Členské státy Evropské unie se tento týden dohodly na vlastní verzi loňského návrhu, který má v příštích letech pomoci výrazně snížit emise metanu a tím oslabit oteplování klimatu. Opatření by zavedlo povinnost sledovat emise v sektoru fosilních paliv a odstraňovat případné úniky. Také by až na některé výjimky zakázalo při zpracovávání ropy, plynu a uhlí postupy, při kterých dochází v uvolňování metanu do atmosféry.

České předsednictví Evropské unie dokázalo dovést do konce velmi komplikovaná jednání o klíčovém klimatickém balíčku a bylo jedním z nejúspěšnějších předsednictví za několik posledních desetiletí. Po skončení posledního ministerského zasedání pod českým vedením to prohlásil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Český vicepremiér Marian Jurečka na zasedání ministrů životního prostředí předal předsednickou agendu na příští půlrok Švédsku.

Dohoda zemí EU na zastropování burzovních cen plynu pomůže k uklidnění situace na energetickém trhu, míní analytici oslovení ČTK. Podle nich bude mít zastropování zejména psychologický efekt, který by měl omezit letošní extrémní výkyvy. Na samotné výši cenového stropu se ovšem analytici neshodnou, ocenili naopak dosažení shody politiků.

Rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny zemního plynu může znamenat, že do Evropy zamíří méně dodávek plynu a že se v regionu ještě prohloubí energetická krize. Myslí si to část analytiků, na které se odvolává agentura Bloomberg. Důležité zároveň bude, jak se začne v Evropě vyvíjet poptávka po plynu, respektive zda klesne tak, jak si vlády představují. Cena plynu pro evropský trh je nyní asi na měsíčním minimu, ale výrazně vyšší než před rokem.

O výstavbě větrných elektráren v Horní Řasnici na Liberecku budou místní rozhodovat v referendu. Návrh na jeho uspořádání podepsalo přes 30 procent právoplatných voličů. Místní referendum se bude konat souběžně s volbou prezidenta 13. a 14. ledna. ČTK o tom za přípravný výbor místního referenda informovala Jolana Bláhová.

Zástupci tuzemského průmyslu uvítali dohodu EU na zastropování burzovních cen plynu. Podle nich to zabrání extrémním výkyvům v cenách plynu z letošního roku. Vyplývá to z komentářů Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR pro ČTK. Upozorňují však na nutnost dalších opatření ke snížení cen elektřiny a plynu na trhu.

Nová dohoda EU o emisních povolenkách umožní od roku 2025 spustit sociální klimatický fond s dotacemi pro domácnosti. Ve fondu bude minimálně 50 miliard korun, uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Unijní dohodu označil za pozitivní krok pro budoucnost, výnosy z prodejů povolenek pro Česko podle něj v příštích letech vzrostou zhruba na 1,25 bilionu korun.

Země Evropské unie se v pondělí po dlouhých týdnech nesnadného vyjednávání shodly na nástroji, kterým chtějí omezit ceny plynu v případě, že překročí stanovenou mez 180 eur (asi 4360 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dosažení dohody ale podle komentářů v médiích nemusí stačit k tomu, aby nový mechanismus byl v praxi skutečně funkční. Analytici upozorňují, že efekt pro koncové spotřebitele bude jen minimální, a varují, že v konečném důsledku se snaha ovlivňovat tržní ceny plynu může unii vymstít.

Výběr hlavních letošních kroků a rozhodnutí EU v boji proti energetické krizi.

Nedělní dohoda států EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami nejspíš zvýší jejich ceny. Následně se to promítne i do cen tepla a elektřiny v Česku. Na dotaz ČTK to sdělil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek a následně tak reagoval také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle svazu dohoda zhorší postavení českých podniků v Evropě.

Pardubice si nechají zpracovat akční plán pro energii a klima, který jim pomůže zvládnout energetickou krizi. Dlouhodobá strategie magistrátu pomůže šetřit energie, může si je i samo vyrábět. Zároveň zavede adaptační opatření, které lidem zpříjemní život ve městě. Zastupitelům to řekl předkladatel Robert Hrdina (Zelení za Piráty).

Země Evropské unie omezí ceny plynu v případě jejich výrazného růstu. Shodly se na tom dnes v Bruselu po mnoha týdnech vyjednávání pod taktovkou českého předsednictví EU. Rusko, jehož útok na Ukrajinu vedl k prudkému růstu cen energetických surovin, dohodu sedmadvacítky tvrdě kritizovalo. Je podle něj nepřijatelná.

Zavedení emisních povolenek pro silniční dopravu bude znamenat její zdražení pro zákazníky i veřejnost. Malí dopravci nebo dopravci v méně rozvinutých zemích se mohou dostat do pozice, kdy nebudou stačit kapitálově silnějším konkurentům. ČTK to řekl mluvčí největšího tuzemského sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martin Felix. Reagoval tak na informaci o dohodě na úrovni EU na zavedení povolenek pro dopravce.

Německá poštovní a logistická skupina Deutsche Post DHL od října k převozu balíčků v Berlíně používá solární loď. S ekologickým projektem, který je zatím v testovací fázi, je firma spokojená a ráda by ho v německé metropoli rozšířila.

Evropská unie se včera nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví v Radě EU. Některé ekologické organizace ale dohodu kritizují.

Výběr hlavních bodů předběžné dohody EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami, na které se dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu:

Nová dohoda států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami nepřichází ve správnou dobu a způsobí postupně zvýšení inflace. Shodli se na to analytici, které oslovila ČTK. Výsledek dohody kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v současné době řídí ministerstvo životního prostředí, vítá dohodu států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Poukazuje přitom například na to, že již od roku 2025 může začít fungovat sociálně klimatický fond na pomoc domácnostem. Změny na trhu s povolenkami podle něj pomůžou také ochránit konkurenceschopnost průmyslu tím, že EU dokáže pravidla uplatnit i na zboží dovážené ze třetích zemí. Systém obchodování s emisními povolenkami bude daleko víc vyvážený, což je důležitá dobrá zpráva pro domácnosti i firmy. Výsledek dohody naopak kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí. Ministerstvo životního prostředí naproti tomu uvedlo, že pro nejzranitelnější domácnosti je vyjednáno přes 50 miliard korun.

Lídři Rumunska, Maďarska, Ázerbájdžánu a Gruzie v Bukurešti podepsali dohodu o vybudování podmořského kabelu, který bude do Evropy přivádět elektřinu z Ázerbájdžánu. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž se jednání zúčastnila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ázerbájdžán rovněž předpověděl, že v příštím roce mírně zvýší vývoz zemního plynu do Evropy.

Ve Španělsku v posledních letech výrazně vzrostly černé odběry elektřiny kvůli pěstování marihuany. Tyto odběry podle odhadů energetické společnosti Endesa spotřebovaly loni zhruba 1,5 terawatthodiny elektřiny, což byla přibližně loňská roční spotřeba Karlovarského kraje. Nejvíce nelegálních připojení k elektrické síti za účelem pěstování konopí úřady odhalily v Andalusii a Katalánsku, napsal deník El Mundo.

Britská vláda si dnes vytyčila nové zákonné ekologické cíle pro příští desetiletí. Týkají se ochrany biodiverzity, odpadu i kvality ovzduší. Podle ministerstva životního prostředí body vycházejí z tříletého výzkumu a vláda v lednu příštího roku oznámí konkrétní kroky, jak je naplní.

Evropská komise (EK) schválila České republice program na podporu ekologického dálkového vytápění v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy Kč). Program je určen k podpoře ekologického a účinnějšího dálkového vytápění založeného především na energii z obnovitelných zdrojů.

Švýcarsko se dnes přidalo k cenovému stropu na ruskou ropu, který zavedly země ze skupiny G7 a Evropská unie. Oznámila to švýcarská vláda. Švýcarsko tak zakazuje převážet, obchodovat či zprostředkovávat transakce s ruskou ropou přepravovanou po moři, když její cena přesahuje 60 dolarů za barel (přes 1300 korun).

V Tokiu budou muset mít všechny nové domy postavené velkými stavebními společnostmi po dubnu 2025 nainstalované solární panely. Mají se tak snížit uhlíkové emise v domácnostech. Podle agentury Reuters to vyplývá z nového nařízení, které ve čtvrtek schválilo zastupitelstvo japonského hlavního města.

Téměř o čtvrtinu klesla letos v listopadu meziročně spotřeba plynu v síti firmy EG.D z energetické skupiny E.ON. Podobný je pokles spotřeby plynu za celé Česko od října, uvedl na twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle skupiny E.ON je listopadové snížení spotřeby hlavně výsledkem úspor domácností a firem, protože teplota byla v tomto měsíci letos podobná jako loni či předloni. Vláda apeluje na lidi i podniky, aby šetřili energiemi kvůli nynější krizi, kdy výrazně rostou ceny energií a hrozí problémy s dodávkami fosilních paliv.

Česko by v roli předsedající země Evropské unie mohlo v pondělí na Radě EU pro energetiku přikročit k přehlasování ostatních členských států v otázce zastropování cen plynu. Na brífinku v Bruselu to naznačil český premiér Petr Fiala. Doufá ale, že dohody bude dosaženo shodou a o stanovení maximálních cen plynu nebude nutno rozhodnout na základě kvalifikované většiny. Jednou ze zemí, která omezení cen plynu odmítá, je Německo.

Cesta z energetické krize a s ní spojená podpora firem či další ekonomické otázky budou patřit k hlavním tématům dnešní debaty prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Na jednodenním summitu v Bruselu se bude hovořit i o další podpoře Ukrajiny proti pokračující ruské agresi nebo o obchodních vztazích se Spojenými státy, které zkomplikoval masivní americký plán podpory domácích firem. Řeč může přijít i na rostoucí počty migrantů mířících do Evropy. Summit bude poslední vrcholnou schůzkou českého premiéra Petra Fialy s unijními kolegy během půlročního českého předsednictví EU.

Poslanci dnes ve třetím čtení schválili novelu zákona nazývanou Lex OZE I včetně několika důležitých pozměňovacích návrhů. Zákon výrazně urychluje přechod na obnovitelné zdroje a dotkne se milionů spotřebitelů.

Zástupci členských zemí Evropské unie se předběžně dohodli s Evropským parlamentem na konečné podobě plánu REPowerEU, který má unii pomoci vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech. Program přináší pro tento účel nové granty v celkové výši 20 miliard eur (skoro 490 miliard Kč), které budou státy čerpat skrze dodatky k takzvaným plánům obnovy reagujících na pandemii. Česku by z nich mělo připadnout zhruba 17 miliard Kč.

Země Evropské unie se včera opět nedokázaly shodnout na podmínkách omezení cen plynu, o jejichž stanovení se pokoušejí již několik měsíců. Více než osmihodinové jednání ministrů energetiky však přineslo sblížení postojů a šance na dohodu bude na dalším jednání příští pondělí, uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který schůzku zástupců unijních vlád vedl. Eurokomisařka Kadri Simsonová konstatovala, že všechny země ukázaly vůli ke kompromisu.