Vážený předsedo Českomoravské myslivecké jednoty pane Janoto,
jsem zemědělec z Ústeckého kraje a taktéž jsem vlastníkem loveckého lístku, přesto o sobě netvrdím, že jsem myslivec. Jsem vaším bývalým členem, ale po té, jak byla Českomoravská myslivecká jednota v minulosti tunelováná, jsem vaše řady opustil. Myslivosti jsem se začal věnovat před deseti lety na popud mysliveckého spolku, v němž vlastním několik desítek hektarů zemědělské půdy a k dnešnímu dni tu zhruba 120 ha zemědělsky obdělávám, s převahou orné půdy a konvenčním způsobem pěstování zemědělských plodin.

V posledních týdnech dostávám až příliš často otázky, které nemají oporu v reálném světě. Proč je letos taková zima? Proč je v červenci teplota jako v říjnu? Proč pořád jenom prší? Kde máte to 500leté sucho? A může za to hrozné počasí covid?

Je to téměř tři čtvrtě roku, co jsme s Rachel Hogan seděli v její kanceláři v záchranném centru pro primáty v kamerunském Mefou a plánovali výstavbu ubytovacího zařízení pro děti. Ty z vesnic v okolí biosférické rezervace Dja přiváží do Mefou náš Toulavý autobus. Absolvují vzdělávací program, seznámí se s gorilami a pak odjíždějí přenocovat do domu, který pro ně pronajímáme v metropoli Yaoundé. To není příliš praktické, a proto jsme se rozhodli postavit vlastní ubytovnu v místě.

Vláda dostatečně neplní své závazky u ochrany přírody a krajiny, obzvláště opomíjí řešení sucha a povodňových stavů. Potvrdil to dokument vyhodnocující státní politiku životního prostředí za léta 2012-2020, který se v pondělí projednával na vládě. Za Piráty na neuspokojivý stav dlouhodobě poukazujeme, jeho dopady totiž ponesou primárně občané České republiky. Představili jsme například vlastní plán Vodu řešíme teď, který pomáhá bojovat proti extrémním změnám klimatu.

Epidemie koronaviru bohužel přispěla i k tomu, že se pro veřejnost důležité zákony projednávají opět o prázdninách, aby do nich dotčené správní orgány ani veřejnost moc nezasahovaly. Ministryně pro místní rozvoj Dostálová finišuje s přípravou nového stavebního zákona.

Na konci roku 2019 vydala vědecká skupina CLINTEL (Climate Inteligence) světovou klimatickou deklaraci „There is no climate emergency“. Zde na Ekolistu jsem ji v překladu publikoval 13. 6. 2020. Protože se nad touto deklarací strhla rozsáhlá diskuze, a to jak nad jejími odbornými, tak politickými aspekty, navazuji na ni tímto příspěvkem a pokusím se rozebrat jednotlivé body Deklarace detailněji. Protože se k Deklaraci již dříve vyjádřili také odborníci na klimatologii a zástupci IPCC v ČR (například Radim Tolasz), můžeme názory obou stran mezi sebou porovnat a dopátrat se tak toho, kde můžeme hledat vědecký odraz objektivní reality a co jsou jen politické proklamace.

Rok 2021 se zapíše do dějin. Aspoň těch klimatických. Investice do obnovitelných zdrojů by totiž poprvé v historii měly ukousnout největší krajíc z energetiky, a předstihnout tak dosud vedoucí výdaje na těžbu ropy a plynu. Podle prognózy Goldman Sachs by do slunce, větru, biopaliv a dalších zelených zdrojů měla napřesrok jít už čtvrtina všech energetických investic. Během deseti let by jejich hodnota mohla činit 16 bilionů dolarů. Pro srovnání, vloni astronomický schodek státního rozpočtu USA činil oproti tomu „jen“ jeden bilion.

Pokud chceme vzdorovat kritickému suchu a přívalovým dešťům, musíme krajině vrátit schopnost zadržovat vodu. Snaha o opětovné svázání a narovnání koryta Srbického potoka na Domažlicku je dalším odstrašujícím příkladem zastaralého přístupu ke krajině. Dnes jsem se přímo na místě setkala se zemědělcem, který v místě na svém pozemku hospodaří a na tuto skutečnost mě upozornil.

Téměř přesně před rokem, 12. července 2019, krátce po půl jedné odpoledne, měla poslanecká sněmovna ve druhém čtení projednat vládní návrh novely lesního zákona. Záměrem vlády bylo pomoci s nápravou lesů zdecimovaných kůrovcem. Půldruhé hodiny před tím, než ministr Miroslav Toman dostal příležitost novelu na půdě Sněmovny představit, načetla poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová řadu pozměňovacích návrhů včetně toho, který zasáhl do zákona o myslivosti a vyvlastnil majitelům a nájemcům honebních pozemků právo rozhodovat o hospodaření se zvěří.

Důvodem novelizace zákona o myslivosti by měla být ochrana lesních porostů před narůstajícím stavem spárkaté zvěře, která způsobuje neúměrné škody ohryzem a okusem. Současně by měla vést k zabránění vzniku značných škod na zemědělských pozemcích. Množství holin, které neustále přibývají po kalamitních kůrovcových těžbách jehličnatých porostů, a jejich nová výsadba a obnova s sebou přináší požadavek na změnu způsobu hospodaření se zvěří.