České předsednictví Evropské unie dokázalo dovést do konce velmi komplikovaná jednání o klíčovém klimatickém balíčku a bylo jedním z nejúspěšnějších předsednictví za několik posledních desetiletí. Po skončení posledního ministerského zasedání pod českým vedením to prohlásil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Český vicepremiér Marian Jurečka na zasedání ministrů životního prostředí předal předsednickou agendu na příští půlrok Švédsku.

Dohoda zemí EU na zastropování burzovních cen plynu pomůže k uklidnění situace na energetickém trhu, míní analytici oslovení ČTK. Podle nich bude mít zastropování zejména psychologický efekt, který by měl omezit letošní extrémní výkyvy. Na samotné výši cenového stropu se ovšem analytici neshodnou, ocenili naopak dosažení shody politiků.

Rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny zemního plynu může znamenat, že do Evropy zamíří méně dodávek plynu a že se v regionu ještě prohloubí energetická krize. Myslí si to část analytiků, na které se odvolává agentura Bloomberg. Důležité zároveň bude, jak se začne v Evropě vyvíjet poptávka po plynu, respektive zda klesne tak, jak si vlády představují. Cena plynu pro evropský trh je nyní asi na měsíčním minimu, ale výrazně vyšší než před rokem.

Zástupci tuzemského průmyslu uvítali dohodu EU na zastropování burzovních cen plynu. Podle nich to zabrání extrémním výkyvům v cenách plynu z letošního roku. Vyplývá to z komentářů Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR pro ČTK. Upozorňují však na nutnost dalších opatření ke snížení cen elektřiny a plynu na trhu.

Země Evropské unie se v pondělí po dlouhých týdnech nesnadného vyjednávání shodly na nástroji, kterým chtějí omezit ceny plynu v případě, že překročí stanovenou mez 180 eur (asi 4360 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dosažení dohody ale podle komentářů v médiích nemusí stačit k tomu, aby nový mechanismus byl v praxi skutečně funkční. Analytici upozorňují, že efekt pro koncové spotřebitele bude jen minimální, a varují, že v konečném důsledku se snaha ovlivňovat tržní ceny plynu může unii vymstít.

Výběr hlavních letošních kroků a rozhodnutí EU v boji proti energetické krizi.

Nedělní dohoda států EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami nejspíš zvýší jejich ceny. Následně se to promítne i do cen tepla a elektřiny v Česku. Na dotaz ČTK to sdělil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek a následně tak reagoval také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle svazu dohoda zhorší postavení českých podniků v Evropě.

Německé úřady prověřují, zda americký výrobce elektromobilů Tesla provozuje svou továrnu v Braniborsku ve shodě s povoleními. Braniborský úřad pro životní prostředí totiž podle zjištění stanice RBB24 podal na Teslu trestní oznámení kvůli nedovolenému provozu skladu nebezpečných látek.

Země Evropské unie omezí ceny plynu v případě jejich výrazného růstu. Shodly se na tom dnes v Bruselu po mnoha týdnech vyjednávání pod taktovkou českého předsednictví EU. Rusko, jehož útok na Ukrajinu vedl k prudkému růstu cen energetických surovin, dohodu sedmadvacítky tvrdě kritizovalo. Je podle něj nepřijatelná.

Zavedení emisních povolenek pro silniční dopravu bude znamenat její zdražení pro zákazníky i veřejnost. Malí dopravci nebo dopravci v méně rozvinutých zemích se mohou dostat do pozice, kdy nebudou stačit kapitálově silnějším konkurentům. ČTK to řekl mluvčí největšího tuzemského sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martin Felix. Reagoval tak na informaci o dohodě na úrovni EU na zavedení povolenek pro dopravce.

Evropská unie se včera nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví v Radě EU. Některé ekologické organizace ale dohodu kritizují.

Výběr hlavních bodů předběžné dohody EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami, na které se dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu:

Nová dohoda států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami nepřichází ve správnou dobu a způsobí postupně zvýšení inflace. Shodli se na to analytici, které oslovila ČTK. Výsledek dohody kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v současné době řídí ministerstvo životního prostředí, vítá dohodu států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Poukazuje přitom například na to, že již od roku 2025 může začít fungovat sociálně klimatický fond na pomoc domácnostem. Změny na trhu s povolenkami podle něj pomůžou také ochránit konkurenceschopnost průmyslu tím, že EU dokáže pravidla uplatnit i na zboží dovážené ze třetích zemí. Systém obchodování s emisními povolenkami bude daleko víc vyvážený, což je důležitá dobrá zpráva pro domácnosti i firmy. Výsledek dohody naopak kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí. Ministerstvo životního prostředí naproti tomu uvedlo, že pro nejzranitelnější domácnosti je vyjednáno přes 50 miliard korun.

Lídři Rumunska, Maďarska, Ázerbájdžánu a Gruzie v Bukurešti podepsali dohodu o vybudování podmořského kabelu, který bude do Evropy přivádět elektřinu z Ázerbájdžánu. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž se jednání zúčastnila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ázerbájdžán rovněž předpověděl, že v příštím roce mírně zvýší vývoz zemního plynu do Evropy.

Švýcarsko se dnes přidalo k cenovému stropu na ruskou ropu, který zavedly země ze skupiny G7 a Evropská unie. Oznámila to švýcarská vláda. Švýcarsko tak zakazuje převážet, obchodovat či zprostředkovávat transakce s ruskou ropou přepravovanou po moři, když její cena přesahuje 60 dolarů za barel (přes 1300 korun).

V Tokiu budou muset mít všechny nové domy postavené velkými stavebními společnostmi po dubnu 2025 nainstalované solární panely. Mají se tak snížit uhlíkové emise v domácnostech. Podle agentury Reuters to vyplývá z nového nařízení, které ve čtvrtek schválilo zastupitelstvo japonského hlavního města.

Průměrná tržní cena zemědělské půdy byla letos 335 000 Kč za hektar, což je meziroční nárůst o 13,8 procenta. Vyplývá to z odhadu poradenské společnosti Farmy.cz, který vychází z údajů o doposud realizovaných obchodech. Loni stál hektar půdy v průměru zhruba 294 000 Kč a cena meziročně vzrostla o 16 procent.

Cesta z energetické krize a s ní spojená podpora firem či další ekonomické otázky budou patřit k hlavním tématům dnešní debaty prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Na jednodenním summitu v Bruselu se bude hovořit i o další podpoře Ukrajiny proti pokračující ruské agresi nebo o obchodních vztazích se Spojenými státy, které zkomplikoval masivní americký plán podpory domácích firem. Řeč může přijít i na rostoucí počty migrantů mířících do Evropy. Summit bude poslední vrcholnou schůzkou českého premiéra Petra Fialy s unijními kolegy během půlročního českého předsednictví EU.

Zástupci členských zemí Evropské unie se předběžně dohodli s Evropským parlamentem na konečné podobě plánu REPowerEU, který má unii pomoci vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech. Program přináší pro tento účel nové granty v celkové výši 20 miliard eur (skoro 490 miliard Kč), které budou státy čerpat skrze dodatky k takzvaným plánům obnovy reagujících na pandemii. Česku by z nich mělo připadnout zhruba 17 miliard Kč.

Země Evropské unie se včera opět nedokázaly shodnout na podmínkách omezení cen plynu, o jejichž stanovení se pokoušejí již několik měsíců. Více než osmihodinové jednání ministrů energetiky však přineslo sblížení postojů a šance na dohodu bude na dalším jednání příští pondělí, uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který schůzku zástupců unijních vlád vedl. Eurokomisařka Kadri Simsonová konstatovala, že všechny země ukázaly vůli ke kompromisu.

Německý koncern Volkswagen a italská energetická společnost Enel založily společný podnik Ewiva, jehož cílem je vybudovat po celé Itálii 3000 rychlodobíjecích míst pro elektromobily. Každá z firem do projektu investuje 100 milionů eur (2,4 miliardy Kč). V tiskové zprávě o tom informovala německá automobilka. Rychlodobíjecí stanice budou podle ní do konce roku 2023 přístupné řidičům automobilů všech výrobců na 500 místech a budou mít výkon až 350 kilowattů (kW).

Evropská unie by měla zabránit opakování rekordního růstu cen plynu z letošního léta, záleží ale na ministrech všech zemí, zda jsou připraveni dohodnout se na podmínkách takového omezení. Před dalším mimořádným jednáním s unijními kolegy to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela. České předsednictví podle něj připravilo návrh plynového stropu, který odráží námitky všech států. Pokud se však dnes dohodu uzavřít nepodaří, mají ministři šanci na další schůzce příští pondělí, dodal Síkela.

Skupina velkých světových ekonomik G7 založila klimatický klub a od nadcházejícího roku do tohoto mezinárodního fóra zve i další státy s ambiciózními ekologickými programy. Po virtuálním summitu G7 to oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Skupina o vytvoření klimatického klubu jednala již v červnu na summitu v bavorském alpském zámku Elmau.

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na dnešek dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v EU.

Najít shodu na možném omezení cen plynu pro případ jejich výrazného růstu se dnes pokusí ministři energetiky zemí Evropské unie na mimořádném zasedání v Bruselu. Dosavadní návrhy cenového stropu nenašly dostatečnou podporu států, z nichž většina o nějakou formu regulace stojí. Několik odpůrců stropu včetně Německa požaduje výraznější ústupky a podle diplomatů není jisté, zda povede nejnovější kompromisní varianta připravená českým předsednictvím k dohodě. Na té přitom závisí i schválení předjednaného energetického balíčku obsahujícího společné nákupy plynu a solidární poskytování dodávek zemím v nouzi.

Oděvní značky čelí tlaku na omezení obrovského odpadu v módě. Mnohé z nich se proto obracejí k programům dalšího prodeje, které umožňují spotřebitelům zpeněžit jejich použité oblečení. Problém ale nastává u spodního prádla, které obvykle není možné znovu prodat. Když doslouží, končí v odpadcích. Zavedené a začínající firmy se snaží přijít na to, jak zabránit tomu, aby spodní prádlo putovalo na skládky, píše agentura Bloomberg.

Čínský koncern Geely Automobile Holdings dodá společnosti ElectroMobility Poland (EMP) modulární platformu pro elektromobily, která bude základem její řady elektromobilů Izera. S odvoláním na prohlášení obou firem o tom informovala agentura Reuters. Značka Izera je klíčovým prvkem snahy Polska přejít na vozy s elektrickým pohonem. Polský automobilový průmysl chce s její pomocí dohnat konkurenty v regionu, například Česko nebo Slovensko.

Jihokorejské společnosti Hyundai Motor a LG Energy Solution (LGES), dceřiná firma LG Chem, zvažují výstavbu dvou společných závodů na výrobu baterií do elektromobilů ve Spojených státech. S odvoláním na jihokorejská média o tom na konci listopadu informovala agentura Reuters. Společnost LGES se k věci odmítla vyjádřit. Automobilka Hyundai na dotaz o komentář nereagovala. Výši investice média nezmiňují.

Španělská policie zadržela pět lidí a další tři desítky vyšetřuje na svobodě kvůli krádežím plodiny, která se dříve používala zejména jako krmivo pro dobytek, ale nyní je označována za "černé zlato". Jde o rohovník, z něhož se získává karobový prášek, označovaný za zdravější alternativu kakaa či čokolády. Informoval o tom deník El País, podle něhož cena této plodiny v posledních několika letech vzrostla více než trojnásobně.