Polsko podalo stížnost na Německo u Evropské komise kvůli tunám německého odpadu, zčásti údajně toxického, dovezeného a uskladněného na nepovolených skládkách po celém Polsku, oznámily podle agentury PAP polské úřady.

V řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně na Karvinsku uhynuly stovky ryb. Šlo asi o dvě procenta populace v řece. Hmotnost uhynulých ryb dosáhla dohromady zhruba jedné tuny, vychází se i z údajů polské strany. Příčinou úhynu bylo pravděpodobně počasí, teď už je situace na místě v pořádku. Odebrané vzorky se budou vyhodnocovat několik dní, řekli mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková a mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jiří Ovečka. Minulý týden podle Ovečky menší množství ryb uhynulo i jinde.

V současnosti nelze zatím určit, zda bude nutné rozšířit těsnící stěnu u hnědouhelného dolu Turów. ČTK to řekl člen expertní skupiny ministerstva životního prostředí (MŽP) Jiří Bruthans z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Na takové vyhodnocení je podle něj příliš brzy. V pondělí představilo MŽP výsledky ročního sledování funkčnosti podzemní stěny, která má chránit českou podzemní vodu před odtokem do dolu. Podle závěrů MŽP stěna těsní a funguje, voda v Česku ale i nadále ubývá.

Středočeský krajský soud dnes definitivně odmítl žalobu společnosti Safe Diesel o odškodnění kvůli takzvané aféře dieselgate. Soudy se tak nároky více než 7000 českých majitelů vozů Volkswagen vybavených naftovými motory se softwarem, jenž manipuloval s emisemi, zabývat nebudou. Odvolací senát potvrdil rozhodnutí soudu v Mladé Boleslavi, podle kterého české právo společnou žalobu prostřednictvím společnosti Safe Diesel nedovoluje.

Úhyn ryb v řece Odře mohl podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) způsobit nedostatek kyslíku v řece. Pro přesné určení příčiny inspekce odebírá vzorky vody i uhynulých ryb. Výsledky by mohly být pravděpodobně ve čtvrtek. ČTK to řekl mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka. Kolik ryb v řece uhynulo, zatím nedokáže odhadnout. Na výsledky rozborů čeká také bohumínská radnice. Její mluvčí Jana Končítková ČTK řekla, že úhyn ryb může souviset s poklesem a následným stoupáním hladiny řeky. V kraji panovalo ještě o víkendu teplé počasí, v pondělí odpoledne se regionem přehnaly bouřky s krupobitím.

Na soutoku řek Odry a Olše ve Slezsku hynou ryby, rozsah a příčina úhynu zatím podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) není známá. O tom, že v řece Odře na české straně hynou ryby, informovala polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová.

Polsko naplňuje dohodu o dole Turów a ta je pro Česko a lidí žijící v blízkosti dolu tím nejlepším možným řešením, uvedl na dotaz ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Předseda vlády tak reagoval na pondělní oznámení České geologické služby (ČGS), že pozitivní efekt stěny, která má chránit spodní vodu před odtokem z českého území do polského dolu, se dosud na české straně hranice neprojevil. Výstavba podzemní stěny je jedním z opatření, které stanovila dohoda mezi českou a polskou vládou podepsaná loni v únoru.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) upravila po desítkách jednání záměr vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok v jihovýchodním cípu země a předala jej ministerstvu životního prostředí (MŽP). To by mělo do konce srpna rozhodnout, zda zahájí oficiální proces vyhlašování CHKO Soutok, uvedla mluvčí AOPK Karolína Šůlová. Pokud nová CHKO vznikne, završí se desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.

Projekt návratu kriticky ohroženého druhu motýla jasoně červenookého do Krkonoš provázejí komplikace. Pokus vypustit tohoto vzácného motýla zatím ztroskotal. Vědci předpokládají, že by nová generace z chovné stanice v Královéhradeckém kraji mohla být vypuštěna do krkonošské přírody o rok později, než se původně předpokládalo, tedy v červnu 2024, řekl předseda Mezinárodní ochranářské skupiny JARO David Číp. Ochranáři na projektu spolupracují se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP).

Přibližně čtvrtina z 2000 stromů, které městský podnik Veřejná zeleň města Brna (VZMB) vysadil od loňského podzimu do letošního léta, nezvládla horké počasí a uhynula. Vysoká intenzita slunečního záření zničila mladé stromy třeba v okolí kampusu nebo ve Wilsonově lese. Správci městské zeleně chtějí ještě více rozšiřovat postupy jako půdní injektáže nebo zálivku s výluhy, které mají kondici rostlin zlepšit. ČTK to řekl ředitel městské firmy Josef Kasala.

Parta tří cizinců si v pondělí v Obřím dole, klidovém území Krkonošského národního parku (KRNAP), kam je zákaz vstupu, rozdělala oheň a plánovala tam tábořit. Každý z nich dostal na místě pokutu 10 000 korun, řekl dnes ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podle něj letos v KRNAP žádný požár ve volné přírodě nezaznamenali. Strážci a lesníci Správy KRNAP nyní věnují kvůli suchu zvýšenou pozornost požárním rizikům.

Británie se bude držet svého plánu a od roku 2030 zakáže prodej aut se spalovacím motorem, přehodnotí ale některé své cíle ohledně uhlíkové stopy obytných budov. V rozhovoru na stanici Times Radio to dnes řekl britský ministr pro místní rozvoj Michael Gove. Vláda podle něj musí myslet na to, kolik její plány budou stát každého jednotlivce.

V první polovině letošního roku bylo v Německu instalováno 331 větrných turbín na pevnině o celkovém výkonu 1565 megawattů (MW). To je o 60 procent více než ve stejném období loňského roku. Uvedly to německý svaz větrné energie BWE a strojírenská skupina VDMA Power Systems, dodaly ale, že pokud chce Německo splnit své cíle pro rok 2030, je potřeba mnohem vyšší kapacita.

Iniciativa Společně pro vodu chce, aby ministerstvo životního prostředí (MŽP) zahájilo jednání s Polskem o zásadním rozšíření a prohloubení podzemní stěny u dolu Turów, případně o omezení těžby u hranic s Českem. Podle iniciativy by mělo MŽP zveřejnit úplná data ze sledování všech českých vrtů v souvislosti s hodnocením funkčnosti těsnicí stěny. Reagovala tak na včerejší zveřejnění výsledků ročního sledování funkčnosti stěny u polského uhelného dolu, z kterého vyplývá, že je stěna podle dohody funkční, odtoku podzemní vody z Česka ale nezabraňuje.

Dotační program Oprav dům po babičce pomůže rodinám, které si rekonstrukci s pomocí programů Nová zelená úsporám (NZÚ) a NZÚ light nemohou dovolit. ČTK to řekl Jan Klusáček z Platformy pro sociální bydlení. Program je podle něj dobře nastavený z hlediska životního prostředí i sociálního. Ministerstvo životního prostředí, které program představilo, je v posledním týdnu kritizováno za rozhazování peněz v době, kdy by se mělo šetřit.

Pražský magistrát poskytne Zoo Praha zhruba sedm milionů korun na takzvané in-situ projekty, tedy projekty na záchranu ohrožených druhů zvířat ve volné přírodě. Rozhodli o tom pražští radní na včerejším jednání. Peníze půjdou z projektu s názvem pětikoruna ze vstupu, ve kterém má být poskytnuto z každého vstupu do pražské zoo pět korun právě na ochranu biodiverzity. Finanční prostředky dá zoo například na projekty jako návrat divokých koní do východního Mongolska nebo na toulavý autobus v Kamerunu.

Ministerstvo zemědělství (MZe) poskytlo více než 840 milionů korun na podporu rybářství v Česku účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy, zvýšit spotřebu sladkovodních ryb v ČR a vytvořit organizace producentů se však nepodařilo. Vyplývá to z výsledků kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která prověřovala, jak s penězi nakládali MZe, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a 11 vybraných příjemců dotací v letech 2014 až 2021. Z operačního programu Rybářství 2014 - 2020 (OP Rybářství) bylo do konce loňského roku podpořeno 888 projektů. Výsledky kontroly sdělil NKÚ v tiskové zprávě. MZe považuje většinu menších výhrad za neodůvodněnou.

Stěna, která má chránit spodní vodu na českém území před vlivem těžby v polském hnědouhelném dole Turów, funguje. Potvrzují to data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně. Hladiny v nejbližších vrtech se zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl dnes novinářům u česko-polské hranice ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale přesto vody dál ubývá. Kdy a zda vůbec se vliv projeví i na českém území, není teď podle Venery možné stanovit. Ekologičtí aktivisté od začátku uvádějí, že je stěna na špatném místě a odtoku vody nezabrání.

Rozsáhlejší požáry v přírodě nebudou v ČR ani celé Evropě nic neobvyklého, řekl na dnešní tiskové konferenci k výročí loňského požáru v Českém Švýcarsku ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj je potřeba ve vztahu k lesním požárům modernizovat postupy i techniku. Zejména hašení leteckými prostředky se loni osvědčilo, proto má ČR na letošní sezonu požárů k dispozici dva pronajaté vrtulníky Black Hawk s vaky o objemu 3000 litrů.

Krajský úřad v Pardubicích zpřísnil emisní limity elektrárny Chvaletice na oxidy dusíku a rtuť. Jsou nižší, než žádala, mírnější za mimořádných stavů. Výjimku z emisních limitů se elektrárně stále nepodařilo získat, úřad proto v rozhodnutí o změně integrovaného povolení použil limity podle takzvaných závěrů o BAT, které platí od srpna roku 2021. ČTK to zjistila z dokumentu v jednotném informačním systému IPCC. Rozhodnutí je pravomocné, elektrárna se proti němu neodvolala. V minulosti uvedla, že pokud emisní výjimku nezíská, hrozilo by i zastavení výroby.

Data o fungování stěny, která má chránit spodní vodu na českém území před vlivem těžby v polském hnědouhelném dole Turów, dnes představí nedaleko česko-polské hranice v Hrádku nad Nisou na Liberecku ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zúčastní se také ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera a zástupci Libereckého kraje. Vybudování stěny bylo jednou z podmínek česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v dole Turów, kterou vlády obou zemí podepsaly loni 3. února.

Dva kruhové plováky s úhlednými řadami solárních panelů umístěné v čínských vodách Žlutého moře, kterými zmítají vlny vysoké až deset metrů, začaly koncem loňského roku vyrábět elektřinu. Plováky umístěné zhruba 30 kilometrů od pobřeží provincie Šan-tung jsou důležitým krokem k dalšímu průlomu v oblasti čisté energie, píše agentura Bloomberg.

Stát možná bude i v příštích třech letech vyplácet rybářům náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni. Prodloužení kompenzací předpokládá poslanecká novela zákona, podle něhož mohou rybáři uplatnit nárok na odškodnění za letošní a uplynulé dva roky. Vláda se k předloze postaví podle podkladů pro středeční schůzi zřejmě neutrálně. Skupina poslanců ze všech sněmovních stran ve zdůvodnění uvedla, že kormorán je kvůli dlouhodobé "neodůvodnitelné ochraně" ze strany EU i členských států stále přemnožený, a není předpoklad, že by se jeho populace v dohledné době snížila. V připomínkovém řízení prodloužení kompenzací odmítlo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek ČTK sdělil, že rybáři dostávají pravidelně na odstřel kormoránů výjimky, a je tedy nesmyslné, aby stát zároveň vyplácel náhradu škody.

Ústecký kraj rok po největším požáru v České republice cílí pomoc na cestovní ruch v Českém Švýcarsku. Žádá obnovu přeshraničních turistických a protipožárních tras mezi Českým a Saským Švýcarskem. Hasičům pomáhal kraj při požáru materiálně i finančně, přispěl také na obnovu techniky. Pro hoteliéry vymyslel ubytovací vouchery. Hejtman Jan Schiller (ANO) a jeho náměstek Jiří Řehák (Spojenci pro kraj) pochválili zlepšení komunikace se správou národního parku, zkritizovali přístup vlády k řešení následků požáru, který hasiči zdolávali v úmorných vedrech 20 dní.

Nechvalně proslulý trh Tomohon na indonéském ostrově Sulawesi přestane prodávat psí a kočičí maso. Na kruté zabíjení zvířat na trhu dlouho upozorňovali aktivisté. V roce 2018 vyzvaly celebrity jako herečka Cameron Diazová či komik Ricky Gervais dopisem indonéského prezidenta, aby obchod s masem psů a koček zakázal, informovala agentura AP.

Edmundova soutěska, skalnatý kaňon řeky Kamenice, zůstane po loňském ničivém požáru v národním parku České Švýcarsko pravděpodobně zavřená i v příštím roce. Starosta obce Hřensko na Děčínsku Zdeněk Pánek (Soutěsky - věc veřejná, věc neprodejná) ČTK řekl, že by k Divoké soutěsce mohla vést pohodlnější cesta. Divoká soutěska je méně navštěvovaná, protože se k ní kvůli svažitému terénu nedostanou třeba někteří senioři nebo rodiny s malými dětmi.

Roklanská chata na Šumavě se letos určitě bourat nebude, řekl včera novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nechá posoudit stav chaty třemi odborníky. Prověří i historii chaty a její vznik. Možné je i to, že by chata byla na jiném místě, uvedl Hladík. Správa Národního parku (NP) Šumava chtěla chatu zbourat, má i demoliční výměr. Hladík také řekl, že jednoznačně podporuje ředitele NP Šumava Pavla Hubeného. Spekulace, že ho odvolá, označil ministr za lživé. Hubený uvedl, že s postojem MŽP souhlasí. Posudky o stavu chaty, jež má Správa NP Šumava, jsou dva roky staré. Chatu správci parku ještě víc zabezpečí, aby se tam nikomu nemohlo nic stát, řekl ředitel.

Zásahy do půdy v přírodní rezervaci v Milovicích na Nymbursku, které provedl nájemce pozemků, podle odborníků z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity nepoškodil přírodu. Středočeský kraj, který pozemky vlastní a pronajímá ochranářské společnosti Česká krajina, tento týden informoval, že Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) zjistila v rezervaci porušení zákona. Mělo k němu dojít neoprávněnými zásahy, například rozhrnutím valu zeminy. Stanoviska obou institucí nepovažují rozhrnutí valu za škodlivá. V tiskové zprávě to dnes uvedl ředitel společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci provozuje, Dalibor Dostál.

Prioritou pro Národní park (NP) Šumava i pro tamní podnikatele je zpřístupnit turistům Luzenské údolí a Modrý sloup. Novinářům to dnes řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na Modrý sloup lidé zatím nemohou. Cesta Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. Otevřená by mohla být podobně jako na německé straně, tedy od poloviny července do poloviny listopadu. Ředitel NP Šumava Pavel Hubený ČTK řekl, že údolí a Modrý sloup by mohly být přístupné za několik let. Populace tetřeva hlušce se Šumavě zvyšuje, řekl ředitel.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) bude při dnešní návštěvě Jihočeského kraje jednat s představiteli Správy Národního parku (NP) Šumava. Navštíví také firmu, která v Českém Krumlově vyrábí součástky pro fotovoltaiku, v Chlumu nad Malší se bude zabývat tématem těžby vltavínů. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.