Peruánský prezident Pedro Castillo dnes vyhlásil v metropoli Limě zákaz vycházení ve snaze potlačit protesty proti rychle rostoucím cenám paliva a hnojiv, které se několik dní šíří touto jihoamerickou zemí. V pondělí vypukla další vlna demonstrací proti zvyšujícím se nákladům, které způsobil ruský útok na Ukrajinu. Zákaz vycházení se týká zhruba deseti milionů lidí, uvedla agentura Reuters.

Do budoucna je jediná cesta opustit fosilní zdroje energie a pečovat o krajinu tak, aby byla schopná pohlcovat uhlík. To jsou podle klimatologa Radima Tolasze hlavní sdělení dnes zveřejněné třetí části šesté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Tato část je zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů a zmírňování dopadů klimatických změn. Tolasz, který působí v Českém hydrometeorologickém ústavu, ČTK dále řekl, že největší novum zprávy, vydávané skupinou více než 200 vědců a vědkyň, je rostoucí přesnost dat a odhadů dopadů klimatické změny. V souvislosti se zveřejněním zprávy se dnes v Praze uskutečnila diskuse expertů, Tolasz se jí zúčastnil videokonferenčně. Experti dnes v souvislosti se zprávou také hovořili o nutnosti rozvoje obnovitelných zdrojů energie, ale i růstu klimatických závazků.

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí.

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období; pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupni je třeba výrazně vystupňovat klimatická opatření. Takové jsou mimo jiné závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), která se zaměřuje na zmírňování dopadů klimatických změn. Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do tří let musí zastavit, pokud má Země zůstat "obyvatelnou".

Biomasa ze zbytkového nebo jinak nevyužitelného dřeva může pomoci snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska, potřebuje ale větší podporu a důsledněji nastavená pravidla i kontrolu. ČTK to na brněnském veletrhu Biomasa řekl Oldřich Václavek, předseda Komoditní rady pro biomasu při Agrární komoře ČR.

Zhruba 30 lidí dnes v Praze protestovalo proti spolupráci některých bank s ruským energetickými firmami. Aktivisté z koalice Zastavme špinavé prachy ráno uspořádali happening v sídle Komerční banky na Václavském náměstí. Pak pokračovali do pražských sídel bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit. Cílem protestu je podle organizátorů přimět finanční instituce, aby kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončily spolupráci s ruským fosilním průmyslem, který výrazně přispívá k financování války. Vyjádření zástupců bank ČTK shání. Představitelé bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit již dříve uvedli, že zvažují odchod z Ruska.

Evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na ruský požadavek na platby v rublech. Uvedla to Evropská komise (EK). "Sjednané kontrakty musí být respektovány," citovala agentura Reuters mluvčího komise.

Dodávky ruského plynu do Evropské unie dnes pokračují navzdory požadavku Kremlu, aby odběratelé platili v rublech. Ruská plynárenská společnost Gazprom nicméně oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Podle českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely budou firmy z EU pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.

Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent.

Evropská unie by na cestě ze současné energetické krize měla vsadit na podporu nanotechnologií, které se ukázaly jako klíčové již při zvládání covidové pandemie. Evropským zemím mohou pomoci k rychlejšímu přechodu na nové zdroje energie a tím i k nezávislosti na ruském plynu a ropě. Tvrdí to čeští vědci a profesionálové z oboru nanotechnologií, kteří si tento týden vyměňovali zkušenosti se svými kolegy v Belgii a hovořili s činiteli evropských institucí. Podle české expertky v Evropské komisi Jany Drbohlavové neustále roste aktivita českých nanotechnologických firem ucházejících se o podporu v rámci projektů EU.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se takové platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Francie, Německo či Rakousko už takový postup odmítly a hovoří o politickém vydírání. Podle nich jde o porušení stávajících smluv, které počítají s platbami v eurech.

Evropská komise (EK) kvůli podezření ze zneužívání dominantní pozice na trhu provedla kontroly v několika společnostech v Německu, které se věnují dodávkám, transportu a skladování zemního plynu. Konkrétní firmy komise v dnes zveřejněném prohlášení neuvedla. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že v hledáčku byly německé kanceláře ruského Gazpromu. Mluvčí RWE sdělila ČTK, že této společnosti se kontroly netýkaly, a to ani v Německu ani v České republice.

Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do "nikoli přátelských" zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby "nikoli přátelské" země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.

Trojicí návrhů poslanců opozičního hnutí ANO, které reagují na rostoucí ceny energií z poslední doby, vláda na dnešním zasedání odmítla. Podle výsledků zveřejněných na webu zaujala negativní stanovisko k nulové dani z přidané hodnoty na elektřinu a plyn, návrhu na využití peněz z prodeje emisních povolenek na kompenzace domácnostem i návrhu na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Opatření už loni předložila bývalá koaliční vláda Andreje Babiše (ANO), ale nový kabinet Petra Fialy (ODS) je stáhl z projednávání.

Odůvodnění milosti udělené prezidentem Milošem Zemanem šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi je diletantské a nepravdivé. Zeman jen opakuje to, co říkal odsouzený, řekl Deníku N soudce Petr Sedlařík, který v kauze u kladenského okresního soudu vynesl prvoinstanční rozsudek. Krajský soud v Praze jej potvrdil a Balák byl pravomocně odsouzen k tříletému vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Zaplatit měl též 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti. Milost se týká všech částí uloženého trestu.

Liberecký kraj zřídil Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je v něm 35 milionů eur (asi 857 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby. Ve fondu zůstanou také úroky, rozhodli krajští zastupitelé.

Prezident Miloš Zeman udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Zohlednil jeho bezúhonnost i pracovitost. Podle Zemana nebyla zřejmě pro Balákovo odsouzení rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje. Prezidentovo odůvodnění milosti je podle Unie státních zástupců nepřijatelné. Zemanovo rozhodnutí kritizují také vládní i opoziční politici.

Státní zástupce Jiří Sachr podal obžalobu v kauze předloňské otravy řeky Bečvy. Obžaloval jednu fyzickou a jednu právnickou osobu, jde o společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku. Dnes to napsal server Seznam Zprávy. Havelka dnes ČTK řekl, že obžalobu ještě nedostal, má ji však k dispozici právní zástupce. Věc komentovat nechtěl, v minulosti opakovaně odmítl, že by Energoaqua byla původcem ekologické havárie. Případem by se měl zabývat vsetínský okresní soud.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) omezí v kotlíkových dotacích na výměnu starých kotlů na pevná paliva i v programu Nová zelená úsporám podporu pro plynové kotle. Zároveň zvyšuje dotaci na tepelná čerpadla. Úpravy mají omezit závislost ČR na zemním plynu z Ruska, jehož armáda před měsícem napadla Ukrajinu. MŽP také předloží vládě návrh novely zákona, která o dva roky odloží zákaz provozu starých kotlů na uhlí. Nově by platil až od září 2024, uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

Turecko-izraelský plynovod by mohl být pro Evropu jednou z alternativ k ruským dodávkám energie. Tato myšlenka se zrodila již před lety a podle agentury Reuters se o této možnosti nyní jedná v zákulisí. Podle vládních a průmyslových představitelů Turecka a Izraele však k dosažení jakékoliv dohody budou nutná složitá jednání.

Příslušníci velmi početné generace poválečného baby boomu, kteří se narodili v letech 1946 až 1964, jsou největšími znečišťovateli životního prostředí na světě. Takzvaní baby boomers mají také největší uhlíkovou stopu ze všech generací. Tvrdí to studie, o které informoval list The Times.<

Možné vyřazení podpory výměny starých kotlů na pevná paliva za kotle plynové z programu kotlíkových dotací se bude ještě zvažovat. Jasno dosud není jak u dotací z programu Nová zelená úsporám, který přispívá na výměnu kotle domácnostem s běžnými příjmy, tak ani u kotlíkových dotací pro chudší domácnosti financovaných z Operačního programu Životní prostředí. (OP Životní prostředí) ČTK to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

V palčivém horku loni v Kuvajtu padali z oblohy mrtví ptáci, mořští koníci se "vařili" v zálivu, pobřežní skály byly obalené mrtvými škeblemi, jejichž lastury byly rozevřené, jako kdyby je někdo hodil do páry. Teploty se šplhaly k 53,2 stupně Celsia a Kuvajt se stal jedním z nejžhavějších míst planety. A přesto se tam nedaří prosadit projekty, které mohou pomoci omezit oteplování a snížit náklady na energie, píše agentura AP.

Snížení negativních dopadů na životní prostředí v Libereckém kraji je tématem druhého ročníku soutěže Ideathon. Řešení budou hledat v Liberci studenti středních škol a místní univerzity, budou na to mít 24 hodin. Mezi nejlepší týmy rozdělí pořadatelé 100 000 korun, informovala mluvčí kraje Andrea Fulková.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. Na závěr dvoudenního summitu, jehož hlavním tématem byl další společný postup proti ruské invazi a hrozbám s ní spojeným také podpořili návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky. V závěrech vrcholné schůzky se také zavázali k postupnému a co nejrychlejšímu ukončení závislosti na ruských energiích.

Monitorovací výbor Operačního programu Životní prostředí dnes vyřadil podporu výměny kotlů na pevná paliva za kotle plynové z programu kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti. Ekologická organizace Hnutí Duha, která má ve výboru svého zástupce, to uvedla v tiskové zprávě. Výbor tak podle aktivistů učinil na podnět Evropské komise. Hnutí Duha požaduje, aby byla podpora plynu zrušena i v programu Nová zelená úsporám, který mimo jiné přispívá na výměnu kotlů domácnostem s běžnými příjmy. Zástupci MŽP dnes vyjádření ekologů nechtěli komentovat, ČTK sdělili, že se k programům kotlíkových dotací vyjádří počátkem příštího týdne.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na vrcholné schůzce v Bruselu již téměř šest hodin marně hledají společné cesty, jak omezit růst cen energií a jeho dopad na obyvatele. Hovoří například o reformě trhu, o stanovení limitu cen elektřiny či o společných nákupech plynu. Vzhledem k výrazně odlišným pohledům se však šéfům států a vlád zatím nepodařilo dospět k dohodě na závěrečném textu. Jeho návrh počítá s možností společně pořizovat plyn či povinnosti plnit před zimou zásobníky, někteří politici však požadují další kroky. Podle jednoho z unijních činitelů vyhlásil předseda Evropské rady přestávku, během níž politici a jejich poradci studují kompromisní návrh závěrů.

Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku. Oznámili to dnes ve společném prohlášení americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.

Krajský soud v Praze potvrdil šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi tříletý trest vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Muž dostal i peněžitý trest 1,8 milionu korun a čtyřletý zákaz činnosti. Vinu od počátku odmítá, jeho odvolání však senát zamítl. Nevyhověl ani státnímu zástupci, který požadoval přísnější potrestání. Lesní správa Lány je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky, Balák je podřízeným kancléře Vratislava Mynáře.

Měna, kterou zákazníci platí za ruský zemní plyn, je stanovená smlouvami, upozornil dnes v Bruselu před začátkem summitu EU německý kancléř Olaf Scholz. Reagoval tak na středeční prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, podle nějž Rusko v platbách za plyn určený pro Evropu už nebude přijímat eura ani dolary, nýbrž pouze rubly. Odmítavě se k Putinovu požadavku staví i představitelé Itálie, Belgie či Slovinska.