Urovnání sporu o těžbu hnědého uhlí v polském dole Turów u české hranice umožnilo podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česku zapojit se do iniciativ, které zvýrazní jeho mezinárodní roli v době, kdy se bude nově koncipovat energetická politika ve světě. Řekl to v dnešním rozhovoru pro server Blesk.cz. Vymezil se tak proti politice svého předchůdce Andreje Babiše (ANO), jehož vláda k dohodě ve sporu před loňskými sněmovními volbami nedospěla.

Italský premiér Mario Draghi podepsal výnos, podle kterého Itálie v 2022 až 2024 vyčlení 650 milionů eur (15,9 miliardy Kč) ročně na pobídky k nákupu elektrických nebo nízkoemisních automobilů. S odvoláním na ministerstvo průmyslu o tom informovala agentura Reuters.

Projekt zadržování vody a adaptace na klimatickou změnu na Broumovsku zmapoval 58 kilometrů čtverečních území. Do konce června chtějí zástupci projektu navrhnout komplexní změny, které zlepší zadržování vody v krajině, pomohou obnovit biodiverzitu, snížit erozi a budou mít i protipovodňový efekt. ČTK o tom informovala Kateřina Ostradecká z Agentury pro rozvoj Broumovska. Projekt je financovaný z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska.

Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky jsou podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) důvodem urychlit naplňování cílů EU v oblasti změn klimatu, nikoli proces zastavit. Ministryně to uvedla na senátní konferenci k výsledkům loňské konference OSN v Glasgow (COP26) o dalším postupu v boji s klimatickými změnami.

Stavbaři dokončili ekologické projekty v trmické teplárně na Ústecku a první etapu ekologizace elektrárny Tušimice na Chomutovsku. Investice společnosti ČEZ dosahují dvou miliard korun. Cílem prací je snížení emisí znečišťujících látek.

Nový systém tzv. elektromagnetické repulze, navržený inženýry Massachusettského technologického institutu (MIT), umožňuje čistit prachem a pískem zanesené solární panely tam, kde je voda vzácností. Objev posouvá možnosti solárních farem, protože tam, kde dosud měly ty nejlepší předpoklady k vysokému výkonu, byly současně nejvíce blokovány nečistotami.

Na 60 procent významných evropských firem nemá povědomí o záměrech a dopadech takzvané zelené evropské dohody, nazývané Green Deal. Alespoň částečně je na plnění plánu zařízená necelá polovina firem, přičemž 21 procent firem říká, že jsou s ním seznámeny detailně a 11 procent podniků je přesvědčeno, že jsou na Green Deal skutečně připraveny. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC mezi 300 evropskými vrcholnými manažery ve 13 evropských zemích. Green Deal je soubor pravidel a nařízení vedoucí k dosažení klimatické neutrality Evropy do roku 2050.

Z Modernizačního fondu půjde 30 miliard korun na projekty modernizace tepláren, rozvoj obnovitelných zdrojů i na komunitní energetiku. Prostředky se podařilo obhájit na dubnovém zasedání Investičního výboru Modernizačního fondu, uvedl za ministerstvo životního prostředí (MŽP) Ondřej Charvát. Nové výzvy podle něho začnou na přelomu května a června. Cílem Modernizačního fondu je přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, do roku 2030 má nabídnout minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek. Fond i první výzvy z něj byly spuštěny loni.

Česká republika se nechystá ustoupit z termínů, které stanoví evropský klimatický balíček Fit for 55 i takzvaná Zelená dohoda (Green Deal). Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) o tom dnes ujistila rakouskou ministryni pro ochranu klimatu, životní prostředí, energetiku, mobilitu, inovace a technologie Leonore Gewesslerovou. Ministryně se setkaly ve Znojmě. Česko a další země Evropské unie se v poslední době potýkají s rostoucími cenami energií a pohonných hmot. Situace se ještě zhoršila po ruské invazi na Ukrajinu, zahájené 24. února. Špičky EU kvůli konfliktu řeší, jak snížit závislost na ropě a plynu z Ruska.

Na Slovensku loni po ekonomickém oživení vystoupila produkce emisí skleníkových plynů nad úroveň před vypuknutím epidemie nemoci covid-19. Důvodem je vývoj u hlavního hráče v ocelářském průmyslu. Země se tak vymyká trendu v Evropě, kde se emise udržely na předcovidové hodnotě. Ve své analýze sestavené na základě údajů evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) na to dnes upozornili analytici slovenské centrální banky (NBS).

Počet elektromobilů na silnicích po celém světě v polovině letošního roku překročí 20 milionů. Předpovídá to podle agentury Bloomberg analytická společnost BloombergNEF (BNEF). V roce 2016 přitom byl na silnicích pouze jeden milion elektromobilů. Údaje zahrnují automobily s čistě elektrickým pohonem a hybridní vozy, které umožňují dobíjet baterii z elektrické sítě.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně a dalších pracovišť se zaměří na změny v lesních půdách na kalamitních holinách. Během tří let chtějí zjistit, jak moc kůrovec v Česku poškodil "zelené plíce", tedy lesy s nezastupitelnou rolí při vázání atmosférického uhlíku. Navrhnou hospodářské postupy, které podpoří zadržení uhlíku v půdě a pokusí se předpověděť další vývoj v souvislosti s postupem kůrovcové kalamity, uvedl mluvčí univerzity Filip Vrána.

Termín zákazu provozu starých kotlů na uhlí se posune o dva roky na 1. září 2024. Vláda tento týden schválila na návrh ministerstva životního prostředí, oznámila na twitteru ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Emirát Abú Zabí, v němž leží stejnojmenné hlavní město Spojených arabských emirátů, od června zakáže používání jednorázových plastových sáčků. Agentura AP napsala, že jde o příspěvek ke snížení emisí skleníkových plynů. Z oznámení tiskového úřadu vlády není jasné, jak se bude zákaz vymáhat, zda firemním zákazem používání všudypřítomných plastových pytlíků, nebo zpoplatněním jejich použití.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) odmítl názor Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR a Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), že současná kritická situace českého lesního hospodářství je také výsledkem nevhodného způsobu hospodaření Lesů ČR. "Lesy ČR hospodaří v souladu se zákony České republiky a zadáním ministerstva zemědělství a tomu odpovídá i hospodářský model podniku," řekla ČTK mluvčí podniku Eva Jouklová. Prioritou je podle podniku zvládnutí kůrovcové kalamity a obměna lesů.

V březnu letos spadlo v Česku v průměru o dvě třetiny méně srážek než obvykle. Třeba v Libereckém kraji byl objem srážek dokonce jen na pětině obvyklé míry pro březen. Na svém webu to oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Průměrný měsíční úhrn srážek činil letos v březnu 16 milimetrů, tedy 16 litrů na metr čtvereční. To je podle ústavu jen 35 procent dlouhodobého průměru pro měsíc březen za roky 1991 až 2020.

Do Centrálního registru vozidel bylo v letošním prvním čtvrtletí lidé zaregistrovali 2767 aut na plynový nebo elektrický pohon. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to bylo o 38 procent víc, informovalo Centrum dopravního výzkumu (CDV). Počet všech nově evidovaných aut za první čtvrtletí meziročně klesl o 4,3 procenta, uvedl ve středu Svaz dovozců automobilů.

Středočeské hejtmanství rozdělí jako dotaci pro životní prostředí téměř 30 milionů korun, hlavně na obnovu rybníků. Podpoří zadržování vody v krajině i ekologickou osvětu. Dotaci získá 55 projektů, rozhodli středočeští krajští radní. Rozhodnutí ještě musejí potvrdit zastupitelé, uvedl mluvčí hejtmanství David Šíma.

Návrh nařízení, které mimo jiné zpřísňuje kritéria udržitelnosti biopaliv a upřesňuje definici pokročilých biopaliv, schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněném na webu kabinetu. Dominika Pospíšilová za ministerstvo životního prostředí (MŽP) ČTK sdělila, že návrh je čistě transpoziční a zavádí do českého práva některé části unijní směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (tzv. RED II). Ta gesčně přísluší ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), MŽP je ale spolugestorem některých částí.

Dobrý plán, špatné načasování, nepromyšlené provedení. Zhruba tak lze postihnout popis aktuálního záměru britské vlády, která se pokouší investicemi do nové infrastruktury pozvednout ekonomiku země po pandemii covid-19, a spolu s tím zlepšit i stav biodiverzity. Upozorňují na to ekologové univerzit v Kentu a Oxfordu.

Letošní březen byl v Evropě třetím nejchladnějším za posledních deset let, celosvětově však panovaly nadprůměrně vysoké teploty, uvádí ve své měsíční zprávě satelitní služba Evropské unie Copernicus. Velmi malá byla oproti minulým letům rozloha ledu v Antarktidě. Byla asi o čtvrtinu nižší, než je březnový průměr za posledních 30 let. Jde o druhou nejmenší hodnotu za 44 let měření.

Současná kritická situace českého lesního hospodářství je výsledkem změny klimatu a nevhodného způsobu hospodaření Lesů ČR a dalších subjektů spravujících lesy. Ve svém společném stanovisku to uvedly Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR a Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ). Programové prohlášení vlády podle nich vytváří prostor pro změnu přístupů k nakládání s lesy. Stanovisko ministerstva zemědělství a Lesů ČR ČTK shání.

Ve středních a nižších polohách Jihočeského kraje v zimě napadalo méně sněhu než v minulých letech, což může ovlivnit stav vody v krajině. Momentálně jsou průtoky řek výrazně nižší, než ukazují historické průměry pro období na přelomu března a dubna. ČTK to řekl hydrolog českobudějovického hydrometeorologického ústavu Tomáš Vlasák.

Přítomnost sladké vody vytváří ve slábnoucím Golfském proudu další zdroj kolísavé nerovnováhy, a částečně ho tím přibližuje ke kolapsu. Co to ale znamená pro nás? Vliv těchto změn na současné a budoucí podnebí se pokouší vysvětlit zpráva ze Severe Weather Europe, která cituje průběžné závěry odborných studií.

Udržitelnost se podle výzkumné agentury GfK stala spotřebitelským zájmem. Téměř každá druhá domácnost ze tří už v minulosti přestala nakupovat výrobky nebo služby, které měly negativní dopad na životní prostředí. Za udržitelné výrobky je podle Svazu a obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) ochotno si připlatit až 70 procent zákazníků. Současnou situaci plnou změn je potřeba nejen u spotřebitelů, ale také u firem a státu využít k obratu přístupu k okolnímu prostředí. Všichni by se měli naučit odpovědnosti. Na konferenci Retail Summit to řekli Hana Říhová z GfK a prezident SOCR Tomáš Prouza.

Zhruba deset klimatických aktivistů dnes ráno kolem 08:00 zablokovalo asi na deset minut výjezd z tunelu Blanka směrem na Hradčanskou, seděli před semafory na přechodu. Někteří řidiči se je snažili před příjezdem policie odtáhnout, zjistila zpravodajka ČTK na místě. Jedna žena podle ní utrpěla po strhnutí brýlí zranění na hlavě. Aktivisté ekologického hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) požadují po vládě přijetí nařízení, podle kterého musí firmy a instituce vytápějící plynem nastavit teplotu svých místností a provozoven na zákonem dané teplotní minimum. Protestující po příjezdu policie neuposlechli výzev, šest jich policisté zajistili a předvedli k podání vysvětlení, řekl ČTK policejní mluvčí Jan Rybanský.

Do budoucna je jediná cesta opustit fosilní zdroje energie a pečovat o krajinu tak, aby byla schopná pohlcovat uhlík. To jsou podle klimatologa Radima Tolasze hlavní sdělení dnes zveřejněné třetí části šesté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Tato část je zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů a zmírňování dopadů klimatických změn. Tolasz, který působí v Českém hydrometeorologickém ústavu, ČTK dále řekl, že největší novum zprávy, vydávané skupinou více než 200 vědců a vědkyň, je rostoucí přesnost dat a odhadů dopadů klimatické změny. V souvislosti se zveřejněním zprávy se dnes v Praze uskutečnila diskuse expertů, Tolasz se jí zúčastnil videokonferenčně. Experti dnes v souvislosti se zprávou také hovořili o nutnosti rozvoje obnovitelných zdrojů energie, ale i růstu klimatických závazků.

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období; pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupni je třeba výrazně vystupňovat klimatická opatření. Takové jsou mimo jiné závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), která se zaměřuje na zmírňování dopadů klimatických změn. Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do tří let musí zastavit, pokud má Země zůstat "obyvatelnou".

Biomasa ze zbytkového nebo jinak nevyužitelného dřeva může pomoci snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska, potřebuje ale větší podporu a důsledněji nastavená pravidla i kontrolu. ČTK to na brněnském veletrhu Biomasa řekl Oldřich Václavek, předseda Komoditní rady pro biomasu při Agrární komoře ČR.

Potřebujeme okamžité a výrazné snížení emisí skleníkových plynů ve všech sektorech, zdůrazňují vědci z klimatického panelu IPCC. Dnes zveřejněná 3. část zprávy o klimatu volá především po rychlém snížení spotřeby fosilních paliv. Klimatická opatření jsou podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu stále významně podfinancovaná. Dosažení klimatických cílů bude vyžadovat několikanásobné zvýšení investic, a to napříč všemi sektory a regiony.