Islandské úřady se chystají vybudovat ochranné zdi kolem geotermální elektrárny na jihozápadě země, které by zařízení v případě erupce sopky mohly ochránit před proudem žhavé lávy. Informovala o tom agentura Reuters. Jihozápadní část Islandu v posledních dnech zneklidňují stovky menších zemětřesení, jež vyvolávají obavy z blížícího se výbuchu vulkánu. Kvůli otřesům již byly z rybářského přístavu Grindavík o víkendu preventivně evakuovány téměř 4000 obyvatel.

Opatření jednotlivých vlád v oblasti ochrany klimatu jsou stále nedostatečná, konstatuje dnes zveřejněná analýza národních klimatických plánů z dílny OSN. Navzdory úsilí některých zemí budou k omezení růstu celosvětové teploty potřeba další zásadní kroky, aby se předešlo nejhorším dopadům klimatických změn, uvádí zpráva OSN. Její autoři žádají, aby blížící se klimatický summit COP28 vedl k okamžitým opatřením.

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně pomáhají využívat odpad ze zpracování ovoce, a zároveň tak snižovat spotřebu palivového dříví v Kambodži. Z mangových pecek vyrábějí palivové brikety pro využití v domácnostech i zpracovatelských podnicích. Vzniká tak méně odpadu, navíc má projekt pozitivní vliv na ochranu lesních porostů, které trpí nadměrnou těžbou dřeva, uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii asi za sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl ČTK generální ředitel teplárny Václav Pašek. Návratnost očekává do deseti let. Největšího dodavatele tepla na západě Čech vlastní většinově Plzeň a z 35 procent skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského.

Zakládání energetických společenství podpoří nová dotační výzva ministerstva životního prostředí (MŽP), na kterou je vyčleněno 98 milionů korun z Národního plánu obnovy. Výzvu k podávání žádostí o peníze dnes představili zástupci MŽP. Dotace by podle nich měly podpořit sdílení energie z obnovitelných zdrojů. O přidělení peněz se bude rozhodovat ve dvoukolové soutěži, v prvním kole žadatelé představí své záměry, podávat je mohou od 1. prosince do konce ledna.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) dnes odmítl, že by se peníze z emisních povolenek daly použít na zlevňování cen energií. ČTK dnes řekl, že tyto peníze jsou příjmem státního rozpočtu a dosud na výdajové stránce neměly svůj ekvivalent jako například daň z přidané hodnoty. To mění směrnice Evropské unie, podle které se od příštího roku bude muset dokládat, na jaké výdaje se příjmy z emisních povolenek využily.

České firmy v energetice, financích, průmyslu, stavebnictví i dalších odvětvích vytvořily společnou platformu. Firmy budou společně prosazovat přechod na klimaticky neutrální technologie a sdílet své znalosti a zkušenosti. Hlavním cílem Aliance pro bezemisní budoucnost (ApBB) je urychlení a usnadnění dekarbonizace, aby české ekonomice a firmám nehrozila ztráta konkurenceschopnosti. Alianci včera v Praze představili zástupci společností, které jsou jejími hlavními partnery. Patří mezi ně společnost ČEZ, Komerční banka, McKinsey, Moneta Money bank, Onsemi, Orlen Unipetrol, PWC a Wienerberger.

Nejvyšší soud podruhé vyhověl firmě Wind Technology a nařídil opět otevřít spor o náhradu zhruba 265 milionů korun plus úroky za zmařenou stavbu dvou větrných elektráren v katastrálním území Větrov nedaleko Petrovic na Ústecku. Firma získala stavební povolení, pak ochranáři stavbu zablokovali kvůli výskytu silně ohroženého tetřívka obecného. Znovu bude rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 10. Žalovanou stranou je ministerstvo životního prostředí.

Středočeský kraj rozdělí mezi 40 lidí s nízkými příjmy 6,9 milionu korun na výměnu kotlů za ekologičtější variantu. První žádosti z takzvané páté vlny schválili krajští radní. Kraj přijímá žádosti o dotace na výměnu kotlů pro nízkopříjmové domácnosti do 31. srpna 2024. Peníze mohou lidé využít na výměnu starých kotlů na tuhá paliva první a druhé emisní třídy, jejichž používání bude od září 2024 zakázáno. ČTK o tom informoval Josef Holek z krajského úřadu.

Distributor plynu GasNet dnes v Klecanech u Prahy a na dalších stanicích spustil prodej bioLNG, tedy zkapalněného biometanu. Je prvním v ČR. Palivo poslouží především kamionům, ale mohou zde tankovat i autobusy a další vozy nad 12 tun s příslušným pohonem. Zcela v provozu je nyní pět plniček GasNetu, kde je možné tankovat bioLNG, šestá bude v provozu brzy. Na dnešním oficiálním spuštění provozu to řekl vedoucí rozvoje GasNetu Filip Dostál.

V okolí Mníšku pod Brdy u Prahy budou jezdit na pravidelných linkách autobusy s pohonem na zelený vodík. Pro jeho výrobu se používá energie z obnovitelných zdrojů, v tomto případě bude zdrojem elektřiny vodní elektrárna ve Vraném nad Vltavou. Pořízení deseti vodíkových autobusů vyjde odhadem na 242 milionů korun, většinu nákladů by měla pokrýt dotace z EU. Finanční model a návrh na uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících v systému Pražské integrované dopravy (PID) schválili středočeští zastupitelé.

Společnost Solar Global v Napajedlech na Zlínsku uvedla tento týden do provozu první průmyslový elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku v Česku. Plyn vyrobený pomocí fotovoltaické elektrárny za podpory větrné energie se uplatní při dlouhodobé akumulaci elektřiny z čistých zdrojů, v areálu také vznikne plnicí stanice pro vozy s vodíkovým pohonem, řekl předseda představenstva skupiny Solar Global Vítězslav Skopal.

V Česku je aktuálně zhruba 4300 veřejných dobíjecích bodů pro elektromobily, což je o pětinu více než loni, sdělilo státní Centrum dopravního výzkumu (CDV), které vychází z dat ministerstva průmyslu a obchodu. Česko je v počtu dobíjecích míst podle centra na 13. místě z 27 států Evropské unie. Elektromobilů v Česku přibývá, ale v podílu osobních aut na elektřinu na registracích všech nových vozů je Česká republika podle CDV stále na posledních příčkách unijního žebříčku.

Evropská komise schválila český program na podporu výroby biometanu, do níž chce stát investovat 2,4 miliardy eur (téměř 59 miliard korun). Program má zvýšit účinnost výroby elektřiny a být k dispozici zejména pro malé a střední podniky a společenství pro obnovitelné zdroje, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík. Podporu budou moci získávat do konce roku 2025.

Klimatickou konferenci OSN (COP28), která koncem listopadu začne v Dubaji, svým projevem zahájí britský král Karel III. Oznámil to dnes Buckinghamský palác. Britský monarcha, který je známý svou činností spojenou s ochranou přírody, měl ještě jako princ Charles zahajovací řeč i na předchozích konferencích v Paříži a v Glasgow v letech 2015 a 2021.

Za nejzávažnější globální problémy považují Češi znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Naopak jako nejméně palčivý celosvětový problém hodnotí provoz jaderných elektráren. Vyplývá to z zveřejněných výsledků průzkumu, ve kterém Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zkoumalo postoje lidí k problematice životního prostředí a některých globálních fenoménů souvisejících s lidskou činností.

Ústecký kraj bude dál regulovat stavbu větrných elektráren v Krušných horách. Vymezí místa, kde bude možné vysoké větrníky postavit. Krajští zastupitelé dnes schválili tento postup. Nejvyšší správní soud (NSS) v červenci zrušil původní regulaci umisťování vysokých větrných elektráren v Ústeckém kraji. Vyhověl tak kasační stížnosti skupiny samospráv, lidí a firem, podle kterých krajské zásady rozvoje v podstatě znemožnily budování vysokých elektráren na více než 99 procentech území kraje.

Další budovy Libereckého kraje dostanou na střechy fotovoltaické panely. Elektrárny na budově Gymnázia Dr. Antona Randy v Jablonci nad Nisou a budově D krajského sídla v Liberci přijdou na bezmála pět milionů korun. Elektrárna na gymnáziu bude mít instalovaný výkon 30,36 kilowattů (kW), ta na krajském sídle bude třikrát větší. Součástí zakázky je také pravidelná údržba po dobu tří let od předání, řekl dnes novinářům náměstek hejtmana Zbyněk Miklík (Piráti).

Evropské firmy dovážejí z Ruska i přes ruskou válku na Ukrajině nerostné suroviny jako nikl, hliník, měď nebo titan za miliardy eur, upozornil novinářský tým Investigate Europe. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku se Evropská unie pokusila ochromit ruskou ekonomiku 11 balíčky protiruských sankcí, v nichž se zaměřila na suroviny jako ropa nebo uhlí. Zdroje, které EU považuje za kritické, ale mohou z Ruska do členských zemí dál proudit.

Změna klimatu představuje "existenciální hrozbu" pro život na Zemi. Varovala před tím tento týden skupina předních vědců ve zprávě analyzující extrémní jevy počasí a nedostatečná protiopatření. Studie, kterou publikoval časopis BioScience, zkoumala 35 globálních jevů zásadních pro život, včetně znečištění oxidem uhličitým (CO2), spotřeby energie a masa na hlavu, vypalování lesů nebo počtu dní s extrémními vedry. Dvacet z těchto ukazatelů dosáhlo v roce 2023 rekordní úrovně, varuje mezinárodní vědecká koalice.

Česká republika zaspala s výrobou biometanu z bioplynu, který by měl podle plánu EU tvořit v roce 2030 deset procent spotřeby plynu v Evropě. Na setkání u příležitosti Evropského týdnu biometanu v pražské Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) to tento týden řekl předseda Českého sdružení pro biomasu Jan Habart. Pražská vodohospodářská společnost (PVS) nedávno v ÚČOV spustila zkušební projekt výroby biometanu, plánuje ji i pražský magistrát v bioplynové stanici nedaleko Prahy.

Tajné hlasování je vhodné u personálních rozhodnutí, jako je volba primátora či náměstků. V případě, kdy se k němu přistupuje výjimečně v jiných otázkách, jsou politici motivování především tím, aby následně nemuseli nic vysvětlovat. Myslí si to politolog Masarykovy univerzity v Brně Michal Pink, který to řekl v rozhovoru s ČTK. Brněnští zastupitelé minulý týden rozhodovali o stavbě třetího kotle ve spalovně městské firmy SAKO. Politolog z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín se domnívá, že tajné hlasování na komunální úrovni by mělo být zcela ojedinělé. Tajné hlasování, kdy není jasné, jak konkrétně jednotliví zastupitelé hlasují, navrhl při jednání brněnského zastupitelstva René Černý (ANO), opozice i část radniční koalice to kritizovala. Černý uvedl, že je to nejdemokratičtější způsob hlasování, který každému zastupiteli dává svobodu rozhodnout se bez ohledu na politický klub. S tímto názorem souhlasila i primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Obce z lokality Hrádek na Vysočině chtějí, aby ministerstvo životního prostředí při stanovení průzkumného území pro úložiště jaderného odpadu vzalo v potaz ochranu tamních zdrojů pitné vody. Na listopadovém jednání, které svolalo ministerstvo do Dolní Cerekve na Jihlavsku, chtějí zástupci všech osmi obcí předložit společné prohlášení, řekl starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák (nestraník). Obce z Hrádku se úložišti brání dlouhodobě.

Tuzemské teplárny mohou čerpat do roku 2030 z předloni spuštěného dotačního programu HEAT na modernizaci provozu celkem 87 miliard korun z Modernizačního fondu. Dosud stát z těchto peněz rozdělil 15,5 miliardy korun. Teplárny mohou peníze čerpat na změnu využívaného paliva nebo modernizaci rozvodů tepelné energie. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP), jehož zprávu o programu projednala vláda. Kabinet nedávno naopak zrušil jiný dotační program pro teplárny, který měl zákazníkům kompenzovat vysoké ceny tepla v době energetické krize.

Firma Motorgas zaznamenala vyšší poptávku od zemědělců po kogeneračních jednotkách. Hodně se zástupců firmy na budějovickém agrosalonu Země živitelka ptali, jak má zajištěný servis. Firma vyrábí kogenerační jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, ročně jich zvládne asi patnáct. Hlavními zákazníky jsou provozovatelé čistíren odpadních vod. Firma vyváží do západní Evropy i USA, řekl ČTK obchodní zástupce společnosti Lukáš Badin.

Za největší znečišťovatele loňského roku označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny. Kromě emisí skleníkových plynů vypouštějí do životního prostředí i toxické kovy včetně rtuti. Podle jejich zjištění je nejvýznamnějším znečišťovatelem elektrárna Chvaletice, na předních místech zůstaly Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Ekologické organizace dnes představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Mluvčí Spolany Tomáš Rada ČTK sdělil, že výrobní procesy firmy podléhají přísné kontrole a splňují veškeré normy a emisní limity. Elektrárna Chvaletice vysvětluje vysoké emise loňskou rekordní výrobou.

Pražský městský soud dnes zamítl žalobu, ve které se spolek Klimatická žaloba a další organizace a jednotlivci domáhali po ministerstvech životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy stanovení konkrétních opatření k dostatečnému snižování emisí skleníkových plynů. Loni v létě žalobě částečně vyhověl, rozhodnutí však letos v únoru zrušil Nejvyšší správní soud (NSS). Městský soud tak musel žalobu znovu projednat. Dnešní rozsudek je pravomocný. Zástupci Klimatické žaloby avizovali, že podají kasační stížnost k NSS.