Zprávy / Afrika
Poptávka po vhodné půdě, na které se dají pěstovat potraviny, biopaliva nebo dřevo, překračuje výměru, která je v současnosti na Zemi k dispozici. Z toho důvodu hrozí zničení lesním porostům na celém světě. Podle organizace Rights and Resources Initiative (RRI) jen polovinu nové půdy, kterou budou chtít lidé do roku 2030 využívat, je možné získat bez zásahů do tropických pralesů, píše internetové zpravodajství BBC. 
Klimatické změny mohou snížit produkci kukuřice v Jižní Africe během patnácti až dvaceti let až o pětinu. Důvodem jsou velká sucha, která sužují západ zěmě, zatímco východní oblasti jsou vystaveny častějším bouřím. Na zasedání nejbohatších států světa G8 to prohlásil jihoafrický ministr životního prostředí, píše agentura Reuters.
Portulacaria afra je rostlina s neobyčejnými vlastnostmi, ve velké míře totiž pohlcuje CO2. Vědci se domnívají, že právě tato rostlina může sehrát významnou roli při obchodování s uhlíkovými kredity, píše Mail & Guardian Online.
Klimatické změny se vážně dotýkají oblasti Sahelu. Výkyvy teplot mají negativní vliv na celý ekosystém. V důsledku období značného sucha a následných dešťů půda degraduje. To přináší obyvatelům oblasti problémy se zajišťováním obživy. Velká vedra navíc nahrávají výskytu epidemií, napsal server AllAfrica.com.
Čtyři nigerijští vesničané a jedna environmentální organizace se snaží přimět nizozemskou ropnou společnost Shell k převzetí zodpovědnosti za poškozování životního prostředí v Nigérii. Pokud se jim to nepodaří, chtějí společnost zažalovat u nizozemského soudu. Zprávu o tom přinesl server All Africa.
Afrika se potýká s potravinovou krizí. Podle bývalého generálního tajemníka OSN Kofiho Annana může krizi zažehnat jen zelená revoluce. Jihoafrický politický analytik Moeletsi Mbeki je však jiného názoru - Afrika podle něj potřebuje změnu vlastnických práv ve vztahu k půdě, napsal minulý týden server BBC.
Raketový růst cen potravin způsobuje problémy s výživou v nejchudších zemích světa. Podle ředitele Světové banky Roberta Zoellicka dnešní růst cen potravin zcela zničí pozitivní dopady programu na snižování chudoby ve světě za posledních sedm let, píše deník Guardian.
Ve Velké Británii roste poptávka po biopalivech a společnosti se ji snaží uspokojit. Mumias Sugar Company se sídlem v Keni se z tohoto důvodu rozhodla pěstovat cukrovou třtinu v oblasti delty řeky Tana. Tento záměr ale může mít pro daný ekosystém obrovský negativní důsledek - snížení biodiverzity. Odborníci varují, že pokud společnost zahájí v deltě pěstování cukrové třtiny, může se celá oblast brzy proměnit v ekologickou poušť, napsal The Observer.
Hlavní příčinou zvyšování migrace v subsaharské Africe jsou klimatické změny. Následky klimatických změn a migrace pak podle odborníků nesou zejména ženy, píše server Huliq.com.
Súdánská milice Janjaweed pozabíjela v Čadu stovku slonů během jediného odpoledne, v Keni zabili somálští bojovníci během přestřelky čtyři strážce stovky kilometrů od hranice Somálska a v Demokratické republice Kongo se sloní kly staly dobrým zbožím, kterým svůj rozpočet vylepšují vzbouřenci. Slonovina se v Africe stává zdrojem financí pro ozbrojené jednotky a nahrazuje tak dřívější "krvavé diamanty", píše deník Independent.
Motýli v pražských rezervacích jsou ohroženi méně než motýli v rezervacích v zemědělské krajině. K tomuto závěru dospěli odborníci z pražské Přírodovědecké fakulty UK, Přírodovědecké fakulty JČU a Entomologického ústavu AV ČR v Českých Budějovicích. "Motýlů ale výrazně ubylo i v Praze a rozhodně nemají vyhráno. Je bezpodmínečně nutné na bývalých pastvinách a skalnatých stráních vymýtit porosty nepůvodních a náletových dřevin. Vyčištěné plochy pak v žádném případě znovu nezalesňovat," řekl Ekolistu Tomáš Kadlec, hlavní autor studie, která vyjde tento pátek v časopise Landscape and Urban Planning. "Jinak budou motýli vymírat dál."
Vysoký představitel pro zahraniční politiku Evropské unie Javier Solana a komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrero-Waldnerová varovali, že v budoucnu bude EU v důsledku globálních změn klimatu pravděpodobně čelit velkému přílivu environmentálních uprchlíků. Zprávu o tom přinesl deník The Guardian.
Když v loňském roce zasáhly Indii ničivé povodně, pocházela více než polovina obětí z nejnižší kasty nedotknutelných neboli Dalitů. Obrovské sucho v Keni zasáhlo nejvíce nejchudší pastevce na severu země; Samiové - obyvatelé arktické části Norska - zase trpí tím, že stáda jejich sobů nemají co žrát, protože teplé deště ničí jejich původní pastviny. Klimatické změny na celém světě nejvíce zasahují nejchudší obyvatele a lidi na okraji společnosti, píše deník The Independent.
Zákaz lovu slonů v Africe byl před deseti lety obrovským vítězstvím ochránců zvířat. Na konci února však vláda Jihoafrické republiky rozhodla o odvolání zákazu lovu slonů. Důvodem je jejich příliš úspěšný návrat do volné přírody. Je jich mnoho, jsou hladoví a ničí krajinu, píše deník Guardian.
Stav znečištění druhého největšího jezera na světě se neustále zhoršuje. Státy jižní Afriky tak stojí před naléhavou výzvou – musejí přijmout patřičná opatření k tomu, aby bylo jezero uchráněno před další degradací.
Pokračující masivní odlesňování má dlouhodobý a dalekosáhlý dopad na vodstvo a jeho kvalitu, tvrdí Zimbabwský národní vodohospodářský úřad (ZINWA). Podle jeho mluvčí Marjory Munyongaové však již byl přijat strategický plán, který má zajistit zlepšení situace. Informoval o tom deník The Herald.
21.1.2008 09:52 | PRAHA/WINDHOEK (Namibie)
( Ecomonitor) Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) při Evropské komisi přináší zprávu o lovu lachtanů v Namibii, jíž upozorňuje na nelítostné praktiky přinášející těmto zvířatům obrovské utrpení. Informoval o tom namibijský deník New Age.
V Nigérii se opět rozhořel spor ohledně špatného hospodaření s ekologickými fondy. Senát obvinil vysoce postavené státní představitele, že převedli peníze z ekologických fondů na soukromá konta, napsal server AllAfrica.
Na indonéský ostrov Bali se v první polovině prosince slétly tisícovky politiků a odborníků na klimatické změny, aby se dohodly co dělat, až skončí platnost deset let staré smlouvy z Kjóta. Zasedání Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu ( UNFCCC) ale žádnou jasnou dohodu nepřineslo, po bouřlivých debatách se politici nakonec dohodli na tom, jak bude v dalších měsících dál jednat. Takovému kroku se říká cestovní mapa.
Výrobce mobilních telefonů Nokia oznámil, že hodlá ve Východní Africe vybudovat recyklační centra pro použité mobilní telefony. Firma chce vybírat telefony k recyklaci, případně k opravám, jako součást své ekologické politiky boje proti rostoucímu elektronickému odpadu. To je problém, který se Afriky týká ve velkém měřítku, píše East African Business Week.
Svět spotřebovává více jídla, než je schopen vypěstovat. Ceny potravin mohou v následujících letech výrazně stoupat také kvůli mohutnějšímu pěstování biopaliv a změnám klimatu. Podle studie Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky ( IFPRI) tím svět riskuje budoucí sociální nepokoje, napsala agentura Reuters.
Dnes začíná na indonéském ostrově Bali jednání o budoucí podobě společných kroků proti klimatickým změnám. Dva týdny jednání by měly ukázat cestu, jakou se svět bude chtít vydat po roce 2012, kdy skončí platnost Kjótské dohody. Nedá se předpokládat, že na Bali vznikne závazný text budoucí mezinárodní smlouvy, důležité ale určitě bude, do jaké míry se podaří do hry vtáhnout USA a mohutné ekonomiky Číny a Indie. A také zda se Evropské unii podaří potvrdit svoji představu světového klimatického četníka.
Rozpočítají-li se emise skleníkových plynů z elektráren na obyvatele, dopadnou nejhůř Australané, napsal deník Guardian. Každý obyvatel nejmenšího
kontinentu tak za rok "vyprodukuje" téměř 11 tun oxidu uhličitého z elektráren.
Afrika je zapomenutý kontinent z hlediska boje proti změnám klimatu. Podle vysokého úředníka OSN potřebuje pomoc především s projekty, které by měly zabránit nedostatku vody a snižování zemědělské produkce, píše agentura Reuters.
Velká většina vědců a politiků považuje klimatické změny za jeden z největších problémů současného světa. Shodují se i v tom, že hlavní příčinou změn je člověk a jeho aktivita. Jiní vědci i politici tvrdí, že změna klimatu je jen nafouknutá bublina, která navíc nemá s lidskou činností nic společného. Jak fenomén klimatu zpracovává současná kinematografie se rozhodl představit festival Třetí pól, který v pražském kině Aero uspořádal týdeník Respekt ve spolupráci s organizací Econnect.
|
11.8.2020 | Radomír Dohnal
11.2.2010 | Martin Mach Ondřej
13. června 2026 (sobota) 10:00 - 16:00
Den s vombaty
(Festivaly a slavnosti, Praha 7 )
|
