Švédská společnost H2 Green Steel AB (H2GS) podepsala sedmiletou smlouvu o dodávkách oceli s jedním z největších dodavatelů automobilového průmyslu ZF Friedrichshafen v hodnotě 1,5 miliardy eur (35,6 miliardy Kč). Dohoda podle nedávného sdělení firmy H2GS pokrývá významný podíl roční poptávky 2,5 milionu tun firmy ZF po oceli. Dodávky oceli s téměř nulovými emisemi by měly být zahájeny v roce 2026.

Kolínská automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic chce do roku 2040 vytvářet nulové emise CO2, do roku 2030 plánuje být uhlíkově neutrální. Chce toho dosáhnout zejména snižováním spotřeby energií, přechodem na bezemisní zdroje a zlepšováním technologií. Technologie na zemní plyn mají nahradit zdroje na vodík a bioplyn. Plánuje na to investice ve výši stovek milionů korun.

Životy čápů a dalších druhů ptáků by měl pomoci ochránit nový metodický pokyn ministerstva životního prostředí (MŽP). Definuje rizikové úseky elektrického vedení a stanoví postup při zviditelnění vodičů tak, aby letící ptáci mohli překážku včas zaregistrovat a dokázali se jí vyhnout. Ministerstvo dokument zveřejnilo ve věstníku, informovalo.

Radioaktivní vodu z jaderné elektrárny Fukušima by mohlo Japonsko začít vypouštět do Tichého oceánu na konci srpna. Napsala to agentura DPA s odvoláním na japonská média, podle nichž 20. srpna zasednou zástupci vlády asijské země, aby rozhodli o přesném termínu.

V Lipně nad Vltavou na Českokrumlovsku začne 5. srpna exteriérová výstava Energie a civilizace, která poukazuje na současnou spotřebu energií. Jejím spoluautorem je archeolog a egyptolog Miroslav Bárta. Lidé s i v okolí hotelu Element budou moci na solárně nasvícených panelech prohlédnout 40 témat, která zobrazují vývoj v průběhu staletí. ČTK o tom informovala mediální zástupkyně projektu Radka K. Martiníková.

Aktivisté z hnutí Greenpeace dnes přikryli černým plátnem fasádu soukromé rezidence britského premiéra Rishiho Sunaka na severu Anglie na protest proti energetické politice jeho vlády. Oznámili to na sociální síti X, dříve známé jako twitter. Akci uspořádali tři dny poté, co Sunak oznámil plán udělit přes stovku nových licencí na těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři.

Evropská unie by měla přijmout opatření k zastavení plýtvání solární energií a omezit záporné ceny, aby podpořila investice. V dopise zaslaném evropské komisařce pro energetiku Kadri Simsonové to uvedlo 17 organizací zabývajících se obnovitelnými zdroji energie. Evropa letos v létě vyprodukuje rekordní množství solární energie a země závislé na uhlí, jako je Polsko a Česká republika, by v době nízké poptávky mohly solární elektrárny vypínat.

Pražský dopravní podnik (DPP) vypsal na jaře tendr s předpokládanou hodnotou 1,5 miliardy korun na nákup až 100 elektrobusů. ČTK o tom informovala mluvčí podniku Aneta Řehková. Vítěz tendru by měl být znám do konce letošního roku, nakupovat elektrobusy chce podnik mezi lety 2025 a 2030. S vítězem DPP uzavře takzvanou rámcovou smlouvu, nebude tak muset nakoupit všechny vozy, ale v případě potřeby pouze část z nich.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ocenil, že prezident Petr Pavel má k ochraně klimatu diametrálně jiný přístup než předchozí dvě hlavy státu Miloš Zeman a Václav Klaus. Řekl to dnes po jednání s Pavlem na Hradě. Při více než hodinové schůzce řešili ochranu klimatu, přírody a krajiny, energetiku, dotační tituly nebo oběhové hospodářství.

Až o čtvrtinu se snížilo vylidňování obcí na severu Čech v oblasti těžby hnědého uhlí, když se po odsíření v 90. letech 20. století zlepšilo tamní životní prostředí. V průzkumu to zjistili odborníci z Národního institutu SYRI, kteří situaci na severu Čech označili za unikátní laboratoř migračních procesů. Oblast zasažená těžbou uhlí v Ústeckém kraji zabírá zhruba 400 kilometrů čtverečních. Jsou tu doly už zavřené, rekultivované i stále funkční. Hnědouhelná ložiska jsou především na Mostecku, Chomutovsku, Lounsku a na Teplicku.

Větší počet dobíjecích a plnicích stanic pro auta na alternativní paliva v celé Evropě mají zajistit nová pravidla, na kterých se minulý týden shodly členské země Evropské unie. Předpis má umožnit odvětví dopravy výrazně snížit uhlíkovou stopu, uvádí prohlášení Rady EU. Společnost KPMG ale upozornila, že Česko není na splnění nových standardů dostatečně připraveno.

Obnova země zničené válkou dává Ukrajině možnost proměnit katastrofu v příležitost. Následky ruské agrese lze využít k tomu, aby země přešla k nezávislosti na fosilních zdrojích a využívala inovativní ekologické technologie, řekl dnes novinářům Petr Kazda, ředitel Nadace Partnerství. Nadace připravila spolu s Jihomoravským krajem pro zástupce ukrajinských samospráv, neziskového sektoru či univerzit stáž, na níž mohli najít inspiraci. Zúčastnilo se jí 15 lidí, kteří si s představiteli obcí a neziskových organizací vyměňovali své zkušenosti, a navštívili firmy, které mohou moderní technologie na Ukrajinu dodávat.

Obec Čeperka na Pardubicku pokračuje ve snaze zabránit výstavbě velké spalovny komunálního odpadu u blízké elektrárny Opatovice. Připravuje změnu územního plánu, která by stavbu znemožnila, dala také návrh na vyhlášení stavební uzávěry, sdělila v červnu ČTK starostka Čeperky Kristina Vosáhlová. Záměr vloni v září odmítli obyvatelé v místním referendu.

Americká společnost Plug Power Inc. hodlá ve Finsku postavit tři závody na výrobu tzv. zeleného vodíku a čpavku pro evropský trh. Hodnota investice má činit zhruba šest miliard USD (132,6 miliardy Kč), oznámila firma.

Británie se bude držet svého plánu a od roku 2030 zakáže prodej aut se spalovacím motorem, přehodnotí ale některé své cíle ohledně uhlíkové stopy obytných budov. V rozhovoru na stanici Times Radio to dnes řekl britský ministr pro místní rozvoj Michael Gove. Vláda podle něj musí myslet na to, kolik její plány budou stát každého jednotlivce.

V první polovině letošního roku bylo v Německu instalováno 331 větrných turbín na pevnině o celkovém výkonu 1565 megawattů (MW). To je o 60 procent více než ve stejném období loňského roku. Uvedly to německý svaz větrné energie BWE a strojírenská skupina VDMA Power Systems, dodaly ale, že pokud chce Německo splnit své cíle pro rok 2030, je potřeba mnohem vyšší kapacita.

Krajský úřad v Pardubicích zpřísnil emisní limity elektrárny Chvaletice na oxidy dusíku a rtuť. Jsou nižší, než žádala, mírnější za mimořádných stavů. Výjimku z emisních limitů se elektrárně stále nepodařilo získat, úřad proto v rozhodnutí o změně integrovaného povolení použil limity podle takzvaných závěrů o BAT, které platí od srpna roku 2021. ČTK to zjistila z dokumentu v jednotném informačním systému IPCC. Rozhodnutí je pravomocné, elektrárna se proti němu neodvolala. V minulosti uvedla, že pokud emisní výjimku nezíská, hrozilo by i zastavení výroby.

Dva kruhové plováky s úhlednými řadami solárních panelů umístěné v čínských vodách Žlutého moře, kterými zmítají vlny vysoké až deset metrů, začaly koncem loňského roku vyrábět elektřinu. Plováky umístěné zhruba 30 kilometrů od pobřeží provincie Šan-tung jsou důležitým krokem k dalšímu průlomu v oblasti čisté energie, píše agentura Bloomberg.

Pracovníci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) provedli během minulého týdne dodatečné inspekce a prohlídky v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně. Nezaznamenali žádnou přítomnost těžké vojenské techniky, výbušnin ani min. Nicméně stále čekají na povolení ke kontrole střechy reaktorových budov, uvedl včera generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi.

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil regulaci umisťování vysokých větrných elektráren v Ústeckém kraji. Vyhověl tak kasační stížnosti skupiny samospráv, lidí a firem, podle kterých krajské zásady rozvoje v podstatě znemožnily budování vysokých elektráren na více než 99 procentech území kraje. Rozhodnutí vnímá Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, která žalobce zastupovala, jako dobrou zprávu pro rozvoj větrné energetiky v ČR. Řekl to ČTK s tím, že v rámci transformace tuzemské energetiky jsou větrné elektrárny klíčovým doplňkem k dalším obnovitelným zdrojům energie. Soud škrtal v textové části druhé aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, kterou zastupitelstvo schválilo před třemi lety. ČTK to zjistila z úřední desky, kde je rozhodnutí dočasně zpřístupněné. Ústecký kraj se musí s verdiktem nejprve seznámit, řekla ČTK jeho mluvčí Magdalena Fraňková.

Větrný Jeníkov na Jihlavsku nechá investora prověřit možnosti stavby větrných elektráren na svém území. Městys kvůli tomu převzal desetiprocentní podíl ve firmě s ručením omezeným. Nabídky na stavbu větrníků dostala od různých investorů řada obcí na Vysočině. Některé už podepsaly smlouvu o spolupráci, další podle ankety ČTK zatím vyčkávají. Chtějí nejdřív znát postoj většiny svých obyvatel, kraje i sousedních obcí.

Stavbu úložiště radioaktivního odpadu je potřeba lidem vysvětlit, ale také kompenzovat. Zatím se tak nestalo, řekl prezident Petr Pavel po dvoudenní návštěvě jižních Čech. Lokalita Janoch u jihočeského Temelína je jedním ze čtyř zvažovaných míst pro úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Kraj podle Pavla zároveň potřebuje větší decentralizaci státní správy. V cestách do regionů bude pokračovat, jako další chce navštívit Jihomoravský kraj.

Magistrát hl. m. Prahy plánuje na nevyužitých městských a státních pozemcích v Letňanech vybudovat novou inovativní čtvrť. Ta by měla vzniknout podle územní studie, kterou nyní zpracovává Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Cílem studie je navrhnout čtvrť, která bude ekologická, v mnoha ohledech soběstačná a bude respektovat potřeby místních obyvatel. Ti byli proto přizváni, aby urbanistům pomohli zformovat podobu nové čtvrti. Informuje o tom Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Přední dodavatelé fosilních paliv jako BP, Shell a ExxonMobil letos ustupují od svých dřívějších slibů kolem snižování uhlíkových emisí a omezování produkce ropy a zemního plynu. Upozornil na to deník The Guardian, podle kterého se velké energetické společnosti snaží blokovat odklon lidstva od fosilních paliv, jejichž spalování způsobuje globální klimatické změny.

Až jeden milion korun ve formě zálohy, tedy předem, dostanou žadatelé o dotaci na zateplení starších rodinných domů v programu Oprav dům po babičce. Na dnešní tiskové konferenci k představení programu to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Úspěšní žadatelé budou mít také možnost od ledna 2024 čerpat zvýhodněný úvěr od stavebních spořitelen. Na každé nezaopatřené dítě navíc bude možné získat bonus 50 000 korun, doplnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu se v letošním prvním pololetí meziročně snížila zhruba o procento na 136 terawatthodin, a to navzdory spuštění provozu řady nových zařízení pro výrobu solární a větrné elektřiny. Oznámil to Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA) v tiskové zprávě.

Stavební firmy letos aktivovaly řadu opatření, která spojily s omezením dopadů na životní prostředí a snížením uhlíkové stopy ve stavebnictví. Skoro tři čtvrtiny z nich realizovaly nová opatření k dosažení energetické úspornosti a více jak polovina firem vygenerovala méně směsného odpadu, používala recyklované stavební materiály a spoléhala na energii z fotovoltaických zdrojů. Důvodem je současný tlak společnosti na takzvanou cirkulární ekonomiku. Vyplývá to z průzkumu společnosti CEEC Research, který vycházel z 139 rozhovorů s představiteli stavebních firem.

Dd tohoto týdne je na střeše 1. městské nemocnice v ukrajinském Žytomyru nainstalovaná fotovoltaická elektrárna, kterou nemocnici věnovala česká firma SOLSOL. Díky fundraisingové kampani Slunce pro Ukrajinu, kterou pořádá organizace NESEHNUTÍ, by se mělo zdrojů čisté energie postupně dočkat více ukrajinských nemocnic. Dalším chystaným projektem je elektrárna pro nemocnici v Ovruči. Informuje o tom NESEHNUTÍ.

Dopady energetické krize přispěly loni na Slovensku ke snížení celkových emisí skleníkových plynů. Výjimkou z jednotlivých sektorů byla doprava. Vyplývá to z předběžných údajů Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ), který v zemi odpovídá za vedení národního systému pro emise.

Evropský parlament dnes definitivně schválil sérii norem, s jejichž pomocí mají země Evropské unie omezit do roku 2030 emise skleníkových plynů výrazněji, než dosud plánovaly. Europoslanci se shodli na snížení spotřeby energie v EU o 11,7 procenta či na pravidlech pro budování dobíjecích stanic pro elektromobily. Přijali i normu vyžadující častější používání ekologických paliv v lodní dopravě.