Nechtěl jsem v těchto pohnutých dnech blogovat, protože bloguji o změně klimatu a na stole jsou aktuálně podstatně důležitější věci. Šíření epidemie, zdraví nás všech a, přiznejme si to, zajištění zásobování a nouzového stavu naší ekonomiky. Ne všichni se chovají tak jako já a můžeme tedy číst články o dobrodiní COVID-19, protože klesly emise nejen skleníkových plynů, ale i dalších škodlivin. Ano, to je super, ale vděčnost necítím. Situace před pár týdny v Číně, dnes v Itálii a zítra někde jinde, byla a je natolik vážná, že i ty skleníkové plyny považuji za menší zlo. Lze však najít články a vystoupení i opačná, která nám říkají, že tlak na snižování emisí bude muset ustoupit před nezbytným zotavením ekonomiky.

Také často slýcháte, že zatímco Evropa jde po krku uhlí a utápí biliony v obnovitelných zdrojích, tak Čína, Indie či USA se smějí a sází na uhlí? Tak nositele těchto názoů odkažte na nejnovější globální statistiku k výrobě elektřiny (Global Electricity Review), která obsahuje nejen aktuální údaje za rok 2019, ale také trendy.

V posledních dnech, týdnech a měsících, díky různým mediálním zjednodušením, dochází snad každému, že je s našimi lesy něco v nepořádku. A snad každý souhlasí s tím, že by společnost, tedy stát měl vlastníkům lesů a lesním hospodářům v těžké situaci nějak pomoci. Ale jak? Co by měl stát podporovat? Měl by přispívat na okamžitou finanční situaci vlastníků lesů a tím vlastně vytvářet budoucí problémy? Anebo by měl podporovat to, co chce a potřebuje celá společnost? Neměl by veřejné prostředky vynakládat především na naplnění veřejného zájmu na plnění funkcí lesů a především na to, aby se podobná kritická situace už v budoucnu neopakovala? (Anebo aspoň jsme proti tomu udělali, co jsme věděli a udělat mohli). Projděme si zatím poskytované podpory na hospodaření v lesích.

Otevřená výzva ministrům životního prostředí a zemědělství a jejich odpovědným náměstkům: Pokus o zastavení kůrovcové gradace kácením v NPR Boubín zničí rezervaci, ale lesy v okolí nezachrání.

Téměř 300 hektarů oplocených lesních pozemků v údolí řeky Moravice by mělo být již brzy uzavřeno pro návštěvníky lesů mezi Hradcem nad Moravicí a Vítkovem. Příjemce miliardových státních zakázek Jindřich Grosser zde chce bez přítomnosti turistů a houbařů nerušeně provozovat intenzivní lov nepůvodních druhů býložravé zvěře. Přitom právě nyní, v době celostátní karantény, se ukazuje, jak důležitý je volný přístup do přírody pro širokou veřejnost.

Je dnes klima a změna klimatu tématem číslo jedna, jak se někdy můžeme dočíst? Může se to zdát, ale není tomu tak. I dříve se o klimatu mluvilo, vždy však jen krátce po velkých vedrech, po povodni nebo po vichřici. Že má lidstvo se změnou klimatu problém, který by mělo řešit, není nijak nová informace. Vědecké výstupy jsou k dispozici minimálně od vydání první zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) v r. 1990. Dnes se ukazuje, že původní scénáře IPCC byly příliš optimistické. Aktuální situace je vmnoha ohledech horší, než vědci ještě před nemnoha lety předpokládali, ale emise skleníkových plynů a degradace lesů pokračují. Tak nevypadají výsledky řešení problému, který by byl prioritním tématem pro lidstvo.

Zpráva o letadlech duchů, která křižují zbůhdarma Evropu jen, aby jejich provozovatelé nepřišli o vzácné sloty v letovém prostoru, zapůsobila jako červený poplach.

V Česku chybí cca 3/4 milionu tun roční kapacity spaloven směsného komunálního odpadu (SKO), tj. odpadu zbylého po separaci plastů, papíru, skla, kovů, bioodpadů atd. Pro celou republiku máme zatím spalovny pouze čtyři - v Praze, Brně, Liberci a Chotíkově u Plzně a rok zákonného ukončení skládkování neupraveného SKO se nezadržitelně blíží, a to i pokud by ho aktuální vládní legislativní návrh posunul z roku 2024 na 2030.

V našem krásném městě se používají k hubení plevele a ošetřování veřejné zeleně látky, které ohrožují zdraví lidí a zvířat a také znamenají obrovskou zátěž pro životní prostředí. Tyto látky obsahují glyfosáty. Glyfosát je nadužívaný herbicid a účinná složka produktu Roundup. Je to látka, která se svojí strukturou podobá bojové látce. V některých státech je již zakázaný. Prokazatelně způsobuje rakovinová onemocnění a nachází se v potravinách, mléce, vodě a v našich tělech. Je příčinou vymírání mnoha organismů žijících ve volné krajině, ale i ve městech. V zemědělství i v zahrádkářství není nenahraditelný.

Některé efekty koronaviru jsou zjevné. Klesá spotřeba ropy, klesá produkce CO2. Klesá zahraniční obchod, padají ceny akcií, začíná být patrné, že žádná země světa není nastavena na soběstačnost. A tak se epidemie koronaviru ukazuje jako zajímavý test našeho globálního systému.