Výběr hlavních bodů předběžné dohody EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami, na které se dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu:

Nová dohoda států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami nepřichází ve správnou dobu a způsobí postupně zvýšení inflace. Shodli se na to analytici, které oslovila ČTK. Výsledek dohody kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v současné době řídí ministerstvo životního prostředí, vítá dohodu států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Poukazuje přitom například na to, že již od roku 2025 může začít fungovat sociálně klimatický fond na pomoc domácnostem. Změny na trhu s povolenkami podle něj pomůžou také ochránit konkurenceschopnost průmyslu tím, že EU dokáže pravidla uplatnit i na zboží dovážené ze třetích zemí. Systém obchodování s emisními povolenkami bude daleko víc vyvážený, což je důležitá dobrá zpráva pro domácnosti i firmy. Výsledek dohody naopak kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí. Ministerstvo životního prostředí naproti tomu uvedlo, že pro nejzranitelnější domácnosti je vyjednáno přes 50 miliard korun.

Lídři Rumunska, Maďarska, Ázerbájdžánu a Gruzie v Bukurešti podepsali dohodu o vybudování podmořského kabelu, který bude do Evropy přivádět elektřinu z Ázerbájdžánu. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž se jednání zúčastnila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ázerbájdžán rovněž předpověděl, že v příštím roce mírně zvýší vývoz zemního plynu do Evropy.

Ve Španělsku v posledních letech výrazně vzrostly černé odběry elektřiny kvůli pěstování marihuany. Tyto odběry podle odhadů energetické společnosti Endesa spotřebovaly loni zhruba 1,5 terawatthodiny elektřiny, což byla přibližně loňská roční spotřeba Karlovarského kraje. Nejvíce nelegálních připojení k elektrické síti za účelem pěstování konopí úřady odhalily v Andalusii a Katalánsku, napsal deník El Mundo.

Britská vláda si dnes vytyčila nové zákonné ekologické cíle pro příští desetiletí. Týkají se ochrany biodiverzity, odpadu i kvality ovzduší. Podle ministerstva životního prostředí body vycházejí z tříletého výzkumu a vláda v lednu příštího roku oznámí konkrétní kroky, jak je naplní.

Evropská komise (EK) schválila České republice program na podporu ekologického dálkového vytápění v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy Kč). Program je určen k podpoře ekologického a účinnějšího dálkového vytápění založeného především na energii z obnovitelných zdrojů.

Švýcarsko se dnes přidalo k cenovému stropu na ruskou ropu, který zavedly země ze skupiny G7 a Evropská unie. Oznámila to švýcarská vláda. Švýcarsko tak zakazuje převážet, obchodovat či zprostředkovávat transakce s ruskou ropou přepravovanou po moři, když její cena přesahuje 60 dolarů za barel (přes 1300 korun).

V Tokiu budou muset mít všechny nové domy postavené velkými stavebními společnostmi po dubnu 2025 nainstalované solární panely. Mají se tak snížit uhlíkové emise v domácnostech. Podle agentury Reuters to vyplývá z nového nařízení, které ve čtvrtek schválilo zastupitelstvo japonského hlavního města.

Téměř o čtvrtinu klesla letos v listopadu meziročně spotřeba plynu v síti firmy EG.D z energetické skupiny E.ON. Podobný je pokles spotřeby plynu za celé Česko od října, uvedl na twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle skupiny E.ON je listopadové snížení spotřeby hlavně výsledkem úspor domácností a firem, protože teplota byla v tomto měsíci letos podobná jako loni či předloni. Vláda apeluje na lidi i podniky, aby šetřili energiemi kvůli nynější krizi, kdy výrazně rostou ceny energií a hrozí problémy s dodávkami fosilních paliv.

Česko by v roli předsedající země Evropské unie mohlo v pondělí na Radě EU pro energetiku přikročit k přehlasování ostatních členských států v otázce zastropování cen plynu. Na brífinku v Bruselu to naznačil český premiér Petr Fiala. Doufá ale, že dohody bude dosaženo shodou a o stanovení maximálních cen plynu nebude nutno rozhodnout na základě kvalifikované většiny. Jednou ze zemí, která omezení cen plynu odmítá, je Německo.

Cesta z energetické krize a s ní spojená podpora firem či další ekonomické otázky budou patřit k hlavním tématům dnešní debaty prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Na jednodenním summitu v Bruselu se bude hovořit i o další podpoře Ukrajiny proti pokračující ruské agresi nebo o obchodních vztazích se Spojenými státy, které zkomplikoval masivní americký plán podpory domácích firem. Řeč může přijít i na rostoucí počty migrantů mířících do Evropy. Summit bude poslední vrcholnou schůzkou českého premiéra Petra Fialy s unijními kolegy během půlročního českého předsednictví EU.

Poslanci dnes ve třetím čtení schválili novelu zákona nazývanou Lex OZE I včetně několika důležitých pozměňovacích návrhů. Zákon výrazně urychluje přechod na obnovitelné zdroje a dotkne se milionů spotřebitelů.

Zástupci členských zemí Evropské unie se předběžně dohodli s Evropským parlamentem na konečné podobě plánu REPowerEU, který má unii pomoci vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech. Program přináší pro tento účel nové granty v celkové výši 20 miliard eur (skoro 490 miliard Kč), které budou státy čerpat skrze dodatky k takzvaným plánům obnovy reagujících na pandemii. Česku by z nich mělo připadnout zhruba 17 miliard Kč.

Země Evropské unie se včera opět nedokázaly shodnout na podmínkách omezení cen plynu, o jejichž stanovení se pokoušejí již několik měsíců. Více než osmihodinové jednání ministrů energetiky však přineslo sblížení postojů a šance na dohodu bude na dalším jednání příští pondělí, uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který schůzku zástupců unijních vlád vedl. Eurokomisařka Kadri Simsonová konstatovala, že všechny země ukázaly vůli ke kompromisu.

Německý koncern Volkswagen a italská energetická společnost Enel založily společný podnik Ewiva, jehož cílem je vybudovat po celé Itálii 3000 rychlodobíjecích míst pro elektromobily. Každá z firem do projektu investuje 100 milionů eur (2,4 miliardy Kč). V tiskové zprávě o tom informovala německá automobilka. Rychlodobíjecí stanice budou podle ní do konce roku 2023 přístupné řidičům automobilů všech výrobců na 500 místech a budou mít výkon až 350 kilowattů (kW).

Evropská unie by měla zabránit opakování rekordního růstu cen plynu z letošního léta, záleží ale na ministrech všech zemí, zda jsou připraveni dohodnout se na podmínkách takového omezení. Před dalším mimořádným jednáním s unijními kolegy to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela. České předsednictví podle něj připravilo návrh plynového stropu, který odráží námitky všech států. Pokud se však dnes dohodu uzavřít nepodaří, mají ministři šanci na další schůzce příští pondělí, dodal Síkela.

Skupina velkých světových ekonomik G7 založila klimatický klub a od nadcházejícího roku do tohoto mezinárodního fóra zve i další státy s ambiciózními ekologickými programy. Po virtuálním summitu G7 to oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Skupina o vytvoření klimatického klubu jednala již v červnu na summitu v bavorském alpském zámku Elmau.

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na dnešek dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v EU.

Najít shodu na možném omezení cen plynu pro případ jejich výrazného růstu se dnes pokusí ministři energetiky zemí Evropské unie na mimořádném zasedání v Bruselu. Dosavadní návrhy cenového stropu nenašly dostatečnou podporu států, z nichž většina o nějakou formu regulace stojí. Několik odpůrců stropu včetně Německa požaduje výraznější ústupky a podle diplomatů není jisté, zda povede nejnovější kompromisní varianta připravená českým předsednictvím k dohodě. Na té přitom závisí i schválení předjednaného energetického balíčku obsahujícího společné nákupy plynu a solidární poskytování dodávek zemím v nouzi.

Evropská unie je díky dosavadním krizovým opatřením na začínající zimu energeticky zabezpečená, musí se ovšem připravovat na tu příští. Řekla to předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která vyzvala k dotažení aktuálně projednávaných plánů, jako je spuštění společných nákupů plynu. Zároveň hovořila o potřebě dalších investic do odklonu od fosilních paliv a nastínila nový fond na rozvoj takzvaných čistých technologií.

Jihokorejské společnosti Hyundai Motor a LG Energy Solution (LGES), dceřiná firma LG Chem, zvažují výstavbu dvou společných závodů na výrobu baterií do elektromobilů ve Spojených státech. S odvoláním na jihokorejská média o tom na konci listopadu informovala agentura Reuters. Společnost LGES se k věci odmítla vyjádřit. Automobilka Hyundai na dotaz o komentář nereagovala. Výši investice média nezmiňují.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje zjednodušení povolování výstavby větrných elektráren. V územích bez zvláštní ochrany krajiny by měl být proces jednodušší. Na konferenci Svazu měst a obcí to řekl ministr životního prostředí a práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) fungovalo v Česku na konci prvního čtvrtletí 120 větrných elektráren s instalačním výkonem 342,5 MWe (elektrický megawatt).

Přijetím takzvaného Kjótského protokolu o snížení emisí plynů způsobujících tzv. skleníkový efekt skončila před 25 lety, 11. prosince 1997, konference OSN o změnách podnebí. Tento dokument určil závazné limity pro snižování emisí, ovšem neratifikovaly ho USA a k závazku snižování emisí se nepřipojily ani Čína nebo Indie. Podle dokumentu, který vstoupil v platnost v roce 2005, poté, co jej rok předtím ratifikovalo Rusko, měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.

U Studnic blízko Nového Města na Moravě zbourali dva ze tří stožárů, které sloužily ke sledování vlivu námrazy na elektrické vodiče. Odstranění kovových stožárů vysokých asi 50 metrů dlouho žádala Správa CHKO Žďárské vrchy, protože poškozovaly krajinný ráz chráněné oblasti. Řadu let už neměly platné stavební povolení, řekl ČTK Zdeněk Záliš, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Správy CHKO. Podle ochránců přírody by měl zůstat jeden stožár, aby mohl výzkum pokračovat, měl by být ale snížený asi na polovinu.

Čtvrtý ročník soutěže Czech Envi Thesis, která hodnotí závěrečné práce studentů zaměřených na ochranou životního prostředí ze společenskovědního pohledu, zná své letošní vítěze. Vítězkou letošního ročníku soutěže se stala diplomová práce absolventky Masarykovy univerzity v Brně Nely Jany Křížkové, která se zabývala tzv. greenwashingem.

Španělsko, Portugalsko a Francie se dohodly na stavbě produktovodu pro přepravu takzvaného zeleného vodíku z Barcelony do Marseille. Uvedli to na dnešní společné tiskové konferenci premiéři Španělska a Portugalska Pedro Sánchez a António Costa a francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Sáncheze nová infrastruktura posílí energetickou nezávislosti unijních zemí. Nová infrastruktura má podle plánů začít fungovat nejpozději do konce tohoto desetiletí.

Vánoční strom v centru Říma, jehož osvětlení se napájí ze solárních panelů umístěných v jeho blízkosti, vzbudil mezi obyvateli italské metropole nevoli. Podle mnoha z nich obří černé panely ničí estetický dojem z vánoční scény, kritikové mluví i o "přepjatém environmentalismu". Radnice svůj přístup hájí - podle ní je vzhledem k energetické krizi správné během svátků myslet na úspory, napsal list The Guardian.

Teplárna České Budějovice zahájila přestavbu uhelného kotle K12, jednoho z hlavních výrobních zařízení. Práce vyjdou na 1,5 miliardy Kč, skončí v roce 2024. Novým palivem v kotli bude dřevní štěpka. Firma tak ušetří asi třetinu veškerého uhlí, které spaluje dnes. Do roku 2030 chce městský podnik přestat spalovat uhlí. Vyplývá to z informací ve firemním zpravodaji. Přestavbu kotle bude firma hradit z úvěru 1,6 miliardy Kč, který poskytla Komerční banka a který má splatnost v roce 2039, vyplývá z informací banky.

Energetici z jaderné elektrárny Temelín mají hotových 22 kilometrů horkovodu mezi elektrárnou Temelín a Českými Budějovicemi. Stavba bude dlouhá 26 kilometrů, teplo začne dodávat do konce roku 2023. Technici teď pracují na osmi místech, denně se na stavbě podílí asi 150 lidí. Teď dělníci staví u Hluboké nad Vltavou visutý most v přírodě mezi dvěma rybníky. Bude dlouhý přes 100 metrů a povede osm metrů nad terénem.