Půda je největší zásobárnou uhlíku na souši. Česku zatím ale chybí nástroje k tomu, jak její potenciál využít. V Litomyšli jsem o tom diskutoval s největšími kapacitami na půdní ekologii v ČR - profesorem Janem Frouzem, docentem Vítem Penížkem a docentem Vladimírem Smutným. O co jde?

Je to každý rok stejné. Ve volné přírodě relativní klid. Ptáci si najdou klidné místo a začnou hnízdit. Pak přijdou Velikonocéé! A les se zaplní milionem lidí.

Ministerstvo zemědělství nyní spouští příjem jednotné žádosti pro letošní rok, kterou je možné podávat jak na přímé platby, tak na neprojektová opatření Společné zemědělské politiky Evropské unie 2023-2027. Nicméně je třeba zdůraznit, že stále nebyly vyplaceny dotační podpory v rámci jednotné žádosti za loňský rok.

Nastal čas. Sloni indičtí Max a Rudi už nejsou malá slůňata. V sobotu jsme se s nimi v Zoo Praha loučili. Přiblížili se dospělosti a během jara se vydají do svých nových domovů, nejprve Rudi do Itálie a poté Max do Belgie.

Aneb Když nám veřejnoprávní, ani jiná média nenalijí čistého vína, pojďme si to říct přímo mezi sebou a bez příkras: Současné krásné extrémní počasí není náhodnou událostí, ale projevem změny klimatu, kterou dávají do pohybu různé faktory.

„Nikým nevyžádané, matoucí a naprosto zbytečné změny zavedených českých jmen“ mnoha ptačích druhů se táhnou českým ptačím názvoslovím jak pověstná červená nit několik posledních desetiletí. Začátkem prosince loňského roku jsem tedy podal s podporou desítek kolegů, kteří se k mé kritice souhlasně vyjádřili na Facebooku i v osobních debatách, stížnost na činnost Názvoslovné komise (viz také názor vedoucí Ornitologická stanice, ORNIS). Výbor České společnosti ornitologické přislíbil se stížností zabývat. Na konkrétní návrhy a dotazy ze stížnosti však ani po čtyřech měsících (!) nedošla žádná konkrétní odpověď, ani veřejná, ani soukromá, ani od Názvoslovné komise ČSO, ani od Výboru ČSO (jak je ostatně patrné i z diskuze pod článkem). Tím se jen opakuje způsob „komunikace“, kterým Názvoslovná komise proslula: naprosté ignorování jakýchkoli konstruktivních návrhů.

Aneb jak jedno rozhodnutí manažerů mohlo ročně ušetřit emise CO2 odpovídající produkci domácností v obci Xaverov.

V rámci strategie za umenšení podílu sýkory koňadry v ptačích budkách byl otestován typ „šoupálkovník“, tj. budka se vstupem otočeným ke kmeni. Vyřeší se tím i eliminace plenění budky většinou predátorů (kuna, mýval, sojka, strakapoud), kromě plchů a myšic. Otvor na konci tunýlku vedoucího podél kmene s kolmým odbočením dozadu a dolů jim znemožní do relativně malého hnízdního prostoru dosáhnout tlapkou.

Do 31. 5. je možné posílat svoje připomínky k návrhu nového rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělání. Dokument mimo jiné vymezuje, jak by měla v následujících desetiletích na školách vypadat environmentální výchova: co by se žáci měli učit a jak.

27. března proběhl na Ministerstvu životního prostředí kulatý stůl se zástupci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve věci plánovaného vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Za SVOL byli jednáním pověřeni Robin Ambrož, ředitel Lesní správy Zbiroh, a Martin Fojt, správce Kolowratského majetku. Stanovisko SVOL k vyhlášení NP Křivoklátsko zůstává negativní.