Klimatické konference COP21 v Paříži se účastní i delegace Tibetu. Vede ji ministryně pro informace a mezinárodní vztahy Tibetské exilové vlády Dicki Choeyang. Delegace přijela do Paříže s žádostí, aby světové společenství uznalo význam Tibetu v ochraně klimatu. Ten byl podle zástupců delegace až doposud podceňován. Pozornost vědy i světového společenství se soustředila na oba póly naši planety, Arktidu a Antarktidu. Třetí pól – Tibetská náhorní plošina a Himalájské ledovce – zůstal v pozadí.

Nový text dohody o ochraně klimatu, který vzniká v Paříži, se sice každých pár desítek hodin mění, nicméně jedno začíná být jasné. Bez ohledu na konečné znění textu, pařížská dohoda posouvá nejdůležitější povinnosti spojené se snižováním emisí na rozhodnutí jednotlivých států. V tom by měl být hlavní rozdíl od současného systému Kjótského protokolu. Důvodem je obava z krachu, ke kterému dospěla jednání v Kodani.

Ministr životního prostředí Richard Brabec vystoupil na konferenci COP21 v Paříži, v jejíž druhé polovině se scházejí ministři členských států OSN, aby podpořili mezinárodní vyjednávání nové smlouvy o ochraně klimatu.

Existuje nepřeberné množství mezinárodních dnů něčeho. Některé jsou všeobecně známé (žen, dětí,…), jiné méně. Mezi ty druhé určitě patří 3. prosinec coby Mezinárodní den bez pesticidů.

Pracuju pro výrobce outdoorového oblečení. Základní filosofií našich produktů je kvalita, férový přístup k zákazníkům, zodpovědnost vůči okolí. Takže se postupně snažíme tímto směrem vylepšovat i fungování firmy vevnitř. Jde často o věci, které vidět nejsou, ale mají pro nás jakýsi niterný význam. S majitelem uvažujeme zhruba stylem - férově a čistě podnikám, tak se mi to dříve či později férově a čistě vrací.

Švédský král Carl XVI. Gustaf se trochu nešikovně vyjádřil o koupání ve vaně. To téma je ale dobré, protože se nás týká denně. A některých lidí i několikrát denně.

V každém případě. Klimatické podmínky na Zemi se mění nebývalým tempem. Na vině je naše dlouhodobá závislost na fosilních palivech. Jejich spalováním vzniká obrovské množství emisí skleníkových plynů, jež zachycují teplo, které by se jinak vyzářilo do vesmíru. Změna klimatu už dnes ovlivňuje životy stovek milionů lidí, převážně negativně. Nedohodnou-li se vlády, byznys, církve a další aktéři na společném postupu, hrozí, že možnosti naší a zejména příštích generací přizpůsobit se probíhajícím změnám budou výrazně omezené. O podobě mezinárodního režimu na ochranu klimatu budou v Paříži po dva prosincové týdny jednat desítky tisíc zástupců zemí z celého světa. Co je v sázce a proč by to tentokrát mohlo dopadnout dobře? A jak konferenci ovlivní teroristické útoky z 13. listopadu?

Palmový olej, respektive olej z palmy olejné (Elaeis guineensis) patří mezi nejběžnější a na trhu nejdostupnější rostlinné oleje. Nikomu na smažení, fritování a pečení s pomocí tohoto na výsost skvělého kuchyňského oleje nepřišlo nic divného, než se před třemi měsíci celá jihovýchodní Asie zahalila do dusivého dýmu požárů. Teď o něm ví už každý. Ale tím se řešení indonéského problému ani o krok nepřiblížilo. Palmový olej je totiž prakticky všude kolem nás, ve všech poživatinách, kosmetice i „eko“ bio-palivech. Jaké je tedy řešení současné "olejové" krize?

Ani ne před měsícem jsem psal o tažení některých českých politiků proti „tržním deformacím“, a jak tento bohulibý cíl chtějí využít ke snížení podpory elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů (OZE). Nyní se podívejme na spojitost mezi deformacemi na trhu s elektřinou a jadernou energetikou. Opět očima některých českých politiků a úředníků, například odstupujícího náměstka ministra průmyslu a obchodu Pavla Šolce.

Před zhruba čtyřiceti lety dostal sociolog Riley E. Dunlap skvělý nápad, jak zjistit, jestli lidi zajímá životní prostředí, nebo ne. Obešel několik členů tehdy se rodícího ekologického hnutí a vyptával se na jejich názory. Z nich pak sestavil sadu názorů, kterou označil jako „nové ekologické paradigma“ a kterou odlišil od názorů většinové veřejnosti, „dominantního sociálního paradigmatu“.