Na Blanensku se údajně pohybuje medvědice s mládětem, na možný výskyt šelmy upozornil na webu Šebetova na Blanensku starosta Zdeněk Čížek. Medvědici podle něj spatřila rodina nedaleko oborského rybníka. Starosta ČTK řekl, že zřejmě nešlo o stín či divočáka. Před možným výskytem medvěda na starostův popud varovaly i okolní obce. Na varování před medvědem upozornil blanenský Deník.

Lidé v Brně mohou od září házet do žlutých popelnic na plasty i kovové obaly od potravin. Novinářům to řekl předseda představenstva městské odpadové společnosti SAKO Brno Filip Leder (KDU-ČSL). Separaci umožní dostavba automatické třídicí linky, jejíž součástí jsou separátory kovů. Kromě toho firma sjednotí vzhled kontejnerů. Namísto černých, modrých a žlutých budou všechny černé a odlišovat se budou pouze barvou horního víka. Třetí novinkou je budování oplocených kontejnerových stání, aby byly nádoby schované za ploty z přírodních materiálů a nerušily vzhled ulic.

Nová ředitelka Zoo Brno Radana Dungelová se chce více zaměřit na kvalitu péče o chovaná zvířata. V rozhovoru s ČTK řekla, že každý hned cítí, jestli zvíře žije spokojeně. Prozradila, že v zoo by jednou mohla být průchozí tropická expozice a že Zoo Brno určitě nikdy nebude chovat slony. Dungelová na pozici v tomto týdnu vystřídala Martina Hovorku, který vedl zoo 25 let.

Projekt vědců Mendelovy univerzity v Brně a dalších partnerů pomůže pěstitelům zeleniny zavčas odhalit škodlivé organismy, které způsobují největší ztráty. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

V Podyjí na Znojemsku se i letos mohou zájemci potěšit pohledem na rozsáhlé fialově rozkvetlé plochy vřesu obecného. Jsou ho desítky hektarů v pásu od Znojma až k rakouskému Retzu. Nejlépe dostupný je přímo ze Znojma. Po suchých letech letos kvete obzvlášť pěkně, řekl ředitel Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. Vřes rozkvétá postupně a pokvete zhruba do konce září.

Hodonínská zoo má nové přírůstky - mláďata puštíků brýlatých. Ze tří snesených vajec se vylíhla dvě mláďata. Mladé sovy už je možné vidět ve voliéře, informovala mluvčí zařízení Marie Blahová.

Jeden z nejuznávanějších českých krajinářských architektů Ivar Otruba ve středu zemřel, bylo mu 89 let. Vtisknul podobu brněnským botanickým zahradám, navrhoval a upravoval parky, lázeňské areály, ale také hřbitovy a rodinné zahrady. O úmrtí Otruby informoval Ústav zahradní a krajinářské architektury Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Poslední rozloučení se uskuteční 9. září v brněnském krematoriu.

Brněnská městská společnost SAKO Brno Solar začne v listopadu instalovat dalších 1000 fotovoltaických panelů na střechy osmi městských budov. Podařilo se jí na tyto instalace získat dotace. V plánu je osadit do pěti let 650 střech ve městě panely, a vytvořit tak městskou solární elektrárnu. SAKO Brno Solar je dceřinou firmou odpadové SAKO Brno.

Brněnští radní dnes jmenovali ředitelkou Zoo Brno Radanu Dungelovou. Nahradila Martina Hovorku, který vedl zoo 25 let. Novinářům to řekli zástupci vedení města. Dungelová pracuje v brněnské zoo poslední čtyři roky na pozici vedoucí útvaru mezinárodní spolupráce.

Jihomoravský kraj podal žalobu proti rozhodnutí Českého báňského úřadu, který potvrdil stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. ČTK to řekl hejtmanův náměstek Lukáš Dubec (Piráti). Proti těžbě bojuje kraj i okolní obce kvůli obavám z negativního ovlivnění blízkého zdroje pitné vody nazvaného Bzenec-komplex, který zásobuje přes 100 000 lidí. Společnosti, která usiluje o těžbu, navíc skončila platnost posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Ve vyjádření pro ČTK právní zástupce firmy České štěrkopísky uvedl, že bude pokračovat v povolovacím procesu.

Horké vzorky lávy z islandské sopky Meradalir přivezl do Brna geolog Lukáš Krmíček z Fakulty stavební Vysokého učební technického v Brně (VUT), uvedla mluvčí univerzity Tereza Kadrnožková. Vzorky v sobě nesou informaci, z jakých prvků a v jaké hloubce magma vzniklo. Zdroj islandských magmat může podle Kadrnožkové ležet i ve stokilometrových hloubkách, a proto je to pro vědce jedinečnou možností, jak lze zkoumat zemský plášť.

Děti i dospělí z okolí Brna se stále častěji zapojují do péče o les, který kolem nich roste. Sbírají klestí, sázejí stromy nebo pečují o studánky. Díky tomu si uvědomí, jak je lesnická práce náročná. Vnímají také dlouhověkost lesa, protože většina zasazených stromků svoje zakladatele přežije, uvedl mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají dopady klimatické změny na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží. Vzorky dřeva odebrali dendrochronologové v Norsku, na Islandu, Špicberkách nebo v Grónsku. Ze vzorků budou určovat jednotlivé druhy dřeva, zjišťovat jeho stáří i místo, odkud dřevo připlulo.

Jeden z nejohroženějších savců České republiky se vrátil do Národního parku Podyjí. Poprvé po padesáti letech se na území parku zabydlel kriticky ohrožený sysel obecný. Monitoring, který tu pravidelně provádí Muzeum Karlovy Vary a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, nyní potvrdil, že se zde i rozmnožuje.

Městská odpadová společnost SAKO Brno vyšle v úterý poprvé do ulic auto na svoz odpadu poháněné elektřinou. Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) jde o první popelářský vůz v Česku, který bude jezdit na elektřinu. I když jeho pořizovací cena 12 milionů korun je výrazně vyšší než cena klasického naftového auta, díky levnějšímu provozu se jeho nákup vyplatí, investice se vrátí do několika let. SAKO totiž vyrábí elektřinu a díky osazování vlastních objektů fotovoltaickými panely jí bude vyrábět stále více, řekl Hladík při představení vozu novinářům.

Způsob, jak ošetřit osivo proti nemocem, plísním a škůdcům bez použití chemických přípravků, vyvíjejí vědci z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Do čtyř let chtějí vyvinout nejen metodu, jak osivo ošetřit fyzikálně namísto chemicky, ale také prototyp stroje.

Pastva uherského stepního skotu má už po necelých pěti měsících kýžený pozitivní efekt na biodiverzitu v ptačím parku Kosteliska České společnosti ornitologické (ČSO). Čtyři krávy, které se od poloviny března pasou v parku u Dubňan na Hodonínsku, už stačily výrazně potlačit invazní a rychle se šířící zlatobýl, jak si od nich ornitologové slibovali. Spásáním zároveň vytvářejí skvělé podmínky pro ptáky, kteří sem létají za potravou. Jedná se o bahňáky, husy, dravce a další.

V Moravském krasu chystají informační zákazové značky pro nocování na parkovištích v obytných vozech. Problémy jsou s odpadky, především s těmi z toalet, vysvětlil na webu strážců přírody chráněné krajinné oblasti (CHKO) Antonín Tůma.

Dosud neznámý proces, který ovlivňuje aktivaci některé sady genů při vývoji rostlin, objevili vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Vzhledem k tomu, že nově objevený proces souvisí s produkcí semen, mohl by v budoucnu otevřít nové možnosti pro vývoj plodin lépe uzpůsobených změnám životního prostředí.

Počet psů v útulcích na jihu Moravy je v současné době srovnatelný s obdobím pandemie, zůstávají v nich ale delší dobu. V době pandemie ve srovnání s předchozími lety množství zvířat v útulcích mírně kleslo, byl o ně ale větší zájem a lidé je rychleji adoptovali. Problémy s financemi kvůli narůstající inflaci mají spíš soukromé útulky, které převážně spoléhají na příspěvky od lidí. ČTK to zjistila od zaměstnanců oslovených jihomoravských útulků.

Brněnská zoo má dvě mláďata ohrožené pandy červené. Narodila se sice už v druhé polovině června, stále jsou ale v kritickém období. Návštěvníci je tak zatím vidět nemohou, informovala mluvčí zoo Monika Brindzáková.

Stromům ve městech, které jsou vysazené podél silnic nebo v dlažbě, se snaží pomoci vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Stromy trpí nevhodným složením i utužením půdy v kombinaci se suchem a teplem. Jednou z možností, jak jim pomoci je využití takzvané injektáže, informovala univerzita.

Rybáři ve čtvrtek společně s hasiči dokončili výlov uhynulých ryb z řeky Dyje nad Jamborovým splavem u Podivína. ČTK to řekl předseda Moravského rybářského svazu, pobočného spolku Podivín Petr Švec. Ryby zabil nedostatek kyslíku. První úhyn rybáři zaznamenali v polovině minulého týdne, druhý v neděli ráno. Množství ryb bylo obrovské. Do úterý činilo přes 40 tun, poté už rybáři neměli tolik sil a možností, aby další odhadem desítky tun vytahali z vody ven.

Z Dyje pod Novomlýnskými nádržemi rybáři s hasiči vylovili v minulých dnech zhruba 40 tun ryb, které uhynuly kvůli nedostatku kyslíku. V úterý vylovili poslední leklé ryby nad jezem v Bulharech, řekl ČTK předseda Moravského rybářského svazu, pobočného spolku Rakvice Zdeněk Blabla. Zbylé uhynulé ryby, které ještě ve středu plavaly v Dyji nad Jamborovým jezem před Podivínem na Břeclavsku, by měli hasiči lovit z vody dnes odpoledne a v podvečer. Jde o poslední větší množství ryb, které zůstaly ve vodě po nedělním úhynu pod Novomlýnskými nádržemi kvůli nedostatku kyslíku. Povodí Moravy by mělo ještě během dne zvýšit na dvě až tři hodiny průtok, aby se ryby dostaly přes Jamborův jez dále po proudu, kde je snazší je z vody vytáhnout, řekl dnes ČTK Petr Švec, předseda Moravského rybářského svazu, pobočného spolku Podivín.

Nízké průtoky v řece Moravě omezily plavbu na Baťově kanále, opatření obecné povahy vydala Státní plavební správa. Podle těchto omezení ve chvíli, kdy klesnou průtoky v Moravě pod pět metrů krychlových za vteřinu, omezí se komorovací cyklus. Současně s tím budou smět na hladinu vyplout pouze lodě s ponorem maximálně 60 centimetrů, informoval mluvčí státního podniku Povodí Moravy Petr Chmelař. Povodí je správcem vodní cesty.

Kvůli masivnímu úhynu ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi kvůli nedostatku kyslíku čelí Povodí Moravy trestnímu oznámení, které podle serveru iDnes.cz podal člen Moravského rybářské svazu Marian Bešter. Mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař ČTK řekl, že veškeré manipulace na dolní nádrži a na elektrárně byly v souladu s vedením Moravského rybářského svazu. Předseda svazu Jiří Ryšánek telefonicky nechtěl informaci potvrdit, ani vyvrátit a vyžádal si otázku e-mailem. ČTK pouze řekl, že s Povodím vedení svazu spolupracuje.

Rybáři s hasiči v pondělí odpoledne vytáhli dalších deset tun uhynulých ryb z Dyje v nadjezí u Bulhar na Břeclavsku. Dnes v lovení ryb pokračovali. Úhyn z nedělního rána je tak ještě větší než z poloviny minulého týdne, kdy v úseku za dolní novomlýnskou nádrží až k jezu do Bulhar uhynulo 20 tun ryb. Důvodem je nedostatek kyslíku ve vodě.

Červnové průtoky v řekách, které monitoruje brněnská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), dosáhly 49 procent obvyklého stavu. Pod průměrem byly desátý měsíc po sobě, v květnu byly na 33 procentech. Na blogu brněnských hydrometeorologů o tom informovali Eliška Baráková a Jáchym Brzezina.

U Bulhar na Břeclavsku uhynuly v neděli v Dyji další tuny ryb. Rybáři s dobrovolnými hasiči je budou dnes lovit. Zhruba 20 tun už vylovili po úhynu v minulém týdnu. Podle předsedy Moravského rybářského svazu, pobočného spolku Rakvice Zdeňka Blably uhynuly další tuny ryb v neděli nad ránem opět kvůli nedostatku kyslíku. Podle něj je zřejmá souvislost s tím, že Povodí Moravy nechalo i po úhynu v minulém týdnu puštěnou vodní elektrárnu na Novomlýnských nádržích a kvůli tomu se do vody nedostal dostatek kyslíku, řekl ČTK. Deficit kyslíku podle něj nastává v noci, kdy elektrárna ještě jela. Povodí ji zastavilo až v neděli. Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře je však situace složitější a od prvního úhynu povodí s rybáři komunikuje a upravuje manipulaci na odtoku z dolní nádrže.

Jednou z možností, jak se vyhnout nedostatku potravin, jsou geneticky upravené potraviny. Zmínili to vědci v Brně, kde se sešlo 400 oborníků z celého světa na mezinárodní genetické konferenci u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Podle mnohých se lidstvo bez geneticky upravených plodin neobejde.