Letos v červnu jsem při rutinní plavbě po Vltavě několik set metrů nad soutokem s Berounkou zahlédl ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Vzpomněl jsem si na něj v souvislosti s Prohlášením odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Co s ním má ledňáček společného?

Podobnými přístroji, jakými je měřena zachycovací účinnost roušek a respirátorů, měří v Centru vozidel udržitelné mobility na Fakultě strojní ČVUT v Praze účinnost filtrů částic, kterými jsou vybaveny téměř všechny naftové motory pro silniční vozidla, vyrobené v posledních přibližně deseti letech. Filtrace je téměř absolutní – často je ve výfukových plynech méně částic než v okolním vzduchu. Vyhráno ale zdaleka není. Někteří motoristé si filtry odmotovávají. Malý počet takto upravených vozidel má značný podíl na celkových emisích. Dle dálkového měření, které pro pražský magistrát prováděly ÚAMK, ČVUT a Česká zemědělská univerzita, chyběl v roce 2017 u automobilů téměř každý desátý filtr, a průměrné emise částic nového vozu s nefunkčním filtrem byly vyšší než průměrné emise starších naftových aut. To potvrzuje, že vliv technického stavu vozidla na emise částic může být výrazně vyšší, než stáří vozidla.

Když jsem 1. října vložil na Facebookové stránky STUŽ návrh usnesení vlády k Studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe, tak měl tento příspěvek veliký ohlas a hodně lidí nevěřilo, že něco takového je vůbec možné a podezřívalo mne ze šíření nepravdivých zpráv. Dodatečně se mi omlouvali, když zjistili, že vláda zveřejněné usnesení přijala hned v pondělí 5. října. Zvládla to spolu s dalšími 30 body jednání ráno mezi 7. a 8. hodinou.

Luskouni byli celá léta obchodováni v počtech milionů a milionů jedinců. Až po dlouhé době – a kdo ví, jestli ne příliš pozdě – se začalo pracovat na jejich účinnější ochraně. Snažíme se k ní také přispět. Spolufinancovali jsme Pangolarium v Laosu a vznik obdobného zařízení se chystáme podpořit v Indonésii. Do smlouvy přitom dáváme formulku, že tato záchranná stanice bude sloužit nejen luskounům, ale i dalším druhům savců. Má to dobrý důvod: ve stejné situaci, jako byli před deseti lety luskouni, jsou dnes v jihovýchodní Asii dikobrazi. Byznys s nimi se podle všeho rozjel do vysokých obrátek a reálně začíná hrozit, že početnost některých druhů se ocitne na prudce sestupné křivce.

Tuto středu 21. října budou europoslanci hlasovat o přijetí nového návrhu Společné zemědělské politiky (SZP), který ovlivní hospodaření v Evropské unii na dalších 6 let. Předložený návrh ale nezohledňuje nic z navrhovaných ekologických opatření, která letos na jaře požadovalo přes 3600 vědců z celé Evropské Unie, z toho téměř 200 českých [1,2]. Návrh pouze konzervuje současný neudržitelný stav - hospodaření na obřích lánech a proplácení dotací na hektar bez povinnosti plnit smysluplná ekologická kritéria. To nevede ke kýženému udržitelnému hospodaření - zadržování vody v krajině, zabránění kontaminace vody a půdy a zachování biodiverzity. Čeští vědci varují před schválením tohoto návrhu a apelují na europoslance, aby návrh zamítli.

Uhelná komise připomínala během jarní vlny pandemie Šípkovou Růženku. Nyní se ovšem zdá, že ministra Havlíčka políbil jakýsi tajemný princ – zřejmě z Uhelného království. Jarní hibernaci nahradil rozruch a kvalt. Minulý týden totiž ministr nečekaně oznámil, že by komise měla o scénáři ústupu od uhlí rozhodnout bez veřejné debaty a bez potřebných podkladů již toto úterý. Mobilizace občanské společnosti vedla k tomu, že termín rozhodování odsunul, stále ale není jisté, že Uhelná komise přijde s termínem, který bude pro lidi i pro přírodu dostatečně brzy.

Zítra zasedne první skupina Uhelné komise, která by měla rozhodovat o ukončení spalování uhlí v České republice. Jednání však proběhne bez znalosti podkladů a souvisejících analýz. Členové komise totiž obdrželi materiály až v pondělí 19. října v ranních hodinách. To je mimo jiné v rozporu se statutem Uhelné komise, podle kterého musí členové veškeré podklady obdržet minimálně deset dní před jednáním. Podklady také nejsou dostatečně obsáhlé na to, aby na jejich základě mohla Uhelná komise rozhodnutí o strategii ukončování uhlí učinit.

Tisková zpráva "Broumovsko trpí útoky vlků“ europoslance Tomáše Zdechovského uvádí, že europoslanec Tomáš Zdechovský vyzval ministra životního prostředí Richarda Brabce k okamžité akci v souvislosti s útoky vlků na hospodářská zvířata na Broumovsku. Níže nabízím stručnou exkurzi do toho, jak vlk žije, jak se k nám dostal a v neposlední řadě také to, co státní ochrana přírody chovatelům hospodářských zvířat nabízí. Víme totiž, že pro naši krajinu jsou důležitá jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak vlci.

První svejly na záchyt vody byly vybudovány na Praze 12 právě před rokem ve volnočasovém areálu VOSA a na sídlišti Kamýk. Obě místa trpí nadměrným suchem, protože jsou vybudována na skále a na navážce. Svejly se osvědčily, zachycují nejen vodu, ale brání erozi. Této vlastnosti si všimli i obyvatelé sídlišť a o několik dalších si sami řekli, když viděli, že svejly brání odnosu půdy na chodníky a komunikace.

Před více jak čtyřmi týdny došlo k největší ekologické havárii naší země za poslední roky. Do řeky Bečvy pod Valašským Meziříčím se dostaly kyanidy, které otrávily několik desítek kilometrů toku. Zahynulo přes 40 tun ryb a celý ekosystém se z havárie bude vzpamatovávat minimálně několik let.