Desítky lidí žijících v pobřežních vesnicích na Filipínách postihly nevolnosti, závratě a křeče poté, co se u pobřeží minulý týden potopil tanker přepravující 800 000 litrů topného oleje. Uniklý olej se již dostal k nejbližším rybářským obcím a pokryl pláže černými skvrnami, informoval zpravodajský server BBC News.

Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.

Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Věc vrátil úřadu k dalšímu řízení, řekla ČTK mluvčí soudu Klára Belkovová. Proti zamýšlené těžbě firmy České štěrkopísky bojují obce i kraj kvůli obavám ze znečištění pátého největšího zdroje pitné vody pro více než 100 000 lidí. Podle kanceláře Frank Bold Advokáti, která zastupuje obce, soud považuje za nedostatečné znalecké posudky. Mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek ČTK řekl, že úřad o dalším postupu rozhodne po vrácení spisu a napadeného rozhodnutí. Soud rozhodnutí úřadu v dané věci zrušil i v minulosti. Společnost České štěrkopísky uvádí, že těžba zdroj vody neohrozí a může být vodě naopak prospěšná. Mluvčí firmy Petr Dušek v reakci na rozhodnutí soudu uvedl, že rozsudek je prohrou pro všechny.

Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli na podobě mezinárodní smlouvy o ochraně oceánů, o které se jedná již 15 let. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání, napsala agentura Reuters.

Předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek tento týden na mezinárodní ekonomické konferenci v Praze řekl, že je potřeba postavit se proti tomu, aby obchodníci převáželi potraviny z jedné části Evropy do druhé. Měly by se podle něj podporovat potraviny, které lze vyrobit v ČR. Podpořil program EU Od zemědělce ke spotřebiteli k omezení ekologických dopadů produkce potravin. Zároveň označil Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) jako brzdu, která odčerpává peníze na rozvoj ekonomiky.

Velvyslanci členských zemí při Evropské unii se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzín či naftu. Oznámilo to švédské předsednictví v Radě EU, které neupřesnilo, kdy by mohlo rozhodnutí padnout. Původně bylo plánováno na úterý, proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli staví některé země včetně Německa.

Rusko se chystá poškozené potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 utěsnit a zakonzervovat, s opravou a opětovným zprovozněním nepočítá. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Každý z plynovodů má dvě potrubí a vybudovala je ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Tři z celkových čtyř potrubí loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstává neporušené.

Česká republika nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Dnes to v Berlíně po jednání s německým kolegou Volkerem Wissingem prohlásil český ministr dopravy Martin Kupka. Řekl, že v této věci bude Česko postupovat společně s Německem. Uvedl také, že Praha i Berlín považují stávající návrh chystané unijní emisní normy Euro 7 za nerealistický a nepřijatelný.

Podle polské pobočky ekologické organizace Greenpeace mohou za loňskou zvýšenou míru slanosti (salinity) Odry společnosti těžící černé uhlí v Horním Slezsku. Doly vypouštějí do řeky odpady, které vedou ke zvýšení slanosti vody v řece. S tím loni v létě souviselo rozšíření toxické řasy a následný úhyn stovek tun ryb.

Globální emise oxidu uhličitého související s energetikou se v loňském roce zvýšily o 0,9 procenta na rekordních 36,8 miliardy tun. A to i přesto, že více čistých technologií, jako jsou elektromobily nebo produkce elektřiny ze slunce, pomohlo omezit dopady zvýšené spotřeby uhlí a ropy. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Zákaz využívání izolačního plynu s fluoridem sírovým (SF6), který navrhuje Evropská komise, by mohl ohrozit spolehlivost elektrické sítě. Dalším rizikem je také zvýšení nákladů, což by v cenách energií pocítili i koncoví odběratelé. Upozornil na to Český svaz zaměstnavatelů v energetice (ČSZE), podle něhož je na změny potřeba více času.

Ve vzorcích kalů odebraných v týdnu po otravě ryb v řece Bečvě zjistila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) ve firmě Energoaqua značné množství kyanidů. U vsetínského okresního soudu, který ekologickou havárii ze 20. září 2020 projednává, to dnes při čtyřhodinové výpovědi uvedl bývalý inspektor ČIŽP Vít Špaček. S kolegou odebral den po havárii vzorek také pod výpustí podniku, kudy podle obžaloby jedovaté látky do řeky unikly. Kvůli chemickému zápachu a úniku kalu ji Špaček označil za podezřelou. Ze zjištěné koncentrace kyanidů pod výpustí však podle něj nevyplývá závěr, že původcem otravy je Energoaqua.

Z tankeru, který se v úterý potopil u Filipín jihozápadně od hlavního města Manily, vytéká topný olej. Nejméně šest pobřežních měst proto vyhlásilo zákaz rybolovu a koupání, zatímco se úřady snaží dostat olejovou skvrnu pod kontrolu, informovaly podle agentury AP filipínské úřady.

Společnost Liss, která se zabývá povrchovou úpravou kovů, dodala do firmy Energoaqua v roce 2020 k vyčištění zhruba 140 kontejnerů odpadní vody s obsahem kyanidů. U vsetínského okresního soudu, který projednává otravu řeky Bečvy z 20. září 2020, to dnes uvedl svědek Robert Lovecký, místopředseda správní rady podniku Liss. Takzvané IBC kontejnery mají objem 1000 litrů. Společnost Energoaqua je kvůli havárii obžalovaná, spolu s ní i její ředitel Oldřich Havelka.

Návrh na ústavní ochranu vody chce ministerstvo životního prostředí předložit letos, stejně tak zpřísnit pokuty za poškozování životního prostředí. Původně s tím počítalo loni. V první polovině letošního roku zamýšlí resort namísto loňska předložit návrh na ústavní ochranu půdy. V roce 2023 chce také připravit novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného programového prohlášení vlády.

Příprava a výběr lokality pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu jsou podle dotčených obcí uspěchané a netransparentní. Jako příliš krátkou vidí hlavně dobu pro geologický průzkum. Zároveň požadují více informací. Uvedla to Platforma proti hlubinnému úložišti, která obce zastupuje. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) počítá s výběrem finálního místa úložiště do roku 2028. Kritiku obcí odmítla s tím, že všechny geologické práce budou provedeny v dostatečné míře i kvalitě.

Itálie a Německo hrozí, že zablokují plán Evropské unie zakázat od roku 2035 prodej automobilů se spalovacím motorem. V ohrožení tak jsou unijní cíle na ochranu ovzduší. Zrušení zákazu, na kterém už se dohodly členské státy unie, by tak zřejmě bylo politicky toxické, napsal web Automotive News Europe.

Polsko povolilo prodloužení těžby v hnědouhelném dole Turów do roku 2044. ČTK to potvrdilo české ministerstvo životního prostředí. Ekologické organizace polské rozhodnutí kritizují. Polské rozhodnutí o další těžbě v dole, který leží v blízkosti českých hranic a německých hranic, podle nich vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

V Německu by od příštího roku mohl začít platit zákaz instalace nových kotlů na plyn a topný olej. Počítá s tím alespoň návrh zákona, na němž pracují ministerstvo hospodářství a ministerstvo pro bydlení a výstavbu. Německá vláda chce opatřením podle veřejnoprávní televize ARD přispět ke snížení škodlivých emisí a k ochraně klimatu. Pro řadu obyvatel to může znamenat, že v příštích letech budou muset zmodernizovat své topné systémy.

Strojírenská firma Kovosvit ze Sezimova Ústí zaznamenala trend, že firmy šetří a chtějí repasovat víc strojů než dřív. Kvůli úsporám kupují méně nových strojů, protože s těmi by musely investovat i do nového nářadí a dalších věcí. Kovosvit teď pro firmy často repasuje své stroje ze 70. let minulého století. ČTK to řekl ředitel Kovosvitu Pavel Kovář.

Obce z lokalit, kde Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) žádá o stanovení průzkumného území pro úložiště radioaktivního odpadu, nadále nesouhlasí s tím, aby u nich bylo úložiště vybudováno. ČTK to řekli starostové obcí Rudíkov na Třebíčsku, Dolní Cerekev na Jihlavsku, Temelín na Českobudějovicku a Chanovice na Klatovsku. Současně kritizovali způsob, jakým s nimi správa úložišť komunikuje. Informaci o její žádosti adresované ministerstvu životního prostředí obce podle starostů dostaly do datových schránek, ale bez podrobností a žádosti o vyjádření. Předpokládají, že se proti rozhodnutí ministerstva odvolají.

Rusko začalo dodávat ropu z Kazachstánu ropovodem Družba přes Polsko do Německa. Včera to podle ruských tiskových agentur oznámil ruský provozovatel ropovodů Transněfť. Dodávky do Polska jsou zastavené, tok ropy na Slovensko a do České republiky jižní větví ropovodu pokračuje bez přerušení, informovala agentura Reuters.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podala žádosti o stanovení průzkumného území v obcích Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. V případě, že ministerstvo životního prostředí žádostem vyhoví, zahájí správa geologický průzkum pro možné budoucí umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. O nejvhodnější lokalitě pro úložiště by se podle současných plánů mělo rozhodnout do roku 2028. ČTK to dnes sdělila mluvčí SÚRAO Martina Bílá. Obce se hlubinnému úložišti dlouhodobě brání. Podle nich stát stále nezajistil obcím v podobných řízeních dostatečná práva.

V Jihlavě dnes hasiči odstraňují ropnou skvrnu z Pávovského rybníka. Znečištění postihlo jen část hladiny jedenáctihektarové vodní plochy, většinou se drželo u hráze. Uhynulé ryby se tam objevovat nezačaly, uvedla radnice v tiskové zprávě. Pracovníci Zdravotního ústavu v Ostravě odebrali laboratorní vzorky kvůli určení bližšího složení a možného původu znečišťující látky. Zástupci policie a České inspekce životního prostředí (ČIŽP) kontrolují firmy a průmyslové areály v okolí.

Evropě se stále daří dovážet velké objemy nafty, přestože Evropská unie začátkem tohoto měsíce zavedla embargo na dodávky tohoto paliva z Ruska. Dovoz nafty do Evropy by tak v únoru mohl mírně překonat lednovou úroveň, zejména díky dodávkám z Blízkého východu a z Asie. Ty by se v únoru mohly vyšplhat na maximum za sedm let. Vyplývá to z odhadů analytické společnosti Vortexa.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá zveřejnit informace o dopadech těžby v uhelném polském dole Turów na českou krajinu, tvrdí organizace Frank Bold Society. Ta resortu vyčítá, že potřebnými daty o vlivu dolu na podzemní vodu disponuje, ale odmítá je zveřejnit. Mluvčí resortu Lucie Ješátková však v reakci pro ČTK uvedla, že MŽP informace o vlivu těžební činnosti v dole Turów průběžně poskytuje.

Ředitel Lesní správy Lány Pavel Rus stáhl žádost o povolení další těžby kamene, kterou podal jeho předchůdce Miloš Balák. Kámen se měl dobývat v prostoru bývalého kamenolomu, z něhož se prodával pod tržní cenou, za což byl Balák nepravomocně odsouzen. Žádost posuzovala Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), proti těžbě protestovala obec Běleč, do jejíhož katastru oblast spadá. Plán se nelíbil ani zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi, který se ujme úřadu 9. března. Napsal to server Seznam Zprávy.

Na mnoha místech Evropy je v půdě i vodě vysoké množství takzvaných perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS). Jde o chemikálie spojované se závažnými zdravotními problémy včetně rakoviny. Látkám tohoto typu se přezdívá "věčné chemikálie", protože se v přírodě rozkládají velmi pomalu. Mezinárodní skupina evropských médií, včetně francouzského Le Monde, britského The Guardian a českého Deníku Referendum, odhalila v rámci projektu Forever Pollution Project kontaminovaných míst v Evropě tisíce, z toho desítky v České republice.

Ukrajinci navzdory rok trvající válce nezapomínají ani na ochranu životního prostředí, důležitou roli v tom hraje i jejich silný vztah k vlastní zemi nebo orientace na zemědělství. ČTK to dnes řekla Marcela Černochová z české neziskové organizace Arnika, která se angažuje i na Ukrajině. Češi ukrajinským kolegům předávají například znalosti o likvidaci ekologických škod po působení cizí armády nebo monitorují stav ovzduší.

Americká federální Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) v úterý nařídila železničnímu dopravci Norfolk Southern zaplatit za odstranění znečištění vzniklého po vykolejení jeho vlaku v městečku East Palestine ve státě Ohio. Vlak vezl nebezpečné chemikálie, které se při havárii a následných operacích uvolnily do ovzduší a vody. Šéf společnosti obyvatelům slíbil, že bude usilovat o návrat zasažené komunity k normálnímu životu.