Sucho ve spodních vrstvách půdy ohrožuje vinohrady na jihu Moravy. K životu se začnou probouzet přibližně za měsíc, v té době budou ale potřebovat čerpat vláhu hlavně z hlubších vrstev půdy. Nejohroženější jsou nově vysazené vinice, upozornila vinařská skupina Bohemia Sekt, která je největším výrobcem vína v Česku.

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos vyrašily nejdříve za 73 let pozorování. Velmi časné rašení habrů či kvetení bylin zaznamenali vědci i v dalších třech jihomoravských lokalitách. Například křivatec žlutý vykvetl v první jarní den či před ním kromě letoška od roku 1961 jen pětkrát, vždy až v posledních 25 letech, řekla ČTK bioklimatoložka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czechglobe Lenka Bartošová. Příčinou je patrně letošní velmi teplá zima a k tomu i teplé a slunečné počasí posledních dnů.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně chystají semináře i webový portál pro vlastníky zemědělské půdy s cílem posílit odolnost venkova proti klimatické změně. Mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová uvedla, že vědci z fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií zkoumají připravenost obcí na klimatickou změnu. Podle ní právě vlastníci mohou ovlivnit, jak se v krajině bude hospodařit.

V Zoo Hodonín včera utekli tři šimpanzi z expozice do obslužné chodby, hrozilo, že se dostanou do areálu zoo. Pracovníci zahrady zařízení uzavřeli, uprchlíky uspali narkotizační směsí a podařilo se je vrátit v pořádku do expozice. Nikomu se nic nestalo, řekl ředitel zoo Martin Krug.

Jaký mají dopad kdysi tradiční druhy hospodaření na tzv. výmladkový les, zjišťují vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Výmladkový les, jiným termínem také pařezina, je typ lesa, který ve 20. století z českých zemí vymizel, ale dříve šlo o zcela běžný typ hospodaření. Sloužil jako zásobárna palivového dříví, dobytčí pastva i zdroj steliva pro hospodářská zvířata, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Správa národního parku Podyjí na Znojemsku loni od soukromých vlastníků vykoupila další pozemky v parku. Za 7,4 hektaru zaplatila zhruba 1,7 milionu korun. Šlo o pozemky především v oblasti Havranického vřesoviště. Správa o tom informovala na svém webu. Už dříve správa uvedla, že pečuje zhruba o 90 procent území národního parku. Ve výkupech chce pokračovat.

S péčí o trávníky ve vybraných městských parcích v Brně i letos pomáhají dva valaši - Jasánek a Nanuk. Tažením prořezávají trávníky, aby byly po zimě provzdušněné, a zlikvidovaly se tak travní plísně a mechy. Jde o ekologický způsob péče o trávu, navíc je i atraktivní pro návštěvníky parku, řekl ČTK majitel koní Oskar Sněhota z Žarošic na Hodonínsku, odkud koníci do Brna přijíždějí.

Únorové průtoky v řekách, které monitoruje brněnská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), dosáhly 113 procent obvyklého stavu. Nad průměrem byly poprvé po sedmnácti měsících podprůměrného stavu. Loni v únoru byly na 78 procentech. Na blogu brněnských hydrometeorologů o tom informovali Barbora Špinarová a Jáchym Brzezina.

V přírodní rezervaci Kamenný vrch v Brně vznikne zhruba za tři miliony korun dřevěný chodníček, který má ochránit okolo kvetoucí vzácné koniklece. Do rezervace denně při vlídném počasí chodí až 2000 lidí a vyšlapávají cesty, které chráněné koniklece ničí. ČTK to řekl Vilém Jurek z organizace Rezekvítek, která se o lokalitu stará a o víkendu tam uspořádala tradiční exkurzi. Podle Jurka je v místě asi 62 000 trsů konikleců velkokvětých a dvacítka trsů konikleců lučních, v posledních letech bylo vlivem pohybu lidí v lokalitě zničeno asi 5000 trsů.

Brněnská zoo končí s virtuální expedicí v centru města v Radnické ulici, tento týden bude naposledy. Finančně se nevyplatí, řekl ČTK mluvčí zoo Michal Vaňáč. Zájemci se tam mohou ve virtuální realitě podívat na africké býložravce či na africké šelmy, funguje od zimy 2020.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi mohly podle Biologického centra Akademie věd (AV) ČR znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, informovala mluvčí kraje Alena Knotková. Rybáři a hasiči tehdy zlikvidovali asi 42 tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Návštěvnost Národního parku Podyjí se loni meziročně snížila, sčítadla zaznamenala zhruba 450 000 průchodů, asi o 50 000 méně než v roce 2021. Ochránci přírody ale ani přes tento pokles nezaznamenali méně problémů, která takto vysoká návštěvnost způsobuje. Jde například o problém s odpadky. ČTK to řekl mluvčí správy parku Radek Štěpánek.

Městská společnost Sako Brno Solar, která má na starosti zřizování fotovoltaických elektráren na střechách městských budov, začíná pracovat na sedmi dalších střechách. Od dubna tak bude do městské fotovoltaické elektrárny zapojeno 1132 panelů na deseti střechách. Letos má být osazeno 50 střech, uvedla společnost.

Majitelka Mandlárny z Hustopečí na Břeclavsku přišla po oblíbené mandlovce, dříve mandlovici, s novým netradičním výrobkem. Zatímco dosud bylo možné mandlovou limonádu ochutnat pouze při návštěvě kaváren Mandlárny v Hustopečích a v Brně na místě, nyní ji obě pobočky nabízejí i v plechovkách. "Je to spíš zajímavost, zpestření. Plechovky mají objem 0,25 litru, což je ideální množství," řekla ČTK majitelka Mandlárny Kateřina Kopová.

Ochránci přírody z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava varují před šířením invazní rostliny klejichy hedvábné. Jen v okolí Mikulova roste na několika místech. Správa CHKO o tom informovala na webu. Invazní nepůvodní rostliny či zvířata se obecně díky svým vlastnostem a nepřítomnosti predátorů rychle šíří, vytlačují původní druhy a jsou schopné místa svého výskytu zcela změnit.

Zoo Hodonín přichází o největší návštěvnické lákadlo, končí s chovem vzácných smetanově bílých lvů jihoafrických. Z chovného páru zbyl jen jedenáctiletý samec, který zamíří do zoo v Bratislavě, informoval mluvčí zahrady Ivo Cencinger.

Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Věc vrátil úřadu k dalšímu řízení, řekla ČTK mluvčí soudu Klára Belkovová. Proti zamýšlené těžbě firmy České štěrkopísky bojují obce i kraj kvůli obavám ze znečištění pátého největšího zdroje pitné vody pro více než 100 000 lidí. Podle kanceláře Frank Bold Advokáti, která zastupuje obce, soud považuje za nedostatečné znalecké posudky. Mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek ČTK řekl, že úřad o dalším postupu rozhodne po vrácení spisu a napadeného rozhodnutí. Soud rozhodnutí úřadu v dané věci zrušil i v minulosti. Společnost České štěrkopísky uvádí, že těžba zdroj vody neohrozí a může být vodě naopak prospěšná. Mluvčí firmy Petr Dušek v reakci na rozhodnutí soudu uvedl, že rozsudek je prohrou pro všechny.

V České republice vznikne nová chráněná krajinná oblast, stane se jí lokalita soutoku Moravy a Dyje. Je to území s největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě, informovalo ministerstvo životního prostředí spolu s krajem. Ministerstvo ve způsobu ochrany našlo shodu se starosty i Jihomoravským krajem. Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že Soutok bude národním parkem, CHKO by měla být prvním krokem k jeho vyhlášení. V ČR je dosud 26 chráněných krajinných oblastí. Po větší ochraně lužních lesů v lokalitě volají ochránci přírody několik desítek let.

V Podyjí na Znojemsku letos zimoval i netopýr velký, který v lokalitě zimuje jen výjimečně, přibylo vrápenců. Odborníci to zjistili při pravidelném sčítání netopýrů. V 15 lokalitách v národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu, třech zimovištích ve Znojmě a dalších pěti místech v širším okolí napočítali 632 netopýrů patřících do deseti druhů. Správa národního parku o tom dnes informovala na webu. Sčítání se uskutečnilo počátkem února.

Za naprosto nedostatečné opatření považuje předseda Zemědělského družstva Těšetice na Olomoucku Petr Kopecký rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP) poskytnout zemědělcům na cílenou likvidaci přemnožených hrabošů příspěvek 500 korun na jeden hektar. Podle Kopeckého je nutné povolit plošné hubení přemnožených hrabošů, jinak ZD Těšetice letos kvůli těmto hlodavcům opět vzniknou milionové škody. "Pokud nám mimořádně nepovolili plošnou aplikaci, tak je to (příspěvek MŽP na cílenou likvidaci) úplně k ničemu," řekl ČTK Kopecký.

V Ostrově u Macochy na Blanensku je nová dětská léčebna se speleoterapií, tento týden ji slavnostně otevřeli. Stála 218 milionů korun. Sloužit bude pro děti od tří do 18 let, které trpí například astmatem, záněty dýchacích cest, atopickým ekzémem nebo alergiemi. Po téměř 40 letech nahradí starou budovu. Nabídne až trojnásobek míst, 78, poslouží dětem a u těch nejmenších i doprovodu. Zařízení využívá k léčbě klima Císařské jeskyně, kde je bezalergenní prostředí. První pacienty očekává v březnu.

Kvůli extrémnímu rozšíření hrabošů na jižní Moravě, ve Zlínském a Olomouckém kraji mohou sedláci ode včerejška pokládat do nor vyšší než běžně povolené množství jedu. Povolil jim to Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ), napsala jeho mluvčí Ivana Kršková. Hrabošům přála teplá zima a současné teplé počasí je vylákalo ven z nor a lokálně likvidují ozimé porosty. V polích jsou vidět větší či menší plochy, kde porosty úplně zlikvidovali. Opatření je platné do 21. června letošního roku.

Jeskyňáři z Holštejnské výzkumné skupiny objevili v Moravském krasu další stovky metrů chodeb a především novou jeskyni. Největší dóm v ní pojmenovali "Jiná dimenze". Chodby prodlužují systém Amatérské jeskyně, jeskyňáři desítky až stovky metrů nových chodeb objevují každoročně.

Mistrem České republiky v řezu révy vinné se na 18. ročníku soutěže v Bzenci na Hodonínsku stal Jan Schoř, pedagog ze Střední školy zahradnické Rajhrad. Mezi ženami obhájila loňské prvenství Miroslava Crlíková ze ZD Sedlec a mezi juniory zvítězil Lukáš Sasínek ze Střední vinařské školy Valtice.

Moravské zemské muzeum zapůjčí na výstavu do Japonska díla Zdeňka Buriana a dalších umělců, kteří zobrazovali pravěkou přírodu. Muzeum disponuje rozsáhlou sbírkou takzvaných paleontologických rekonstrukcí, podle náměstkyně ředitele Barbory Onderkové je patrně nejvýznamnější v Česku. Výstava potrvá od března do července ve dvou institucích v Kóbe a Tokiu, uvedla Onderková.

Seznam zvláště chráněných území v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava na Břeclavsku se rozrostl o přírodní památku Kočičí kámen. Jde o území o rozhloze asi 1,25 hektaru, kdy předmětem ochrany jsou především stepní trávníky. Nově je tak v CHKO 17 zvláště chráněných území, řekl Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Sporem o plavbu malých lodí se spalovacími motory po Vranovské přehradě na Znojemsku se musí znovu zabývat Krajský soud v Brně. Yacht club Vranovská přehrada uspěl u Ústavního soudu (ÚS) se stížností. Ústavní soudci nález vyhlásili minulý týden, dnes jej v plném znění zpřístupnili v databázi soudu.

Zoo Brno nově chová i největší masožravé kachny severní polokoule, kajky mořské. Jejich jídelníček tvoří ryby a mořští bezobratlí, jako třeba ježovky, a dokážou se potopit do hloubky až 30 metrů, uvedl mluvčí zahrady Michal Vaňáč.

Jihomoravský kraj dá v následujících pěti letech 52 milionů korun na boj proti sinicím na Brněnské přehradě. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí kraje Alena Knotková. Na projektu spolupracují také Povodí Moravy a město Brno, které rovněž poskytne peníze. Letos je v plánu výměna pěti aeračních neboli provdušňovacích věží za věže destratifikační, tedy míchací. Cílem je udržet vodu v přehradě kvalitní. Lidé v létě využívají přehradu k rekreaci.

Ústav pro výzkum obratlovců Akademie věd ČR má v Brně ve sbírce desítky tisíc položek, především lebek, v menší míře kompletních koster nebo také kožek. Ročně podle kurátora sbírky Václava Práška přibývají stovky dalších kusů. Nejzajímavější je podle něj takzvaný typový materiál, což jsou kusy, podle kterých byly popsány nové druhy. Vzorky jsou k dispozici vědcům, návštěva sbírky je možná na základě domluvy s kurátorem. Ústav pro výzkum obratlovců letos slaví 70. let od založení, dnes a v pátek v Brně pořádá tradiční konferenci s názvem Zoologické dny.