Za líbivé, ale odtržené od reality označili oceláři rozhodnutí Evropské unie o revizi systému obchodování s emisními povolenkami i nouzové zastropování cen plynu na evropské úrovni. Dekarbonizace je sice prioritou firem vyrábějících ocel, ale její příliš rychlé zavádění bude znamenat ztrátu konkurenceschopnosti, uvedl předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban.

Ekologické organizace z ČR ocenily, že české předsednictví EU posunulo kupředu obchodování s emisními povolenkami nebo takzvané uhlíkové clo, přispělo podle nich mimo jiné k dosažení shody na velké části klimatického legislativního balíčku. Výsledná podoba opatření ale podle aktivistů není dostatečná ke splnění cílů pařížské klimatické dohody, tedy k udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia. České předsednictví nebylo dostatečně ambiciózní, uvedly ve společném tiskovém komentáři Centrum pro dopravu a energetiku (CDE), Greenpeace ČR, Hnutí Duha a Klimatická koalice.

Kvalita ovzduší v Česku se pozvolna zlepšuje, u většiny látek se snižuje rozloha území, kde jsou překračovány jejich imisní limity. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo životního prostředí (MŽP) s odkazem na Zprávu o životním prostředí za rok 2021, kterou projednala vláda. Zároveň ale upozorňuje, že stále přetrvává vysoké množství emisí do ovzduší z vytápění domácností. Na vině je především lokální vytápění tuhými palivy, které zajišťuje více než třetinu tepla pro domácnosti. Problematické je zejména spalování uhlí, ale také materiálů, které nejsou pro vytápění vůbec určeny, uvádí zpráva.

Ruská společnost Transněfť obdržela z Polska a Německa požadavek na dodání ropy v příštím roce. V ruské televizi Rossija 24 to v úterý řekl šéf Transněfti Nikolaj Tokarev. Jeho slova jsou však podle agentury Reuters v rozporu s postojem Varšavy, která v listopadu tvrdila, že ropu z Ruska nechce. Německo navíc popřelo, že hodlá v příštím roce ruskou ropu kupovat. Evropská unie na Rusko za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu uvalila sérii sankcí a od 5. prosince zakazuje dovoz ruské ropy na tankerech.

Zdá se, že žádná ze zemí Evropské unie řádně nevyšetřuje zářijové úniky plynu z plynovodů Nord Stream, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Evropské státy už dříve vyjádřily podezření, že se jednalo o záměrné poškození, a některé z nich obvinily Moskvu. Ta naopak ze sabotáže obvinila Západ. Incident vyšetřují dánské a švédské úřady.

Členské státy Evropské unie se tento týden dohodly na vlastní verzi loňského návrhu, který má v příštích letech pomoci výrazně snížit emise metanu a tím oslabit oteplování klimatu. Opatření by zavedlo povinnost sledovat emise v sektoru fosilních paliv a odstraňovat případné úniky. Také by až na některé výjimky zakázalo při zpracovávání ropy, plynu a uhlí postupy, při kterých dochází v uvolňování metanu do atmosféry.

České předsednictví Evropské unie dokázalo dovést do konce velmi komplikovaná jednání o klíčovém klimatickém balíčku a bylo jedním z nejúspěšnějších předsednictví za několik posledních desetiletí. Po skončení posledního ministerského zasedání pod českým vedením to prohlásil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Český vicepremiér Marian Jurečka na zasedání ministrů životního prostředí předal předsednickou agendu na příští půlrok Švédsku.

Dohoda zemí EU na zastropování burzovních cen plynu pomůže k uklidnění situace na energetickém trhu, míní analytici oslovení ČTK. Podle nich bude mít zastropování zejména psychologický efekt, který by měl omezit letošní extrémní výkyvy. Na samotné výši cenového stropu se ovšem analytici neshodnou, ocenili naopak dosažení shody politiků.

Rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny zemního plynu může znamenat, že do Evropy zamíří méně dodávek plynu a že se v regionu ještě prohloubí energetická krize. Myslí si to část analytiků, na které se odvolává agentura Bloomberg. Důležité zároveň bude, jak se začne v Evropě vyvíjet poptávka po plynu, respektive zda klesne tak, jak si vlády představují. Cena plynu pro evropský trh je nyní asi na měsíčním minimu, ale výrazně vyšší než před rokem.

Zástupci tuzemského průmyslu uvítali dohodu EU na zastropování burzovních cen plynu. Podle nich to zabrání extrémním výkyvům v cenách plynu z letošního roku. Vyplývá to z komentářů Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR pro ČTK. Upozorňují však na nutnost dalších opatření ke snížení cen elektřiny a plynu na trhu.

Nová dohoda EU o emisních povolenkách umožní od roku 2025 spustit sociální klimatický fond s dotacemi pro domácnosti. Ve fondu bude minimálně 50 miliard korun, uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Unijní dohodu označil za pozitivní krok pro budoucnost, výnosy z prodejů povolenek pro Česko podle něj v příštích letech vzrostou zhruba na 1,25 bilionu korun.

Země Evropské unie se v pondělí po dlouhých týdnech nesnadného vyjednávání shodly na nástroji, kterým chtějí omezit ceny plynu v případě, že překročí stanovenou mez 180 eur (asi 4360 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dosažení dohody ale podle komentářů v médiích nemusí stačit k tomu, aby nový mechanismus byl v praxi skutečně funkční. Analytici upozorňují, že efekt pro koncové spotřebitele bude jen minimální, a varují, že v konečném důsledku se snaha ovlivňovat tržní ceny plynu může unii vymstít.

Výběr hlavních letošních kroků a rozhodnutí EU v boji proti energetické krizi.

Nedělní dohoda států EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami nejspíš zvýší jejich ceny. Následně se to promítne i do cen tepla a elektřiny v Česku. Na dotaz ČTK to sdělil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek a následně tak reagoval také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle svazu dohoda zhorší postavení českých podniků v Evropě.

Pardubice si nechají zpracovat akční plán pro energii a klima, který jim pomůže zvládnout energetickou krizi. Dlouhodobá strategie magistrátu pomůže šetřit energie, může si je i samo vyrábět. Zároveň zavede adaptační opatření, které lidem zpříjemní život ve městě. Zastupitelům to řekl předkladatel Robert Hrdina (Zelení za Piráty).

Země Evropské unie omezí ceny plynu v případě jejich výrazného růstu. Shodly se na tom dnes v Bruselu po mnoha týdnech vyjednávání pod taktovkou českého předsednictví EU. Rusko, jehož útok na Ukrajinu vedl k prudkému růstu cen energetických surovin, dohodu sedmadvacítky tvrdě kritizovalo. Je podle něj nepřijatelná.

Evropská unie se včera nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví v Radě EU. Některé ekologické organizace ale dohodu kritizují.

Výběr hlavních bodů předběžné dohody EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami, na které se dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu:

Nová dohoda států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami nepřichází ve správnou dobu a způsobí postupně zvýšení inflace. Shodli se na to analytici, které oslovila ČTK. Výsledek dohody kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v současné době řídí ministerstvo životního prostředí, vítá dohodu států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Poukazuje přitom například na to, že již od roku 2025 může začít fungovat sociálně klimatický fond na pomoc domácnostem. Změny na trhu s povolenkami podle něj pomůžou také ochránit konkurenceschopnost průmyslu tím, že EU dokáže pravidla uplatnit i na zboží dovážené ze třetích zemí. Systém obchodování s emisními povolenkami bude daleko víc vyvážený, což je důležitá dobrá zpráva pro domácnosti i firmy. Výsledek dohody naopak kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí. Ministerstvo životního prostředí naproti tomu uvedlo, že pro nejzranitelnější domácnosti je vyjednáno přes 50 miliard korun.

Lídři Rumunska, Maďarska, Ázerbájdžánu a Gruzie v Bukurešti podepsali dohodu o vybudování podmořského kabelu, který bude do Evropy přivádět elektřinu z Ázerbájdžánu. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž se jednání zúčastnila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ázerbájdžán rovněž předpověděl, že v příštím roce mírně zvýší vývoz zemního plynu do Evropy.

Britská vláda si dnes vytyčila nové zákonné ekologické cíle pro příští desetiletí. Týkají se ochrany biodiverzity, odpadu i kvality ovzduší. Podle ministerstva životního prostředí body vycházejí z tříletého výzkumu a vláda v lednu příštího roku oznámí konkrétní kroky, jak je naplní.

Evropská komise (EK) schválila České republice program na podporu ekologického dálkového vytápění v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy Kč). Program je určen k podpoře ekologického a účinnějšího dálkového vytápění založeného především na energii z obnovitelných zdrojů.

Švýcarsko se dnes přidalo k cenovému stropu na ruskou ropu, který zavedly země ze skupiny G7 a Evropská unie. Oznámila to švýcarská vláda. Švýcarsko tak zakazuje převážet, obchodovat či zprostředkovávat transakce s ruskou ropou přepravovanou po moři, když její cena přesahuje 60 dolarů za barel (přes 1300 korun).

Téměř o čtvrtinu klesla letos v listopadu meziročně spotřeba plynu v síti firmy EG.D z energetické skupiny E.ON. Podobný je pokles spotřeby plynu za celé Česko od října, uvedl na twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle skupiny E.ON je listopadové snížení spotřeby hlavně výsledkem úspor domácností a firem, protože teplota byla v tomto měsíci letos podobná jako loni či předloni. Vláda apeluje na lidi i podniky, aby šetřili energiemi kvůli nynější krizi, kdy výrazně rostou ceny energií a hrozí problémy s dodávkami fosilních paliv.

Česko by v roli předsedající země Evropské unie mohlo v pondělí na Radě EU pro energetiku přikročit k přehlasování ostatních členských států v otázce zastropování cen plynu. Na brífinku v Bruselu to naznačil český premiér Petr Fiala. Doufá ale, že dohody bude dosaženo shodou a o stanovení maximálních cen plynu nebude nutno rozhodnout na základě kvalifikované většiny. Jednou ze zemí, která omezení cen plynu odmítá, je Německo.

Cesta z energetické krize a s ní spojená podpora firem či další ekonomické otázky budou patřit k hlavním tématům dnešní debaty prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Na jednodenním summitu v Bruselu se bude hovořit i o další podpoře Ukrajiny proti pokračující ruské agresi nebo o obchodních vztazích se Spojenými státy, které zkomplikoval masivní americký plán podpory domácích firem. Řeč může přijít i na rostoucí počty migrantů mířících do Evropy. Summit bude poslední vrcholnou schůzkou českého premiéra Petra Fialy s unijními kolegy během půlročního českého předsednictví EU.

Zástupci členských zemí Evropské unie se předběžně dohodli s Evropským parlamentem na konečné podobě plánu REPowerEU, který má unii pomoci vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech. Program přináší pro tento účel nové granty v celkové výši 20 miliard eur (skoro 490 miliard Kč), které budou státy čerpat skrze dodatky k takzvaným plánům obnovy reagujících na pandemii. Česku by z nich mělo připadnout zhruba 17 miliard Kč.

Země Evropské unie se včera opět nedokázaly shodnout na podmínkách omezení cen plynu, o jejichž stanovení se pokoušejí již několik měsíců. Více než osmihodinové jednání ministrů energetiky však přineslo sblížení postojů a šance na dohodu bude na dalším jednání příští pondělí, uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který schůzku zástupců unijních vlád vedl. Eurokomisařka Kadri Simsonová konstatovala, že všechny země ukázaly vůli ke kompromisu.

Zrychlit a zjednodušit povolování staveb z hlediska ochrany životního prostředí má nový institut takzvaného Jednotného environmentálního stanoviska (JES). Stanovisko bude zahrnovat požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí až podle devíti platných zákonů, uvádí ministerstvo životního prostředí. Návrh nového zákona, který toto stanovisko zavádí, by měla dnes v prvním čtení projednat Sněmovna. Podle dřívějšího vyjádření bývalé ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) přinese vyšší přehlednost a srozumitelnost pro stavebníky i investory a zrychlí povolovací procesy. Naproti tomu stínový ministr dopravy z hnutí ANO Martin Kolovratník míní, že JES přináší riziko pro všechny účastníky stavebního řízení.