Po zákazu dovozu ruského uhlí do EU bude dříve nebo později potřeba i zákaz ruské ropy a plynu, řekl dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Společně s představiteli dalších evropských institucí odsoudil válečné zločiny, které Rusko páchá na Ukrajině.

Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu ruského uhlí do Evropské unie. Cílem je také znemožnit lodním a silničním dopravcům z Ruska využívat přístavy a silnice v EU či dále omezit import důležitých produktů, z nichž má ruský režim značné příjmy. Sedmadvacítka také zmrazí obchodování se čtveřicí velkých ruských bank, na něž se dosud nevztahovaly unijní sankce.

Evropa a západní spojenci chtějí pomoci Moldavsku. Dárcovská konference v Berlíně přislíbila Moldavsku pomoc ve výši 659,5 milionů eur (16,9 miliardy Kč). Na tiskové konferenci po skončení jednání to řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Zemi slíbila rovněž dlouhodobou pomoc na cestě k energetické bezpečnosti a s klíčovými reformami. Moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová vyzvala Evropskou unii, aby zrušila dovozní kvóty pro moldavské zemědělské produkty.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck podporuje v dohledné době zastavení dodávek ruského uhlí do Evropské unie. Dnes to s odvoláním na své zdroje napsala agentura DPA, konkrétní termín ale nezmínila. Habeck na pondělní tiskové konferenci řekl, že Evropská unie sice zavedla tvrdé sankce proti Rusku, ale v odvetných opatřeních za invazi na Ukrajinu může zajít mnohem dále.

K úplnému embargu na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí do EU či odpojení všech ruských bank od bankovního systému SWIFT vyzvalo evropské vlády přes 200 europoslanců. Na twitteru to oznámil někdejší belgický premiér a iniciátor výzvy, europoslanec Guy Verhofstadt. Členové Evropského parlamentu ve výzvě mimo jiné požadují okamžité svolání zasedání Evropské rady.

Ekonomičtí ministři se budou dnes večer zabývat energetickou krizi, strategií energetické nezavislosti Česka, dopady uprchlické krize na rozpočet, zapojením Ukrajinců na trh práce nebo strategií konsolidace veřejných financi pro roky 2023 až 2025.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce zařadit zemědělství a potravinářství mezi prvky kritické infrastruktury. Na dnešním jednání ekonomických ministrů vlády bude také prosazovat co nejvyšší kofinancování mimořádné evropské finanční podpory 270 milionů korun pro nejvíce postižená odvětví.

Zhruba deset klimatických aktivistů dnes ráno kolem 08:00 zablokovalo asi na deset minut výjezd z tunelu Blanka směrem na Hradčanskou, seděli před semafory na přechodu. Někteří řidiči se je snažili před příjezdem policie odtáhnout, zjistila zpravodajka ČTK na místě. Jedna žena podle ní utrpěla po strhnutí brýlí zranění na hlavě. Aktivisté ekologického hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) požadují po vládě přijetí nařízení, podle kterého musí firmy a instituce vytápějící plynem nastavit teplotu svých místností a provozoven na zákonem dané teplotní minimum. Protestující po příjezdu policie neuposlechli výzev, šest jich policisté zajistili a předvedli k podání vysvětlení, řekl ČTK policejní mluvčí Jan Rybanský.

Peruánský prezident Pedro Castillo dnes vyhlásil v metropoli Limě zákaz vycházení ve snaze potlačit protesty proti rychle rostoucím cenám paliva a hnojiv, které se několik dní šíří touto jihoamerickou zemí. V pondělí vypukla další vlna demonstrací proti zvyšujícím se nákladům, které způsobil ruský útok na Ukrajinu. Zákaz vycházení se týká zhruba deseti milionů lidí, uvedla agentura Reuters.

Do budoucna je jediná cesta opustit fosilní zdroje energie a pečovat o krajinu tak, aby byla schopná pohlcovat uhlík. To jsou podle klimatologa Radima Tolasze hlavní sdělení dnes zveřejněné třetí části šesté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Tato část je zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů a zmírňování dopadů klimatických změn. Tolasz, který působí v Českém hydrometeorologickém ústavu, ČTK dále řekl, že největší novum zprávy, vydávané skupinou více než 200 vědců a vědkyň, je rostoucí přesnost dat a odhadů dopadů klimatické změny. V souvislosti se zveřejněním zprávy se dnes v Praze uskutečnila diskuse expertů, Tolasz se jí zúčastnil videokonferenčně. Experti dnes v souvislosti se zprávou také hovořili o nutnosti rozvoje obnovitelných zdrojů energie, ale i růstu klimatických závazků.

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí.

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období; pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupni je třeba výrazně vystupňovat klimatická opatření. Takové jsou mimo jiné závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), která se zaměřuje na zmírňování dopadů klimatických změn. Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do tří let musí zastavit, pokud má Země zůstat "obyvatelnou".

Biomasa ze zbytkového nebo jinak nevyužitelného dřeva může pomoci snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska, potřebuje ale větší podporu a důsledněji nastavená pravidla i kontrolu. ČTK to na brněnském veletrhu Biomasa řekl Oldřich Václavek, předseda Komoditní rady pro biomasu při Agrární komoře ČR.

Zhruba 30 lidí dnes v Praze protestovalo proti spolupráci některých bank s ruským energetickými firmami. Aktivisté z koalice Zastavme špinavé prachy ráno uspořádali happening v sídle Komerční banky na Václavském náměstí. Pak pokračovali do pražských sídel bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit. Cílem protestu je podle organizátorů přimět finanční instituce, aby kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončily spolupráci s ruským fosilním průmyslem, který výrazně přispívá k financování války. Vyjádření zástupců bank ČTK shání. Představitelé bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit již dříve uvedli, že zvažují odchod z Ruska.

Evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na ruský požadavek na platby v rublech. Uvedla to Evropská komise (EK). "Sjednané kontrakty musí být respektovány," citovala agentura Reuters mluvčího komise.

Dodávky ruského plynu do Evropské unie dnes pokračují navzdory požadavku Kremlu, aby odběratelé platili v rublech. Ruská plynárenská společnost Gazprom nicméně oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Podle českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely budou firmy z EU pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.

Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent.

Evropská unie by na cestě ze současné energetické krize měla vsadit na podporu nanotechnologií, které se ukázaly jako klíčové již při zvládání covidové pandemie. Evropským zemím mohou pomoci k rychlejšímu přechodu na nové zdroje energie a tím i k nezávislosti na ruském plynu a ropě. Tvrdí to čeští vědci a profesionálové z oboru nanotechnologií, kteří si tento týden vyměňovali zkušenosti se svými kolegy v Belgii a hovořili s činiteli evropských institucí. Podle české expertky v Evropské komisi Jany Drbohlavové neustále roste aktivita českých nanotechnologických firem ucházejících se o podporu v rámci projektů EU.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se takové platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Francie, Německo či Rakousko už takový postup odmítly a hovoří o politickém vydírání. Podle nich jde o porušení stávajících smluv, které počítají s platbami v eurech.

Evropská komise (EK) kvůli podezření ze zneužívání dominantní pozice na trhu provedla kontroly v několika společnostech v Německu, které se věnují dodávkám, transportu a skladování zemního plynu. Konkrétní firmy komise v dnes zveřejněném prohlášení neuvedla. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že v hledáčku byly německé kanceláře ruského Gazpromu. Mluvčí RWE sdělila ČTK, že této společnosti se kontroly netýkaly, a to ani v Německu ani v České republice.

Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do "nikoli přátelských" zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby "nikoli přátelské" země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.

Trojicí návrhů poslanců opozičního hnutí ANO, které reagují na rostoucí ceny energií z poslední doby, vláda na dnešním zasedání odmítla. Podle výsledků zveřejněných na webu zaujala negativní stanovisko k nulové dani z přidané hodnoty na elektřinu a plyn, návrhu na využití peněz z prodeje emisních povolenek na kompenzace domácnostem i návrhu na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Opatření už loni předložila bývalá koaliční vláda Andreje Babiše (ANO), ale nový kabinet Petra Fialy (ODS) je stáhl z projednávání.

Odůvodnění milosti udělené prezidentem Milošem Zemanem šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi je diletantské a nepravdivé. Zeman jen opakuje to, co říkal odsouzený, řekl Deníku N soudce Petr Sedlařík, který v kauze u kladenského okresního soudu vynesl prvoinstanční rozsudek. Krajský soud v Praze jej potvrdil a Balák byl pravomocně odsouzen k tříletému vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Zaplatit měl též 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti. Milost se týká všech částí uloženého trestu.

Liberecký kraj zřídil Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je v něm 35 milionů eur (asi 857 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby. Ve fondu zůstanou také úroky, rozhodli krajští zastupitelé.

Prezident Miloš Zeman udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Zohlednil jeho bezúhonnost i pracovitost. Podle Zemana nebyla zřejmě pro Balákovo odsouzení rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje. Prezidentovo odůvodnění milosti je podle Unie státních zástupců nepřijatelné. Zemanovo rozhodnutí kritizují také vládní i opoziční politici.

Státní zástupce Jiří Sachr podal obžalobu v kauze předloňské otravy řeky Bečvy. Obžaloval jednu fyzickou a jednu právnickou osobu, jde o společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku. Dnes to napsal server Seznam Zprávy. Havelka dnes ČTK řekl, že obžalobu ještě nedostal, má ji však k dispozici právní zástupce. Věc komentovat nechtěl, v minulosti opakovaně odmítl, že by Energoaqua byla původcem ekologické havárie. Případem by se měl zabývat vsetínský okresní soud.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) omezí v kotlíkových dotacích na výměnu starých kotlů na pevná paliva i v programu Nová zelená úsporám podporu pro plynové kotle. Zároveň zvyšuje dotaci na tepelná čerpadla. Úpravy mají omezit závislost ČR na zemním plynu z Ruska, jehož armáda před měsícem napadla Ukrajinu. MŽP také předloží vládě návrh novely zákona, která o dva roky odloží zákaz provozu starých kotlů na uhlí. Nově by platil až od září 2024, uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

Turecko-izraelský plynovod by mohl být pro Evropu jednou z alternativ k ruským dodávkám energie. Tato myšlenka se zrodila již před lety a podle agentury Reuters se o této možnosti nyní jedná v zákulisí. Podle vládních a průmyslových představitelů Turecka a Izraele však k dosažení jakékoliv dohody budou nutná složitá jednání.

Příslušníci velmi početné generace poválečného baby boomu, kteří se narodili v letech 1946 až 1964, jsou největšími znečišťovateli životního prostředí na světě. Takzvaní baby boomers mají také největší uhlíkovou stopu ze všech generací. Tvrdí to studie, o které informoval list The Times.<

Možné vyřazení podpory výměny starých kotlů na pevná paliva za kotle plynové z programu kotlíkových dotací se bude ještě zvažovat. Jasno dosud není jak u dotací z programu Nová zelená úsporám, který přispívá na výměnu kotle domácnostem s běžnými příjmy, tak ani u kotlíkových dotací pro chudší domácnosti financovaných z Operačního programu Životní prostředí. (OP Životní prostředí) ČTK to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).