Kvůli mohutnému požáru ve výrobně plastů na východě Chorvatska se dnes z této části země šíří oblak toxického dýmu, který přiměl úřady doporučit lidem nevycházet ven. Silný vítr navíc žene mrak černého dýmu z města Osijek na jih a podle místní samosprávy může způsobit ekologickou katastrofu. Informovaly o tom světové agentury.

Dopravní podnik v Jihlavě testuje u dvou městských autobusů jako palivo plyn vyráběný nedalekou zemědělskou bioplynovou stanicí. Postupně by jím mohl nahradit většinu stlačeného zemního plynu (CNG) doposud používaného pro pohon jihlavských autobusů.

Růst německé ekonomiky bude v dlouhodobém horizontu brzdit nedostatek pracovních sil a přechod k ekologičtější energetice, tedy takzvaná Energiewende. Uvedl to podle agentury DPA prezident mnichovského ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

Minimalizovat rizika havárií na vodách a v případě, že už se stanou, upřesnit kompetence při likvidaci jejich následků má novela vodního zákona, kterou minulý týden schválila vláda. Obsahuje plán zmapování všech výpustí odpadních vod, jasné rozdělení úkolů mezi instituce a až pětinásobné zvýšení sankcí. O souhlasu vlády informovalo ministerstvo životního prostředí. Norma reaguje na havárii, která téměř přesně před třemi lety zničila život na kilometrech řeky Bečvy. Ministerstvo v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat první 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku.

Monitorovací stanice na Bečvě nedaleko Valašského Meziříčí na Vsetínsku bude měřit kvalitu vody v řece minimálně do konce letošního roku. Financování zajistí ministerstvo životního prostředí, hledají se zdroje financování jejího dalšího provozu, sdělil ČTK mluvčí valašskomeziříčské radnice Jakub Mikuš.

Těžební činnost lužické těžební a energetické společnosti LEAG, kterou spoluvlastní český podnikatel Daniel Křetínský, poškozuje vodní zdroje Braniborska a Berlína, firma si ale kupuje mlčení německých obcí a měst. Tvrdí to investigativní skupina Correctiv, podle které společnost LEAG uzavřela smlouvu o mlčenlivosti s Frankfurtem nad Odrou. Firma i město v žádosti ČTK o komentář obvinění odmítly. Křetínský v reakci odkázal na prohlášení LEAGu.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) spustilo tento týden tři nové dotace na úspory energií ve veřejných budovách, jako jsou školy, nemocnice, úřady nebo kulturní domy a sportoviště. Do uzávěrky 1. března 2024 rozdělí pět miliard korun z operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Kraj, obce, města, nemocnice, úřady, neziskové organizace i soukromé subjekty poskytující nekomerční veřejnou službu mohou získat 40 až 70 procent nákladů podle výše dosažených úspor. Hlavním cílem je pomoci se zateplením oken, střech a stropů, s instalací fotovoltaických panelů a výměnou vnitřního osvětlení, řekl ČTK ministr Petr Hladík (KDU-ČSL).

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku se dnes začal zabývat stížností šesti mladých Portugalců, kteří se na něj obrátili před třemi lety, protože podle nich vlády evropských zemí nedělají dost v boji se změnami klimatu. Případ je první svého druhu a může skončit rozhodnutím, které by státům nařídilo přijmout tvrdší opatření na snižování emisí, napsala agentura AP. Jednou ze zemí, kterých se stížnost týká, je i Česko. Vyjádření českých úřadů se ČTK snaží získat.

Čína předpokládá, že v souvislosti se snahou využívat čistší energie bude v blízké budoucnosti ročně schvalovat šest až osm jaderných reaktorů. S odvoláním na čínskou asociaci pro jadernou energetiku CNEA o tom dnes informovala agentura Nová Čína. Podle údajů čínského statistického úřadu činil podíl jaderné energie na instalované kapacitě výroby elektřiny v zemi na konci loňského roku jen 2,2 procenta.

Rekordní nárůst technologií čisté energie, včetně solárních panelů a elektromobilů, znamená, že je stále možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia. Svět ale do začátku příštího desetiletí bude muset zvýšit investice do přechodu na čistší energii na téměř 4,5 bilionu dolarů (103,5 bilionu Kč) ročně z 1,8 bilionu USD očekávaných v letošním roce. Ve své zprávě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Ekologičtí aktivisté dnes před technologickým centrem UMPRUM v Praze, kde se koná takzvaný Green Deal Summit - konference o Zelené dohodě, udržitelnosti a energetice, protestovali proti prodloužení těžby uhlí v Česku v hnědouhelném lomu Bílina na Teplicku. Chtěli upozornit na údajně problematické chování společnosti ČEZ, Komerční banky a nedostatky národního energeticko-klimatického plánu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil plán na dosažení vytyčeného cíle snížit v zemi do roku 2030 úroveň emisí skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Francie podle něj musí urychlit snižování závislosti na fosilních palivech a podpořit elektromobilitu, informovala agentura AP.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na dnešní konferenci Green Deal Summit v Praze ocenila podíl českého předsednictví v Radě EU na schvalování balíku klimatických norem Fit for 55. S klimatickou Zelenou dohodou stojí podle ní Evropa na české straně. Evropské firmy jsou připravené inovovat, potřebují ale předvídatelné prostředí, aby mohly do novinek investovat. Zelená dohoda podle ní takovou předvídatelnost zajišťuje.

Po čtyřech letech od vyhlášení nedokázala takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky. Je třeba příležitosti využít, uvedl dnes na úvod konference o Zelené dohodě, udržitelnosti, energetice a dobrých příkladech v Česku, které se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Letecká společnost Austrian Airlines podle rakouského soudu klamala své klienty reklamou, že její lety jsou udržitelné. Firma totiž z valné části používá fosilní paliva, informovala agentura Bloomberg. Na firmu, která je rakouskou divizí německé Lufthansy, podalo začátkem tohoto roku žalobu rakouské sdružení na ochranu spotřebitelů kvůli reklamám na udržitelné letecké palivo.

Dnes dohodnutý kompromisní návrh emisní normy Euro 7 znamená podle tuzemských automobilek výrazné zlepšení proti původnímu nepřiměřenému návrhu Evropské komise. I přes navržené úpravy však bude norma vyžadovat vysoké náklady na výzkum a vývoj nových komponent, zejména pokud jde o globální novinku měření emisí z otěrů z brzd a pneumatik. Na dotaz ČTK to uvedli zástupci Sdružení automobilového průmyslu (SAP). Evropská komise chtěla pomocí normy Euro 7 dále omezit emise automobilů. Nakonec se však na stole objevil kompromisní dokument, který byl pro Česko, velkého kritika původního návrhu, přijatelný. Nařízení schválily i další země, které se proti počáteční formulaci vymezily. Proti novému návrhu normy hlasovaly pouze Dánsko a Lucembursko, zatímco Německo, Rakousko, Nizozemsko a Irsko se zdržely.

Dánský výrobce stavebnic Lego vzdal plán vyrábět kostičky z recyklovaných plastových lahví. Společnost uvedla, že podle jejích propočtů by přechod na recyklovaný materiál ve výsledku vedl k vyšším uhlíkovým emisím než setrvání u současného výrobního postupu. Informoval o tom deník The Guardian.

Plán zmapování všech výpustí odpadních vod, jasné definování kompetencí při likvidaci havárií a až pětinásobné zvýšení sankcí obsahuje novela vodního zákona, kterou ve středu projedná vláda. Norma reaguje na havárii, která téměř přesně před třemi lety zničila život na kilometrech Bečvy. Ministerstvo životního prostředí v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat první dva tisíce kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku.

Evropská unie bude požadovat, aby auta na syntetická paliva, takzvaná e-paliva, byla stoprocentně uhlíkově neutrální, pokud se budou prodávat i po roce 2035. Uvádí se to v návrhu právního předpisu EU, do kterého nahlédla agentura Reuters.

Úplný odchod od fosilních paliv je nerealistický, řekl zvláštní čínský vyslanec pro klimatické otázky Sie Čen-chua. Dodal, že tato paliva, která přispívají k oteplování klimatu, musejí i nadále hrát důležitou roli při zabezpečování globálních energetických potřeb. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Vsetínský okresní soud dnes skončil dokazování v případu otravy řeky Bečvy ze září 2020. Závěrečné návrhy by měly zaznít 18. a 19. října, na kdy soudkyně Ludmila Gerlová odročila hlavní líčení. Rozsudek ve sledované kauze by podle ní mohl soud vynést 23. října. V kauze jsou obžalovaní společnost Energoaqua a její ředitel Oldřich Havelka. Vinu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro Česko má zajistit aktualizovaný Vnitrostátní klimaticko-energetický plán. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ho spolu s ministerstvem životního prostředí (MŽP) poslalo do mezirezortního připomínkového řízení. Plán má také podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic, uvedly dnes ministerstva v tiskové zprávě.

Obce z Pošumaví chtějí do připravovaného zákona o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu zahrnout jako nezbytnou podmínku souhlasy dotčených obcí. Požádaly o to dopisem vládu a Parlament. Vzhledem k tomu, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje další jaderné bloky a zvýší se objem odpadu, cítí teď údajně starostové tlak na urychlení výběru jedné ze čtyř zvažovaných lokalit pro úložiště. Při řešení tak závažné problematiky by měly fungovat demokratické principy, což vůbec neplatí, řekl ČTK bývalý starosta Chanovic na Klatovsku Petr Klásek, který je deseti obcemi lokality Březový potok pověřený k jednání o úložišti. Vládní návrh ani sněmovní úpravy s právem veta pro obce nepočítají. MPO veto odmítlo, zájem obcí podle úřadu nemůže převýšit zájem státu na zachování jádra jako jednoho z pilířů české energetiky.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová svůj dnešní projev na Valném shromáždění OSN věnovala kritice pokračující ruské agrese proti Ukrajině, ochraně klimatu a potřebě dbát na obranu lidských práv a demokracie v souvislosti s novými technologiemi. Výzvy, se kterými se svět nyní potýká, jsou podle Čaputové zejména lidského původu, a tudíž vyžadují lidské řešení. Naději slovenská prezidentka spatřuje především v mladých lidech.

Británie zvažuje odklad zákazu prodeje nových aut s benzinovým nebo naftovým motorem o pět let. Zákaz by tedy nově platil až od roku 2035. Informovala o tom zpravodajská televize BBC s odvoláním na nejmenované zdroje. Úřad premiéra v reakci na zprávu uvedl, že se ke spekulacím nevyjadřuje. Premiér Rishi Sunak včera večer oznámil, že v příštích dnech přednese významný projev ohledně dlouhodobého rozhodnutí, jež se týká snižování emisí.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Letzte Generation (Poslední generace) dnes na rušných křižovatkách a dopravních tepnách v Berlíně vytvořili přes 20 blokád. Policie po zhruba dvou hodinách místa zprůjezdnila. Policie pro dnešek vyčlenila 500 policistů, kteří jsou připraveni proti demonstrantům zakročit. Zároveň vyzvala řidiče ke klidu a varovala je před tím, aby proti aktivistům sami zasahovali. Ne všichni výzvu uposlechli, jeden z řidičů nastříkal do tváří demonstrantů pepřový sprej.

Británie dá půl miliardy liber (14,3 miliardy Kč), aby udržela v chodu ocelárnu v Port Talbotu v jižním Walesu. Díky vládní podpoře má tato největší britská ocelárna také vyrábět ocel ekologičtějším způsobem, informoval zpravodajský server BBC. Pomoc ale může v celé Británii znamenat ztrátu až 3000 pracovních míst, což kritizují odbory.

Studenti z hnutí Fridays For Future dnes před ministerstvem životního prostředí (MŽP) v Praze stávkovali za klima, protestovali proti prodloužení těžby uhlí v Česku v hnědouhelném lomu Bílina na Teplicku. Krátkým představením s názvem Žít, či těžit? vyzvali ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), aby kladné stanovisko k další těžbě změnil a MŽP se postavilo za konec uhlí v České republice do roku 2033.

Sněmovna asi neuzákoní právo obcí vetovat výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu na jejich území, i když to dnes podle přání dotčených obcí navrhli jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD. Dolní parlamentní komora zřejmě pouze ve vládním návrhu prodlouží lhůty, které mají dostat obce na vyjádření stanoviska k vybudování úložiště. O podobě zákona by poslanci mohli rozhodnout do konce září.

V Rosicko-oslavanské uhelné pánvi, v níž už se přes čtvrt století netěží, kraj a obce zjišťují možnost využití důlních vod. Vzhledem ke složení vod je prakticky nemožné je využít jako pitnou vodu, ale existují možnosti energetického využití. Nebo by se důlní voda dala využívat k závlahám v obcích či na zemědělských pozemcích, řekl náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL).