z pár klád postaví a pak se tam s kámošema občas u ohně potká a zabrnká na kytaru a dá si k tomu pivo a buřty. Když je drzý a dělá to moc okatě nebo má prostě jen smůlu a přijde mu na to majitel pozemku, tak ten může takovou stavbu odstranit nebo zajistit postih. To už je otázkou uměřenosti. Dál bych to nehrotil.
Ale chápu, že je jednodušší vozit se po trampech, nežli řešit např. zjevnou korupci vedení státních organizací, což je mnohem větší problém, než pár očouzených skal.
Ivan Brezina
4.1.2024 22:29 Reaguje na Vladimír KožíšekVladimír Kožíšek
5.1.2024 21:45 Reaguje na Ivan BrezinaMajka Kletečková
5.1.2024 01:30 Reaguje na Vladimír KožíšekPodle mých zkušeností je mezi „trampy“ nemálo těch, co po sobě v chráněné přírodní oblasti nezanechávají matrace, pánve a hrnce, vyhloubená ohniště, načerno postavené chatky, co po sobě svoje ležení v rámci možností zcela zahladí. Proti těmto „zálesákům“ autor článku imho nemá žádné výhrady. Jde mu především o odstranění stovky pseudotrampských pelechů, které zamořují přírodu v dané CHKO.
Ivan Brezina
5.1.2024 07:08 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
5.1.2024 11:25 Reaguje na Ivan Brezinapotlach? To si tiše posedíme u plynového vařiče a
večer se v dešti uloží důchodci i malé děti pod
širák? A nebo je podle vás trempink pouze pro mladé
zdravé, odolné, tiché a samotářské lidi? Nebyl jste
někdy v minulosti vyobcován z nějaké trempské osady
a netkví ve vás syndrom se pomstít trempům za to,
že vás nezvou na akce a potlachy? Nezávidíte jim, že
se sdružují, baví se na osadách u ohňů? A nepochází
právě ta nenávist právě z tohoto? Rád bych si s vámi
popovídal čistě z psychologického hlediska o tom, co
vám na trempinku vadí a jakou o něm máte představu.
Zatím jsem vycítil, že zcela scestnou a negativní.
Je to pouze JÁ,JÁ,JÁ. Vám stačí spát sám někde
pod širákem, vařit na vařiči a zuřit, že z dáli
slyšíte bavící se trempy u ohně, kteří pak uléhají
pod stany a do bud a vy sám a opuštěný(vyobcovaný)
ležíte promočený pod širákem. Není to vaše trauma?
Mimochodem jaký je rozdíl mezi uválenou trávou pod
stanem a pod spacákem při spaní pod širákem? Jaký
je rozdíl mezi trvalým ohnišťěm trempů a nebo
buřtíkářů založeným pokaždé jinde víte? U prvého
je časem prověřena jeho bezpečnost a to už dávno
věděli lesáci , když to tolerovali na několika
místech a hnali holí z lesa ty, kteří jim utajeně
dělali ohníčky v houští. Proto taky tolerují i ty
boudy a mají jistotu, že nebudou muset hasit les
jako v NP ČŠ založený bývalým??? ochranářem!!!
Jinak znal jsem kdysi taky vyobcovaného trempa,
který se osadě pomstil jejich napráskáním STB
a ti jim pak přišli vypálit trempskou boudu, aby
se neměli kde sházet. Zažil jsem i privatizaci
luk s dřevěnými kuchyněmi letních táborů , které
po zbytek roku používali trempové. Nový majitel
je vypálil a vyhnal z údolí jak děti, tak trempy.
Louky spásají krávy, které je proměnily v bažinu
a které jsme za možnost tábořit kdysi ručně kosili
kosami a sušili na nich seno pro dobytek státního
statku. To byla ochrana přírody pane a ne to její
současné drancování a vyhánění bývalých ochranářů
z přírody těmi novými, kteří to mají jako živnost!
Ano živnost, když vám někdo platí i za ty články a
dotuje likvidaci tábořišť.
Radek Čuda
5.1.2024 11:57 Reaguje na Břetislav MachačekCokoli jiného je prasárna, sorry jako.
Radek Čuda
5.1.2024 14:24 Reaguje naBřetislav Machaček
5.1.2024 16:58 Reaguje na Radek Čudajste zase jeden z těch, kterým když
dojdou argumenty, tak nasadí jiný
kalibr. Copak někde tvrdím, že není
potlach masovka a že ho není nutné
dohodnout s vlastníkem a ostatními
zainteresovanými orgány? Já jen píšu, že by se nic nestalo, kdyby někde bylo takové místo(více míst), kde by to bylo povoleno bez těch velkých štrapací. Víte kde končí potlachy
dnes? V kempech mimo sezónu, neboť zarputilost ochranářů je zakazuje
i tam, kde je nezakazoval bolševik.
Takto to místy došlo daleko a to
není nic politického, ale svévole
někoho, kdo trempy nenávidí a nechce
je v přírodě, kterou uzurpuje pouze
pro sebe. Nechtějí ani , aby tam hospodařili lesáci, myslivci,
rybáři a zemědělci. Naopak se sponzory jsou jedna ruka a těm
dovolí postavit sjezdovku, cestu, hotel a jiné prasárny. Na tábořišti ukážou svoji sílu a u sjezdovky stáhnou půlky i když tam stavějí nádrž k zasněžování na vycucání vody rybám z potoka. Na obyčejné lidi
mají metr a tak se zaměřují na ně.
Kdo schvaluje takovouto prasárnu,
tak má pokálené ruce taky i kdyby
měl plná ústa demokracie. Pokud
CHKO umí zrušit táboření po 80
letech ve starém lomu, ale neumí
zabránit výstavbě hotelu a sjezdovky,
tak v takovém případě je celé CHKO na prd, když se dokáže vozit pouze na lůze a před VIP si sedá na zadek.
Ale co, čárka za zrušení tábořiště
je udělaná, aby nikdo neřekl, že
nic nedělají!
Vladimír Kožíšek
5.1.2024 21:54 Reaguje na Břetislav MachačekRadek Čuda
8.1.2024 11:30 Reaguje na Břetislav MachačekPokud to někdo motá dohromady, jak se to daří vám, tak je výsledkem takovýhle diskuzní guláš, to jako sorry.
Zbytek nekomentuji, bo o tom tu nebyla řeč. Vy máte hrozný zvyk zamotat všechno dohromady, páté přes deváte a do toho fakt nejdu.
Jarka O.
5.1.2024 22:37 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.1.2024 11:26 Reaguje na Jarka O.někde legálně tábořit i s ohněm a pod stanem,
tak nehraji loterii, že narazím na ochranáře,
který mi nebude tolerovat stan ani v dešti.
Prostě se podřídím zákonu a použiji legální
tábořiště bez toho, že budu někde tajně stavět stan potmě a potmě ho zase bourat mimochodem
mokrý a tím ho ničit. Počkám v klidu na ranní slunce a nechám ho proschnout. Proč bych měl
prožít noc ve strachu z pokuty, či vykázání
z přírody? Ano po těchto zkušenostech se z
mnoha trempů stali chataři, co dojedou k chatě autem a nemají problém s ohništěm u chaty.
No a ti chudší romantici se uchýlí do bud
a nebo pod stany. Každý jsme jiný a některý
spí ve sněhu i v 70, ale jiný už potřebuje
od 50 střechu(byť plátěnou)nad hlavou a taky
se večer ohřát u ohně. No a narážka p. Čudy
na masovost potlachů mi připadá jako z doby
před revolucí, kdy byly neoficiální kolektivy podezřelé a potlachy se maskovaly jako akce
SSM, či hasičů. Tremp samotář si jistě na
vandru vystačí s vařičem a spaním pod širákem, ale vezme v dešti za vděk i přístřeškem. Mi
se kdysi s kamarádem stalo, že jsme protrpěli
48 hodin trvající déšť v seníku a když jsme
ho opustili, tak kolem byla povodeň. Pod
širákem ležet 48 hodin v dešti a čekat, až
přestane, bych chtěl vidět ty zastánce toho
bivakováni. Asi to znají pouze teoreticky
a nebo jsou extrémně odolní. To jsem bohužel
nebyl a už ani nebudu a vezme za vděk stanem
a nebo přístřeškem. Jinak osobně znám osadu,
která na ochranáře vyzrála, že si společně
koupili starý dům na samotě a tam dělají nejen
potlachy, ale i jiné akce. Umožňují to i jiným
a ochranářům ukázali dlouhý nos. Každého to
stálo polovinu ročního platu a mají od všech ochranářů pokoj. Samotáři jsou na tom hůře,
ale pro dobré party je to schůdná cesta i na
stáří, kdy dají za vděk suchu a teplu velkého
krbu v bývalé stodole. Vleze se tam 70 lidí
a nikdo jim nezakáže hrát a zpívat do rána.
Jiří Kadaňka
5.1.2024 13:52 Reaguje na Ivan BrezinaLukas B.
5.1.2024 19:59 Reaguje na Jiří Kadaňkazhruba před pětadvaceti lety byla jedna taková zima bohatá na sníh, a asi čtyři víkendy po sobě jsme spali v iglu hnedle u dívčích kamenů, akorát původní iglu, které jsme stavěli skoro čtyři hodiny a mělo strop vysoko jako ve vinohradském činžáku, bylo nakonec plíživou nízkou norou.
Kýho Šlaka
5.1.2024 14:16 Reaguje na Vladimír KožíšekJarek Schindler
5.1.2024 18:52 Reaguje na Kýho ŠlakaKýho Šlaka
7.1.2024 19:08 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
11.1.2024 12:22 Reaguje na Kýho ŠlakaVladimír Kožíšek
5.1.2024 21:34 Reaguje na Kýho ŠlakaJak jsem napsal, já patřím mezi ty, kteří se přírodou potulují v tichosti, ale to, že je někde v CHKO v krajině schováno několik malých a většinou nenápadných srubů, dokážu pochopit. Třeba můj strýc byl tramp a country muzikant a být s kamarády občas na jejich "osadě" ve skalách byl v podstatě smysl jeho života.
Pokud však porušuji nějaký zákon, se kterým nemusím souhlasit, a přijde postih, tak holt musím počítat i s tím, že mohu být potrestán.
Jak se rád potuluji přírodou, tak jsem se setkal s o několik řádů závažnějším problémem - s nájezdy motorkářů do lesů. Všude, kde jsem chodil, jsou rozježděné lesy a tím způsobená eroze na svazích, vystresovaná zvěř a ten kravál, když jsou někde poblíž... To už je ale pro ochránce přírody velké sousto, takže o tom tu ani raději nepíšete.
V Náchodě, když jsem tam před pár lety bydlel, řádili po příměstských lesích tak, že si mnozí stěžovali, protože jednak produkovali nesnesitelný kravál, ale dokonce záměrně najížděli na výletníky a výsledek?
Párkrát se policajti postavili s osobákem a "plácačkou" na okraj lesa a motorkáři jim vždy samozřejmě ujeli. To byla celá iniciativa. A tak rajtují ti šílenci na motorkách po lesích nerušeně dále a místo toho se řeší prkotiny.
Kýho Šlaka
7.1.2024 17:45 Reaguje na Vladimír KožíšekVladimír Kožíšek
9.1.2024 09:54 Reaguje na Kýho ŠlakaSpousta zákonů se ovšem běžně porušuje. Např. sváteční řidiči nebo cyklisté porušují celou řadu předpisů a ani si toho nejsou vědomi. Na každém třetím pozemku je černá stavba, která by ani většinou nešla zkolaudovat (např. kvůli požárním přesahům do požárně otevřeného prostoru sousedních objektů). A tak bych mohl pokračovat dále...
Faktem tedy však je, že velká část populace běžně porušuje zákony (nehodnotím, jestli je to dobře nebo špatně, prostě to tak je) a Vy se tu pohoršujete, že jsem si to dovolil napsat :-D
Sruby v CHKO jsou pouze střípkem do celkové mozaiky. Mě žíly rozhodně netrhají. Dle mého názoru a názoru mnohých jiných podobně založených "poutníků krajinou" jsou mnohem větším problémem zmiňovaní motorkáři. K řešení motorkářů, kteří řádí v přírodě, je ovšem potřeba trocha odvahy a to podobní aktivisté, jako je autor článku, nejspíš nemají.
(odpověď je samozřejmě všech případech záporná, aby si někdo nemyslel, že brojím proti horolezcům, žebříkům a stezkám)
Kýho Šlaka
7.1.2024 18:10 Reaguje naHonza Honza
5.1.2024 11:15Kolik je v přírodě takových staveb, jak škodí? Jak škodí chodníčky v NP, nesmí se chodit do nepřístup. míst= pokuty!
Jak ale škodí přemnožená zvěř- nedovolí v celé krajině obnovu přírody ve smíšený les, aby příroda vůbec přežila!
Jak škodí zemědělci svými rozsáhlými přehřátými poli způsobujícími vyschnutí celé krajiny a erozi půdy?
Jak škodí lesníci, když vykácí celý kopec lesa?
Jak škodí sami přírodovědci, ochránci přírody, správci NP, kteří dají pokutu, za to, že někdo vyfotil něco v zakázané zóně a sami nechají celou Šumavu sežrat kůrovcem (třeba by stačilo zasáhnout na jednom nebo několika kopci, jako to dělají lesníci a zbytek prastarých stromů by normálně žil). Ještě alibisticky prohlásí: nedošlo k narušení vodního režimu, příroda se plně vzpamatovala! (po požáru, proti kterému jsme (kvůli naší představě o nazasahování) nezasáhli, se příroda vzpamatovala!!). Jak škodí správci tím, že nepodchytili kůrovcovou kalamitu a masivně nepřistoupili k obnově lesa ve smíšený les, lepší pro rozmanitost přírody, pro diverzitu, pro větší odolnost, pro celou perspektivu vývoje přírody v nastup. suchu (a tím jedinou skutečnou obranu proti klimat. krizi)?
Neškodilo by méně negace a více skromnosti!
Larustom
5.1.2024 12:37"Trampské kemp CZ, Posouváme tramping do třetího tisíciletí. Ahoj kamaráde! Chystáš se na čundr, vandr nebo jen tak na výlet? Slyšel jsi o Roverských sklách na Kokořínsku, ale neznáš tam žádné kempy, sruby a osady? Aplikace Trampské kempy CZ zná skoro všechny!"
Odpověď typu, to se musíte zeptat autorů aplikace, já s ní nemám nic společného, je alibistická, pokud ji sám propaguji a obhajuji. Jestliže byla aplikace vytvořena za účelem monitoringu a evidence nelegálních tábořišť, měl byt asi úvodní text znít jinak. Co říkáte?
Ivan Brezina
5.1.2024 14:36 Reaguje na LarustomJarek Schindler
5.1.2024 19:10 Reaguje na Ivan BrezinaIvan Brezina
6.1.2024 07:06 Reaguje na Jarek SchindlerRadek
6.1.2024 12:26 Reaguje na Ivan BrezinaJarek Schindler
6.1.2024 17:46 Reaguje na Ivan BrezinaPavel Janoušek
5.1.2024 13:16Radek
5.1.2024 13:39Miloš Zahradník
5.1.2024 22:25Muzeme se na tohle vsechno divat z hlediska financi, prava, "domovskeho prava" nebo rekneme te estetiky. Muzeme se na to divat i z hlediska sokola stehovaveho, jenz sva nezadatelna sokoli prava delegoval na prislusneho cinovnika CHKO nebo AOPK... Financni hledisko je treba to, ze soukrome vlastnictvi je svate a kdyz na to nemate koupit si pozemek v miste, kde si chcete neco postavit tak tam nelezte. Takhle to pry vetsinou funguje v zemich jako je Anglie atd. u nas jsou ty tradice prece jenom jine. Pokud jste ale vlastnik, muzete si klidne postavit neco i daleko nevkusnejsiho nez to, co je zde v clanku zdokumentovano. Je li to Vas pozemek tak v principu nikdo nesmi (krome tedy svevolneho strazce CHKO ;) rici ani "n" a to ani v pripade, kdyz ta Vase originalni a neotrela, nebo naopak spis banalni a kycovita stavba primo sousedi s nejakou opravdu vehlasnou a esteticky cennou prirodni pamatkou.
Pak je tu ten pristup - propagovany v clanku - ze srub, nelegalne postaveny na miste, jehoz stavitel neni vlastnikem - patri vsem (drive se rikalo vsem pracujicim, dnes vsem, kteri ta mista proste radi obcas navstevuji...) a ze by tedy mel byt kdyz tak - napriklad trvale odemcen. (Aby se do nej fakticky pak nastehoval nejaky bezdomovec pripadne novy navstevnik kteremu je proste lito, ze objekt je dle jeho pozorovani zrovna nevyuzit a "chatra", po jeho vyhnani prislusnym organem treba casem dalsi bezdomovec, atd.) Ono ale tech nelegalnich chaticek v ruznych prirodnich zakoutich bylo v CR za poslednich rekneme 120 let postaveno opravdu nemalo - to mame vsem "majitelum" takovychto, casto opravdu temer neviditelnych objektu vyhlasit valku? At udela ekolist anketu mezi rediteli s zamestnanci CHKO a AOPK - co si oni o tomhle mysli. (Bude poucne si to precist.) At se zepta osobnosti, prirodovedcu atd. s autoritou ve spolecnosti jako jsou treba panove Cilek, Nevrly a dalsi - jak se oni stavi k takoveto problematice. Vadi mi silne prilisna militantnost vet jako
"Jediným rozumným lékem na overtrampismus je tedy návrat predačního tlaku. Roverky a Korkas nutně potřebují výměnu neschopného vedení CHKO za razantního a nekompromisního ochranáře, který to tam vezme do ruky stejně nebojácně jako Jiří Klápště v Českém ráji. Potřebují stráž přírody, která bude každý víkend od páteční noci do nedělního odpoledne obcházet převisy a sázet pokutu za pokutou. Potřebují noční přepadovky pod převisy v doprovodu Policie ČR, předvolávání ke správnímu řízení, vysoké sankce za poškozování přírody… Vychýlenou ekologickou rovnováhu znovuustaví jen dravci, v tomto případě dvounozí a se služebními průkazy"
Jeste k tomu niceni prirodnich ci kulturnich artefaktu. Vostin na piskovci je u nas ve skalnich mestech nastesti opravdu hodne.... Co se archeologickych nalezist tyce, tak nejpis lze vytipovat takova, ktera vypadaji pro budouci vyzkum perspektivne a dostatecne prisne je v mezidobi ochranit patricnou osvetou pred treba i neumyslnym a nevedomym poskozovanim
Co se archeologie tyce libi se mi mravoucny pribeh z jedne utesene
lokality v Ceskem raji, krasne misto k ziti na slunecne lokalite nedaleko od reky, urodna pole kolem. Mesto co by kamenem dohodil - a zbytek
dojel vlakem, autobusem autem ci na kole. Skupina stavebniku pred nekolika lety zakoupila v dobre vire prislusne pozemky a zacala na nich budovat sve vytouzene domy. Jenze ouha - pri stavebnich pripravnych pracech se zjistilo, ze na pozemku se nachazeji nejake stare popelnice resp. tedy jejich strepy. Krasne misto k ziti to totiz bylo i pred 5 000 ci kolika lety - a v dotycne lokalite bylo, jak vedci posleze zjistili, tehda hned nekolik obydli lidu popelnicovych poli. Tenhle objev znamenal pro domkare ovsem katastrofu. Jednak se neumerne protahla a prodrazila stavba jejich domu a jednak ti domkari nesmi na sve zahrade vlastne ani kopnout, aby nahodou neposkodili pripadne archeologicke nalezy na jejich pozemku. Navic - nepamatuji si tedy presne prislusne zakony a predpisy - jsou to oni, domkari - kdo musi platit pripadne budouci archeologicke badani na svem pozemku. Ja jsem v takoveto situaci proste na strane tech dnesnich domkaru a ne na strane domkaru z doby popelnicovych poli. (Ti by ostatne ty dnesni ochranare asi taky poslali nekam.) Mimochodem, kolik stovek tech popelnic se v Ceskem raji jiz za poslednich cca 150 let naslo a co jiz vedci o tom lidu popelnicovych poli vedi? Tak at to aspon poradne zpopularizuji, napisi o tom lidu popelnicovych poli poradne a zajimave pojednani (ktere si pak treba koupi i ti domkari, aby se meli cim pochlubit svym navstevam) kdyz kvuli vicemene banalnim ulomkum davnych popelnic takhle sikanuji a omezuji dnesni obyvatele prislusnyhch lokalit :)
Jarka O.
5.1.2024 22:41 Reaguje naBřetislav Machaček
6.1.2024 11:51 Reaguje naproč má být vypálena bouda osady, která jim brigádničila v lese
za tu možnost tam tábořit a za klestí na oheň. Zapšklý člověk
se stal bonzákem a dnes by byl asi ochráncem přírody chránícím
přírodu před trempy a jejich tábořišti. Ono ti lidé nezmizeli,
jen to dělají jinak a nikdo ani neví, zda se nejedná o provokaci.
Víte jak lze poštvat revírníka proti trempům? Po jejich odchodu
znovu oživíte oheň a revírník se tak naštve, že je příště sám
vyhodí z lesa. Ano, to je pravdivá událost, kterou udělal tremp
vyobcovaný kvůli svému chování z tábořiště. I takoví se najdou
a už se našel důvod těm ostatním tam zakázat tábořit. Takže
pozor na provokace, které urychlí likvidaci tábořišť. Nakonec
se tím v opilosti pochlubil místním a revírník zákaz zrušil.
Dnes vesnici a trempům vyhýbá obloukem, protože se oprávněně
bojí "domluvy"!
vaber
8.1.2024 09:49 Reaguje na Břetislav Machačekdnes to ale někteří považují za omezování svobody a nechtějí žádná, nebo chtějí pravidla která vyhovují jen jim a nezajímá je, že jiným nevhovují,
stejně termín udavačství, každý může ohlásit porušování zákonů, zdali byl zákon porušen neřeší ,,udavač,, ale někdo jiný,
a když vidím jak někteří i zde, zuří nad udáním ,je jasné že si uvědomují ,že porušují nějaký zákon, ale nevadí jim to ,vadí jim, že se na to přišlo,
každý stát má pravidla ,někde se nesmí ani přespat v autě, natož v přírodě,
když se stane jednotlivý případ porušení,nevadí to, problém je však ,že ten první obvykle strhne lavinu a začnou to dělat všichni ,podle známého pravidla ,když může on já taky
Vladimír Kožíšek
6.1.2024 13:27 Reaguje naVladimír Kožíšek
6.1.2024 13:27 Reaguje naJiří Doležal
7.1.2024 09:34Miloš Zahradník
7.1.2024 19:53A jeste - opet offtopic - poznamka k zachodum. Libilo se mi na Islandu, ze zachody tam pojimaji casto ve velkorysem stylu, nekdy i jako esteticky doplnek krajiny. Nemam ted na mysli megalomanske, cernym mramorem oblozene ohromne zachody v nove budove "filharmonie" v Reykjaviku ale treba artefakty typu "jedete pustou krajinou kolem vodopadu a sopek a 150 metru vedle silnice najednou vidite v ridke trave umelecke dilo ve tvaru splachovaciho zachodu na betonovem podstavci. Se skutecnou vodou kdyz otocite kohoutkem (jak presne je resen odpad jsem nezkoumal :) Pravda, cela ta konstrukce je plne odkryta pohledum ze silnice a mozna zrovna tohle nebylo koncipovano jako plne funkcni hygienicke zarizeni, spis jako umelecke dilo vyjadrujici urcitou myslenku - nez opravdove WC :)
Chapu ze v labskych piskovcich neni nahore moc vody cili tohle by byl navod spis pro nektera srazkove bohatsi CHKO :) Stejny namet bych uplatnil i pro vrcholy popularnich hor. Ne teda zrovna pro Jested - tam uz stoji ta slavna a vsemi chvalena vez :) - ale pro vrcholy typu Snezky a pro horni stanice ruznych lanovek. Nahore by mel byt - krome pripadne rozhledny apod. uz pouze a jen zachod. Nic jineho, zadne bufety ci prodejni stanky, zadne televizni vysilaci veze (ty uz dnes nastesti nejsou ani moc potreba) zadne postovni prepazky apod. :)
Radek Čuda
8.1.2024 11:53 Reaguje na Miloš ZahradníkPokud tábořiště existuje s výslovným souhlasem vlastníka pozemku, a zde i správy CHKO, tak se nejedná o tábořiště nelegální a situace je zcela jiná.
Jenže k tomu zde nedošlo, nikdo s tím nevyslovil souhlas, ale současně nikdo neprojevil snahu ta veledíla lesní architektury odstranit, ačkoli k tomu byl opakovaně vyzýván. Tady se prostě dělalo jako že nic.
To si mohu dovolit jako soukromý vlastník, ale nemůže si to dovolit příslušný orgán veřejné správy.
Vladimír Kožíšek
31.1.2024 22:12Petr Pavlata
16.2.2024 10:48Nicnémě v androidí aplikaci zůstali nějaká metadata, podle který lze najít autora. A jeden ze zdejší diskuse se s ním dohledatelně zná.
Smysl existence té aplikace opravdu nebyl v tom, udělat průvodce.
Víc psát nebudu, ty informace tam leží volně a nehodlám do toho zabředávat.
nepřekvapuje, že celou tuto záležitost uměle nafukuje a cíleně si vybírá
pouze ta fakta, která vyhovují jeho silně omezenému pohledu. A jeho
narcismus a vychloubání by mohly snad být i úsměvné, kdyby nebyly tak
tristní a hloupé. To ale právě manipulace také vyžaduje, předvést se,
jaký já jsem proti těm ubožákům a zmetkům ten správný machr.
Inu, jak již říkali naši předkové: "Žádné vzdělání před blbostí nechrání."