Indický nejvyšší soud dnes zamítl žádost vlády o zvýšení odškodného pro oběti průmyslové katastrofy v Bhópálu z roku 1984, kdy při úniku plynů z továrny amerického koncernu Union Carbide zahynuly tisíce lidí. Informovala o tom agentura Reuters.

Dodavatelé elektrické energie budou mít povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Měl by se také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě. Počítá s tím návrh úpravy energetického trhu, který dnes představila Evropská komise (EK). Jejím cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena schválila rozsáhlý, ale kontroverzní projekt těžby ropy na Aljašce. Plán těžby si vysloužil kritiku ze strany ekologických organizací i některých komunit původních obyvatel Aljašky, uvedla agentura AP. Biden, zvolený za Demokratickou stranu, se podle ekologů chová v rozporu se svými sliby.

Před polskou ambasádou v Praze se dnes na demonstraci sešlo přes 20 převážně mladých lidí, kteří požadovali zveřejnění detailů dohody České republiky s Polskem o těžbě uhlí v dole Turów. Důl leží v Polsku v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu. Demonstraci s názvem Zveřejněte dohodu, dejte stop Turówu pořádalo hnutí Fridays For Future, připojili se i zástupci hnutí Greenpeace. České ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes uvedlo, že poskytuje veřejnosti všechny dostupné informace, které od Polska získává.

Evropská komise (EK) schválila skupině Agrofert ze svěřenských fondů českého expremiéra Andreje Babiše záměr převzít divizi rakouské chemičky Borealis pro výrobu hnojiv. Komise dospěla k názoru, že transakce nijak nenaruší hospodářskou soutěž v Evropském hospodářském prostoru, stojí v jejím dnešním sdělení. Proti plánu prodeje se stavěli zástupci z řad rakouských zemědělců.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi mohly podle Biologického centra Akademie věd (AV) ČR znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, informovala mluvčí kraje Alena Knotková. Rybáři a hasiči tehdy zlikvidovali asi 42 tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Evropská unie chce se Spojenými státy co nejrychleji vyjednat dohodu o nerostných surovinách pro automobilové baterie, oznámili ve společném prohlášení po jednání v Bílém domě americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dohoda by měla umožnit, aby elektromobily vyráběné v Evropě měly nárok na daňové úlevy v USA, napsala agentura DPA.

Do dvou let vláda podpoří celkem 200 000 fotovoltaických zařízení na střechách, dvojnásobek oproti cíli v programovém prohlášení. Na tiskové konferenci po uvedení nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) do funkce to řekl premiér Petr Fiala (ODS). V uplynulém roce podle něj ministerstvo schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun.

Ekologické organizace po jmenování Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí apelují na prosazení nové energetické politiky zaměřené mimo jiné na odklon od uhlí do roku 2033, ochranu přírody, krajiny či biologické rozmanitosti. Uvedla to asociace Zelený kruh. Hnutí Fridays for Future doufá, že s Hladíkem na ministerstvo přichází expert a člověk s aktivním zájmem o problematiku klimatické krize.

Do roku 2025 by mělo v Česku fungovat 12 vodíkových čerpacích stanic a o pět let později jich bude 40. Na dobíjecí a plnící infrastrukturu má Česko připravených šest miliard korun a ve fázi schvalování je nyní 11 vodíkových plniček. Během otevření první veřejné čerpací stanice společnosti Orlen Unipetrol v Praze na Barrandově to včera uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Evropská unie by měla do roku 2030 omezit celkovou konečnou spotřebu energie o 11,7 procenta proti hodnotám, které pro konec desetiletí odhadovala před třemi lety. Shodli se na tom v noci na dnešek zástupci členských zemí a Evropského parlamentu. Dojednali tak podmínky další ze série norem klimatického balíčku, jehož cílem je snížit produkci skleníkových plynů do konce desetiletí. Aby norma vstoupila v platnost, státy i europoslanci ji musejí ještě oficiálně potvrdit.

Evropská unie by se měla zcela zbavit závislosti na zkapalněném zemním plynu (LNG) z Ruska, jehož spotřeba v EU na rozdíl od plynu dováženého potrubím loni neklesla. Vyzvala k tomu dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž by evropské firmy neměly uzavírat s ruskými dodavateli nové kontrakty. Komisařka zároveň oznámila, že navrhne prodloužit systém dobrovolného omezení spotřeby plynu, které má zajistit jeho dostatečné zásoby na příští zimu. V současnosti jsou podle ní zásobníky plné z 57 procent, což je zhruba dvojnásobek loňské úrovně.

Česká republika svolává na pondělí do Štrasburku schůzku skupiny ministrů dopravy zemí Evropské unie kvůli současným sporům o emise z automobilové dopravy. ČTK to potvrdil mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský. Účastnit se mají ministři států, které mají výhrady k navržené podobě emisní normy. Podle unijního činitele, který dříve hovořil s ČTK, dostali pozvánku zástupci 11 zemí. Jsou mezi nimi Německo a Itálie, které patří k hlavním odpůrcům dříve předjednaného faktického zákazu klasických spalovacích motorů v roce 2035. Česko zároveň odmítá navrhovanou podobu nové emisní normy Euro 7.

Konsorcium Infinity Power plánuje postavit v Mauritánii zařízení na výrobu zeleného vodíku. Investice by mohla činit až 34 miliard USD (758,2 miliardy Kč). Německý projektový developer Conjuncta oznámil, že spolu se svými partnery z konsorcia podepsal s vládou Mauritánie memorandum o porozumění o výstavbě závodu.

Generální ředitel americké ropné společnosti ExxonMobil Darren Woods kritizoval energetickou politiku Evropské unie. Podle něj zašla až příliš daleko a represivní opatření proti fosilním palivům v Evropě teď velké energetické společnosti nutí, aby přehodnotily své plány a případně investovaly jinde. Woods to řekl na každoroční konferenci CERAWeek, která se v těchto dnech koná v Houstonu.

Právní zástupce obcí z lokality Hrádek na Jihlavsku požádal o informace k žádosti o stanovení průzkumných území, již podala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na ministerstvo životního prostředí. Právník Luboš Kliment ČTK sdělil, že žádá o text žádosti včetně příloh. Odkazuje se přitom na zákon o právu na informace o životním prostředí. Od správy úložišť ČTK reakci nezískala. Hrádek patří mezi čtyři území v ČR, která se budou dál posuzovat kvůli možnému umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. O nejvhodnější lokalitě by se mělo rozhodnout do roku 2028. Obce se úložišti dlouhodobě brání.

Vzorky vody odebrané u výpusti valašskomeziříčské chemičky Deza i z potoků, které areálem protékají, byly v den otravy řeky Bečvy v pořádku. Standardně je podle vedoucího provozu vodního hospodářství podniku Karla Onderky pracovník chemičky odebral ráno, následně dvakrát odpoledne, kdy už ve firmě o ekologické havárii věděli. U vsetínského okresního soudu, který otravu projednává, dnes Onderka připustil, že Deza nakládá i s odpadními vodami s obsahem kyanidu a šestimocného chromu, které podle obžaloby řeku otrávily.

Německo v přechodu na vodík a v zavádění vodíkového trhu potřebuje zrychlit tempo a postupovat s větším pragmatismem. Shodli se na tom šéf německého plynárenského svazu Zukunft Gas Timm Kehler a šéf Německého svazu pro vodík a palivové články (DWV) Werner Diwald. Německá vláda nyní přepracovává národní vodíkovou strategii, kterou schválila v červnu 2020.

Desítky lidí žijících v pobřežních vesnicích na Filipínách postihly nevolnosti, závratě a křeče poté, co se u pobřeží minulý týden potopil tanker přepravující 800 000 litrů topného oleje. Uniklý olej se již dostal k nejbližším rybářským obcím a pokryl pláže černými skvrnami, informoval zpravodajský server BBC News.

Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.

Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Věc vrátil úřadu k dalšímu řízení, řekla ČTK mluvčí soudu Klára Belkovová. Proti zamýšlené těžbě firmy České štěrkopísky bojují obce i kraj kvůli obavám ze znečištění pátého největšího zdroje pitné vody pro více než 100 000 lidí. Podle kanceláře Frank Bold Advokáti, která zastupuje obce, soud považuje za nedostatečné znalecké posudky. Mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek ČTK řekl, že úřad o dalším postupu rozhodne po vrácení spisu a napadeného rozhodnutí. Soud rozhodnutí úřadu v dané věci zrušil i v minulosti. Společnost České štěrkopísky uvádí, že těžba zdroj vody neohrozí a může být vodě naopak prospěšná. Mluvčí firmy Petr Dušek v reakci na rozhodnutí soudu uvedl, že rozsudek je prohrou pro všechny.

Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli na podobě mezinárodní smlouvy o ochraně oceánů, o které se jedná již 15 let. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání, napsala agentura Reuters.

Předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek tento týden na mezinárodní ekonomické konferenci v Praze řekl, že je potřeba postavit se proti tomu, aby obchodníci převáželi potraviny z jedné části Evropy do druhé. Měly by se podle něj podporovat potraviny, které lze vyrobit v ČR. Podpořil program EU Od zemědělce ke spotřebiteli k omezení ekologických dopadů produkce potravin. Zároveň označil Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) jako brzdu, která odčerpává peníze na rozvoj ekonomiky.

Velvyslanci členských zemí při Evropské unii se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzín či naftu. Oznámilo to švédské předsednictví v Radě EU, které neupřesnilo, kdy by mohlo rozhodnutí padnout. Původně bylo plánováno na úterý, proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli staví některé země včetně Německa.

Rusko se chystá poškozené potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 utěsnit a zakonzervovat, s opravou a opětovným zprovozněním nepočítá. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Každý z plynovodů má dvě potrubí a vybudovala je ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Tři z celkových čtyř potrubí loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstává neporušené.

Česká republika nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Dnes to v Berlíně po jednání s německým kolegou Volkerem Wissingem prohlásil český ministr dopravy Martin Kupka. Řekl, že v této věci bude Česko postupovat společně s Německem. Uvedl také, že Praha i Berlín považují stávající návrh chystané unijní emisní normy Euro 7 za nerealistický a nepřijatelný.

Podle polské pobočky ekologické organizace Greenpeace mohou za loňskou zvýšenou míru slanosti (salinity) Odry společnosti těžící černé uhlí v Horním Slezsku. Doly vypouštějí do řeky odpady, které vedou ke zvýšení slanosti vody v řece. S tím loni v létě souviselo rozšíření toxické řasy a následný úhyn stovek tun ryb.

Globální emise oxidu uhličitého související s energetikou se v loňském roce zvýšily o 0,9 procenta na rekordních 36,8 miliardy tun. A to i přesto, že více čistých technologií, jako jsou elektromobily nebo produkce elektřiny ze slunce, pomohlo omezit dopady zvýšené spotřeby uhlí a ropy. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Zákaz využívání izolačního plynu s fluoridem sírovým (SF6), který navrhuje Evropská komise, by mohl ohrozit spolehlivost elektrické sítě. Dalším rizikem je také zvýšení nákladů, což by v cenách energií pocítili i koncoví odběratelé. Upozornil na to Český svaz zaměstnavatelů v energetice (ČSZE), podle něhož je na změny potřeba více času.

Ve vzorcích kalů odebraných v týdnu po otravě ryb v řece Bečvě zjistila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) ve firmě Energoaqua značné množství kyanidů. U vsetínského okresního soudu, který ekologickou havárii ze 20. září 2020 projednává, to dnes při čtyřhodinové výpovědi uvedl bývalý inspektor ČIŽP Vít Špaček. S kolegou odebral den po havárii vzorek také pod výpustí podniku, kudy podle obžaloby jedovaté látky do řeky unikly. Kvůli chemickému zápachu a úniku kalu ji Špaček označil za podezřelou. Ze zjištěné koncentrace kyanidů pod výpustí však podle něj nevyplývá závěr, že původcem otravy je Energoaqua.