České firmy meziročně navýšily podíl aut na alternativní pohon. Zatímco loni mělo alespoň jeden takový typ vozidla 14 procent podniků, letos je to již 22 procent firem. Zájem stoupl především u plug-in hybridních vozů a elektromobilů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Arval. I přesto české firmy ve využívání alternativních technologií v Evropě zaostávají a v EU jsou stále poslední.

Sankce pro Polsko za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów, jsou příliš nízké, uvedla ekologická organizace Greenpeace. Soudní dvůr Evropské unie vyměřil Polsku pokutu půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně. Pokutu má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole poblíž české hranice ukončí. Podle právničky Frank Bold Advokáti Petry Urbanové není částka pro Polsko dost "motivační". Polská vláda už v reakci na soudní rozhodnutí uvedla, že těžba v dole Turów bude pokračovat. Česká republika původně požadovala sankci pět milionů eur (127 milionů korun) denně.

Každodenní sankci pro Polsko půl milionu eur vnímá ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) jako výraznou motivaci a nátlak na to, aby se v Turówu přestalo těžit u českých hranic. "Je to jasný důkaz, že evropský soudní dvůr to bere za závažné postižení životního prostředí. Půl milionu eur není málo," řekl ministr novinářům v reakci na rozhodnutí, podle kterého má Polsko platit pokutu zhruba 12,7 milionu korun denně za to, že nezastavilo těžbu uhlí. Finanční sankci má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Postup Soudního dvora Evropské unie uvítal i ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Jednání budou podle obou pokračovat. Podle Brabce jde hlavně o dohodu na technických podmínkách, které musejí být splněny před jakoukoli úvahou o pokračováním další těžby.

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) doufá, že soudním dvorem EU vyměřená pokuta ohledně dolu Turów uspíší mezivládní jednání s Polskem. Podle rozhodnutí soudního dvora má Polsko platit pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu v dole poblíž české hranice. Důl se nachází v regionu, který sousední s Libereckem.

Soudní dvůr Evropské unie vyměřil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice. Finanční sankci má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Generální ředitel společnosti PGE, která důl vlastní, dnes podle agentury Reuters uvedl, že s rozhodnutím soudu o pokutě nesouhlasí a očekává pokračování těžby v dole.

Pokud chce lidstvo naplnit závazek daný Pařížskou dohodou a zamezit globálnímu nárůstu teploty o 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, musí urychleně přestat s těžbou uhlí, ropy a zemního plynu. I v případě, že se tak skutečně stane, je pouze 50% šance, že teplota tuto hranici nepřesáhne. To jsou závěry nejnovější studie provedené na University College London, kterou zveřejnil žurnál Nature.

Devět mláďat mořské želvy karety obecné se poprvé vylíhlo z vajíček, která jejich matka uložila do písku v severní Itálii na pobřeží Jaderského moře. Vědci tuto událost označili za výjimečnou a spekulují o tom, že může být důsledkem globálního oteplování, napsal zpravodajský server The Guardian.

Pokud bude příští vláda složená z ČSSD, koalice Pirátů a Starostů, koalice SPOLU a Strany zelených, soutok Moravy a Dyje, někdy také nazývaný Moravská Amazonie, se stane národním parkem. A možná i Křivoklátsko. Pravdu o Bečvě se dozvíme, pokud se zbavíme střetu zájmu premiéra Andreje Babiše. Ochrana klimatu je pro všechny pozvané lídry a lídryně důležité téma, odklon od uhlí je nutný. Ale jenom Zelení si jej dokáží představit bez jádra. Alespoň tak to vyplynulo z výroků lídrů a lídryň politických stran, kteří se v pondělí zúčastnili předvolební debaty k ochraně životního prostředí. Debatu pořádaly organizace Greenpeace, Hnutí DUHA, studentské hnutí Fridays For Future a asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Počet dní s extrémními vedry, kdy teploty šplhají nad 50 stupňů Celsia, se od 80. let minulého století zdvojnásobil. Takto horké dny také zažívají lidé na více místech planety než dříve. Vyplývá to z analýzy, kterou sestavila stanice BBC. "Tento vzestup lze stoprocentně přisoudit spalování fosilních paliv," komentovala výsledky klimatoložka Friederike Ottová z oxfordské univerzity.

Smíšené ohlasy vyvolala u poslanců Evropského parlamentu dnešní zpráva o stavu Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v něm podle řady zákonodárců správně pojmenovala současné výzvy bloku, u některých však nenavrhla účinné řešení. Poslanci oceňovali zejména snahu dovést do úspěšného konce boj s pandemií covidu-19 a zvýšit odolnost a soběstačnost unie, výtky měli například ke klimatické politice.

Z celkem 207 přihlášených filmů byla na letošní filmový festival ekologických filmů EKOFILM vybrána soutěžní pětadvacítka. Festivalová porota následně ocení nejlepší snímky v sekcích Krásy přírody, Středoevropské filmy a Krátké filmy. Kterýkoliv ze soutěžních filmů pak může získat některé ze zvláštních ocenění: Cenu ministra životního prostředí za nejlepší film a Cenu prezidenta festivalu. 47. ročník mezinárodního festivalu filmů s ekologickou tematikou proběhne 20.–23. října 2021 v Brně, slavnostní vyhlášení vítězů proběhne v pátek 22. října na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Tématem zejména doprovodného programu je zelená architektura.

Evropská unie věnuje na boj proti klimatickým změnám v méně hospodářsky vyspělých zemích do roku 2027 další čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun), oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve své každoroční zprávě o stavu EU před europoslanci zdůraznila, že snaha o co nejrychlejší a nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů bude zásadní prioritou unie i v dalším období. EU podle ní rovněž zdvojnásobí fondy, které věnuje třetím zemím na udržování rozmanitosti přírodních druhů.

Bránili testům jaderných zbraní, odlesňování Amazonie, lovení velryb a tuleních mláďat a dnes se zasazují hlavně za ochranu klimatu. Historie Greenpeace je zaplněná akty občanské neposlušnosti, často nebezpečnými akcemi vyžadujícími horolezectví a riskující postihy zákonem. Dnes slaví 50 let od svého založení v kanadském Vancouveru. Česká pobočka slaví také, její historie trvá 30 let. V současnosti je Greenpeace zřejmě nejznámější a nejvlivnější ekologickou organizací.

Česká inspekce životního prostředí podle současného ministra životního prostředí Richarda Brabce odvádí standardní inspekční práci a je nezávislá. Co se týče vyšetřování Bečvy, důvěřuje ministr vyšetřování. Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odmítá, že by tato vláda dala do pohybu výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Podle něho je zadána studie, na základě které má vláda o projektu odpovědně rozhodnout. Poslanec Jaroslav Faltýnek říká, že komplexní novela mysliveckého zákona je nezbytná nejen kvůli přemnožené spárkaté zvěři. ANO slibuje, že bude investovat stovky miliard korun z Modernizačního fondu a dalších programů do přeměny české ekonomiky na nízkoemisní. ANO 2011 jako jediná strana odpovídá konkrétně na otázku, jaké nové přehrady hodlá vybudovat.

Bezprecedentní balíček klimatických návrhů zveřejněný v červenci Evropskou komisí je krok správným směrem, avšak nesmí dopadnout na nejchudší skupiny obyvatel. Dnes se na tom v debatě shodla většina poslanců Evropského parlamentu. Dílčí výhrady ale mnozí měli zejména vůči rozšíření systému emisních povolenek na vytápění domácností či na dopravu. Místopředseda EK Frans Timmermans návrhy hájil s tím, že cena za nečinnost by byla výrazně vyšší než očekávané zdražení energií.

Ochrana klimatu se v kampani před letošními parlamentními volbami v Německu stala ústředním tématem. Na ekologii a plnění pařížských klimatických závazků kladou důraz ve svých programech s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) všechny stávající parlamentní strany. Žádná z nich včetně Zelených ale podle Claudie Kemfertové z výzkumného institutu DIW nepřizpůsobila svůj program tomu, aby Německo splnilo klimatické cíle určené pro nynější desetiletí.

Evropská unie a Spojené státy se dohodly na snížení emisí metanu asi o třetinu do konce tohoto desetiletí. Zároveň plánují vyvíjet tlak na další velké ekonomiky, aby se k jejich záměru rovněž připojily. S odkazem na uniklou kopii dohody to napsala agentura Reuters, zástupci EU ani USA informaci zatím nekomentovali.

Dopady takzvané evropské zelené dohody (Green Deal), tedy plánu Evropské komise, jak do roku 2050 udělat z Evropy klimaticky neutrální kontinent, můžou být pro českou ekonomiku příležitostí, ale i obrovským rizikem, které poškodí její konkurenceschopnost. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl viceprezident pro hospodářskou politiku a export Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Záležet bude podle něj na politické reprezentaci a jejím vyjednávání v EU.

Opatření, která vzejdou z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, budou do roku 2025 stát odhadem 139 miliard korun. Z národních zdrojů by měly zhruba jít tři pětiny, financování z Evropské unie tvoří 52 miliard Kč. Vyplývá to z aktualizovaného plánu adaptace, který schválila vláda. Odsouhlasila také Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR do roku 2030. Vyplývá to z výsledků jednání na webu kabinetu.

Začínající výrobce elektrických vozů Rivian Automotive, kterého podporuje internetový prodejce Amazon.com, jedná o výstavbě továrny v Texasu. Investice by měla činit nejméně pět miliard USD (108,2 miliardy Kč). Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na dokumenty, které se jí podařilo získat.

V Česku dnes začíná zářijová výzva kampaně Do práce na kole, kterou pořádá spolek AutoMat. Potrvá dva týdny a na rozdíl od květnové měsíční výzvy je určená jen jednotlivcům a je bez účastnického poplatku. Registrovaní účastníci a účastnice se při ní mohou dopravovat do zaměstnání nebo do škol na kole, koloběžce, bruslích, pěšky či během a soutěžit v pravidelnosti.

Čína má příliš mnoho výrobců elektromobilů, vláda se proto bude snažit v tomto odvětví podpořit konsolidaci. Uvedl to čínský ministr průmyslu a informačních technologií Siao Ja-čching. V Číně teď působí zhruba 300 výrobců elektromobilů, poznamenala agentura Bloomberg.

Zelení chtějí reformovat Českou inspekci životního prostředí. Jsou proti kanálu Dunaj-Odra-Labe i proti dílčímu splavnění Labe či Odry. Novelou mysliveckého zákona chtějí obnovit rovnováhu mezi zvěří a prostředím. A zakázat norování jako způsob lovu. Nové jaderné bloky nepodpoří a jsou jen pro dožití stávajících. Zelení chtějí posílit práva obcí, kterých se dotýká hledání trvalého úložiště jaderného odpadu. Konec spalování uhlí by měl přijít už v roce 2030, transformace průmyslu a energetiky ale musí být spravedlivá. Základní princip společenského uspořádání má být demokracie, a to demokracie ekologická, tedy taková, která nezohledňuje pouze společnost, ale také její životní prostředí. Takové jsou představy Strany zelených.

Významný německý přírodovědec Alexander von Humboldt se v roce 1802 vydal zdolat vrchol hory, která byla v té době považovaná za nejvyšší na světě. Zatímco stoupal na 6268 metrů vysokou ekvádorskou sopku Chimborazo, učinil pozorování, které pomohlo změnit přírodní vědy: jak se dostával výš, zvířata i rostliny kolem něj se neustále proměňovaly. Zrodila se myšlenka, že fyzické prostředí určuje podobu života. Studie, která vyšla o více než 200 let později, nyní odhaluje, jak důležitý je v tomto ohledu pomalý růst pohoří. Vzniku nových druhů nepomohl žádný jiný faktor více, píše list The Times.

Šéf německého automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess žádá co nejrychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, na automobilové výstavě IAA Mobility v Mnichově prohlásil, že bez politické podpory ekologických zdrojů energie nebude možné dosáhnout uhlíkově neutrální dopravy.

Opatření, která vzejdou z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, budou v letech 2021 až 2025 stát odhadem 139 miliard korun. Téměř 40 procent, tedy 52 miliard, tvoří financování z Evropské unie, zbytek by měly pokrýt národní zdroje. Vyplývá to z aktualizovaného plánu adaptace, který v pondělí projedná vláda. Bude se zabývat i dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR do roku 2030. Akční plán rozpracovává opatření ze strategie do konkrétních úkolů. Dokumenty má ČTK k dispozici. Vládě je předkládá ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Papež František, arcibiskup Justin Welby, nejvýšše postavený duchovní anglikánské církve, a konstantinopolský patriarcha Bartoloměj ve společném prohlášení vyzvali světové politiky, aby se na nadcházejícím klimatickém summitu pokusili "zachránit planetu". Vůdci tří velkých křesťanských církví napsali, že kvůli klimatickým změnám je potřeba okamžitě jednat a přinést oběti, které zajistí, že svět bude přívětivý i pro budoucí generace.

Podíl automobilů s alternativním pohonem na celkovém prodeji osobních vozů v Rakousku v srpnu poprvé překonal podíl tradičních benzinových i naftových vozů. Oznámil to rakouský statistický úřad.

SPOLU, čili koalice KDU-ČSL, ODS a TOP09, je proti kanálu Dunaj-Odra-Labe coby "nesmyslné stavbě". Dostavbu jaderného bloku v Dukovanech podpoří pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy. Vedle nového jaderného bloku chce SPOLU podpořit decentralizované obnovitelné zdroje a výrazně motivovat lidi k přechodu na obnovitelné zdroje. Proč? Protože podle SPOLU doba uhelná končí. V oblasti myslivosti chce SPOLU posílit práva vlastníků lesů například snížením výměry honitby. Zmiňuje i tzv. saský model myslivosti. Co se týče spokojenosti s prací České inspekce životního prostředí (ČIŽP), je koalice SPOLU nespokojena a vidí to jako jednoznačnou chybu jejího ředitele.

V Česku by se v roce 2027 mohlo prodat až 80 000 elektrických vozů, tedy elektromobilů nebo plug-in hybridů, což by odpovídalo asi třetině trhu. Loni se prodalo přes 5200 aut do zásuvky. Převládat by měly plug-in hybridy s podílem až 75 procent. Většinu nákupů uskuteční firemní zákazníci. Vyplývá to z odhadu poradenské firmy EY.