Kvůli současné energetické politice Evropské unie zaměřené na klimatické cíle spojené se Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal) hrozí ztráta konkurenceschopnosti českého průmyslu, kterou budou podniky dohánět deset až 15 let. Na česko-polské konferenci o energetických problémech současnosti to řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. S dalšími účastníky se shodl na potřebě společného postupu zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko. Kritizoval postup Německa.

Evropská komise schválila dva slovenské programy podpory firem, jejichž cílem je snížit uhlíkové emise a posílit energetickou účinnost v odvětvích včetně ocelářství či zpracovávání ropy. Dotační schémata mají dohromady rozpočet přes 1,1 miliardy eur (27 miliard Kč) a jsou financovaná z unijních fondů. Podle prohlášení komise jsou potřebná a mají "omezený" dopad na hospodářskou soutěž a obchod v Evropské unii.

Od chvíle, kdy se začnou plnit zásobníky po letošní topné sezoně, je třeba plyn nakupovat společně, uvedl po summitu lídrů zemí EU v Praze slovenský premiér Eduard Heger. Konkrétní řešení má přinést Evropská komise do 20. října. Heger novinářům řekl, že zavedení maximálních cen vnímaly jako velmi důležité všichni účastníci jednání. "Všichni jsme komunikovali urgentnost snížení cen, jsou pro naše ekonomiky neúnosné," uvedl s tím, že takový hlas nezněl pouze ze Slovenska, které je na plynu hodně závislé, ale i z dalších zemí. Na zasedání bylo podle Hegera představené více scénářů zastropování.

Slovenský premiér Eduard Heger kritizoval dohodu členských států EU ohledně přerozdělování zisků v energetice, která podle něj Bratislavě nepomůže. Slovensko podle něj hlasovalo proti předloženému návrhu. Heger zároveň pohrozil zastavením vývozu již prodané elektřiny ze Slovenska, pokud země nedostane finanční podporu; tou by mohl být i souhlas s využitím evropských fondů na kompenzace vysokých cen energií. Český ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela ale řekl, že Slovensko se přímo proti balíku krizových opatření na bruselské schůzce nevyjádřilo, šéf slovenského resortu hospodářství Karel Hirman nicméně podle agentury TASR tvrdí, že byl proti opatřením připraveným Evropskou komisí a že Slovensko stále prosazuje zastropování velkoobchodních cen plynu.

Premiér Petr Fiala (ODS) považuje výsledek jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie za důležitý krok na cestě k evropskému řešení vysokých cen energií. Uvedl to na twitteru. Země EU se ve snaze zmírnit dopady krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.

Všechny dostupné informace nasvědčují tomu, že trojice úniků na plynovodech Nord Stream nevznikla náhodou, ale byla výsledkem úmyslné akce. Jménem Evropské unie to dnes uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podobně se v úterý vyjádřila i předsedkyně Evropské komise (EK). Borrell dodal, že jakékoli záměrné narušení energetické infrastruktury v Evropě vyústí v masivní reakci. Kreml následně uvedl, že obvinění Moskvy ze sabotáže se dalo čekat, ale že je absurdní a hloupé. Zastavení toku plynovodů podle něj není v zájmu Ruska ani Evropy.

Slovenská firma Mobility&innovation production představila na brněnském veletrhu Future Mobility prototyp prvního slovenského autobusu na vodík. Jde o vozidlo, které konstruktéři sestavili z dílů a technologií z celého světa a z karoserie vlastní konstrukce. Zatím výrobek prezentovali a jezdili s ním v testovacím provozu a nyní čekají, jaká bude poptávka, a připravují se na sériovou výrobu. ČTK to řekli hlavní konstruktér Michal Choma a chemický inženýr Pavel Čulík.

Dodávky ropy do Česka ropovodem Družba by mohly být obnoveny v pátek, nebo v sobotu. České televizi to dnes řekl předseda představenstva společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Ropa už podle něj teče na Slovensko i do Maďarska. Mero vlastní a provozuje ropovody Družba a IKL na českém území.

Výběr plánů na pomoc domácnostem zasaženým růstem cen ve vybraných zemích. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR včera schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. Půjde o dotaci státu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování. Příspěvek na elektřinu a plyn dostanou lidé automaticky. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Horní hranici příspěvku státu u elektřiny a plynu zvýšila Sněmovna stejně jako v případě tepla na 30 000 korun, zatímco vláda navrhovala původně 20 000 korun. Na úsporný tarif by vláda měla vyčlenit 30,6 miliardy korun.Podrobnosti vláda stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.<

Domácnostem na Slovensku v příštích čtyřech letech vzrostou ceny zemního plynu celkově o 76 procent, pokud uzavřou dlouhodobý kontrakt se státními plynárnami SPP. Nejvyšší růst cen, asi o třetinu, bude v roce 2023. Vyplývá to z oznámení ministra hospodářství Richarda Sulíka. Stát také finančně podporuje instalaci alternativních zdrojů energie, čerpání dotací zpomaluje omezený počet dodavatelů zařízení a instalačních firem.

Itálie, Portugalsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko usilují o pětiletý odklad plánu Evropské unie, který má od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacím motorem. Vyplývá to z dokumentu, ke kterému získala přístup agentura Reuters. Plán EU je součástí klimatického balíčku, jehož cílem je do roku 2030 výrazně snížit emise skleníkových plynů, aby unie do roku 2050 dosáhla uhlíkové neutrality.

Ukrajina by měla tento měsíc začít prodávat elektřinu na Slovensko a do Maďarska, což by mohlo zvýšit příjmy ukrajinských výrobců elektřiny. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Nyní Ukrajina prodává omezené množství elektřiny do Polska a Moldavska. Ukrajinský energetický sektor se potýká s nedostatkem hotovosti, protože spotřeba elektřiny v zemi po ruské invazi klesla a někteří spotřebitelé neplatí účty. Evropská unie se snaží vypořádat se sníženými dodávkami plynu z Ruska. Moskva Ukrajinu napadla 24. února.

Slovenský státní distributor plynu SPP očekává, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom mu dnes sníží dodávky plynu zhruba o 30 procent. Firma dodala, že tento krok nebude mít na její zákazníky dopady. Pokles dodávek registruje i Česká republika, rovněž bez dopadů na zákazníky.

Zavedení embarga na dovoz většiny ruské ropy do Evropské unie a souvisejícího zákazu obchodování s ropnými produkty může podle státního tajemníka slovenského ministerstva hospodářství Karola Galeka vyústit v nedostatek některých ropných výrobků, nikoliv ovšem na Slovensku. Galek také řekl, že bratislavská rafinerie Slovnaft, která značnou část své produkce vyváží, o některé trhy patrně přijde. Česká republika má do 5. prosince příštího roku výjimku na nákup produktů z ruské ropy dovezené do EU ropovodem Družba. Také Slovnaft upozorňuje na hrozící nedostatek pohonných hmot ve střední Evropě.

Důsledky částečného embarga na dovoz ruské ropy do Evropské unie dopadnou z členských zemí EU nejhůře na Slovensko. ČTK o tom informovalo slovenské ministerstvo hospodářství. Bratislavská rafinerie Slovnaft už ve čtvrtek uvedla, že schválený nový balíček sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu postupně ohrozí zásobování středoevropského trhu včetně Česka a následně také slovenského trhu jejími produkty.

Nový balíček sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy postupně ohrozí zásobování středoevropského trhu včetně Česka a následně také slovenského trhu produkty bratislavské rafinerie Slovnaft. Oznámil to podnik v reakci na dohodu velvyslanců zemí EU o podrobnostech šestého balíčku protiruských sankcí vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu. Slovnaft zpracovává hlavně ruskou ropu a značnou část své produkce exportuje.

Summit Evropské unie v noci na dnešek našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Na twitteru to krátce před půlnocí oznámil šéf vrcholných unijních schůzek Charles Michel. Cílem je podle něj co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo svou válku na Ukrajině. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dává politická shoda jasný rámec pro zákaz dovozu ropy a vychází vstříc požadavkům Maďarska, které ji dosud odmítalo podpořit. Lídři se rovněž shodli na poskytnutí devíti miliard eur (221 miliard korun) Kyjevu v rámci okamžité pomoci.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes odpoledne v Bruselu mimořádný summit, na němž se pokusí shodnout na dalších sankcích proti Rusku a možnostech další finanční či vojenské pomoci Ukrajině. Mluvčí šéfa Evropské rady Charlese Michela oznámil, že se později k debatě na dálku připojí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

V době trvající ruské ofenzivy na východě Ukrajiny se v Bruselu v pondělí sejdou prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, aby se dohodli na dalším společném postupu vůči Moskvě. Bavit se budou také o pomoci pro válkou trpící zemi a pro miliony lidí, kteří už z ní uprchli. Tématem mimořádného dvoudenního summitu bude i co nejrychlejší ukončení dovozu energií z Ruska, společné investice do evropské obrany či zajištění dostatku potravin přes ruskou blokádu ukrajinské úrody.

Země Evropské unie se stále neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zástupci vlád sedmadvacítky podle něj naopak jednotně podpořili poskytnutí dalších 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Její ministr Dmytro Kuleba při jednání opět vyzval kolegy z unijních zemí k co nejrychlejšímu přijetí embarga, které má režim ruského prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část peněz k financování války. Většina zemí včetně Česka sankce podporuje, proti embargu je Maďarsko.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila zklamání nad odmítavým postojem Maďarska ke zvažovanému embargu na dovoz ruské ropy do Evropské unie. Čaputová to řekla novinářům po schůzce s polským kolegou Andrzejem Dudou. Oba prezidenti se shodli na potřebě dále podporovat Ukrajinu, která od února čelí vojenské invazi Ruska, včetně její snahy o získání statusu kandidátské země pro vstup do EU.

Ukrajina potřebuje, aby západní země zavedly další sankce proti Rusku, včetně opatření týkajících se energetiky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to řekl poslancům slovenského parlamentu v projevu, který byl vysílán prostřednictvím videopřenosu. Státy Evropské unie se zatím nedohodly na šestém balíčku protiruských sankcí, jehož návrh předpokládá zákaz dovozu ruské ropy. Vystoupení Zelenského přítomní slovenští poslanci a členové vlády ocenili potleskem vestoje, část zástupců opozice jeho projev ignorovala.

Zástupci Slovenska a Maďarska uvedli, že jejich země nepodpoří energetické sankce, které proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu připravuje Evropská unie. Bratislava a Budapešť jsou totiž na ruských dodávkách příliš závislé a neexistují za ně žádné okamžité alternativy, napsala agentura AP. Evropská komise vypracovala nové návrhy sankcí, které by mohly zahrnovat postupné zavedení embarga na ruskou ropu. Sedmadvacet členských zemí o nich pravděpodobně začne jednat ve středu, ale může trvat několik dní, než opatření vstoupí v platnost.

Slovenský premiér Eduard Heger vybídl evropské partnery k solidaritě s Bratislavou pro případ společného odstřižení od dodávek zemního plynu a ropy z Ruska kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Řekl to po schůzce se svým belgickým kolegou Alexanderem De Crooem, který pro Hegerův požadavek vyjádřil pochopení. Slovensko je nyní závislé na dodávkách energií z Ruska. Oba politici vyjádřili podporu válkou zasažené Ukrajině.

Na Slovensku loni po ekonomickém oživení vystoupila produkce emisí skleníkových plynů nad úroveň před vypuknutím epidemie nemoci covid-19. Důvodem je vývoj u hlavního hráče v ocelářském průmyslu. Země se tak vymyká trendu v Evropě, kde se emise udržely na předcovidové hodnotě. Ve své analýze sestavené na základě údajů evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) na to dnes upozornili analytici slovenské centrální banky (NBS).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v telefonátu se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou dohodl, že příslušné úřady obou zemí budou jednat o trvalém zvýšení garantovaných kapacit pro přepravu zemního plynu ze Slovenska na Ukrajinu. Informovala o tom na svém webu kancelář Zelenského. Čaputová na facebooku uvedla, že spolu hovořili o konkrétních formách pomoci, hlavně v oblasti energetiky.

Ceny hliníku pro evropské spotřebitele dosahují rekordních hodnot. Na vině jsou rostoucí náklady na energii a snížení produkce, což prohloubilo nedostatek tohoto kovu, který se používá v energetice, stavebnictví a obalovém průmyslu. Uvedla to agentura Reuters. Cena pro spotřebitele, kteří nakupují hliník na fyzickém trhu, obvykle vychází z ceny kovu na londýnské burze LME, která se nyní pohybuje kolem 2950 USD (63 400 Kč) za tunu, plus se k ní připočítává přirážka, která obvykle pokrývá náklady na dopravu a daně.

Plán Evropské komise, která chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic, rozpoutal v Evropě bouřlivou debatu. Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není vyřešeno dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších států se skupině zemí preferujících jadernou energetiku v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila.

Otázka zařazení jádra mezi klimaticky šetrné zdroje energie rozděluje prezidenty a premiéry zemí Evropské unie na summitu v Bruselu. Skupina států včetně Česka navrhla podle diplomatického zdroje ČTK prosadit do závěrů jednání, aby Evropská komise jádro zařadila na seznam zelených investic. Rakouský kancléř Karl Nehammer podporovaný několika dalšími zeměmi se však postavil proti a shoda zatím není. Lídři jsou rozděleni i v pohledu na regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou požaduje zejména Polsko a Česko. Debata se proto přesunula k dalším tématům a k energiím by se měla vrátit později.

Výběr informací o výstavbě staveb jaderných elektráren ve vybraných evropských zemích, které podporují jadernou energetiku (francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou).