Hlavním městem vlastněná firma Pražské služby (PSAS) zatím nezahájila plný provoz linky na třídění odpadu v Chrášťanech u Prahy. Ta zajišťuje nově zaváděný takzvaný multikomoditní sběr, tedy možnost vyhazovat do jednoho kontejneru plasty i nápojové kartony. Linka nyní funguje ve zkušebním provozu. Podle mluvčího PSAS Alexandra Komarnického je to způsobeno prodlením na straně dodavatelské firmy.

Evropská komise schválila český program na podporu výroby biometanu, do níž chce stát investovat 2,4 miliardy eur (téměř 59 miliard korun). Program má zvýšit účinnost výroby elektřiny a být k dispozici zejména pro malé a střední podniky a společenství pro obnovitelné zdroje, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík. Podporu budou moci získávat do konce roku 2025.

Klimatickou konferenci OSN (COP28), která koncem listopadu začne v Dubaji, svým projevem zahájí britský král Karel III. Oznámil to dnes Buckinghamský palác. Britský monarcha, který je známý svou činností spojenou s ochranou přírody, měl ještě jako princ Charles zahajovací řeč i na předchozích konferencích v Paříži a v Glasgow v letech 2015 a 2021.

Ekologická organizace Arnika dnes happeningem v Neratovicích na Mělnicku upozornila na rizika znečištění plasty pro lidské zdraví. Spustila i výzvu Budoucnost bez plastů, pod kterou nyní sbírá podpisy. Jejím cílem je zastavit nadprodukci plastů i znečištění, které způsobují při výrobě, používání i jako odpad, uvedla Karolína Brabcová z Arniky. Happeningu v podobě smutečního průvodu s rakví se zúčastnily dvě desítky lidí, zjistila ČTK na místě.

Švédská pobřežní stráž dnes odtáhla trajekt Marco Polo, který koncem října uvázl na mělčině v Baltském moři, do hlubší oblasti s cílem prozkoumat poškození plavidla. Všech 75 cestujících na trajektu se po nehodě podařilo rychle evakuovat, z lodi ale uniklo palivo. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Zasedáním krizového štábu Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) skončilo v hlavním městě dnešní cvičení Hyg-Toxy 2023, které simulovalo napadení vodojemu na Flóře neznámou látkou. Poznatky z cvičení budou zástupci společnosti nyní vyhodnocovat, sdělil ČTK mluvčí PVK Tomáš Mrázek. Na akci spolupracovali vodohospodáři a magistrát mimo jiné se záchranáři a armádou a prověřovali postupy a komunikaci mezi jednotlivými složkami. Nácvik začal dnes krátce po 9:00. PVK mají na starosti distribuci vody v Praze.

Naše planeta se vlivem lidské činnosti stává stále slanější, uvádějí v nově zveřejněné studii vědci z Marylandské univerzity a dalších amerických vysokých škol. Slanější je podle nich zejména sladká voda, ale i půda a ovzduší, a pokud bude tento trend pokračovat, může představovat pro lidstvo existenční hrozbu.

Kamion s 23 tunami odpadu z Polska zadrželi celníci na Náchodsku při běžné kontrole zaměřené na přeshraniční přepravu. Polský dopravce vezl odpad do Česka k recyklaci. Podle dokumentů mělo jít o plast, ale ve skutečnosti šlo o směs odpadu včetně kovu, textilu či papíru, hmota navíc silně zapáchala, informovala mluvčí Celního úřadu pro Královéhradecký kraj Jitka Fajstavrová. Celnici převážený odpad zadrželi.

Britská vláda oznámila, že podpoří dočasný zákaz vydávání licencí na těžbu nerostů z mořského dna, dokud vědci dostatečně neprověří její možný vliv na podmořské ekosystémy. Vláda v Londýně po kritice od vědců, poslanců či nevládních organizací změnila svůj dřívější postoj vstřícný k těžbě, uvedl britský list The Guardian. Británie se tak zařadí po bok Německa, Francie a zhruba dvou desítek dalších zemí, které vyzývají přinejmenším k dočasnému omezení vydávání těžebních licencí.

Za nejzávažnější globální problémy považují Češi znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Naopak jako nejméně palčivý celosvětový problém hodnotí provoz jaderných elektráren. Vyplývá to z zveřejněných výsledků průzkumu, ve kterém Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zkoumalo postoje lidí k problematice životního prostředí a některých globálních fenoménů souvisejících s lidskou činností.

Americká armáda hodlá ve velkém nakupovat mořské plody z Japonska. Chce tím podpořit tamní hospodářství poté, co Čína zakázala dovoz japonských potravin z moře kvůli vypouštění ošetřené odpadní vody z poškozené jaderné elektrárny Fukušima. Prvním nákupem je podle agentury Reuters necelá tuna mušlí hřebenatek, které budou američtí armádní kuchaři servírovat v kantýnách, k prodeji budou také v obchodech na vojenských základnách.

Kdyby otravu ryb v řece Bečvě v září 2020 způsobil kanál z Rožnova pod Radhoštěm, který vytéká z Energoaquy, porušovalo by to chemické a fyzikální zákony. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Cajthaml. O tom, že otravu způsobila společnost Energoaqua, rozhodl minulé pondělí vsetínský okresní soud. Trest ale firmě neuložil a ředitele podniku Oldřicha Havelku zprostil obžaloby. Rozsudek není pravomocný, žalobce se hodlá odvolat. Podle soudkyně Ludmily Gerlové se nepodařilo zjistit, co přesně se v podniku před otravou řeky stalo. Cajthaml řekl, že dnes se již nedá prokázat, kdo opravdu havárii zavinil. Jisté je ale podle něj to, že to nezpůsobila výpust z bývalé Tesly Rožnov.

Odškodné ve výši 175 milionů dolarů (čtyř miliard korun) má německá firma Bayer zaplatit americkému důchodci za to, že u něj herbicid Roundup způsobil rakovinu. O pátečním verdiktu informovala agentura Reuters. Bayer se chce odvolat a věří, že se "neopodstatněný rozsudek" podaří zrušit.

Evropské firmy dovážejí z Ruska i přes ruskou válku na Ukrajině nerostné suroviny jako nikl, hliník, měď nebo titan za miliardy eur, upozornil novinářský tým Investigate Europe. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku se Evropská unie pokusila ochromit ruskou ekonomiku 11 balíčky protiruských sankcí, v nichž se zaměřila na suroviny jako ropa nebo uhlí. Zdroje, které EU považuje za kritické, ale mohou z Ruska do členských zemí dál proudit.

Změna klimatu představuje "existenciální hrozbu" pro život na Zemi. Varovala před tím tento týden skupina předních vědců ve zprávě analyzující extrémní jevy počasí a nedostatečná protiopatření. Studie, kterou publikoval časopis BioScience, zkoumala 35 globálních jevů zásadních pro život, včetně znečištění oxidem uhličitým (CO2), spotřeby energie a masa na hlavu, vypalování lesů nebo počtu dní s extrémními vedry. Dvacet z těchto ukazatelů dosáhlo v roce 2023 rekordní úrovně, varuje mezinárodní vědecká koalice.

Tři klimatičtí aktivisté ze skupiny Just Stop Oil (Zastavme ropu) dostali tento týden u soudu v Londýně trest 60 hodin veřejně prospěšných prací za narušení červnového kriketového zápasu mezi Anglií a Austrálií. Navíc mají roční zákaz vstupu na stadion Lord's Cricket Ground a musí zaplatit soudní výlohy ve výši 444 liber (12 500 korun), napsal zpravodajský server BBC News.

Brněnská Slévárna Heunisch nedokáže při využití existujících možností eliminovat zápach ze své výroby. Nedokáže také dlouhodobě dodržovat limit těkavých organických látek (TOC), jehož výši jí nařídil jihomoravský krajský úřad snížit na třetinu. Novinářům to řekli ředitel slévárny Jens Heunisch a vedoucí výroby Ondřej Bouška. Podnik podle nich dva roky zkoušel kvůli omezení zápachu odlišné výrobní materiály a technologie. Proti zápachu protestují obyvatelé z okolí slévárny.

Česká republika zaspala s výrobou biometanu z bioplynu, který by měl podle plánu EU tvořit v roce 2030 deset procent spotřeby plynu v Evropě. Na setkání u příležitosti Evropského týdnu biometanu v pražské Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) to tento týden řekl předseda Českého sdružení pro biomasu Jan Habart. Pražská vodohospodářská společnost (PVS) nedávno v ÚČOV spustila zkušební projekt výroby biometanu, plánuje ji i pražský magistrát v bioplynové stanici nedaleko Prahy.

Tajné hlasování je vhodné u personálních rozhodnutí, jako je volba primátora či náměstků. V případě, kdy se k němu přistupuje výjimečně v jiných otázkách, jsou politici motivování především tím, aby následně nemuseli nic vysvětlovat. Myslí si to politolog Masarykovy univerzity v Brně Michal Pink, který to řekl v rozhovoru s ČTK. Brněnští zastupitelé minulý týden rozhodovali o stavbě třetího kotle ve spalovně městské firmy SAKO. Politolog z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín se domnívá, že tajné hlasování na komunální úrovni by mělo být zcela ojedinělé. Tajné hlasování, kdy není jasné, jak konkrétně jednotliví zastupitelé hlasují, navrhl při jednání brněnského zastupitelstva René Černý (ANO), opozice i část radniční koalice to kritizovala. Černý uvedl, že je to nejdemokratičtější způsob hlasování, který každému zastupiteli dává svobodu rozhodnout se bez ohledu na politický klub. S tímto názorem souhlasila i primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Obce z lokality Hrádek na Vysočině chtějí, aby ministerstvo životního prostředí při stanovení průzkumného území pro úložiště jaderného odpadu vzalo v potaz ochranu tamních zdrojů pitné vody. Na listopadovém jednání, které svolalo ministerstvo do Dolní Cerekve na Jihlavsku, chtějí zástupci všech osmi obcí předložit společné prohlášení, řekl starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák (nestraník). Obce z Hrádku se úložišti brání dlouhodobě.

Celníci v Karlovarském kraji zajistili v tržnicích v regionu padělky herbicidních postřiků. Jen od začátku září objevili 531 litrů těchto chemikálií, které se používají k hubení plevele. Podle celníků nejde jen o porušení duševního vlastnictví, ale může jít i o ohrožení životního prostředí nebo zdraví osob, informovala mluvčí Celního úřadu pro Karlovarský kraj Lenka Havelková.

Tuzemské teplárny mohou čerpat do roku 2030 z předloni spuštěného dotačního programu HEAT na modernizaci provozu celkem 87 miliard korun z Modernizačního fondu. Dosud stát z těchto peněz rozdělil 15,5 miliardy korun. Teplárny mohou peníze čerpat na změnu využívaného paliva nebo modernizaci rozvodů tepelné energie. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP), jehož zprávu o programu projednala vláda. Kabinet nedávno naopak zrušil jiný dotační program pro teplárny, který měl zákazníkům kompenzovat vysoké ceny tepla v době energetické krize.

Firma Motorgas zaznamenala vyšší poptávku od zemědělců po kogeneračních jednotkách. Hodně se zástupců firmy na budějovickém agrosalonu Země živitelka ptali, jak má zajištěný servis. Firma vyrábí kogenerační jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, ročně jich zvládne asi patnáct. Hlavními zákazníky jsou provozovatelé čistíren odpadních vod. Firma vyváží do západní Evropy i USA, řekl ČTK obchodní zástupce společnosti Lukáš Badin.

Za největší znečišťovatele loňského roku označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny. Kromě emisí skleníkových plynů vypouštějí do životního prostředí i toxické kovy včetně rtuti. Podle jejich zjištění je nejvýznamnějším znečišťovatelem elektrárna Chvaletice, na předních místech zůstaly Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Ekologické organizace dnes představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Mluvčí Spolany Tomáš Rada ČTK sdělil, že výrobní procesy firmy podléhají přísné kontrole a splňují veškeré normy a emisní limity. Elektrárna Chvaletice vysvětluje vysoké emise loňskou rekordní výrobou.

Pražský městský soud dnes zamítl žalobu, ve které se spolek Klimatická žaloba a další organizace a jednotlivci domáhali po ministerstvech životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy stanovení konkrétních opatření k dostatečnému snižování emisí skleníkových plynů. Loni v létě žalobě částečně vyhověl, rozhodnutí však letos v únoru zrušil Nejvyšší správní soud (NSS). Městský soud tak musel žalobu znovu projednat. Dnešní rozsudek je pravomocný. Zástupci Klimatické žaloby avizovali, že podají kasační stížnost k NSS.

Skupina ekologických aktivistů z hnutí Limity jsme my! dnes před sídlem vydavatelství Czech News Center (CNC) v pražských Holešovicích protestovala proti podnikání miliardáře Daniela Křetínského, který je spoluvlastníkem tohoto mediálního domu. Křetínský podle nich prostřednictvím svých médií prosazuje své obchodní zájmy a ovlivňuje veřejnou debatu. Policisté nejdříve dění na místě řešili domluvou, později vyzvali aktivisty, aby soukromý pozemek opustili. Devatenáct lidí, kteří výzvy k odchodu neuposlechli, postupně odvedli či odnesli do policejních aut. Jsou podezřelí z přestupku. Křetínského mluvčí Daniel Častvaj ovlivňování obsahu médií odmítl.

Dřevo vytěžené kácením buků ze starých lesů v Česku se podle ekologické organizace Greenpeace prodává jako palivové dřevo a vyváží se do zahraničí do papíren. Zástupci české pobočky organizace dnes v Praze novinářům řekli, že dřevo vytěžené v Krušných horách a ve Ždánickém lese sledovali pomocí GPS lokátorů. V lesích podle nich kácely státní podnik Lesy ČR a firma Royal Pine, která podle ekologů dřevo vytěžila nelegálně. Svá zjištění zveřejnila organizace v publikaci Zločin proti přírodě: Jak české firmy ničí vzácné staré lesy. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové vyváží podnik dřevo nižší kvality, na jehož zpracování nejsou v ČR kapacity. Podle jednatele Royal Pine Christiana Holma měla těžba řádná povolení.

Ve vedlejší větvi případu otravy Bečvy z 20. září 2020, při níž uhynulo skoro 40 tun ryb, vsetínský okresní soud zatím jednání nenařídil. Dva lidé jsou v ní obžalovaní kvůli nečinnosti v den havárie, jeden člověk z důvodu vydání nezákonného správního rozhodnutí. Za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti hrozí dvěma obžalovaným až roční vězení, dalšímu až tři roky vězení. ČTK to dnes řekli soudce Aleš Matura, který se případem zabývá, a okresní státní zástupce Jiří Sachr.

Do pětimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce, těžbu a prodej dřeva od roku 2024 podalo nabídky 56 firem. Loni se do tendrů 2023+ přihlásilo 48 firem. Lhůta pro podání nabídek vypršela minulý týden. Nyní bude podnik nabídky hodnotit, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Tendr je rozdělen na 60 zakázek a zahrnuje zhruba pětinu území spravovaného podnikem. Lesy ČR hospodaří téměř na polovině lesů v zemi.

Na otázky klimatu a klimatické krize je potřeba se dívat jedním pohledem, protože klimatická krize nezná hranice. Na zahájení česko-německého klimatického dialogu to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Pro Česko je podle něj zásadní zlomit narůstající tendenci světových emisí skleníkových plynů, a to nejpozději v roce 2025.