Názory a komentářePokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
Jiří Hlavenka: Komentář k šílenému nápadu Ministerstva zemědělství postavit 31 nových přehrad12.5.2020
Peter Bednár: Až naprší a neuschne12.5.2020
Jedno z mála témat, která společnost spojují, je obava ze sucha. Vidina budoucího lepšího hospodaření s vodou je univerzálně oblíbená, podobně jako Zdeněk Svěrák nebo řízek. I takhle neurčitý společenský souhlas je cenný, i když možná způsobený tím, že krize ještě nespáchala zatím nepoznané a fotogenické katastrofy, například lesní požáry, něco, co náhle znemožní pokračovat v zajetých kolejích. Náhlé pohromy vzniklé ignorováním dlouhodobého problému jinde způsobují společenskou paralýzu.
Miroslav Bobek: Plivník, vzácné mládě kapucína11.5.2020
To ptáče mě zaujalo na první pohled. Jeho hnědé prachové peří kontrastovalo s holou, namodralou kůží na hlavě, s růžovým ozobím dravčího zobáku a jemně modrými linkami na očních víčkách. Nyní, když povyrostlo, už ztrácí svou roztomilost a začíná naplňovat mou představu plivníka známého ze slovanských pověstí. Pro sebe jsem si ho tak i pojmenoval: Plivník.
Eva Tylová: Co se zemědělstvím ve městě?11.5.2020
Možná si někdo myslí, že zemědělství ve městech prakticky není a pokud tam nějaké zemědělské pozemky ještě zbývají, tak spíše nedopatřením, a není třeba se o ně starat. Bohužel vedení řady měst k tomu tak i přistupuje. Zemědělské pozemky byly a jsou často na okraji jejich zájmu a město bývá spokojeno, že je někdo obhospodařuje, často i zadarmo.
Jakub Masák: Nízkoenergetické budovy? Ano, ale ne prvoplánově10.5.2020
Nízkoenergetika je hitem od vstupu České republiky do EU a nároky na snižování energetické náročnosti se postupně zvyšují spolu se zpřísňující se legislativou a normami. Požadavky na snižování energetické náročnosti budov ale musí jít ruku v ruce také s náklady na jejich výstavbu. Je třeba chápat jejich ekologický dopad v širším kontextu. Nemá smysl „módně” dosáhnout minimálních nákladů na energii, ale zároveň způsobit ekologické škody jinde. Jak můžeme vidět například u kauzy životnosti a likvidace starých větrných elektráren, u kterých po dvaceti letech, kdy vyrábí energii udržitelně, může dojít k neekologické likvidaci, a tak je ve výsledku napácháno na životním prostředí více zla než dobra.
Pavel Kalenda, Miroslav Vinkler: Jak je to dnes s vývojem poznání v klimatologii aneb Od meteorologie k astronomii10.5.2020
Když se podíváme na dnešní učební osnovy klimatologie, zjistíme, že tento obor vychází z meteorologie, tedy sledování teplot, srážek a dalších meteorologických parametrů a jejich vývoje na tisícileté škále (např. http://geogr.muni.cz/klimatologie). Protože na této časové škále není dostatek přímých dat (nejstarší měření v Číně sahají pouze 500 let nazpět), jsou používána tzv. proxydata, vyjadřující sledované veličiny na jiném základě, tedy například na zastoupení 18O nebo 14 C, které jsou úměrné teplotě, resp. sluneční aktivitě. Takto klimatologie využívá data dendrologie (cca 1000 let nazpět), pedologie a hlubokomořské sedimentologie nebo glaciologie (statisíce let nazpět). V dnešní době jsou často používána data ze satelitů – například přímá měření slunečního záření, nebo dopadajícího kosmického záření, která jsme schopni přes izotopy 10Be přepočítat zpětně na zářivý výkon našeho Slunce. Pro sledování přerozdělování dopadajícího slunečního záření v zemské atmosféře a na povrchu země a v oceánech se využívá mnoha chemických metod a také biochemické metody.
Miroslav Hruška: Je voda opravdu naše?9.5.2020
Jak na konci dubna přiznává ministr životního prostředí Richard Brabec, sucho je katastrofické a je nejhorší za posledních 500 let. Pan ministr připouští, že pokud se nestane zázrak, budeme čelit vysychajícím řekám, některé menší toky úplně vyschnou a některé obce budou muset být zásobovány cisternami.
Daniel Řezníček: Zelení pomáhají ozdravovat českou krajinu i města9.5.2020
Česká republika čelí rekordnímu suchu. Zelení senátoři usilují o ukončení používání jedů. V Olomouckém kraji sázíme stromy, které zadrží vodu v krajině a přispějí k obnově jejího historického rázu a podpoře fauny a flory. V Olomouci jsme iniciovali vysazení letniček, v Prostějově prosadili ukončení používání glyfosátu.
Jan Palaščák: Česká energetika získala díky koronaviru něco velmi cenného. Pět let času8.5.2020
Spotřeba elektřiny je krásný ekonomický indikátor, většinu pohybů v ekonomice můžete měřit a předvídat podle údajů o spotřebě elektřiny, které jsou aktuální na denní bázi. Karanténa se tedy ve všech zemích velmi rychle projevila prudkým poklesem spotřeby elektřiny, a naopak její uvolňování se projevuje růstem, což již probíhá v Itálii či Španělsku a ještě dříve v Číně. V Česku v druhé polovině března pokles denní spotřeby elektřiny byl mezi 5-10 % a v půlce dubna již okolo 15 %. Jak na tom budeme za celý letošní rok? Symetricky s HDP můžeme jen odhadovat, zda pokles budou nižší či vyšší jednotky procent nebo dokonce dvouciferné číslo.
|
komentáře nejnovější nejčtenějšíJindřich Petrlík26.4.2024 IRZ slaví dvacet let. K čemu slouží tento úspěšný nástroj na ochranu životního prostředí?
Eva Balounová a Hana Müllerová25.4.2024 Evropský soud pro lidská práva poprvé rozhodoval o klimatu: Spolek sdružující švýcarské seniorky uspěl, zbytek nikoliv
reklama |