V pondělí 11. února byla v rámci trialogu Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady přijata provizorní dohoda revize Obecného potravinového práva v EU. Byl jsem jejím stínovým zpravodajem za frakci Socialistů a demokratů. Byla to právě tato frakce, která požádala na plenárním hlasování o mandát k vyjednávání s Radou poté, co se ho zpravodajka z Evropské lidové strany rozhodla zablokovat. Dohodu z trialogu má Evropský parlament stvrdit na plenárním hlasování v březnu.

Když jsem poprvé četl návrh programového prohlášení vlády, zaujaly mne hlavně kapitoly Doprava, Zemědělství a Životní prostředí. Tyto jsem dodneška četl několikrát, ale ať dělám, co dělám, nejde mi do hlavy, jak to vláda chce udělat. V těchto třech kapitolách totiž podle mne jedna kapitola mlátí druhou, další třetí, a všechny dohromady jsou myslím tak, jak je to psáno, zmatečné. Proč si to myslím?

Byla jsem požádána o krátký komentář události, která prý pod titulkem „Pes české majitelky v Rakousku u sjezdovky ulovil srnu“ plní sociální sítě.

Své odmítavé stanovisko k výstavbě plavebního stupně Děčín (PSD) zveřejnila Komise pro životní prostředí AVČR poměrně nedávno a to v dubnu 2016. V něm konstatovala, že snahy o výstavbu PSD jsou problematické z ekonomického i environmentálního hlediska. Z ekonomického hlediska ohrožuje vklad veřejných prostředků do tohoto projektu jejich velmi pravděpodobná nenávratnost, z ekologického hlediska pak hrozí znásobení společenských škod nevratným poškozením dotčených jedinečných pobřežních ekosystémů Labe, jejichž zničení nelze na území ČR nijak ekologicky kompenzovat.

Videozáznam ulovení srny psem české majitelky v lyžařském areálu v Rakousku je bezpochyby dramatický. Na druhé straně však v televizi sledujeme bez velkého vzrušení přírodovědné dokumenty z Afriky, kde jsou zachyceny mnohem dramatičtější snímky velkých lovících predátorů. Ti trhají ještě živé antilopy nebo dlouho odolávající buvoly.

Při letmém přehlédnutí nás článek Petry Vávrové vyloženě potěšil. Konečně někdo z praxe píše, že pastevečtí psi jsou důležití a vysvětluje různá úskalí jejich využití. Podrobné přečtení přineslo přinejmenším zklamání.

Není nad to, vyrazit na lyžích nebo sněžnicích někam na hřebeny Krkonoš, daleko od přecpaných a vydřených sjezdovek. Hřebeny místního národního parku jsou zárukou téměř nedotčené krajiny připomínající skandinávskou tundru. Proto se Krkonoše zdají na takové dobrodružství přímo ideální. Má to ale jedno ALE...

To, že pes ulovil srnu, není nic nového pod sluncem. Proto také volně pobíhající psi (kteří nejsou pod kontrolou majitele a nemají náhubek) jsou známým problémem a je možné je za určitých podmínek střelit.

O 2,7 miliardy by příští rok měla přijít Nová zelená úsporám, mezi veřejností velmi populární program, ze kterého se platí výměny špinavých zdrojů energie za čisté a opatření, která snižují spotřebu energie v budovách. To je snížení dostupných dotací o více než 40 % a v praxi to bude znamenat, že 6 až 13 tisíc rodin příští rok nedostane podporu na výměnu špinavého kotle za kotel na biomasu, tepelné čerpadlo či na pořízení fotovoltaických a solárních panelů na výrobu vlastní, čisté energie a teplé vody. Další tisíce domácností by nedostaly podporu na zateplování, výměnu oken a další opatření, která snižují spotřebu energie v budovách.

Vývoj v Německu dost dramaticky mění názory českých zelených aktivistů na vývoj energetiky v Evropě. Velice pěkně je to vidět na nedávném článku publikovaném známým propagátorem fotovoltaiky a protijaderným bojovník Milanem Smržem.