Zprávy / Klima
 Je to otázka, které zejména ve Skandinávii patří k dávným záhadám: jak daleko byli schopni před dávnými stoletími doplout Vikingové? A co se stalo s jejich koloniemi, které založili na místě svých „zámořských“ objevů. 
 V lednu se na titulní stránky novin (i Ekolistu) dostala zpráva o tom, že Mexickému zálivu zasaženému katastrofou ropné plošiny Deepwater Horizon bezmála zázračně pomohly bakterie, které s překvapivou rychlostí rozložily ropné produkty znečišťující vodu.
Vědecký článek přinesl respektovaný časopis Science – a ten samý dnes přináší text, který závěry této studie zpochybňuje a konstatuje, že účinek bakterií nebyl jednoznačně prokázán. 
 Které projevy klimatických změn lidé nejvíce pocítí? Klimatologové by mezi ně nesporně zahrnuli stoupání moří. Jednotlivé prognózy se sice liší v tom, o kolik se hladiny v příštích desítkách let zvednou, všechny se však shodují, že to bude změna zásadní. Bylo by tedy logické očekávat, že potenciální „oběti“ nárůstů hladin se na tyto dramatické změny chystají a neplánují mohutné obranné kroky. 
 Česká společnost si oblíbila ochranu životního prostředí - třídí odpady, kupuje úsporné zářivky a přemýšlí o změnách klimatu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění společnosti Ipsos Tambor. Lidé dokonce vyjadřují ochotu méně jezdit auty nebo zaplatit víc za ekologičtější výrobek. Jedna jistota zůstává neměnná a to důvěra v bezpečnost jaderné energetiky. 
 Slovo adaptace je stále modernější. Tváří tvář klimatickým změnám se stále více lidí ptá: dokáže se lidstvo adaptovat na řadu změn, které nastanou? A jak to „zvládnout“ různé druhy rostlina a živočichů? Právě na to se snaží odpovědět autoři nové studie otištěné v posledním čísle časopisu Ecology Letters. 
 Od Vatikánu většinou lidé očekávají výzvy jiného charakteru, než varování před dopady klimatických změn. Přesto se to nyní stalo. Skupina špičkových světových klimatologů v těchto dnech představila studii o tání ledovců, kterou zadala Papežská akademie věd, tedy významná vědecká instituce spadající přímo pod papeže. Právě jemu bude nyní dokument prezentován. 
 Klimatologové se schodují, že klimatické změny přinesou v příštích desítkách let častější projevy extrémního počasí. Ale jak dramatické budou například dopady vln veder na lidské zdraví? Právě to se nyní pokusili namodelovat američtí vědci. 
 Program Zelená úsporám skončí na konci roku 2012. Podobný program by ale mohl začít fungovat hned poté, co začnou proudit peníze z prodeje evropských emisních povolenek po roce 2013. "Konkrétní úvahy o pokračování programu Zelená úsporám budou na pořadu dne až po té, co se vyřeší problémy současného systému," říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Nejdříve je potřeba vyplatit slíbené dotace soukromým majitelům a potom veřejným budovám. Sám by si ale nějaké pokračování programu přál. 
 Česko tento týden navštívil Michael Reynolds. Americký architekt je známý především svými netradičními budovami z použitých PET lahví, plechovek, pneumatik nebo skleněného odpadu. Pražský magistrát by byl rád, kdyby další z jeho unikátních energeticky soběstačných domů vznikl i v Praze. 
 Mezinárodní skupině aktivistů z Greenpeace se nelíbí, že sociální síť Facebook používá pro napájení datových center a dalších operací energii získanou z fosilních zdrojů, resp. z uhlí, informuje deník The Times of India. 
 Podle španělských lesníků a odborníků z papírenského průmyslu výroba papíru nezpůsobuje ničení lesů. Je to tím, že se pro tento účel používá dřevo pouze ze stromů pěstovaných za tímto konkrétním účelem, především z rychle rostoucích druhů, například blahovičníků a borovic, informuje server Elespectador.com. 
 Planeta se zjevně dokáže vyrovnat s prudkým nárůstem koncentrací oxidu uhličitého mnohem rychleji, než zatím předpokládají modely klimatologů. Vědecký tým americké Purdue University zkoumal jednu z velkých „klimatických změn“ minulosti z doby před 56 miliony let, kdy se globální teploty zvedly asi o pět stupňů Celsia. 
 Tající ledovce v polárních oblastech „vysílají“ do světových oceánů obrovské masy vody – to je známý fakt. Až dosud se předpokládalo, že hlavních zdrojem těchto mas je odtávání v oblasti Antarktidy a Grónska. Nyní se však ukázalo, že existuje i další velmi zásadní oblast: ostrovy a ostrůvky v kanadské Arktidě. 
22.4.2011 10:42 | PRAHA
(Ecomonitor)
 Sdružení Záchrana krajiny využilo loňskou solární vlnu, při které si blokováním výstavby elektráren mohli prostřednici dohod vydělat až desítky milionů korun, píše dnešní Mladá fronta Dnes. V rámci stavebního řízení nejdříve blokovalo výstavbu a pak za peníze, které inkasoval zprostředkovatel, od svých námitek upustilo. MF Dnes zdokumentovala pět takových případů. 
 Správná „dieta“ pro krávy a ovce vede k nižším emisím skleníkových plynů. Vyplývá to z výzkumu, který zadalo britské ministerstvo pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova (DEFRA), informuje server PlanetArk. 
 V programu Zelená úsporám chybí 8 miliard korun. Oznámil to včera ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) a představil svou strategii, kde téměř celou chybějící sumu získat. I tak ale hrozí, že se na některé žadatele nedostane.

 Od loňského ledna jezdí v centru Prahy minibus na elektrický pohon. Kromě nesporných výhod, jako je šetrnost k životnímu prostředí, má však tento vůz i nevýhody. Jednou z nich je častá poruchovost. Souvisí to s elektromotorem, který vůz pohání? 
 Prahu navštívil 11. dubna při příležitosti zahájení projektu Praha elektromobilní dobrodruh Louis Palmer, který se v roce 2007 vydal na cestu kolem světa. Po roce a půl dojel se svým vozem Solar Taxi na alternativní pohon do cíle. Nebyl to ale konec, byl to začátek, prohlásil Palmer. 
 Ledového pokryvu Arktidy ubývá, v lednu bylo podle amerických vědců naměřeny nové rekordně nízké úrovně zamrzlých ploch. A klimatologové se tedy snaží ve svých modelech vypořádat se znepokojivou otázkou: Jak velký dopad může mít přísun této nově roztáté vody na klima a především mořské proudění? Jejich závěr zní: Dopady mohou být opravdu dramatické. 
 Zkušenost s jadernou nehodu v japonské Fukušimě může zdražit výstavbu nových jaderných reaktorů na celém světě. Náklady na další zvyšování bezpečnosti, ale i problémy se změnami klimatu, mohou zvýšit cenu jaderné technologie natolik, že se zkrátka nevyplatí. Shodli se na tom účastníci debaty, která se měla věnovat dostavbě Temelína 
 Pátým rokem funguje Evropský systém emisního obchodování (EU ETS). Jeho účelem je snižovat emise CO2. Skutečně se tak děje? Ekolist.cz se na ti zeptal zástupců průmyslu, soukromých firem, nevládních organizací a státní správy. 
 „Myslím, že šance na dosažení ucelené, právně závazné dohody (na jednáních) v Durbanu je spíše mizivá,“ uvedl minulý týden Artur Runge-Metzger, ředitel odboru Evropské komise, který má na starosti mimo jiné mezinárodní vyjednávání klimatických dohod a přípravu klimatických strategií EU. V jihoafrickém Durbanu by se na konci letošního roku měli politici znovu pokusit dohodnout pod patronací OSN na mezinárodní smlouvě, která by nahradila Kjótský protokol omezující vypouštění emisí skleníkových plynů, jehož platnost skončí v roce 2012. 
 Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje prolomit územní limity těžby, které dvacet let chrání ložiska hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Důvodem je nedostatek energetické suroviny pro teplárny, hnědé uhlí podle ministerstva nemůže nahradit ani biomasa, ani zemní plyn. Prolomení limitů se nelíbí ochráncům životního prostředí, ale ani Věcem veřejným (VV). Pokud by vláda měla o prolomení hlasovat, využijí prý VV právo veta.

 Tři čtvrtiny Čechů kupují balenou vodu, ač mají k vodě z vodovou pozitivní vztah. Vyplývá to z výzkumu zveřejněném agenturou Synovate, který vznikl v rámci projektu Česko pije vodovodu. A přestože by čtyři pětiny zákazníků vodu z kohoutku v restauraci uvítali, obsluhu o ní nepožádají. 
 Loňská vlna horkého počasí v Rusku a východní Evropě byla podle nové vědecké studie mimořádnější, než se původně zdálo. Vědecký časopis Science ve svém dnešním čísle citoval vědce, podle nichž je opakování takových vln velmi nepravděpodobné po několik desítek let a nejspíš nepřijde dříve než v druhé poloviny 21. století. 
 Každého 5. června, kdy je vyhlášen Světový den životního prostředí, se v Peruánském regionu Cuzca na chvíli zastaví automobilový provoz. Řidiči automobilů na dobu deseti minut vypnou své motory, aby tak přispěli ke zmírnění dopadů klimatických změn, a tak i k ochraně planety, informuje server Andina.com. 
 Během minulého týdne Evropská komise představila Plán přechodu ke konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050. Dokument přijel do Prahy představit jeden z tvůrců, Němec Torsten Wöllert z Generálního ředitelství pro oblast klimatu Evropské komise. 
 Brazílie je od roku 2000 největším vývozcem hovězího masa na světě. Důsledky tohoto ekonomického primátu se však nepřímo podílejí i na odlesňování Amazonie a produkcí CO2 přispívají ke klimatickým změnám, píše server ScienceDaily. 
 Česká republika se v přístupové smlouvě k EU zavázala, že v roce 2010 budou mít obnovitelné zdroje (OZE) osmi procentní podíl na spotřebě elektrické energie. Zdá se, že ČR tento indikativní cíl splnila.

 Žadatel, který splnil všechny požadavky programu Zelená úsporám, ale kvůli úřední chybě mu hrozí, že dotaci nedostane, se chce se státem soudit. Dnes o tom informoval Český rozhlas Radiožurnál. 
|
|